Panteon na Vranově u Malé Skály 1/2: Památník boje za osvobození 1813 - 1815

16.06.2017 16:42

David Junek

Naposledy upraveno: 16.06.2017

 

Jeden z nejcennějších přírodních areálů s pomníky v Čechách, s nějvětší sbírkou pamětních nápisů zvěčňujících co možná nejvíce historických a mytologických hrdinů a osobností je panteon na Vranově u Malé Skály (mala-skala.cz). Romantickou úpravu krajiny prováděl v letech 1803-1832 textilní podnikatel Franz Zacharias Römisch.Ve skalním hradě i ve volné přírodě nechal pořizovat památníky a nápisy, vysazoval nové aleje a zušlechťoval krajinu.

V roce 2015 vydalo nakladatelství Argo průvodce z roku 1828 od Franze Ferdinanda Effenbergera Skalní Pantheon a přírodní park na panství Malá Skála v Čechách - překlad z němčiny Vratislav Jiljí Slezák; digitalizovaný německý originál: eod.vkol.cz/236826. Jde o zajímavý doklad romantické literatury, ale i o cennou pomůcku pro badatele o panteonu.

Na tuto knihu navazuje Katalog nápisů a pomníků v panteonu u Malé Skály, který sestavil David Junek a v roce 2016 jej vydal na DVD. Tento katalog obsahuje 300 stran textu a velké množství dobových fotografií. DVD je soukromým vydáním autora a je určeno pro odborná pracoviště (mimo jiné: Národní knihovna Praha, Moravská zemská knihovna Brno, Vědecká knihovna Olomouc, Krajská vědecká knihovna Liberec, Národní muzeum Praha, Vojenský historický ústav Praha, Severočeské muzeum Liberec, Muzeum Českého ráje v Turnově, Národní památkový ústav – generální ředitelství Praha, Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou). Na základě Effenbergerova průvodce z roku 1828 identifikuje téměř všechny pomníky a nápisy, i když z mnoha nápisů zůstaly pouze hladké plochy ve skalách. Doplňuje také pomníky vybudované po vydání průvodce, které Römisch nechal zřizovat až do své smrti v roce 1832. Maloskalský panteon zahrnuje asi 62 pomníků, mohyl a jeskyní, 220 nápisů, 400 jmen, 5 bust a jednu sochu. Z pomníků a nápisů se dochovala asi polovina. Nápisy v panteonu i Effenbergerův průvodce jsou výhradně německojazyčné. České překlady jsou pouze zde v katalogu, nikoliv na skalách a pomnících.

 

Níže jsou uvedeny výňatky z Katalogu nápisů a pomníků... věnované osobnostem a událostem z období válek proti Napoleonovi. Konkrétně se jedná o: č. 38 Památník 1813-1815, č. 49 Vítězům od Aspern, č. 11 Pomník Schwarzenbergera a bitvy u Lipska, č. 12 Nápis Mayer, č. 48 Nápis Hofer a Speckbacher). Tyto výňatky postrádají kontext celé práce (chybí úvod, rejstříky, literatura, vyobrazení ...), ale snad napomohou dalšímu bádání. Poněvadž jde o katalogová hesla, nelze se ubránit strohosti a typizaci.

Dlouhé citace v uvozovkách jsou z českého překladu Effenberegera. Pojem „DODATEK“ značí, že takový nápis neuvádí Effenberger 1828. Autor používá pojem „panteon“ nikoliv „Pantheon“.

S novými poznatky, náměty či odbornými dotazy je autora možno kontaktovat prostřednictvím tohoto portálu - kontaktního e-mailu: info@primaplana.cz.

 

Výtah z literatury:

Die Burgvesten und Ritterschlosser der österreichisches Monarchie, Brünn 1820, 7. Theil, s. 86-112; sepsáno roku 1816, v tisku není uveden autor Franz Sartori

Durych, Václav: Z Českého ráje, Hradec Králové 1886, ilustrace s. 129, 149, 156, 157, 161, 177, 190, 195, 199, 203; text s. 183-205

Effenberger, Franz Ferdinand: Felsen-Pantheon und Natur-Park auf der Herrschaft Klein-Skal in Böhmen, Leitmeritz 1828, 239 s.  digitálně eod.vkol.cz/236826 + česky Skalní Pantheon a přírodní park na panství Malá Skála v Čechách, Argo 2015

Erneuerte vaterländische Blätter für den österreichischen Kaiserstaat, 35., 2. May 1818; I. Die Heldenhalle in Böhmen /Kleinskal/, Vídeň (?)

Göble, Heinrich: An der königlich Preussischen herrn Staatsrath von Körner, als Er im Monate Juni 1818 die Felsen in Kleinskall in bunzlauer Kreise in Böhmen bestieg; in deren Hallen Herr Franz Zacharias von Römisch, Herr der Herrschaft Kleinskall ein prächtiges Denkmal des teutschen Volkerbundes erbauten liess. Gablonz /Jablonec n. Nisou/, bd. /1818?/, knihovna muzea Jablonec /báseň věnovaná padlému synu Körnera, Körner navštívil MS/

Heber, Fr. Alexander: Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser - VI. /Boleslavko/, 1848, s. 254-258 + České hrady II. - Severní Čechy, překlad Argo 2006, Vranov: s. 455-462

Kovařík, Jiří: Rakouské Thermopyly, Přísně tajné! 3/2007, Praha?, s. 15-27, digitálně viz Rakouské Thermopyly v Alpách

Krickel´s,  Adalbert Josef: Wanderungen durch einen großen Teil von Mähren, preußisch Schlesien, fast ganz Böhmen und einen kleinen Teil von Österreich ab und unter der Enns, unternommen im Jahre 1832 und geschildert in wissenschaftlicher und gemeinnütziger Hinsicht, Anton Pichler Wien 1834, s. 90-106. (putování po...vylíčeno vědecky a k obecnému užitku)

Munzar, Zdeněk - Sáček, Karel: Pantheony osvobozovacích válek 1813-1815 a osobnosti maloskalské síně hrdinů, nepublikovaný rukopis, Praha 2014

Pryl, Josef Zdenko: Průvodce Českým rájem, díl 2., Turnov, b.d. /mezi 1891-1894/,  s.11-45

Šimon, Jan: Zvláštnosti Malé Skály, bez data /1890-1895/

Zpráva českého purkrabí o vítězství v bitvě u Aspern 22.5.: „Udatní vlastenečtí obráncové!“, 31.5. 1809, in: Napoleon, sborník, Československá napoleonská společnost, Slavkov u Brna, 1995, s. 87-89

Výtah z ikonografie:

Postl, Karel (?): Denckmal des Völkerbundes und Kampfes für Deutschlands und Europas Befreyung errichtet auf den Felsen zu klein Skal in Böhmen. kolorovaná akvatinta, 39,2x 51,8 cm datace: 1816-1818, popis: vpravo ve skalách hranolový pomník, v pozadí bronzované busty a nápisy, vlevo částečně patrné malované trofeje! ve fondech: muzeum Turnov U3132, Státní zámek Sychrov S-00594 (předlohová kresba).

 

 

Památník boje za osvobození 1813 - 1815 (síň hrdinů)

1. centrální nápis na stěně Denkmal /Památník/ ...

2. dva vstupní „egyptské“ oltáře s nápisy

3. centrální oltář v „řeckém“ stylu s přilbou a 2 nápisy

4. busty 3 vladařů Rakouska, Ruska a Pruska, jména 6 vojevůdců a 72 generálů

5. sedm uren se jmény vojevůdců (pod novogotickým baldachýnem)

6. pět uren se jmény zahynuvšich vojáků a žen (na bocích)

 

KATALOG č. 38/ úvod

typ objektu: památník ve skalní síni skládající se ze souboru 20 objektů (3 oltářů, 3 bust, 12 uren, 2 vojenských trofejí) a 30 nápisových ploch s 94 jmény; 2 kamenné lavice (1 bez sedadla) při vstupu s výhledem do síně

popis: původní středověký palác zatesaný ze 3 stran do skály, 4. stěna chybí (od novověku);

rozměry š. 5,5 m, dlouhá 6,8 m při započítání egyptských oltářů (bez nich dl. 6,1 m)

rozměry lavice: deska sedadla š. 172 cm, hl. 35 cm, tl. 19 cm; nohy š. 17 cm, hl. 25 cm; v. sedadla od země 55 cm

lokalizace: vnitřní panteon

datace:  1814-1815/16, /DJ: bitva u Lipska 1813 byla až 16.-19.10., centrální pomník datován 1814, bitva u Waterloo 1815 byla 18.6.; Burgvesten (psané 1816/1817) všechny pomníky i nápisy uvádí; Erneuerte ... Blätter 2.5. 1818 uvádí vše/. Römisch poslal dopis Goethemu 6.11. 1815 (dnes je ve Výmaru), kde památník popisuje.

ikonografie celku: Postl, 1814-1818; Günther: Zehn ... č. VII., 1821, grafika NG; Nejedlý-Durych 1886; pohlednice reprodukující Postla, 1914; Peřina 2009, s. 160 (půdorys vnitřního hradu), s. 162 (nákres čelní stěny síně hrdinů); Durdík 2005, s. 120 (půdorys vnitřního hradu)

poznámka k autentickým pojmům - překlad Effenbergera používá: „dvorana“ (DJ: lze též síň), „hrdinů“, „památník“, „v tomto chrámě“, „ke svatyni“ – tedy můžeme používat pojem: síň hrdinů. Grafika 1821: Die Helden Halle.

poznámka k významu: Síň hrdinů je nejvýznamnější a nejnáročněji řešený prostor panteonu. Effenbereger vyzdvihuje ve svém textu motiv hrdinství a obrany vlasti. V této souvislosti je významné, že F. Z. Römisch obdržel r. 1815 Zivil-Ehrenkreuz 1813/14. tj. civilní čestný kříž ve stříbrné varintě (tedy i on náležel mezi ty oceněné). Navíc s ohledem na jeho pragmatičnost není jistě nahodilé, že když r. 1818 požádal o udělení titulu „von“ Römisch, byl památník nejenom dokončen, ale už i podrobně publikován (Erneuerte vaterländische Blätter, 2. May 1818).

poznámka k dalšímu bádání: Síň hrdinů je zaplněna množstvím jmen a ve své době neměla obdoby. Doposud neznáme zdroj odkud Römisch čerpal tato jména a u některých nemáme jistotu při identifikaci. Za pomoc při určování jmen a konzultace děkuji Zdeňku Munzarovi z Vojenského historického ústavu v Praze a Karlu Sáčkovi redaktoru vojensko-historického internetového portálu Primaplana. Badatele zde čeká ještě značná práce a dále uvedené názory mohou být korigovány.

poznámka k protinapoleonským postojům: Celý památník je zajímavý i z hlediska dobové politické situace. Kníže Metternich, ministr zahraničí, doporučil roku 1809 upevnit spojenectví Rakouska a Francie sňatkem rakouské arcivévodkyně Marie s Napoleonem. Po porážce tažení do Ruska podepsal roku 1813 protinapoleonskou koalici, která vedla k bitvě u Lipska. Po krátkém (ale dynasticky významném) spojenectví Rakouska s Francií se stal Napoleon opět „uchvatitelem“ a nepřítelem.

 

1. centrální nápis na stěně Denkmal /Památník/ ... 

 „Obrátíme-li zrak vpravo do skal, překvapí nás pohled nikoli veselý a rozkošný, nýbrž plný ctihodné slavnostnosti. Před užaslým pozorovatelem se otevře prostorná skalní dvorana s mlčenlivými a vážnými obrazy bojů, s obrazy vítězství a padlých obětí a přeladí jeho mysl tak, aby důstojně vnímala to, co na ni čeká.

Konečně vidíme před sebou mezi skalami vznešené chrámové prostranství, jež již předtím v nás vzbudilo obdiv a touhu. Z prostorné dvorany nám vstříc hledí obrazy a urny hrdinů, kteří v nedávných bouřlivých letech zachránili vratkou svobodu Německa a Evropy před zničující zkázou. Rychle si uvědomujeme důstojnost a význam památníku; uchvácena touto jistotou volají roznícená srdce hlasitě a radostně: Toť kruh těch skvělých hrdinů, co rozprášili vojsko cizáků ... Zde v tomto chrámě jsou zas pospolu. ... A pakli zpupnost zbaví se svých pout a opět ohne šíje svobodné: ať z chrámu toho kmitne blesk a zprudka rozdrtí ji dočista.

Důstojná jedle vyčnívající nad mladé, vzhůru se deroucí koruny, střeží vstup do dvorany. Střídavě rozechvěni radostí a úctou se po schodišti blížíme ke svatyni. Postůjme na něm, abychom pohledem obsáhli celek; čtverhranné, prostorné místo, jež ze tří stran v pravém úhlu obklopují důstojné skalní masy přiměřené výšky a podobné zděným stěnám. Deska, upevněná ve vysoké skalní stěně naproti pozorovateli, vyjadřuje poslání celého místa:“

 

1. nápis:

DENKMAL

DES

VÖLKERBVNDES VND KAMPFES

FV¨R

DEUTSCHLANDS VND EUROPAS

BEFRAEIVNG

MDCCCXIII.  MDCCCXIV. MDCCCXV.

/podtržený text dochován/

 

Památník

spolku národů a boje

za osvobození

Německa a Evropy.

1813, 1814, 1815

 

KATALOG č. 38/1

název: Památník boje za osvobození 1813 - 1815 (síň hrdinů) - centrální nápis na stěně Denkmal /Památník/ ...

typ objektu: nápis 

lokalizace: vnitřní panteon - v čele haly, ve výši

datace:  1814 – 1815/16

nositel nápisu a rozměry: plocha – středová část vyhlazena ve skále (s několika plombami v kazech skály), vpravo a vlevo původně vloženy desky zakrývající pukliny ve skále, š. celku cca 240 cm, v.  ?

technika nápisu: tesaný

stav: část desky odlomena

výška písma: ?

druh písma: kapitála

ikonografie: Günther: Zehn... č. VII., 1821, grafika NG

publikování nápisu: Effenberger Nj s. 94: „Denkmal / des Völkerbundes und Kampfes / für Deutschlands und Europas Befreiung. / MDCCCXIII. MDCCCXIV. / MDCCCXV.“; Čj s. 120, Burgvesten 1820 (psáno 1816/17) s. 100; Erneuerte ... Blätter 2.5. 1818

významná literatura: 

poznámka:

osobnost: Památník boje za osvobození 1813-1815; 1813 6.-19.10. bitva u Lipska; 1814 30.3. vstup do Paříže; 1815 18.6. bitva u Waterloo

 

2. dva vstupní „egyptské“ oltáře s nápisy

„Na obou bočních skalách nad vstupním schodištěm stojí dva oltáře v egyptském slohu; na jednom stojí „Mír“, na druhém „Svornost“, nad oběma pak vítězné trofeje francouzských zbraní; okolo obojího se v podobě vystouplého basreliéfu vine císařský plášť.“

 

2. nápis, čelně vpravo:

EINTRACHT.

 Svornost

 

3. nápis, vlevo:

FRIEDE.

Mír

 

Šimon 1893: „Nad oběma oltáři jsou na uhlazených skalních plochách en basreliéf vymalovány válečné trofeje. Jeden obraz nese nápis: Lipsko, druhý: Belle alliance.“

 

4. nápis, vpravo /DODATEK č. 11/:

LEIPZIG

Lipsko

5. nápis, vlevo /DODATEK č. 12/:

BELLE ALLIANCE

Belle Alliance /= bitva u Waterloo/

 

 

KATALOG č. 38/2  DODATEK č. 11, 12 (nápis č. 4 a 5)

název: Památník boje za osvobození 1813 - 1815 (síň hrdinů) - dva vstupní „egyptské“ oltáře s nápisy

typ objektu: 2 „egyptské“ oltáře, 4 nápisy, 2 válečné trofeje popis: „oltář“ ve tvaru kvádru: pravoúhlý sokl, kvádrovité tělo (ze 4 řad kvádrů; š. celku 50 cm, hl. 72 cm, v. po desku 140 cm, deska š. 58 cm, hl. 90 cm, tl. 10 cm), pravoúhlá neprofilovaná římsa, na ní (dle domněnky tvůrce „egyptské“ zakončení) – kamenná polokoule byla rozdělena na 4 díly a ty vysunuty na náročí (vrcholy ven od středu – tedy konvexně jako akroterie – viz fotografie NPÚ N041343). Dle Effenbergera: „nad oběma pak vítězné trofeje francouzských zbraní; okolo obojího se v podobě vystouplého basreliéfu vine císařský plášť“- nedochováno. Dle Šimona šlo o malbu trofejí. Míry trofejí: ve skále nad deskou oltáře ve v. 95 cm začíná vyhlazená plocha š. 123 a v. 224 cm (ano, orientace na výšku); nad plochou odpadlá skála – snad po císařském plášti. Na vyobrazení jsou patrné (malované) vysoké „sokly“ na nichž jsou trofeje umístěné.

lokalizace: vnitřní panteon

datace:  1814 – 1815/16

nositel nápisu a rozměry: 

     2. nápis: EINTRACHT při pohledu čelně vpravo, kvádřík š. 72 cm, v. 26 cm

     3. nápis: FRIEDE při pohledu čelně vlevo, nedoch.

     4. nápis: LEIPZIG nad pravým oltářem, nedoch.

     5. nápis: BELLE ALLIANCE. nad levým „oltářem“ ve v. 109 cm na skále, délka nápisu 82 cm

technika nápisu:  

     2.-5. nápis: tesaný 

stav: 

     2. nápis: dochován

     3. nápis: nedochován

     4. nápis: nedochován

     5. nápis: špatně čitelný

     oltáře: dochovány bez vrcholové části 

     vojenské trofeje malované: nedochovány

výška písma:  

     2. nápis: 6 cm, písmo černě vytřené

     3. nápis: patrně jako 2. nápis

     4. nápis: patrně jako

     5. nápis  5. nápis: 7 cm

druh písma:  

     2.-5. nápis: kapitála

ikonografie: III/15 Nejedlý-Durych 1886; Šimák 1898 s. 282; Na fotografii NPÚ N041343 patrné EINTRACHT. 

Postl (?) Denckmal..., kresba, NPÚ Sychrov – svoz M. Skála S-00594 - vlevo částečně patrné malované trofeje! Dle Karla Sáčka "trofeje zahrnují prapor s orlem na vrcholu, dole přilbu francouzských kyrysníků, dále bandalír, na kterém se nosila patrontaška či šavle s bajonetem a pravděpodobně granátnickou medvědici - symbolizující císařskou gardu, tedy Napoelonovy poslední nejvěrnější vojáky". Tyto trofeje jsou u nápisu Belle Alliance (=Waterloo) a u oltáře s nápisem Mír (poněvadž potom se již rozhostil mír).

publikování nápisu: Effenberger Nj s. 94; Čj s. 120; Burgvesten 1820 (psáno 1816/17) s. 98; Erneuerte ... Blätter 2.5. 1818

významná literatura: Šimon: Zvláštnosti 1893, s. 18: viz výše; Kuhnová 2006, s. 95: „nápis Belle aliance na severní straně, nápis Mír vyryt na malém jehlanci a nápis Svornost na stejném jehlanci, nad ním malba znázorňující vítězství u Lipska“. DJ: nejde o malbu bitvy, ale o trofeje (přebírá nepřesně od Šimona). 

Šimon Paměti-Školní kronika 1872-1889, s. 26: „malbu trofeje s nápisem Belle...“

Durych 1886, s. 194: vymalovány trofeje;

Prýl 1890 s. 28: „Na vysokých skalách pozašlé již malby“

poznámka: tvarem odpovídá památník tzv. rohatému oltáři z Egypta (Verner: Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta, 1997, s. 332; objevuje se i na freskách z Pompejí – za konzultaci děkuji Dr. Haně Benešovské) a reaguje jistě na grafickou předlohu v rámci dobové egyptománie.

osobnost: „Mír“, „Svornost“, bitva u Lipska, bitva u Waterloo Bitva u Waterloo současníky nazývaná (hlavně v Prusku a německy mluvících zemích) bitvou u Belle Alliance 18. června 1815 asi 20 km jižně od belgické metropole Bruselu. Po vítězství Wellington nechal zastavit britský postup a posléze se vrátil k farmě Belle Aliance, kde se setkal s maršálem Blücherem.

 

3. centrální oltář v „řeckém“ stylu s přilbou a 2 nápisy

„Uprostřed dvorany se na dvou stupních ušlechtile a vážně zvedá oltář vyvedený v řeckém slohu s přilbou, mečem a vojevůdcovskou holí. Na jeho přední straně je napsáno:“

6. nápis:

DEM

VATERLANDE

UND

SEINEN

TAPFERN

VERTHEIDIGERN

MDCCCXIIII

 

Vlasti a jejím udatným obráncům 1814

 

„Na štítku přilby je dvojhlavý císařský orel; po obou stranách český lev připomínající, že jako nejvyšší velitel stál v čele spojeneckých vojsk Čech. 

 

Obejdeme-li oltář, čteme na jeho zadní straně slova:“

7. nápis (29 řádků!): nápis je v kapitále, zde ponechán v miniskule

Höher klopfe dein Herz, o Sohn des

Vaterlandes, bei der Rede, so die Abgeor

dneten der Nation an den Prinzen Carl,

Sohn Carl des Grossen, im Jahre DCCCV hielten/!/    není zde meziřádková mezera

Wir Böhmen haben bis auf den heutigen Tag

den Ruhm unseres Namens mit den Waffen in

der Hand tapfer geschützt; dies bezeugen die

grossen, und im Kriege berühmten Völker,

welche wir in ordentlichen Schlachten

v¨berwunden und gedemüthiget haben.

Das gröste Zeugnis unserer Tapferkeit aber

ist, das wir in keinem Kriege haben unter

liegen mv¨ssen. Wenn das Glv¨ck, /welches/

 jetzt dir gv¨nstig ist, mit uns wäre: so hätten

wir eben so viele Bundesgenossen, als du Völker

in deinem Heere zählen kannst. Sonst half

Gott uns; jetzt hilft er dir. Nicht everd Tap     /ano je EVERD, ne NVR jako u Eff./

ferkeit, ihr Franken, sondern das Schicksal

ist es, welches sich unsern Bemühungen ent

gegen stellt. Berühmter Fv¨rst, mache dir

dein Glv¨ck und diese gv¨nstigen Umstände zu

 

Nutzen; nichts ist unbeständiger und ver

änderlicher, als die Zeit. Glücklicher Fv¨rst,

schenke deine /Freundschaft einem/ kriegeri

schen Volke, /welches sich deiner Treue

gutwillig v¨berlässt. Achte es fv¨r den grös

ten Ruhm, den du jemals hättest erwerben

können, das du solchen Männern Ge

setze vorschreiben kannst./

 

Ó synu vlasti, nechť se ti srdce rozbuší, když uslyšíš slova, která pronesli zástupci národa k princi Karlovi, synovi Karla Velikého, v roce 805! My Čechové jsme až po dnešní den statečně bránili slávu svého jména se zbraní v ruce: dosvědčují to velcí a ve válčení proslulí národové, jež jsme my v opravdových bitvách porazili a pokořili. Největším svědectvím naší statečnosti je však to, že jsme v žádné válce nemuseli podlehnout. Kdyby štěstí, jež je nyní příznivo tobě, bylo bývalo s námi, měli bychom právě tolik spojenců, jako můžeš napočítat národů ve svém vojsku. Kdysi Bůh pomáhal nám; nyní pomáhá tobě. Není to pouze udatnost, Frankové, nýbrž i osud, co staví se proti snahám našim. Slovutný kníže, využij svého štěstí a těchto příznivých okolností; nic není nestálejší a proměnlivější než čas! Šťastný kníže, daruj přátelství národu válečníků, který se dobrovolně odevzdává v tvou věrnost! Považuj za největší slávu, již jsi kdy mohl získat, že můžeš předepisovat zákony takovýmto mužům.

 

 

KATALOG č. 38/3

název: Památník boje za osvobození 1813 - 1815 (síň hrdinů) - centrální oltář v „řeckém“ stylu s přilbou a 2 nápisy

typ objektu: památník „oltář“ se 2 nápisy

popis: památník má tvar kvádru z pečlivě sesazených kvádrů, do nich plynule vtesán nápis, kvádr š. 86 cm; hl. 92 cm; v. celá i s polštářem cca 195 cm, celek je z pečlivě sesazených kvádrů; kamenný polštář š. 70 cm, v. 20 cm, hl. 70 cm (nahoře ve středu velký otvor pro osazovací trn), poškozeno, dnes ze 2 kusů (prasklina přes otvor); nahoře původně měděná (?) přilba s velitelskou holí a mečem (pokud byla kamenná, tak pobronzována jako busty); Effenberger uvádí: „oltář v řeckém slohu“.

lokalizace: vnitřní panteon

datace:  1814 (na pomníku zepředu)

nositel nápisu a rozměry: 

     6. nápis: na těle pomníku zepředu

     7. nápis: na těle pomníku zezadu, š. nápisu 85 cm, v. 109 cm

technika nápisu:

     6. nápis: tesaný

     7. nápis: tesaný

stav: 

     6. nápis: silně poškozen, torzo – úmyslně odtesáno (novodobě, 1945?) 

     7. nápis: dobrý, místy špatně čitelný, konec špatně čitelný

výška písma: 

     6. nápis: 5 cm

     7. nápis: 2,5 cm

druh písma:

     6. nápis: kapitála

     7. nápis: kapitála

ikonografie: pohlednice NM Praha H22.084.525, 1. republika; Šimák 1898 s. 282 (na nich dobře patrná přilba na oltáři); NPÚ Praha fototéka 500070 (dobře patrný chochol – tenký kovový)

publikování nápisu: Effenberger Nj s. 95: „Dem Vaterlande / und seinen tapferen Vertheidigern. / MDCCCIV“; Čj s. 121; text dle Eff. s. 96-97 v drobnostech se liší, Čj. s. 124-125 (jde o jeden nápis, ne dva, jak uvádí překlad 2015):

„Höher klopfe dein Herz, o Sohn des Vaterlandes, bei der Rede, welche die Abgeordneten der Nation an den Prinzen Carl, Sohn Carls des Großen, im Jahre 805 hielten! Wir Böhmen haben bis auf den heutigen Tag den Ruhm unseres Namens mit den Waffen in der Hand tapfer geschützt; dies bezeugen die großen, und im Kriege berühmten Völker, welche wir in ordentlichen Schlachten überwunden und gedemüthigt haben. Das größte Zeugniß unserer Tapferkeit aber ist, daß wir in keinem Kriege haben unterliegen müssen. Wenn das Glück, welches jetzt dir günstig ist, mit uns wäre: so hätten wir eben so viele Bundesgenossen, als du Völker in deinem Heere zählen kannst. Sonst half Gott uns; jetzt hilft er dir. Nicht nur Tapferkeit, ihr Franken, sondern das Schicksal ist es auch, welches sich unsern Bemühungen entgegen stellt. Berühmter Fürst, mache dir dein Glück und diese günstigen Umstände zu Nutzen; nichts ist unbeständiger und veränderlicher, als die Zeit! Glücklicher Fürst, schenke deine Freundschaft einem kriegerischen Volke, welches sich deiner Treue gutwillig überläßt! Achte es für den größten Ruhm, den du jemals hättest erwerben können, daß du solchen Männern Gesetze vorschreiben kannst.“

Burgvesten 1820 (psáno 1816/17) s. 98-99

významná literatura: 

poznámka: znak „ß“ u Eff. je na pomníku přepísován jako „ss“ i jako „s“. Uváděný rok z rubu je skutečně 805 (ne 1805). Nápis z rubu Effenberger neuvádí při popisu tohoto pomníku, ale až dále v textu za Babičkovou.

poznámka 2: Županič 2009: dopis Römische Goethemu 6.11. 1815, kde posílá nákres Památníku osvobození a žádá jej o vytvoření 2 chybějících nápisů – zda k tomu došlo, nevíme

osobnost: Vlasti a jejím udatným obráncům

     Schwarzenberg (vrchní velitel u Lipska)

     princ Karel, syn Karla Velikého – poddání se Slovanů r. 805 (Nekula rkp. 2014,  pozn. 41: „Branci z Čech tvořili jádro rakouské armády. Na to naráží i nápis zezadu oltáře, kde se v narážce na Karla Schwarzenberga bojovní Boiohaemi v r. 805 dávají do služeb Karla Velikého.“) K. Sáček: Armáda se formovala v Čechách, proto nesla přímo název Česká armáda.

 

 

 4. busty tří vladařů Rakouska, Ruska a Pruska, jména 6 vojevůdců a 72 generálů 

„Z výklenků vytesaných do bočních stěn svatyně shlížejí na oltář a do vážné dvorany tři úctu vzbuzující kolosální busty panovníků Rakouska, Ruska a Pruska. Vedle první z nich jména Schwarzenberg a Colloredo, vedle druhé Platov a Ostermann a vedle třetí Blücher a Kleist.“ 

 

Poznámka Effenbergera: „Dvorana, v níž památník stojí, je dlouhá 28 a široká 20 střevíců; každá ze tří skalních stěn je vysoká 30 střevíců. Oltář se stupni a přilbicí uprostřed má výšku 10 střevíců a 8 palců. Busty tří velkých spojenců, zhotovené z kamene a bronzu, vytvořil drážďanský dvorní sochař Pöttrich, rodem z Čech, a to tak znamenitě, že patří jistě mezi jejich nejzdařilejší zpodobení. Jejich výška činí 3 ½ střevíce.“

 

8. nápis, pod bustou v čele /rakouský císař/: DODATEK č. 13 

FRANZ I.

František I.

 

9. nápis, pod bustou vlevo (při pohledu do síně) /ruský car/: DODATEK č. 14

ALEXANDER I.

Alexandr I.

 

10. nápis, pod bustou vpravo /pruský král/: DODATEK č. 15 

FRIED. WILHELM III.

Fridrich Vilém III.

 

11. a 12. nápis (vlevo a vpravo vedle busty Františka I.):

SCHWARZENBERG          COLLOREDO

/pod Colloredem viditelný starší spodní nápis METTERNICH

pod Metternichem nejstarší nedochovaný RADETZKY

časová posloupnost změn uvedena dále – Cenzura 1/

 

13. a 14. nápis (vlevo a vpravo vedle busty Alexandra):

PLATOW          OSTERMANN

/OSTERMANN je doložen u Effenbergera 1828, dochoval se ve spodní vrstvě,

nápis BENNINGSEN je dnes ve vrchní vrstvě a nahradil po r. 1828 Ostermanna/

 

15. a 16. nápis (vlevo a vpravo vedle busty F. Wilhelma):

BLVCHER          KLEIST

 

 

 „Na bočních stěnách dvorany hrdinů je do skály vyryto ještě dvaasedmdesát jmen dokládajících nadšení a bohatýrskou mysl oné památné doby.“

 

 

 

17. nápis, na pravé stěně DODATEK č. 16

u pravé busty jména ve 3 sloupcích vedle sebe (10+9+9jmen): celkem 28 jmen rakouských generálů (Miloradovič je ruský generál – blíže u jeho medailonu)

HRADETZKY.     /správně Radetzky/   

NOSTITZ. 

A. LICHTENSTEIN. 

SCHEITER. 

HILLER. 

RADIVOYEWICH. 

STHAREMBERG.  

VECSEY. 

MAIYER.     /Mayer/

FRESNEL. 

 

M. LICHTENSTEIN.  

WEISSENWOLF.

BVBNA.     /Bubna/

ZECHMEISTER.

EKHARD. 

FÖLSEIS.   

ESIVICH.    /Csivich/

SOMARIVA. 

QVOS/D/ANVICH.     /Quosdanovich/

 

KLENAV.     /Klenau = z Klenové/  

BIANCHI.

GIVLAY.     /Gyulay/

MILORADOWITSCH. 

FRIMONT.  

/N/VGENT.     /Nugent/

REBROWICH.

ME/R/VILLE. 

NEIPER/G/.

 

18. nápis, na levé stěně DODATEK č. 17

u levé busty jména ve 4 sloupcích vedle sebe (po 11 jménech): celkem 44 jmen spojeneckých generálů

WITT/G/E/NS/TE/IN./ 

BARKLAY  D/E TOLLI./     /Barkley de Tolly/

CZERNITSCHE/F/.

 BENNIGSE/N./ 

TSCHITSCHAKOF.     /Čičagov/

ROSTOPSCHIN.

WORONZOV.

TOLSTOI.

THIELEMAN/N./

TETTENBORN.

ESSEN.

 

/GN/EISSENAV.    /Gneisenau/  

H/AR/DENBERG. 

/Y/O/R/K.

TAVENZIEN.     /Tauenzien/

WALMODE/N./ 

SAK E/N?/.  

DOBSCHVTZ.     /Dobschütz/

THIEMEN.

VE/GESA/K . 

L/ANGERON.     nečit./

WINZIGE/R/ODE     /Winzingerode/

 

K.P.V.SCHWEDEN.     /Kronprinz von/ 

K.P.V./BA/YE/RN.

K.P.V.WV¨/R/TE/M/BERG.   

W/R/EDE.

C.P.V. HESSEN.     /ano C/ /Kronprinz von/

H.V. COBVRG.     /Herzog/

P.V. COBVRG.     /Prinz/

ST. PRIEST.

P./B/.V.CVRLA/N/D.     /Prinz Biron von Curland/

SAK.

SKYÖLDEB/R/A/ND./     /Skjöldebrand/

 

/WE/LLIN/G/TON   

HILL.

/GR/AHAM.

/B/ENTIN/C/K.     /Benting/Bentink/

H/IRS/CHFELD.

H. /P/HILIPSTHAL.     /Hessen-Philipsthal/

/PA/HLEN. P.V.M/EKLENBVRG.     nečit./ /Prinz von/

HO/RN./

R/EC/HBER/G/

STEDIN/GK/

 

KATALOG č. 38/4 DODATEK č. 13-15 (u 3 bust) DODATEK č. 16-17 (72 hrdinů)

název: Památník boje za osvobození 1813 - 1815 (síň hrdinů) - busty tří vladařů Rakouska, Ruska a Pruska, jména 6 vojevůdců a 72 hrdinů

typ objektu: 3 busty, nápisy 3+6+2 (celkem 81 jmen)

popis: v bočních stěnách dvorany, ve výšce, 3 výklenky - v nich pískovcová (původně) pobronzovaná poprsí rakouského císaře Františka I., ruského cara Alexandra I. a pruského krále Fridrich Viléma III. (dnes uražené a ztracené hlavy), autor Pötrich, pod nimi a vedle nich nápisové plochy. František I. má kolem krku na stuze zavěšen Řád zlatého rouna a přes rameno stuhu od velkokříže Vojenského řádu Marie Terezie; Alexandr I. má na hrudi hvězdu ruského Řádu svatého Ondřeje a na krku nezřetelný kříž – snad Řád svatého Jiří; Friedrich Vilém má na prsou hvězdu Řádu černé orlice a na krku snad pruský Železný kříž. Dnes jsou prohozeny busty ruského a pruského panovníka – viz řády (Z. Munzar VHÚ). Franz Johann Nepomuk Pettrich (i Pöttrich, 1770 Třebenice – 1844 Drážďany) českoněmecký sochař klasicismu, studoval v Praze a na akademii v Drážďanech, 1795 jmenován dvorním sochařem saského kurfiřta, 1815 byl na drážďanské akademii jmenován profesorem sochařství, autor velkého množství náhrobků (mj. i Römischů v Mikulášovicích a Krásné Lípě).

lokalizace: vnitřní panteon

datace:  1814 – 1815/16 (jména 72 hrdinů jsou r. 1817 uváděna v počtu 28, později doplněna?)

 nositel nápisu a rozměry: vyhlazené obdélníkové nápisové pole ve skále

     nápis č. 8 FRANZ I. plocha pod bustou š. 108 cm, v. 36 cm; sokl š. 33 cm, v. 12  cm, hl. 24 cm; š. ramen 48 cm, v. od soklu po vrchol torza 58 cm, výrazné zelené  zbytky bronzování

     nápis č. 9 ALEXANDER I. plocha š. 105 cm, v. 36 cm; sokl poškozen v. 12 cm, hl.  22 cm; š. ramen 48 cm, v. od soklu 50 cm; zbytky zelinkavé barvy

     nápis č. 10 FRIED. WILHELM III. plocha š. 105 cm, v. 32 cm; sokl š. 33 cm, v. 12  cm, hl. 23 cm; š. ramen 52 cm, v. od soklu 54 cm

     nápis č. 11 SCHWARZENBERG (vpravo plocha vyhlazena ve skále, vlevo vsazena deska přes skalní puklinu) š. 74 cm, v. 35; zbytky černé barvy v písmu 

     nápis č. 12 COLLOREDO š. 72 cm, v. 34 cm; v nápisu dochována výrazná černá    barva (pod tímto nápisem viditelný starší cenzurovaný METTERNICH, viz    níže a ještě pod ním původně RADETZKY – ten není nijak viditelný) 

     nápis č. 13 PLATOW skutečná deska vsazená š. 67 cm, v. 34 cm, tl. 8 cm  nápis č. 14 přes spodní nápis OSTERMANN profesionálně přetesán nově (po 1828): BENNINGSEN; š. 75 cm, v. 34 cm 

     nápis č. 15 BLUCHER š. 75 cm, v. 36 

     nápis č. 16 KLEIST š. 74 cm, v. 34

     nápis č. 17 jména hrdinů  š. 137 cm, v. 95 cm, zbytky černé barvy v písmu 

     nápis č. 18 jména hrdinů š. 153 cm, v. 133 cm, nepatrné zbytky černé v písmu

 

technika nápisu: tesaný

stav: nápisy - převážně dobrý, u č. 12 a 14 cenzura – viz níže 

     poprsí – uražené a ztracené hlavy (1945), malé zbytky původního bronzování

výška písma:  

     nápis č. 8  8 cm 

     nápis č. 9  7 cm 

     nápis č. 10  6,5 cm 

     nápis č. 11  5,5 cm 

     nápis č. 12-16     6 cm 

     nápis č. 17-18    2,5 cm

 

druh písma: kapitála

ikonografie: Postl (?) Denckmal..., grafika, NPÚ Sychrov – svoz M. Skála S-00594 (v obrazové příloze i detail)

publikování nápisu: Effenberger Nj s. 95 (neuvádí jména 72 hrdinů - jen počet); Čj s. 121, 122;

Burgvesten 1820 (psáno 1816/17) s.101-102 uvádí 43+28 jmen: /bez nadpisu/: "Wittgenstein, Gneisenau, Kronprinz von Schweden, Wellington, Barklai de Tolli, Hardenberg, Kronprinz von Baiern, Hill, Czernitscheff, York, Kronprinz von Würtemberg, Graham, Benningsen, Tauenzien, Wrede, Benting, Tschitschakof , Walmoden, Kronprinz von Hessen, Hirschfeld, Rostopschin, Sacken, Herz. von Coburg, Pahlen, Woronzow, Dobschütz, Pr./DJ: Prinz/ v. Coburg, Hessen-Philipsthal, Tolstoi, Thiemen, St. Priest, Pr. v. Mecklenburg, Thielmann, Begesack, Pr. Biron v. Curland, Horn, Tettenborn, Langeron, Sack, Rechberg, Essen, Winzingerode, Sköldebrand, Stedingk."; Na druhé tabuli „Colloredo, M. Lichtenstein, Klenau, Nostitz, Weisenwolf, Bianchi, A. Lichtenstein, Bubna, Giulay, Scheither, Zechmeister, Miloradowisch, Hiller, Ekhard, Frimont, Radiwojewich, Fölseis, Nugent, Starhemberg, Estrich, Rebrovich, Becley /=Barklay/, Sommariva, Merville, Mayer, Quosdanowich, Neipperg, Fresnel.“

Erneuerte 2.may 1818: „Auf zwey Tafeln... /43 jmen/ Wittgenstein, Gneisenau, Kronprinz von Schweden, Wellington, Barclay de Tolli, Hardenberg, Kronprinz von Baiern, Hill, Czernitscheff, York, Kronprinz von Würtemberg, Graham, Benningsen, Tauentzien, Wrede, Bentink, Tschitschakof, Wallmoden, Prinz von Hessen, Hirschfeld, Rostopschin, Sacken, Herzog von Coburg, Herzog von Weimar jméno navíc na skále není; na skále je a v 1818 není: Hessen-Philipsthal), Woronzow, Dobschütz, Prinz von Coburg, Pahlen, Tolstoi, Thümen, St. Priest, Prinz von Mecklenburg, Thielemann, Begesak, Prinz Biron von Curland, Horn, Tettenborn, Langeron, Sack, Rechberg, Essen, Winzingerode, Skjöldebrand, Stedingk. Auf der zweyten Tafel: /28 jmen/ Radetzky /místo Colloredo/, M. Lichtenstein, Klenau, Nostitz, Weisenwolf, Bianchi, A. Lichtenstein, Bubna, Giulay, Scheither, Zechmeister, Miloradowitsch, Hiller, Eckard, Frimont, Radiwojewich, Fölseis, Nugent, Becley /= Barklay/, Sommariva, Meerville, Mayer, Quosdanowich, Neipperg, Fresnel, Starhemberg, Esivich, Reberrich.

 

významná literatura: Sprenger 2006, s. 306, příl. I.-VI. (jména a data 31 vojevůdců); Šimon 1893, s. 16-18: podrobně, ale ne soupisy všech jmen!; Scheybal 1969: V síni hrdinů byly do r. 1945 busty 3 císařů od drážďanského sochaře F. Pettricha z doby kol. r. 1820; Prýl 1890 s. 29 bronzovaná poprsí;  

Munzar, Zdeněk - Sáček, Karel: Pantheony osvobozovacích válek 1813-1815 a osobnosti maloskalské síně hrdinů, nepublikovaný rukopis, Praha 2014 (zásadní a podrobná studie!) poznámka: v posloupnosti textu Effenberger 72 hrdinů (jen číslovkou, ne jmény) uvádí až v odstavci za Babičkovou.

cenzura/změna 1

vedle císaře nejprve nápis RADETZKY 1814/15-1816/17 (práce 1814?, dokončení památníku 1815/16), potvrzuje Burgvesten s. 100, psáno 1816/1817; Erneuerte 2.5.1818 už Colloredo; existenci nápisu potvrzuje i kresba: Postl (?) Denckmal..., NPÚ Sychrov – svoz M. Skála S-00594, kde je při zvětšení patrný nápis: „RATETSKY“ – první T má být D – patrně grafik drobnou linku nedotáhl; grafika není datována, ale pokud byl autorem Poastl, tak ten zemřel r. 1818) Poznámka: Colloredo a Radecký se v těchto tiscích prohodili i na tabuli se 72 generály.

nově nápis COLLOREDO 1817-1821? (1815-1816 velící generál v Čechách; nápis doložen Erneuerte 2.5.1818; 1821 Metternich? viz dále)

nově nápis METTERNICH 1821?-před 1828 (1821 Met. rak.státním kancléřem, jméno na skále mohlo podpořit žádost o šlechtický titul podanou r. 1818, schválenou 1823; 1828 Effenberger uvádí Colloredo; v literatuře není jméno Metternich na skále nikde citováno, ale na skále fakticky je).

nově obnoven nápis COLLOREDO před 1828-dosud (toto jméno uvádí Effenberger 1828,  Šimon 1890 a je na skále dosud patrné, pod ním proráží Metternich) Poznámka: Burgvesten další nezměněné vydání 1839 (přebírá text z r. 1820, nedokládá skutečný stav na místě) 

pokud neplatí předchozí komplikovaná konstrukce, tak posloupnost byla: RADETZKY, pak METTERNICH, před 1828 COLLOREDO

cenzura/změna 2

vedle cara přes spodní nápis OSTERMANN profesionálně přetesán (po 1828) nový nápis: BENNINGSEN. Literatura 1816, 1818, 1828 uvádí nápis Ostermann. Důvod změny neznáme - Ostermann se po r. 1814 již nevrátil do Ruska.

 

osobnost: 

3 panovníci - spojenci a vítězi nad Napoleonem u Lipska 1813

rakouský císař František I. (1768-1835), poslední císař Sv. říše římské národa německého (do 1806 jako František II.), od 1804 1. rakouský císař (jako František I.), prohrál 4 války proti Napoleonovi, ale se spojenci vyhrál poslední

ruský car Alexandr I. (1777-1825), od 1801 carem, vítěz nad Napoleonem

pruský král Friedrich Vilém III. (1770-1840), od 1797 králem, ztratil polovinu svých území, (s nechutí) se přidal k válce za osvobození

 

6 vojevůdců vedle panovníků (jména se měnila)

SCHWARZENBERG Karel Filip kníže Schwarzenberg, vévoda krumlovský (1771-1820), rakouský polní maršál, vrchní velitel spojeneckých vojsk 1813-1815 (1813 u Lipska, 1814 vstoupil do Paříže), nejslavnější vojevůdce proti Napoleonovi. Munzar 23. V Effenbergerovi a Burgvesten zdůrazněno, že byl Čech (lev na přilbě v panteonu).

RADETZKY  viz níže u 72 generálů

METTERNICH (politik) Klemens Wenzel kníže Metternich, 1809 ministr zahraničí – doporučil upevnit spojenectví Rakouska a Francie sňatkem arc. Marie s Napoleonem, po porážce tažení do Ruska podepsal 1813 protinapoleonskou koalici, která vedla k bitvě u Lipska, 1814/1815 pořádal Vídeňský kongres (nové poměry v Evropě), 1815 podpořil carovu myšlenku Svaté aliance (křesťanští panovníci proti revoluci, liberalismu a nacionalismu), Metternich strážce nového evropského pořádku až do revoluce r. 1848, kdy propuštěn (množství karikatur Čert odnáši M. ...). M. byl jediný držitel civilního velkokříže, protějškový Schwarzenberg byl jediným držitelem vojenského velkokříže a F. Z. Römisch byl držitelem Stříbrného civilního Čestného kříže 1815 (Županič 2009, s. 62 a poznámka 11)

COLLOREDO Hieronymus II. hrabě Colloredo-Mansfeld (1775-1822) generálmajor a pak polní zbrojmistr, vítěz bitvy u Chlumce (1813, pomník) a Lipska (kde velel levému křídlu), 1815-1816 velící generál v Čechách. Je jedním z 60 nejúspěšnějších rakouských vojevůdců všech dob, kteří mají sochu v síni hrdinů ve vídeňském arsenálu; rod byl chápán jako český (Munzar 13)

PLATOW    Platov, Matvej Ivanovič (1751-1818), ruský generál jezdectva SPR(=Sprenger) 5

OSTERMANN kníže Alexandr Ivanovič Osterman-Tolstoj (1772-1857) generálmajor a hrdina, účastnil se všech bitev ruské armády proti Napoleonovi v letech 1805–1814. Po skončení války se již do Ruska nevrátil. Za vojenské zásluhy a hrdinství byl vyznamenán celkem 12 vojenskými řády. wikipedie

BENNINGSEN viz níže u 72 generálů

BLUCHER   Gebhard Leberecht Blücher (1747-1819) vedl pruskou armádu, včas přitáhl k Waterloo a zajistil vítězství SPR 6

KLEIST  Friedrich Emil Ferdinand Heinrich hrabě Kleist von Nollendorf (1762–1823) pruský polní maršál za napoleonských válek. Byl pruským velitelem ve vítězné bitvě u Chlumce a Přestanova 1813. (Munzar) (nezaměňovat s: Heinrich von Kleist (1777- sebevražda 1811) něm. romantický básník, podporoval v lyrice a dramatu národní boj proti Napoleonovi „Hermannova bitva“ Die Hermannsschlacht, dokončeno roku 1808, vydáno roku 1821; nebyl voják)

 

72 generálů (abecedně) - jejich činnost a hodnost je uváděna pro období 1813-1815 (literatura: Munzar, Zdeněk - Sáček, Karel: Pantheony osvobozovacích válek 1813-1815 a osobnosti maloskalské síně hrdinů, nepublikovaný rukopis, Praha 2014 – podrobné medailony generálů)

U medailonků označených „(Munzar)“ provedl identifikaci osob a podklady pro soupis údajů Zdeněk Munzar z Vojenského historického ústavu v Praze. Děkuji mu za jeho kolegiální vstřícnost.

Rakouské generálské hodnosti před r. 1815: generálmajor, polní podmaršál, polní zbrojmistr a polní maršál.

BARKLAY  DE TOLLI     kníže Barkley de Tolly (1761-1818) ze skotského rodu  usazeného v Livonsku, ruský polní maršál, 1812-1815 vrchní velitel ruské armády, 1813 bitva u Lipska, 1814 v Paříži. (Munzar)

K. P. V. BAYERN     (Kronprinz von Bayern) Karl Theodor Maximilián August princ   Bavorský (1795-1875), bavorský generál (V. J. Slezák)

BENNIGSEN     Leontij Leontijevič hrabě Benningsen (1745-1826) 1813 vedl ruskou záložní armádu (2 nápisy – jeden č. 14 – později přepsaný, druhý č. 18. v prvním sloupci) (Munzar)

BENTINCK     Lord William Henry Cavendish-Bentinck (1774–1839), britský  generál. Případně Berend Hendrik baron Bentinck toto Buckhorst (1753-1830) nizozemský generál, od listopadu 1813 generální válečný komisař (Munzar)

BIANCHI     Vincenz Ferrerius Fridrich svobodný pán Bianchi, vévoda z Casalanza (17681855) rakouskýpolní podmaršál, vyznamenal se u Chlumce a Přestanova 1813 a u Toletina 1815. (Munzar č. 1)

BVBNA     Ferdinand hrabě Bubna z Litic (1768-1825) český šlechtic, polní   podmaršálek, bojoval u Lipska. (Munzar 12)

Csivich     (na skále ESIVICH) Ignác svobodný pán Csivich von Rohr (1752-1823) ze  Slavonie, rakouský generálmajor, bojoval proti Francouzům ve Slovinsku a u Piavy. (Munzar 14)

H. V. COBVRG   (Herzog von Coburg) Ernst I. Anton Carl Ludwig von Sachsen-Coburg-  Gotha (1784-1844) pruský generál, bojoval u Lipska a při dobytí Paříže, otec britského prince, manžela královny Viktorie (Munzar)

P. V. COBVRG (Prinz von Coburg) Ferdinand Georg August von Sachsen-Coburg-  Saalfeld-Koháry (1785-1851) rakouský generálmajor, bojoval u Aspern u Chlumce a Přestanova (Munzar)

P. B. V. CVRLAND (Prinz Biron von Curland = princ Kuronský), Gustav Kalixt Fürst von   Biron, Herzog von Kurland (1780-1821) pruský generálmajor a velitel Freikorpsu,   vyznamenal se u Lipska (Munzar)

CZERNITSCHEF     Alexandr Ivanovič Černyšjov (1785-1857) ruský generálporučík,   1813 osvobodil Berlín, carův pobočník na Vídeňském kongresu (Munzar)

Čičagov     (na skále TSCHITSCHAKOF) Pavel Vasilijevič Čičagov (1762-1849) ruský   admirál, 1812 velitel armády proti Napoleonovi v Rusku (pro neúspěch u Bereziny   byl v lednu 1813 odvolán). (Munzar)

DOBSCHVTZ     Leopold Wilhelm von Dobschütz (1763-1836) pruský generál,   organizátor slezské zeměbrany (Munzar)

EKHARD     Christoph Ludwig svobodný pán von Eckhard (1761 Praha-1843)   generálmajor, 1813 a 1815bojoval v Itálii. (Munzar 15)

ESIVICH - viz Csivich 

ESSEN     Petr Kirillovič hrabě Essen (1772-1844) ruský generálporučík, bojoval před   Paříží (Munzar)

FÖLSEIS     Joseph rytíř von Fölseis (1760-1841) bitva u Aspern, generálmajor, boje ve Slovinsku, 1815 tažení do Francie. (Munzar 16)

FRESNEL     Johann Karl Peter Ferdinand hrabě Hennequin de Fresnel et Curel (1762- 1831) francouzský royalistický důstojník vstoupil do rakouských služeb, generálmajor a pak polní podmaršálek, působil v armádě kníž. Schwarzenberga, bojoval u Aspern, pak se usadil v Praze, 1814 vstupuje do Paříže. (Munzar 19)

FRIMONT     Johann Maria Phillip hrabě Frimont v. Palota, kníže Antrodocco (1759-1831)   rakouský generál jezdectva, od 1812 pod velením Schwarzenberga, 1813 a 1815 v  Itálii, 1814 tažení do Francie. (Munzar 17)

GIVLAY     Ignác hrabě Gyulay de Marosnémeti et Nádaska, (1763-1831) uherský šlechtic,   chorvatský bán (místokrál),  polní podmaršálek poté polní zbrojmistr, bojoval v   Chorvatsku a u Lipska, vstoupil do Paříže. (Munzar 18)

GNEISSENAV     August hrabě Neidhardt von Gneisenau (1760-1831) pruský generál,  podporoval budování zeměbrany, 1811 vyzývá k všeobecné lidové válce proti Napoleonovi, velitel Blücherova gen. štábu u Lipska i Waterloo (Munzar)

GRAHAM Thomas Graham, Baron Lynedoch (1748–1843) britský generálporučík skotského původu, bojoval ve Španělsku a velel Britům v Nizozemí (Munzar)

HARDENBERG     Karl August kníže Hardenberg (1750-1822) od 1810 pruský státní   kancléř, nebyl voják, ale r. 1813 přesvědčil pruského krále k opětovnému vstupu do   války, pozvedl ducha německého patriotismu a za svoji roli v osvobozeneckých   válkách byl povýšen na knížete, byl nositelem Železného kříže na bílé stuze (pro nebojující) (Munzar)

H/essen/. PHILIPSTHAL Ernst Konstantin von Hessen-Philippsthal (1771-1849) ruský   generál, proslavený 1813-1814 (Munzar)

C.P.V. HESSEN   (Kronprinz von Hessen) Friedrich VI. Joseph Ludwig Carl August   Erbprinc von Hessen-Homburg (1769-1829) generál jezdectva, bojoval u Lipska (Munzar)

HILL     Sir Rowland Hill (1772-1842) anglický generál, bojoval u Waterloo (Munzar)

HILLER     Johann Karl svobodný pán von Hiller (1748-1819)polní zbrojmistr, podílel se   na vítězství u Aspern 1809, r. 1813 bojoval v Itálii. (Munzar 2)

HIRSCHFELD     Karl Friedrich Hirschfeld (1787-1818) pruský generálporučík, (Munzar)

HORN      Heinrich Wilhelm Horn (1762-1829) pruský generál, bojoval u Lipska (Munzar)

HRADETZKY /ano H/ viz Radecký   

KLENAV     Jan Josef Kajetán hrabě z Klenového a Janovic (1758-1819) bojoval u   Aspernu, 1813 generál jezdectva, účástník bitvy u Lipska. (Munzar 3) 

vévoda Koburský - viz COBURG 

princ Kuronský – viz CURLAND

LANGERON     Alexandre-Louis Andraut hrabě de Langéron (1763-1831) francouzský  roayalista vstoupil do ruských služeb, generál pěchoty - bitva u Slavkova, 1813 u Lipska, 1814 Paříž. (Munzar)

A. LICHTENSTEIN     Alois Gonzaga Joseph Fürst von Liechtenstein (1780-1833) polní   podmaršál, bojoval u Lipska (Munzar)

M. LICHTENSTEIN     Moritz Joseph Johann Baptist Fürst von Liechtenstein (1775-1819) rakouský polní podmaršál, bojoval u Lipska (Munzar) 

MAIYER     Anton Mayer svobodný pán von Heldensfeld (1764 Praha-1842), od 1793  v protinapoleonské armádě, 1805 generálmajor, 1813 velitel divize v bitvě u Lipska, 1815 již do bojů nezasáhl. Jméno ještě jednou v panteonu vedle Shakespeara.

 (Munzar 5)

P.V.MEKLENBVRG  (Prinz von Mecklenburg) Karl Herzog zu Mecklenburg (1785-1837)   bojoval u Lipska, velící generálporučík pruské královské gardy (Munzar)

MERVILLE   Franz svobodný pán Mauroy de Merville (1759-1816) rakouský  generálmajor, účastník bitvy u Aspern (1809), bojů v Itálii 1813 a Francii 1815. (Munzar 4)

MILORADOWITSCH   hrabě Michail Andrejevič Miloradovič ot Chrabrenoviča (1770-  1825), ruský generál pěchoty, bojoval u Slavkova, Chlumce a Přestanova a u Lipska. (Munzar 6). Je veden na tabuli s rakouskými generály – možná obdržel čestnou rakouskou generálskou hodnost (?)

NEIPERG Adam Albert hrabě Neipperg (1775-1829) polní podmaršál jezdectva, 1813  zajišťoval hranice v severních Čechách a posléze se účastnil bitvy u Lipska. Byl pověřen doručit zprávu o vítězství do Vídně. 1815 v neapolském tažení několikrát porazil krále Joachima I. Murata. (Munzar 7) Römisch podporoval jeho jezdeckou divizi dislokovanou u M. Skály 1813 (uváděno i v žádosti o udělení titulu Römischovi)

NOSTITZ  Jan Nepomuk hrabě Nostitz-Rieneck (1768-1840), český šlechtic, polní  podmaršálek, účastník bitvy u Aspern, vyznamenal se u Lipska, vstoupil do Paříže. (Munzar 8)

NVGENT Laval hrabě Nugent von Westmeath (1777-1862) irský šlechtic, rakouský generálmajor, bojoval v Itálii. (Munzar 9)

PAHLEN      hrabě Petr Petrovič Pahlen (1777-1864), ruský generál, petěrburský vojenský gubernátor, držitel řádu M. Terezie (Munzar)

PHILIPSTHAL viz Hessen-Philipsthal

QVOSDANVICH Karl Paul (Karlo Pavao) svobodný pán Gvozdanovič /Quosdanovich/ (1763-1817) chorvatský rodák, rakouský generálmajor, bojoval u Aspern a u Lipska.  (Munzar 10)

Radecký (na skále HRADETZKY) Jan Josef Václav hrabě Radecký z Radče (1766-1858), český šlechtic, slavný rakouský vojevůdce, 1813 generálmajor, náčelník Schwarzenbergova gen. štábu u Lipska; má sochu ve Vídni a Praze. (Munzar 11)

RADIVOYEWICH  Paul (Pavao) svobodný pán Radivojevič /Radivojevich/ (1759-1829) Srb, rakouský polní podmaršálek, 1813 vytlačil Francouze z Ilýrie u Rijeky, 1815  táhnul do Francie. (Munzar 20)

REBROWICH     Matthias (Matija) svobodný pán Rebrovič /Rebrovich/ von Razboj (1756-  1830) Chorvat, rakouský generálmajor, bojoval v Itálii. (Munzar 21)

RECHBERG     Anton von Rechberg (1776-1837) bavorský generálmajor, 1805 bojoval u Jihlavy, 1815 tažení do Francie (Munzar)

ROSTOPSCHIN Fedor Vasiljevič hrabě Rostopčin (1763-1826) ruský generál pěchoty,   guvernér Moskvy, r. 1812 vydal rozkaz k destrukci města, čímž přispěl k porážce   Francouzů, tažení a bojů 1813-1815 se již nezúčastnil (Munzar)

SAK  Wilhelm Carl von Schack (1786-1831) podplukovník (generálem až 1823),   pobočník pruského korunního prince, s nímž vtáhl do Paříže (Munzar) 

SAKEN     Fabian Wilhelm von Osten-Sacken (1752-1837) ruský generál pěchoty, bojoval   u Lipska, táhl do Francie (Munzar)

SCHEITER  Georg Heinrich svobodný pán Scheither (1772-1816) hannoverský důstojník,  vstoupil do rakouských služeb, bojoval u Aspern, generálmajor, bojoval na straně Francouzů při tažení do Ruska, bojoval proti Napoleonovi u Lipska i ve Francii. (Munzar 22)

K.P.V. SCHWEDEN     (Kronprinz von Schweden) původně Jean Baptiste Bernadotte,   Napoleonův francouzský maršál – bojoval u Aspern; roku 1810 adoptován   švédským králem a obdržel jako švédský korunní princ jméno Karl Johann (1763-  1844), u Lipska velel spojenecké severní armádě, řád M. Terezie (Munzar)

SIVICH viz Csivich 

SKYÖLDEBRAND Anders Fredrik Skjöldebrand (1757–1834), švédský generál  1813 bojoval proti Dánům (Munzar)

SOMARIVA     Hannibal markýz Sommariva (1755-1829) italský šlechtic zLombardie,   rakouský polní podmaršálek, 1813 ve Slovinsku a Itálii. (Munzar 24)

ST. PRIEST     hrabě Guillaume Emmanuel Guignard de Saint-Priest (1776-1814) Francouz ve spojeneckých službách, ruský generálporučík, bitva u Lipska, při tažení  do Francie 1814 padl (Munzar) 

STEDINGK     Curt Bogislaus Ludwig Kristoffer von Stedingk (1746-1837) švédský polní maršál, 1813 vedl švédský kontingent spojenecké severní armády u Lipska (Munzar)

STHAREMBERG  Anton Gundakar hrabě Starhemberg (1776 Brno-1842) bitva u   Slavkova, Slovinsko, 1813-1815 boje v Itálii, generálmajor. (Munzar 25) 

TAVENZIEN     Bogislaw Friedrich Emanuel Graf Tauentzien von Wittenberg (17601824) pruský generál pěchoty (Munzar)

TETTENBORN Friedrich Karl Freiherr von Tettenborn (1778-1845) nejprve v rakouské armádě, od 1813 v ruských službách, generálmajor, 1813 osvobozoval  Berlín, 1814 tažení do Francie (Munzar)

THIELEMANN Johann Adolf Freiherr von Thielemann (1765-1824) saský generálporučík, na straně Napoleona tažení proti Rusku 1812, 1813 přešel na  stranuRusů – bitva u Lipska, 1814 ve spojenecké saské armádě, od 1815 v pruských  službách (Munzar)

THIEMEN Heinrich Ludwig August von Thümen (1757-1826) pruský generálporučík a   pobočník krále, 1813 boje v Prusku, 1814 ve Francii (Munzar)

TOLSTOI hrabě Alexandr Ivanovič Osterman - Tolstoj (1770-1857) ruský   generálporučík a diplomat, 1813 velitel ruských sil v bitvě u Chlumce a Přestanova, kde byl těžce raněn a přišel o ruku, 1814 generální pobočník cara (Munzar)

TSCHITSCHAKOF viz Čičagov

VECSEY  Ágoston hrabě Vécsey de Vésce et Hajnácskeö (1775-1857) uherský  šlechtic, po bitvě u Aspern povýšen přímo v poli na generálmajora, povýšen do hraběcího stavu, 1813-1814 v Itálii, 1815 tažení do Francie. (Munzar 26)

VEGESAK Freiherr Eberhard Ernst Gotthard von Vegesack (1763-1818) švédský generálporučík, 1814 vílka proti Norsku (Munzar)

WALMODEN Ludwig Georg Thedel Graf von Wallmoden (1769-1862) 1809 v rakouských službách se vyznamenal v bitvě u Wagramu a byl povýšen na polního podmaršála1813 přešel do ruské armády, zvítězil u Göhrde, 1815 opět v rakouských službách (Munzar)

WEISSENWOLF Nikolaus Joseph Rochus Graf von Weissenwolf (1763 Praha-1825),   polní podmaršál, 1809 Aspern, 1813 Lipsko, 1814 bitva o Montmartre v Paříži   (Munzar)

WELLINGTON Arthur Wesley vévoda Wellington (1769-1852), anglický vojevůdce, spolu s Blücherem vítěz u Waterloo

WINZIGERODE Ferdinand svobodný pán von Winzingerode (1770-1818) rakouský polní podmaršál, v některých letech v ruských službách – generál jezdectva, pobočník Alexandra I., bojoval u Aspern, Lipska a ve Francii (Munzar)

WITTGENSTEIN    Ludwig Adolf Petr kníže zu Sain Wittgenstein (1769-1843) ruský generál jezdectva, bitva u Slavkova, bereziny, lipska, tažení do Francie (Munzar)

WORONZOV      Michail Semjonovič hrabě Voroncov (1782-1856) ruský generálporučík, bitva u Borodina, u Lipska, tažení do Francie (Munzar)

WREDE     Carl Phillipp kníže Wrede (1767-1838), bavorský polní maršál na straně Napoleona, před bitvou u Lipska (1813) přestoupilo Bavorsko na stranu spojenců a Wrede bojoval proti Napoleonovi, vrchní velitel bavorské armády, 1814 a 1815 tažení do Francie, získal titul knížete a povýšen na polního maršála. (Munzar)

K.P.V. WV¨RTEMBERG   Friedrich Wilhelm Carl Kronprinz von Würtemberg (1781-  1864) polní maršál, velel würtenberskému kontingentu na straně Napoleona při tažení do Ruska, po bitvě u Lipska přeško w. království na stranu spojenců, 1814 tažení do Francie, od 1816 se stal w. králem Wilhelmem I. (Munzar)

YORK   Johann David Ludwig Graf  Yorck von Wartenburg (1759-1830) pruský generál pěchoty, velitel pruského kontingentu v Napoleonově armádě při tažení do Ruska 1812, 30.12 1812 bez vědomí krále podepsal separátní mír s Ruskem a učinil tak první krok k přechodu Pruska na spojeneckou stranu, zvítězil v bitvě u Wartenburgu (odtud predikát), čímž zajistil Blücherovi cestu k Lipsku, 1814 boje před Paříží  (Munzar)

ZECHMEISTER   Theophil Joseph Freiherr Zechmeister von Rheinau (1765-1819), rakouský generálmajor, bojoval u Aspern, Lipska, tažení do Francie 1814 (Munzar)

 

 

5.  sedm uren se jmény vojevůdců (pod novogotickým baldachýnem)

„Na prostřední skále pod bustou rakouského císaře nese osm rýhovaných sloupů propojených gotickými oblouky stříšku před širokým a vysokým vytesaným výklenkem. Za nimi je vystaveno sedm uren v antickém slohu; každá jiného tvaru, každá s jiným alegorickým symbolem. Do jejich podstavců jsou vyryta tato jména přeživších i padlých vůdců spojeneckého vojska:“

19.-25. nápis:

     KVTVSSOW

     MOREAV

     HESSEN-HOMBVRG  

     FRIEDRICH WILHELM    /ve 2 řádcích/

     /B/VLOW

     ANDREASSI

     MERVELD

 

Kutuzov, Moreau, hesensko-homburský /lantkrabě/, Fridrich Vilém /vévoda brunšvický/, Bülow, Andrássy, Merveldt /poznámka: Effenberg uvádí: „FRIEDRICH WILHELM  Herzog von Braunschweig“ ale Herzog v. B. na soklu není/

 

 

KATALOG č. 38/5

název: Památník boje za osvobození 1813-1815 (síň hrdinů) - sedm uren se jmény vojevůdců (v novogotické arkádě) 

typ objektu: 7 uren s nápisy

popis: „oltář“ (široký výklenek) dole s novogotickými protínanými oblouky (zakončení křížky je shodné na vnitřních dveřích letohrádku), pilířky s antikizujícím kanelováním a hlavicí, dole 7 symbolických uren (individuálně provedených), nedochováno - viz ikonografie; Effenberger uvádí „gotický“

lokalizace: vnitřní panteon

datace:  1816 (Büllow zemřel 25.2. 1816 a jsou zde zařazeni již mrtví hrdinové)

nositel nápisu a rozměry: nápisy na soklu uren (urny chybí), kvádřík š. 32 cm, v. 22 cm

technika nápisu: tesaný

stav: dochovány sokly s nápisy (mimo HESSEN-HOMBVRG), urny chybí (zničeno před a v r. 1945, jen na foto)

výška písma: 4,5 cm

druh písma: kapitála

ikonografie: III/15 Nejedlý-Durych 1886; pohlednice NM Praha H22.084.525, 1. republika (na všech „oltář“ a částečně urny); kvalitní foto uren NPÚ Praha fototéka N041343 (Dědek, nedatováno-nepoškozené); NPÚ 500070 (Zatloukal 1920-1940 některé poškozené, některé zničené, arkáda úplná, čitelné nápisy na soklech); Postl (?) Denckmal..., grafika, NPÚ Sychrov – svoz M. Skála S-00594 publikování nápisu: Effenberger Nj s. 95: Kutusow, Moreau, Hessen-Homberg, Friedrich Wilhelm, Herzog von Braunschweig, Bülow, Andreassi, Meerveld; Čj s. 121; Sprenger Burgvesten 1820 (psáno 1816/17) s. 100; Erneuerte ... Blätter 2.5. 1818 

významná literatura:

poznámka: Šimon Paměti-Školní kronika 1872-1889, s. 26: „ve výklenku hojný počet hliněných, popelnicím podobných nádob“ – dle pohlednice Národní muzeum H2-84525 (20.-40. léta 20. stol.) mohlo jít skutečně o vypalované nádoby (levá rozbitá urna je tvořena střepy, nikoli úlomky pískovce). Effenberger uvádí: „každá s jiným alegorickým symbolem“ to potvrzuje i: Postl (?) Denckmal..., kresba, NPÚ Sychrov – svoz M. Skála S00594 (v obrazové příloze detail – dvojice postav, kůň či pes)

poznámka 2: dnes toto pořadí (sokly patrně prohozeny při opravě v 70. letech)

     MERVELDT

     FRIEDRICH WILHELM

     MOREAV

     /B/VLOW

     KÖRNER - tato náleží do bočního výklenku, ne do průčelí

     ANDREASSI

     KVTVSSOW

 

osobnost: jde o osobnosti již mrtvé

Andrássy = ANDREASSI: David Ritter Andrássy de Nemeskér (1762-1813), rakouský generálmajor uherského původu, vyznamenán u Aspern řádem M. Terezie, padl  v bitvě u Drážďan (Munzar)

Brunswick,  Friedrich W. von = FRIEDRICH WILHELM: Friedrich Wilhelm vévoda Brunswick-Wolfenbüttel (1771-1815) britský generál, po anexi jeho vévodství od r.  1807 v exilu, r. 1809 postavil v severních Čechách a rakouském Slezsku dobrovolnický „černý sbor“ (dle barev uniforem) s ním bojoval na rakouské  straně, osvobodil Brunšvik, ale posléze ustoupil k Severnímu moři, kde jej nalodili  Britové a zapojil se do bojů ve Španělsku, tažení 1809 z něj udělalo německého  národního hrdinu, r. 1813 se znovu ujal vlády v Brunšvickém vévodství, padl u  Quatre Bras (Munzar)

Bülow = BVLOW: Friedrich Wilhelm Bülow (1755-1816) generálporučík, velící pruským   jednotkám při obraně Berlína 1813, bitva u Lipska, u Waterloo a na Montmartre,   zemřel 25.2. 1816 v Königsbergu na následky nachlazení (Munzar)

Hessen, Leopold V. von = HESSEN-HOMBVRG: Leopold Victor Friedrich Prinz von Hessen-Homberg (1787-1813) pruský major, nejmladší syn lantkraběte, padl u Grossgörschen, jeho příbuzný je uveden u 72 generálů (Munzar)

Kutuzov = KVTVSSOW: Michail Illarionovič kníže Kutuzov (1747-1813) slavný ruský vojevůdce, polní maršál, 1805 bitva u Slavkova, vrchní velitel ve vlastenecké válce 1812 (bitva u Borodina), pronásledoval nepřítele do Pruska, ale v dubnu zemřel na následky nachlazení (bitva u Lipska až v říjnu)

Merveldt = MERVELDT: Maxmilián Friedrich Graf von Merveldt (1764-1815) rakouský generál jezdectva, boje 1805 a 1809, 1813 guvernér pevnosti Terezín a velící generál na Moravě, u Lipska raněn a zajat – propuštěn na čestné slovo a dalších bojů  se nezúčastnil, od 1814 vyslancem v Londýně, kde zemřel (Munzar)

Moreau = MOREAV: Jean Viktor Moreau (1763-1813) francouzský divizní generál a odpůrce Napoleona, od 1804 v exilu v USA, r. 1813 se vrátil do Evropy na pozvání cara a stal se poradcem ve spojeneckém generálním štábu, v bitvě u Drážďan byl  těžce zraněn a za několik dní zemřel v Lounech, nedočkal se tak bitvy u Lipska (Munzar)

 

 

6. pět uren se jmény zahynuvšich vojáků a žen (na bocích)

„Pod bustami na obou stranách jsou dva další výklenky s pěti menšími urnami. Mezi nimi stojí jména, v dějinách udatnosti a vlastenectví nezapomenutelná:“

26.-30. nápis (vlevo a vpravo):

 

     KÖRNER

 

     BABITSCHEK

     PROHASKA

     HERRMANN

     HENSEL

 

Körner

Babičková, Prochasková, Herrmann, Hensel

 

Hensel a Herrmann bránili v roce 1809 pevnůstky v Predilu a Malborghettu a padli v boji, jeden i druhý jako Leónidové naší doby. Babičková je jméno vdovy po hejtmanovi z Prahy; obětavě se věnovala péči o nemocné a zraněné spolkového vojska a zemřela jako oběť lásky k lidem. Eleonore Prochasková, vystupující jako August Renz, byla hrdinná čtyřiadvacetiletá mladá žena, která se v přestrojení účastnila obrany vlasti, prokazovala velkou udatnost, byla vyznamenána železným rytířským křížem a padla u Göhrde.“

 

 „Svěží zeleň a pnoucí se úponky obklopují dvoranu přiměřeně ze všech stran a svým půvabem zmírňují její velikou vážnost. Pohodlná lavice na přední straně haly zve, abychom se v klidu oddali požitku z nádhery všeho kolem. Kolem nás mlčení a samota, nerušená ničím, jen občasným vzrušeným zaševelením listí: jak dlouho a s jakým potěšením patříme na posvěcující a tak dojemnou krásu této svatyně! Jak dokonale je zpřítomněna její obsažná základní myšlenka! Jak harmonicky a účelně vyzvedává pomocí bezpočtu obrazů své přebohaté duchovní podněty! Pro zrak přemýšlivého poutníka podobný obraz, jako když strom zvedá svou bohatou korunu plnou květů vzhůru do jasného éteru. Dík a čest umělci plnému ducha a obrazivosti! Jeho výtvor nám přináší povznesení i ve smyslu mravním. Tolik ušlechtilých postav, všechny jako údy jednoho ducha spojené k jednomu vysokému, krásnému cíli – jak blaživý pohled, jak uchvacuje mysl i srdce! Ó že mnozí museli klesnout, než bylo dosaženo cíle! Že vavřín vítěze, ten něžný věnec míru, že nejvyšší dobra života se nikdy neobejdou bez obětování životů těch nejšlechetnějších! Je to naše vina? Je to nevyhnutelná vůle věčného zákona…? Odpočívejte v pokoji, odpočívejte skrápěni našimi vroucími slzami, vy padnuvší pod rukou osudu pro naše blaho! Vy však, kdo ještě můžete zaslechnout dík zachráněných, slyšte, jak jej hlasitě pronášíme před vašimi památníky! Co vy jste pro nás získali, chceme my důstojně zužitkovat; chceme usilovat, bojovat a tvořit, dokud ten veliký dluh nesplatíme i s úroky a dokud obdržené požehnání nerozmnožíme požehnáním novým!“

 

 

KATALOG č. 38/6

název: Památník boje za osvobození 1813-1815 (síň hrdinů) - pět uren se jmény zahynuvšich vojáků a žen (na bocích)

typ objektu: na bocích dva výklenky s 5 urnami (vlevo samostatně Körner – viz ikonografie)

popis: viz tex Effenbergera

lokalizace: vnitřní panteon

datace:  1814–1815/16

nositel nápisu a rozměry: sokl - kvádřík š. 32, v. 22

technika nápisu: tesaný

stav: urny nedochovány (jen foto), doch. jen sokl KÖRNER - dnes není v bočním výklenku, ale v průčelí

výška písma: 4,5 cm

druh písma: kapitála

ikonografie: Šimák 1898 s. 292 (vlevo jedna urna); Národní muzeum sbírka pohlednic 5759 (vpravo je vidět jedna urna; tato pohlednice je dnes reprodukována ve zvětšenině v Síni hrdinů)

publikování nápisu: Effenberger Nj s. 96-97: Hensel, Herrmann, Körner, Babitschek, Prohaska; Čj s. 122; Burgvesten 1820 (psáno 1816/17) s. 101; Erneuerte ... Blätter 2.5. 1818 (včetně komentářů);

Durych 1886, s. 194: „na levo popelnice Körnerova a ve výklenku na pravo 4 popelnice se jmény Babičková, Procházková, Herman a Hensel“

Šimon s. 17: „ve výklenku vpravo 4 popelnice se jmény Babičková, Procházková, Herman a Hensel“;

významná literatura: Kovařík: Rakouské Thermopyly v Alpách, in. Přísně tajné 3/2007, s. 15-27

poznámka:

osobnost:

KÖRNER, Theodor (1791-1813) básník osvobozenecké války, vyzýval jako jeden z prvních pruský národ k boji proti Napoleonově vládě, na základě dekretu pruského krále „Mému lidu“ z r. 1813 vstoupil ve Vratislavi do Lützovova Freikorpsu (dobrovolnického sboru) a téhož roku padl; jeho otec – královský pruský státní rada - navštívil panteon a Römisch vydal pamětní tisk 1818 (viz literatura: Göble), poznámka: jediný z nich byl i básník, proto možná zvlášť

 

Babičková - vdova po hejtmanovi z Prahy; obětavě se věnovala péči o nemocné a zraněné koaličního vojska a zemřela na nákazu 1813. Zmiňuje ji též Jirásek (F. L. Věk, 5. díl):  „V novinách četl, že 31. října bude provedena Štěpánkova veselohra Slavnost lipského vítězství. Václav žasna, jak si Štěpánek přispíšil... Už cestou slyšel, že teď v Praze umírá mnoho těch raněných vojáků na nemoci ... Kvartýrská všechna ulekaná mu to líčila: No, paní Babičková se roznemohla ... v Celetné ulici ostává, u Zlatého hřebena ... raněné obsluhovala, doma a pak v milesimovském domě, když je tam přenesli." (za informaci o F. L. Věkovi děkuji Janu Smolkovi)

 

PROCHASKA, Eleonore Marie (1785-1813), vystupující jako August Renz, byla hrdinná osmadvacetiletá mladá žena, která se v přestrojení účastnila obrany vlasti proti Napoleonovi, prokázala velkou udatnost, byla (údajně) vyznamenána železným rytířským křížem a padla u Göhrde 1813 v Lützowově Freikorpsu. Dcera pruského poddůstojníka z Potsdam - Postupimi, tam má i pomník (hrob s pomníkem je v Dannenbergu). L. v. Beethoven je autorem skladby Leonore Prohaska, 1815. (německá wikipedie) S ohledem na jméno mohla pocházet z komunity někdejších českých evangelických exulantů.

 

HENSEL (literatura Kovařík) Ingenieur-Hauptmann Friedrich Hensel - hrdinný obránce tvrze (pevnůstky) u Malborghetta (dnes v Itálii) v Alpách (stavbu pevnůstky řídil a pak jí i velel). 14.5.1809 přitáhla údolím francouzsko-italská armáda pronásledující Rakušany a vyzvala obránce ke kapitulaci. 28 letý ženijní setník napsal: „Ta pevnost bude můj hrob, jaký má u Thermopyl Leonidas.“ Pevnost měla 2 sruby (dvoupodlažní), 6 dělostřeleckých baterií, valy, palisády, spojovací cesty a 260 obránců. Po zuřivých bojích pevnost padla 17.5., Hensel byl zasažen kulkou do čela, ztráty Francouzů 1.200 mužů. 

 

HERMANN (lit. Kovařík) Ingenieur-Hauptmann Johann Hermann von Hermannsdorf (nar. 1781 v Praze) tvrz (malá pevnůstka) Predil (dnes ve Slovinsku) sestávala z dvoupodlažního dělostřeleckého srubu obklopeného palisádou, hájeného 236 muži. Francouzi dorazili 16.5. 1809 a vyzvali obránce ke kapitulaci, ti se však přesile 6.000 vojáků bránili až do 18.5. Pouze 8 obránců přežilo, velitel s kordem v ruce zahynul mezi nepřáteli.  Rakouská armáda zařadila ženijní setníky Hensela a von Hermannsdorfa do svého panteonu a už v r. 1809 se začalo o jejich statečné obraně hovořit jako o rakouských Thermopylách. Císař Ferdinand V. nechal vybudovat u tvrzí pomníky ve tvaru pyramidy s mrtvým lvem u paty. Roku 1854 byla v ženijních kasárnách v louckém klášteře ve Znojmě zřízena pamětní deska. Při přestavbě pevností byly na rozkaz císaře Fr. Josefa I. pokřtěny Fort Hensel, Fort Hermann.

 

 

Doporučené odkazy:

NOVOTNÝ, Tomáš. Po zapomenutých stezkách doby romantismu, 24.11.2016  pohodar.com/vandr/pantheon/index.htm; Znovu po zapomenutých stezkách, 25.04.2017   pohodar.com/diar/2017/duben.htm