Na počest císaře Františka II./I.

12.02.2014 16:51

Karel Sáček

Naposledy upraveno: 20.10.2017

 

Dne 12. února 1768 ve florentském paláci Pitti spatřil světlo světa arcivévoda František - nejstarší syn Leopolda Habsburského, toskánského velkovévody a bratra císaře Svaté říše římské národa německého Josefa II. V roce 1792 se arcivévoda František sám stal císařem a samozřejmě také korunovaným králem českým. V průběhu panování patřilo každé výročí jeho narození mezi oficiální státní svátky. Připomeňme si dnes tuto historickou osobnost alespoň krátkým přehledem pomníků, které byly na jeho počest zřízeny a zůstaly zachovány.

Unikátnost těchto pomníků si uvědomíme obzvláště poté, co se seznámíme se zněním § 26 zákona č. 50/1923 Sb. z. a n., na ochranu republiky, který definuje přestupek „Neodstranění nebo zřízení nedovolených pomníků“:

 

1. Politický (státní policejní) úřad může naříditi, aby byly odstraněny pomníky, nápisy a jiné památky umístěné na veřejném místě nebo tak, že jsou viditelné z veřejného místa, jsou-li rázu protistátního nebo jsou-li zřízeny některému členu rodin panovavších v Rakousku, Uhersku nebo Rakousko-Uhersku, v říši Německé nebo některému členu dynastií panovavších r. 1914 na půdě říše Německé.

Tentýž úřad může také zakázati zřizování takových pomníků, nápisů a památek na příště.

Za pomníky nebo památky považují se zejména i poprsí, desky, obrazy, znaky a odznaky.

Místem veřejným rozumějí se ve smyslu tohoto ustanovení náměstí, ulice, veřejné cesty, sady, veřejné sbírky, lázně, školy, výčepní a zábavní místnosti a jiná veřejně přístupná prostranství a místnosti.

2. Nevyhoví-li ten, komu bylo pravoplatně nařízeno, aby odstranil takový pomník, nápis nebo památku, tomuto nařízení ve stanovené lhůtě,

kdo přes zákaz zřídí nový takový pomník, nápis nebo památku,

trestá se politickým (státním policejním) úřadem za přestupek pokutou do 10.000 Kč nebo vězením do tří měsíců neb obojím trestem. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi v místech, kde není státního policejního úřadu, vydává trestní nález administrativní vrchnost policejní.

Specifické ustanovení o trestnosti neodstranění (či zřízení) pomníků a památek na Habsburky přestalo platit až v říjnu 1948, kdy byl celý zákon č. 50/1923 Sb. zrušen a nahrazen komunistickým zákonem č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky. (Při jeho aplikaci pro posouzení takového jednání by se jistě podařilo také nějaký vhodný paragraf nalézt, explicitně však již definováno nebylo).


 

Brno

V Brně byl pomník tomuto panovníkovi odhalen již v roce 1818 v souvislosti s ukončením napoleonských válek. Nese německý nápis: Františkovi I., osvoboditeli, obnoviteli a otci vlasti (Franz I. dem Befreyer dem Wiederhersteller dem Vater des Vaterlandes) / Statečnému vojsku rakouskému / Jeho vytrvalým spojencům / Děkují věrná Morava a Slezsko MDCCCXV. Přestože od roku 1919 vyvýšenina s obeliskem nese název Denisovy sady, v lidové mluvě zůstává stále „Francisbergem“.

 

Praha Košíře

Císařskou návštěvu Prahy v roce 1824 připomíná tzv. toskánský sloup, který nechal vztyčit na své usedlosti Cibulka český šlechtic a někdejší pasovský biskup Leopold hrabě Thun-Hohenstein (1748–1826). Tento památník vznikl dle návrhu Josefa Berglera a je dílem jeho žáka Václava Prachnera.

Pamětní mramorová deska zasazená do válcového sloupu nese německý nápis, který lze přeložit: Mladické nadšení starého, věrně oddaného Čecha nad obšťastňující přítomností nejlepšího vladařského páru, Jeho Veličenstva císaře Františka I., nejmilostivějšího otce vlasti a Jejího Veličenstva císařovny Karolíny Augusty, nejlaskavější matky vlasti, i s nejvyšší rodinou, Jeho císařskou výsostí korunním princem Ferdinandem, Jeho královskou výsostí princem Antonínem Saským a Její císařskou výsostí arcivévodkyní Terezií, jeho chotí, dne 9. června 1824 (Iugendliches Entzücken / Eines alten treu ergebenen Böhmen / über die beglückende Anwesenheit / des besten Herrscherpaar / Sr. Majestät Kaiser FRANZ des I. / gnädigsten Landesvater / und Ihrer Majestät der Kaiserinn / CAROLINE AUGUSTE / der huldvollsten Landesmutter / samt der höchsten Familie / Sr. Kaiserlicher Hoheit des Kronprinzen / FERDINAND / Sr. Königlichen Hoheit des Prinzen / ANTON von SACHSEN und Sr. / Kaiserlichen Hoheit der Erzherzogin / THERESIA seiner Gemahlin / den 9. Juny 1824).

Na vrcholu stříšky pomníku v minulosti bývala koule, jež pravděpodobně nesla císařského orla. Na rozdíl od ostatních architektonických prvků parkové úpravy usedlosti Cibulka, které Thun-Hohenstein nechal vytvořit, se tzv. toskánský sloup nacházel v roce 2017 v nepřístupné a neudržované části areálu – tzv. severní zahrádce. Byl však dobře viditelný skrze oplocení nad zachovalou půlkruhovou terasou, ke které se bylo možné dostat cestou podél zahradní zdi (vedoucí od čínského pavilonu).

 

Staré Ransko

Na hrázi rybníka u obce Staré Ransko (na česko-moravském pomezí) byl v roce 1832 u příležitosti oslavy čtyřicátého výročí Františkova panování postaven litinový kříž, jehož podstavec nese tři české nápisy:

  • Na památku slavnýho čtyridcetiletýho panování Jeho Majestátnosti FRANTIŠKA Iho - Císaře Rakouskýho, roku 1832;
  • Nákladem Jeho Osvícenosti, pána Františka knížete z Ditrichsteinu;
  • Dne 15. září 1833 slavnostně vysvěcen od velebného pána Františka Schuberta, faráře krucemburského.

Podrobněji viz samostatný příspěvek: Unikátní česká připomínka panování císaře Františka II./I.
 

 

Kynžvart

Císař František zemřel 2. února 1835. Jako připomínku této události nechal kancléř Metternich ještě téhož roku v parku svého kynžvartského zámku zřídit pomník pomník, jehož latiský nápis hlásá, že je věnován oblíbenému císaři, který během těžkých dob s nepřekonatelnou trpělivostí a moudrostí řídil, spravoval a rozmnožoval říši. (IMP. FRANCISCO I. / PIO FELICI AUGUSTO / QUOD / MAXIMIS. TEMPORIB. / CONSTANTIA. INVICTA / SAPIENTIA. PARI / IMPERIUM / REXIT. SERVAVIT. ET. AUXIT / CLEMENS. VENCESLAUS / LOTTARIUS / A. METTERNICH. VINNEBURG / PRINCEPS / AB. ACTIS. DOMUS. AULAE / IMPERIIQ. AUSTRIACI / STRENUAS. VIRTUTES. EIUS / PER. ANNOS. XXV. / ADMIRATUS. REVERITUS / OBSEQUII CARITATIS / GRATIQ. ANIMI. CAUSSA / DEDICAVIT).

Další nápis na přední straně pomníku připomíná císařovo heslo: IVSTITIA REGNORUM FVNDAMENTVM (spravedlnost je základem vlády), po jehož stranách jsou umístěny reliéfy dvou lvů...

... přičemž jeden je spící a symbolizuje zesnulého císaře Františka.

 

Praha - Staré Město

Jezdecká socha Josefa Maxe, která se stala základem pomníku „Hold českých stavů“, známého podle architekta spíše jako Krannerova kašna. Byla odhalena v roce 1850 v Praze na dnešním Smetanově nábřeží (kousek od Národního divadla). Originál se v současnosti nachází v Lapidáriu Národního muzea, v roce 2002 byla jedna kopie odhalena ve Františkových Lázních a druhá o rok později na původním místě v Praze.

Podrobněji s Jiřím Rakem viz Národ sobě, 27. díl: Císař František I. stream.cz

 

Františkovy Lázně

Instalace výše zmíněné sochy ve Františkových Lázních.
 

V roce 1853 byla ve Františkových Lázních odhalena císařova bronzová socha od Ludwiga von Schwanthalera. Byl to totiž František II., který svým podpisem v roce 1793 obec založil a později jí přiznal i lázeňský status – proto lázně dodnes nesou jeho jméno. Umělecké dílo, jehož zřízení zaplatil stání ministr hrabě Eduard von Münch Bellinghausen, bylo po roce 1919 z veřejného prostranství odstraněno, zůstalo však zachováno a u příležitosti 200. výročí založení města bylo znovu odhaleno na tzv. Isabelině promenádě.

 

Veltrusy

V přítmí hlavního průjezdu zámku ve Veltrusích je poněkud skryta pamětní deska zřízená „k radostné připomínce nejlaskavější návštěvy Františka I., manželky Marie Terezie a jeho bratra velkovévody Ferdinanda v roce 1804(ZUM FROHEN ANDENKEN / DES HULDVOLLEN BESUCHS / FRANZ I. - GEM. M. THERES. / U. S. BRUD. FERDIN. GR. HERZ. / IM JAHRE MDCCCIV). Přesné datum jejího odhalení není známo.

Majitelem veltruského panství byl od roku 1770 Jan Rudolf hrabě Chotek (1748-1824), který se v roce 1802 stal pražským nejvyšším purkrabím. Hrabě Chotek se v roce 1804 těšil císařově důvěře, a byl jím zván k osobním poradám mezi čtyřma očima. Není tedy nikterak překvapivé, že císař Veltrusy navštívil během svého pobytu v Čechách v září a říjnu 1804. Ani tato císařská náklonnost však nezabránila, aby byl Chotek ze své funkce nejvýznamnějšího zemského úředníka Českého království odvolán již v červnu 1805. Stalo se tak poté, co se ocitl pod tlakem veřejné kritiky kvůli nečekanému růstu cen.

 

Wagramské bojiště - Pillichsdorf

U příležitosti 150. výročí bitvy u Wagramu bylo v roce 1959 označeno několik památných míst na tamním bojišti. Mezi nimi i vyvýšenina Kalvárie (Kalvarienberg) u obce Pillichsdorf, jejíž pomník nese nápis: „Odtud sledoval císař František I. s pomocí dalekohledu průběh bitvy u Wagramu 5. a 6. června 1809.“ (VON HIER AUS VERFOLGTE / KAISER FRANZ I. / MIT HILFE EINES TELESKOPES / DEN VERLAUF DER SCHLACHT VON WAGRAM / AM 5. UND 6. JULI 1809). Pro zajímavost lze dodat, že tato vyvýšenina je uměle navršenou mohylou nad hrobem z doby halštatské (podobně jako Napoleonovo velitelské stanoviště u Slavkova Žuráň).

 

 

Vranov u Malé Skály

Bezprostředně po ukončení napoleonských válek v letech 1815 – 1816 vznikl romantickou úpravou prostoru původního středověkého paláce zříceniny hradu Vanova u Malé skály Památník spolku národů a boje za osvobození Německa a Evropy 1813 – 1815, zvaný též síň či dvorana hrdinů (Heldenhalle). Zde byly umístěny mj. busty tří spojeneckých panovníků od Františka Pettricha, které jsou pravděpodobně od konce druhé světové války značně poškozeny. Busta císaře Františka má uraženou hlavu a lze ji identifikovat pouze podle Řádu zlatého rouna, maršálského lemování límce a stuhy velkokříže Vojenského řádu Marie Terezie.

Podrobněji viz samostatný příspěvek:
Panteon na Vranově u Malé Skály 1/2: Památník boje za osvobození 1813 - 1815

 

Vraný

U městyse Vraný byl 19. srpna 1913 odhalen pomník připomínající přehlídku c. k. armády před spojeneckými panovníky. Jeho zřízení inicioval roku 1912 v Mostě vzniknuvší Výbor pro odhalení pomníku u Vraného. Pomník zdobí medailon tří spojeneckých panovníků, orel a pamětní deska s českým nápisem: Tento pomník byl postaven v r. 1913 na památku stého výročí přehlídky vítězných armád rakousko-rusko-německých před rozhodující bitvou s Napoleonem u Lipska. Sešli se zde velitelé spojených armád: rakouský císař František I., ruský car Alexandr I., pruský král Bedřich Vilém III.

Původně zde ale byla umístěna deska s jiným nápisem v češtině a němčině: „K památce na vojenskou přehlídku rakouského vojska armády polního maršálka knížete Karla ze Schwarzenbergu, chefa generálního štábu polního podmaršálka hraběte Radeckého se spojenými mocnáři 19. srpna r. 1813.“ Tato deska zmizela z pomníku již v roce 1919. Nová pamětní deska  zde byla umístěna v roce 1974  (v roce 1995 znovu odcizená). V roce 2012 byl pomník kompletně zrekonstruován, přičemž všechny jeho kovové součásti byly nahrazeny plastovými kopiemi.

 

 

Slavkovské bojiště - Spálený mlýn

Při uherské silnici mezi obcemi Násedlovice a Uhřice stával na Spáleném potoce tzv. Spálený mlýn. Dva dny po bitvě u Slavkova zde císař František jednal o příměří s Napoleonem. Původní mlýn později nahradil hospodářský komplex zvaný Janův Dvůr či Bačalárna. Na jeho zdi byla v roce 1900 odhalena pamětní deska od sochaře Jana Tomoly nesoucí český a německý nápis: Dva dny po bitvě u Slavkova, / dne 4. prosince 1805 sešli se císařové / František I. a Napoleon / pod protější lípou / aby smluvili příměří a ukončili /tehdejší krvavou válku.

 

Slavkovské bojiště - Zbýšov

Nad obcí Zbýšov se nachází vyvýšenina, na které v roce 2005 nechala zřídit nový památník Československá napoleonská společnost. Byl nazván pomníkem tří císařů a nese nápisy v češtině, němčině, francouzštině a ruštině: V DEN BITVY 2. PROSINCE 1805 / PROŠLI TĚMITO MÍSTY V RůZNÝCH HODINÁCH / CÍSAŘ FRANCOUZŮ NAPOLEON I., / RUSKÝ CAR ALEXANDR I. / A RAKOUSKÝ CÍSAŘ FRANTIŠEK I., JEJICHŽ ARMÁDY ZDE BOJOVALY. TOTO KRVAVÉ STŘETNUTÍ BYLO NAZVÁNO „BITVA u SLAVKOVA“ NEBO TAKÉ „BITVA TŘÍ CÍSAŘŮ“.

Pro zájemce o historii c. k. armády je toto místo zajímavé také tím, že právě zde strávili její vojáci zařazení do IV. kolony noc před bitvou u Slavkova a nastupovali odtud do boje o Pratecké návrší.

 

 

 

Ve Františkově „narozeninovém“ výčtu by zcela jistě neměly chybět odkazy na další dvě významné zahraniční pamětihodnosti nesoucí jeho jméno:

  • historizující rytířský hrad Franzensburg, postavený v letech 1798-1835 na ostrově v parku císařské rezidence Laxenburg (všeobecně spojované především s epochou Františka Josefa I. jeho manželky Alžběty a syna Rudolfa); viz schloss-laxenburg.at (odkaz je v češtině);

Busta z pomníku císaře Františka zřízeného u vstupu do zámeckého parku Laxenburg v roce 1837.

 

  • Franzensfeste neboli Františkova pevnost, vybudovaná v letech 1833-1838 za účelem ochrany hranic jižního Tyrolska a cesty přes Brennerský průsmyk. Od roku 1919 pevnost náleží Itálii, v jejíž řeči nese označení Fortezza. Podrobněji viz:
    - Franzensfeste-Fortezza www.forte-fortezza.it (festung-franzensfeste.it)
    - Franzensfeste – pevnost plná pokladů ceskycestovatel.cz/franzensfeste
    - 3sat: Die Franzensfeste - Eine Festung und ihre Geschichte, 1/2: youtube.com; 2/2: youtube.com
    .

 

 

 

 

  • Za co vděčí Rakousko císaři Františkovi?
    Viz BÄUERLE, Adolf. Was verdankt Oesterreich der beglückenden Regierung Sr. Majestät Kaiser Franz des Ersten? Wien, 1834, 510 S.  books.google.cz/books?id=FLQAAAAAcAAJ

 

(Všechny fotografie jsou autorským dílem chráněným dle autorského zákona č. 121/2000 Sb. V případě zájmu o jejich rozšiřování mimo zákonem daných výjimek a omezení práva autorského nás kontaktujte na e-mailu info@primaplana.cz)

 

 

Související články:

Unikátní česká připomínka panování císaře Františka II./I.

 Císařská hymna 1797

Vojáci v Praze F. L. Věka II/3