Zachovávání a předpis služebný s otázkami (1808), 4/4: tiraillerování neb plenklování
Naposledy upraveno: 25.08.2012
Zachovávání a Předpis služebný císařského královského sprostého Vojáka, Gefrajtra, Tambora, a Kaprála, s otázkami a odpovědmi
pro užitečnou a prospěšnou potřebu samotného cvičení z jazyku německého s možnou pilností přeloženo skrze A. S. F.;
Prešpurk, Písmem Šimona Petra Webera, 1808, s. 103-132:
Toto autorské dílo (tvůrčí zpracování díla jiného) je chráněno dle autorského zákona č. 121/2000 Sb. V případě zájmu o jeho rozšiřování mimo zákonem daných výjimek a omezení práva autorského nás kontaktujte na e-mailu info@primaplana.cz.
Další Zachovávání při Tiraillerování neb Plenklování od sprostého Vojáka až pro Unteroficíra
1. Otázka. Co jsou Plenkleři neb Tirailleři?
Odpověď. Samotní Vojáci, kteří rozstřikaně proti nepřítelovi bojují.
2. Odkud se takový berou?
Z šlisovaných Abtheilunku, které rozdělený bývají.
3. Co jest cíl a konec jejich vystavení?
Nepřátely od hlavní Trupy oddáleně držeti. [103/104]
4. Jest jejich ustanovení, proti samotným nepřátelským Pleklérům bojovati?
Ne; takový musejí taky proti šlisovaným Trupám neb Abtheilunkám se potýkati.
5. Proč?
Aby vlastní potyčka (Angriff) ulehčená, aneb nepřítelovi obtížená býti mohla.
6. Jak se Plenkleři zachovávají, když vlastní hlavní Trupa napřed jde?
Oni musejí nepřátelský Plenklery na zad tlačiti, a k coufání přivésti.
7. Proč?
Aby jeho postavení (Štelung) vyšetřený, jeho pozonost oklamaná, a jeho strany (Flanken) obhrožený býti mohli.
8. Co se skrze to stane?
Skrze to opravdivému potýkání se připraví, takové zakreje, a oblehčí.
9. Co Plenkleři pozorovati musejí, když hlavní Trupa na zad se táhne?
Nepřátelský Tiraillery zadržovati, aby na zad se táhnoucí šlisovaná Trupa [104/105] její hnoutí bez překážky vyplniti mohla.
10. Jak se mají Plenkleři zachovávati, když hlavní Trupa v Kolonnen marši jest?
Mají skrze vyprovázení (Kotoirung * - Kotoiren znamená něčemu při straně jíti.) Kolonský Flanky proti nepřítelským Tiraillerům chrániti.
11. Když Plenkler sám pro sebe jest; což mnohokráte se stává; co musí krom nejskrovnějšiho poslušenství za vlastnosti míti?
Rozvážlivost, udatnost, a šikovnost v potřebě jeho zbraní, tělesnou, hybnost, nelekavost, stálost, smělost, lstivost a samodůvěrnost.
12. S čem pozustává šikovnost Plenklerová?
Aby jeho Protivníkovi všechny fortele odňal, skrze lstivost bo k skázi přivedl, nikdy rány na darmo nedal, neb jemu na znak dal, že sobě porady neví.
13. Co se především Plenklerovi vyjádřiti musí?
Aby jakožto Plenkler předepsané násilí, které v Glídu pozorovati musí, odložil. [105/106]
14. Jest jemu obyčejný Štelunk, rovnota v Griffách, Gewehru držení, pak vyměřené pohnoutí, a skrovný Richtunk potřebný?
Není.
15. Jak jest jemu dovoleno při tom býti?
Gewehr může podle svej vůle, a jak se mu nejlepší zdá, nésti.
16. Proč?
Aby každé pohnoutí svobodně, lehko, a na nejčerstvější vyplniti mohl.
17. Co jest k dostatečnej potřebě Gewehru potřebno?
Aby jej dobře znal, a oddálení (Dištance), na které nese, dobře souditi věděl.
18. Které Dištance v měření Abrichtungs Reglement ustanovuje, když trefiti má?
150, 200, 250, a 300 krokův.
19. Na sto padesáte krokův, kde měřiti musí?
Do stehen.
20. Kde na 200, neb 250 krokův?
Na prsy.
21. A jak na 300 kroků měřiti musí?
Na hlavu. [106/107]
22. Jakby měl Plenkler měřiti, kdyby Dištanc přes 300 kroků byl?
Musí nad hlavu měřiti.
23. Jest dosti, když Plenkler, na místě stoje, svůj Gewehr nabíti umí?
Není; on musí též spěšnost míti, sedě, kleča, ohnutý, a v chůzi neb v běhu nabijati.
24. Jak se v běhu neb v chůzi nabijá?
Sáhne se pro patron, ukousne ho, zůstane okamžení státi, až podsypá, pak zasejc dále jde a nabijá.
25. Co musí Plenkler, krom dobrej a jistej potřeby jeho Gewehru, více uměti?
Musí běžet, přes příkopy skákati, a čertsvě přes ploty lézti uměti.
26. Na které věci musí pozorovati, které mezi ním a jeho protivníkovi se nacházejí?
Na takové věci, které mu pro bezpečnost slouží, a nepřítelovi překážku činí, když je zužitkuje.
27. Co jsou to za věci vůbec?
Hráze, malý pahrbky, stromy, křiby, dělané silnice neb příkopy, na rolách [107/108] samotný stromy, sloupy, hnojný kopence, staré stavení, skály neb hluboký brázdy.
28. Jak všecky této věci zužitkovati má?
Stoje, sedě, kleče, neb ohnutý.
29. Jak se řídí na docela rovným položení?
Podle svej vůle.
30. Co předce při tom k pozorování má?
Aby při nabíjení klečel, aneb se sem a tam na strany pohyboval.
31. Proč?
Aby mu protivník tím méněje škoditi mohl.
32. Jak má ty brázdy, které z šika jsou, zužitkovati?
Má se nimi krytě nepřítelovi blížiti.
33. Když ale ty brázdy rovno na přiky (paralel) s nepřítelem jsou, jak se zachovává?
Čerstvě z jednej brázdy do druhej se bére, aby nepřítelskému ohni ne dlouho vystaven byl.
34. Smí na pahrbky vstoupnouti, aby nepřítele trefil?
Ne; on se tak daleko skrýti musí, aby [108/109] protivníka na mušku vzíti mohl, a od něj celý viděn nebyl.
35. Jak se v dolinách a při vycházení z nich zachovává?
Především se vynasnažiti musí tak daleko k vrchu přijíti, aby po nepříteli stříleti mohl.
36. Jak se v lesy řídí?
Skáče od jednoho stromu k druhému, aby se krytě nepřítelovi blížiti mohl.
37. Smí na svojeho protivníka ustavičně stříleti, když onen, tak jak on, za nějakým tlustým stromem stojí?
Ne; on střílí zřídka, a hledí třetího neb čtvrtého nepřátelskýho Tiraillera, který proti němu krytý není, trefiti.
38. Jak se Plenkler při samotných domech, dvorech, kapli, zdi, a plotův, když takové od nepřítelských Plenklerů dobře obsazený jsou, zachovávati má?
Nesmí zrovna k nim jíti, nýbrž musí hleděti, jich obejíti, a jim na záda přijíti. [109/110]
39. Sloužejí tyto pozorování jak k reteryrování, tak k avancirování?
Ovšem; jen musí při reteryrování svou ochranu vždy k škodě nepřítelovej vyhledávati.
40. Když Plenklera samotný nepřítel pronásleduje, jak se zachovává?
On se nechá protivníku až na jistou ránu přiblížiti, pak střelí, a táhne se na zad.
41. Co činí, když ho vícejic z nepřátelův pronasledují?
Střelí na nejbližšího, pospíchá se za nějaký skrejš dostati, očekává ty ostatní, a hledí jistou ránu na ně dáti.
42. Má Plenkler, který vlastnosti dokonalého vojáka má, příčinu, jednoho, dvouch, i taky třech Koňakův se strachovati?
Nemá; když důvěrnost sám k sobě má, svou zbraň zná, a ty místa, které mu k ochraně slouží, zpožitkuje.
43. Proč Plenkler příčiny nemá se před Koňakem strachovati?
Poněvadž jemu všecky věci, které natůra (přirozenost) dává, k ochraně sloužejí; proti kterým Koňak bojovati nemůže [110/111]: obvzláštně Plenklerovi k lepšímu přichází, že kuň přirozený strach má.
44. V potýkání s Koňakem, kterou stranu má Plenkler hledět obdržeti?
Vždycky levou stranu, nechť s šablou aneb pistolou přichází.
45. Proč?
Poněvadž Koňak nalevo ani jakby chtěl ťati, ani z pistole pořádně střeliti nemůže.
46. Co má Plenkler hledět koňovi udělati?
Aby ho s Pajonetem do strany píchnouti mohl.
47. Jsou ty s pistole nejisté rány Koňaka, k obávání?
Nejsou; a nezasloužejí ani jmenované býti, poněvadž větším dílem skrze nepokojnost koňa docela nejisté jsou.
48. Když Plenkler při samotném potýkání proti Kavallerii bojuje, smí proti Koňakovi Pajonet tak držeti, aby běžícímu koňovi do prs trefil?
Nesmí; neboť kuň, který Pajonet nevidí, by ho svou sílou porazil. [111/112]
49. Jak se tedy Plenkler proti přijíždějícímu Koňakovi zachovává?
Běží samotnému Koňakovi naproti, udeři koňa po nosy, a hledí se na levou stranu od koňa dostati, a ho do strany pchati.
50. Na to musí Plenkler při takovej potyčce obvzláštně pozorný býti?
Na to, aby s Pajonetem více koňovi, jako Koňakovi uškoditi mohl.
51. Na co má ránu v Gewehru zadržovati?
Pro největší potřebu, a na ten čas, v kterým se na ní docela uspolehnouti může.
52. Jak se Plenkler má proti dvoum Koňákům v širým poli, když na něho přijdou, zachovávati?
Má proti prvnímu pospíchati, jeho levou stranu hledět dosáhnouti, koňa píchnouti, aneb mu ránu na hlavu dáti.
53. Na co v tej příležitosti svou ránu zadržuje?
Pro druhého Koňáka, s kterým v potýkání lehko obstojí. [112/113]
54. Má Plenkler v příkopném neb pahrbkovatém položení (Terrain) Kavallerii k obávání?
Nemá.
55. Jak se zachovává v takovej případnosti proti jednomu, proti vícejic, aneb proti celej Kolonně Kavalerie?
Skočí na stranu, hledí se na nějaký skrejš dostati, kam se Koňák ne vždycky opováží.
56. Jak mají Plankleři do toho řeťazu (Kette), který proti nepřátelovi dělají, přijíti?
V doublirovaným kroku, s tím pamatováním, že v tom, když napřed jdou, ty z prvního Glídu tak daleko se napravo a nalevo táhnou, aby jejich Hintermann napravo vedle prvnějšich Vormänner asi na šest kroků oddálení přišli.
57. Čeho se musí při formirování řetěze vystříhati, když napřed jde?
Všeckého násilí, všeckých odměřených Tempi; i tu výš jmenovanou Dištanc od šest kroků jen za příklad míti má, a musí se podle pozustávajícího položení říditi. [113/114]
58. Jak se Unteroficíři při tom řetězi zachovávají?
Stoupnou na pravé a levé Flügle, a do prostředku.
59. Kolik kroků jsou Plenkleři od hlavní Trupy oddálený?
Asi na 300 kroků.
60. Co má tomu řetězu (Chaine) na 80 neb 100 krokův v šlisovaným pořádku následovati?
Ty nejbližší cuky, od kterých se Plenkleři rozdělili.
61. K čemu sloužejí tyto cuky?
K prutkej pomoci (Unterstützung), a k oblezování. Z toho gruntu se nazývají Unterstügung Züge, a bývají skrze Oberlieutenanty komendyrovaný.
62. Jak daleko se nachází Rezerva za těma Unterštügungs-cukama, a kdo ji komandyruje?
Rezerva jest 100 kroků za Unterštügungs-cukama, a bývá skrze vlastní Hejtmany (Hauptleute) komandyrovaná.
63. Z čeho pozustává tato Rezerva?
Od každej Divizie z dvouch cuků.
64. Jak se mají Tirailleři v řetězy jeden s druhým zachovávati? [114/115]
Mají vždycky dva a dva na sebe pozor dáti, a sice ten pár, který v glídě jedna Rotta byl.
65. V čem jejich pozornost pozustává?
Aby sobě v potýkání potřebnou pomoc dali, a ten druhý aby spíše nevystřelil, až první s nabíjením brzo hotový jest.
66. Kdyby ale jeden neb druhý z Tiraillerů pro poranění na zad jíti musil, aneb kdyby zastřelen byl, co činí jeho kamarád?
On se k nejbližšímu páru přičiní, a s těmi svou povinnost koná.
67. Jest Tiraillerovi dovoleno, věci, ku příkladu: stromy, meze, příkopy &c. které jemu k ochraně slouží, a před ním několik krokův jsou, zužitkovati?
Jest; třebaby z pořádku řetěze vystoupnuti musil.
68. Když ale takové věci za ním se nacházejí, smí je bez rozmýšlení pro svou ochranu voliti?
Smí, poněvadž na tom nic nezáleží, jestli Plenkler několik krokův dále napřed, aneb na zad se nachází. [115/116]
69. Smí Plenkler své místo v řetězi spíšejc opustiti, než druhý přijde, a ho oblezuje?
Nesmí.
70. Co činí Plenkler po oblezování?
On se udá na nejspěšnějši na oné místo, kde se Abtheilung sbírá (rallirt).
71. Jest Tirailler povinen, ve všeckých příležitostech rozkazy svých Ober a Unteroficírův na nejskrovnějši a nejspěšnějši vyplniti?
Jest, pod smrtedlným trestem podle prvního Kriegsartykulu.
72. Jaký trest má Plenkler k očekávání, který povinnost zapomínajíce, bez rozkazu z svého místa neb z řetězu se oddálí?
Nevyhnutedlný smrtedlný trest.
73. Smějí ty v řetězy (Chaine) se vynacházející Unteroficíři bez pohnutí v jejich Eintheilunků státi, aneb co za povinnosti mají?
Nesmějí ani okamžení pokojně státi, nýbrž musejí ustavičně všady přítomní býti, kde jich potřeba jest.
74. Jest taky povinnost Unteroficírova, pro jeho lidi nejfortelnějši staviště (Štandpunkte) voliti, a vyšetřovati?
Jest. [116/117]
75. Na co Unteroficíři obvzláštně pozorovati musejí?
Na nepřítelové pohnutí (Bewegung) a na jeho smíření; a musejí naproti jednání v prutkosti vyvést věděti.
76. Když nepřátelští Tirailleři jejich Posty opouštějí, nebo se napravo neb nalevo táhnou, co mají Unteroficíři činiti?
Jeden Unteroficír druhému to oznámiti, s Plenklerama napřed neb na stranu Terrain obsaditi mají, a při Flügel-cukách každému pohrožení do Flanku zavčasu potkati musejí.
77. Co musejí ty Unteroficíři činiti, kteří při těch Plenklerách se nacházejí, co k Flügel-cukách patří, aby jich nepřátelští Plenkleři nepřeskřídleli?
Musejí se s Křídlem od řetězu něco na zad držeti, a řetěz musí na způsob půlměsíce spořádaný býti.
78. Střílejí Unteroficíři v kterejkolvěk příležitosti?
Nikdy; krom k svej vlastní obraně.
79. Má každý Tirailler, obvzláštně Unteroficír, znamenání bubna znáti, a podle toho znamení rozkaz bez prodlení vyplniti?
Má bez vší výmluvy. [117/118]
80. Kolikeré znamení bubnů jest Tiraillera?
Osmero.
81. Jak se jmenují?
První, ordinární Marš; druhý, Rastštreich; třetí, Ruf neb Apell; čtvrtý, Tagwache neb Reweil; pátý, Šancštreich; šestý, Dublirmarš; sedmý, Retraitštreich neb Zappenštreich; osmý, Fergatterungšstreich.
82. Co za znamení bubna jest Tiraillerovi ještě potřebno znáti?
Sturmštreich.
83. K čemu sloužejí tyto znamení?
Ty jsou na místě Komando, poněvadž Komando v rozstřikanej Bitce (Schlachtordnung) slyšeti možné není.
84. Co znamená ordinární Marš, když od všeckých Tamborů při hlavní Trupě se bubnuje?
Že hlavní Trupa napřed jde.
85. Mají tedy Plenkleři taky napřed jíti?
Mají; když to znamení při cukách od Rezervy skrze Tambory se opakuje.
86. Proč se znamení bubna od Tamborů při Rezervě opakuje?
To dává ujištění, že přední Trupy bubnování slyšeti. [118/119]
87. Může řetěz z Tiraillerů k pronásledování nepřítele se potřebovati, když hlavní Trupa cukům od Rezervy a Unterštützungs cukám nenásleduje?
Nemůže; a taky se nesmí podvést nechati, když nepřátelští Plenkleři na zad se táhnou, aby jim bez rozkazu následoval.
88. Jak daleko musí řetěz z Tiraillerův od Frontu hlavní Trupy vždycky oddálen býti?
Asi 300 krokův napřed.
89. V kterém oddálení následují cuky od Rezervy a Unterštützungs cuky řetězu?
Cuky od Rezervy nasledují asi na 200 kroků, a Unterštützungs cuky asi na 100 kroků.
90. Když řetěz z Tiraillerův na rybníky, bahna, neb co takového přijde, jak se zachovává?
Takové místa ty Tirailleři, kterých trefí, napravo a nalevo obejdou.
91. Když se řetěz na příčné příkopy přibližuje, v kterém nepřátelští Střelci (Schützen) se nacházejí, což znamená, že by příkopy k projití jsou, jak se zachovává?
Když se k takovým příkopám asi na 100 neb 150 kroků přiblíži, tak pak k nim [119/120] s vší silou běžeti, a nepřítela vyhnati musí.
92. Co se činí při malých vodách, které na všelikých místech k přebrodnoutí jsou, které místa nepřítel při svém retyryrování ukazuje?
Takové vody musejí z toho dílu řetěze, kterého trefí, přejité býti, a se nikdy k mostům neb lávky bez toho nepřítel opustí, když obejitý bývá.
93. Jak se musejí mosty neb lávky od těch Tiraillerů, kterých trefí, přecházeti?
V největším běhu.
94. Jest možné, aby Tirailleři v nerovném neb kopcovitém položení vždycky jednako rozděleni byli.
Není; častějic se dále od sebe rozděliti, neb podle okolostojičností, více k sobě táhnouti musejí.
95. Když se nějaké roviny mezi kopcami nacházejí, co činějí Tirailleři neb Plenkleři?
Takové roviny musejí hledět prutko přejíti, se do žádného darebného střílení nedávati, kde krytí jsou, a nepřítelovi znamenitou škodu činiti můžou. [120/121]
96. Když na ně na takových rovinách nepřítelská Kavalleria přichází, jak se řídí?
Seberou se do hromad (Klumpen) neb do massy, přejdou tak takovou rovinu, a udají se k jejich Rezervám, neb k nejbližšímu fortelnému místu (Standpunkt).
97. Smějí se Tirailleři v takových položeních přes 300 kroků od Frontu jejich hlavní Trupy oddáliti?
Nesmějí; poněvadž v takových příležitostech ještě větší opatrnost potřebná jest, aby do nepřátelského skrytého vojska (feindlichen Hinterhalt) nepadli.
98. Jak se nepřítelovi takové místa odberou, kde se hrubě držeti nemůže, jakožto meze, houští, příkopy, a malé křiby?
Nějaký počet Tiraillerů se sjednotí, aby během (Anlaufe) nepřátelští Plenkleři rozehnáni byli; anebo se k tomu Unterštützungs-cuky jim na pomoc vezmou.
99. Smějí Plenkleři pahrbky a častějic takové místa opustiti, z kterých se potýkání podpírá, neb retyrád krýti může?
Bez rozkazu nikdy, anebo ne spišeje, až se jiné fortelní místo ukazuje. [121/122]
100. Jak se mají doliny zužitkovati?
Z nich nebo okolní vršky potýkati, nebo se za nimi chrániti musí.
101. Proč?
Poněvadž když pahrbky neb vršky dobitý jsou, nepřítelský Tirailler v dolině se zdržovati nemůže.
102. Jak se Plenkleři při zmolách, hlubokých cestách, a při ouských passech zachovávají?
Takové místa musejí na blížce nepřítela, co nejvíce možno jest, obejité býti; musí se jich chrániti, a jen malý díl Tiraillerů takové projíti.
103. Jak se musí potýkání v hustých lesech a v křibých státi?
S vší opatrností; poněvadž v malém oddálení na nepřítela se přijíti může, a onen svou ránu jistou má.
104. Co jest k tej opatrnosti potřebno?
Aby někteří Tirailleři na 30 neb 40 kroků napřed přes řetěz posláni byli, kteří se opatrně napřed kradnou, a nepřátelský řetěz a jeho štelunk vyšpěhují.
105. Mají se v lesích Plenkleři, když nepřátelský řetěz turnyrován neb rozlomen jest, napřed bez svazku jít vážiti? [122/123]
Nemají, poněvadžby sami obejiti býti mohli.
106. Jak se mají Tirailleři v lesech zachovávati, když prázdné místa nacházejí?
Takové obejíti musejí.
107. Když se potyčka do lesa stane, kde se mají Plenkleři obvzláštně držeti?
Na špice od lesa, poněvadž takové obyčejně nejslabší místa jsou.
108. Když Plenkleři v lese na zaseče (Ferhaue) trefí, co mají k činění?
Takové zaseče jen s malým počtem Tiraillerův se poňouká, tak dlouho, až je Komendant přehlídne (rekognosciret), a to další poručí, neb rozkáže.
109. Když potyčka (Angriff) se podaří, a ostatní Tirailleři to pozorují, co činí?
Skočejí zrovna do zaseče, dají se na tu stranu, kde se potyčka stala, a rozšířejí se.
110. Co mají Unteroficíři v každej příležitosti k činění, když šlisovanou nepřátelskou hlavní Trupu vidějí?
Mají to hned svojemu Komendantovi od Detašementu oznámiti, a kdyby nepřítel na 600 neb 800 kroků ještě oddálený [123/124] byl, tak s Plenklerami státi zůstanou, a očekávají dalšího rozkazu.
111. Jak se jest zachovávati při dobývání dědiny?
Napřed jdoucí Trupy (Fortruppen) hledějí v rozstřikaným pořádku, ze všech stran se dědině přiblížovati, a nejbližší ploty, zahrady, a vršky obdržeti.
112. Co jsou Unteroficíři v tej případnosti Komendantovi povinni oznámiti?
Který vchod nejlehčejší k dědině jest, na jaký způsob, a jak silný nepřítel postirovaný jest.
113. Kdyby Komendant skrze všecky Tambory Šturmo (Šturmštreich) bubnovat nechal, co činějí Tirailleři?
Jdou s udatností napřed, zpožitkujou s opatrností položení (Terrain) na všecky strany k dědině, znepokojují nepřítela skrze hřmot (Allarm) a silný oheň.
114. Jak daleko smějí Tirailleři nepřítele pronásledovati, když se jim podařilo, k coufání ho přivésti?
Ne dále, jak přes dědinu až za humna, neb k zahradám. [124/125]
115. Jakou opatrnost mají Unteroficíři a Tirailleři zapotřebí, když se dědiny atakyrovati mají, které při kopcech ležejí, a obyčejně hluboké cesty aneb zmoly (Defilé) za sebou mají?
V tej příležitosti jen nějaký počet Tiraillerů napřed se pošle, kteří nepřátelskou sílu vyšpěhujou, aby Komendantovi od Rezervy raport se dáti mohl.
116. Co znamená Rastštreich, když od všeckých Tamborů při hlavní Trupě se bubnuje, a od těch při Rezervě se opakuje?
Že hlavní Trupa zůstává státi, následovně Plekleři též státi mají.
117. Když Ruf neb Apell od všeckých Tamborů hlavní Trupy se bubnuje, a při Rezervě se opakuje, co to znamená?
Přijíždění nepřátelskej Kavallerie.
118. Co na to činněí Tirailleři?
Shromáždějí se po dvouch, třech, neb čtyrech párách v největší prutkosti, formirují Klumpy, a spustí Pajonet.
119. Kde přijde Unteroficír?
Ten se postaví doprostřed toho Klumpen, a řídí jej.
120. Co znamená Tagwach neb Reweil, když od všeckých Tamborů hlavní Trupy bubnován bývá, a u Rezervy se opakuje? [125/126]
Že hlavní Trupa na pravo odmaršírovala, a Tirailleři i Unterštützungs-cukove, jakož i Rezerva to samo učiniti mají, aby levou stranu od Kolony (linke Kolonnen Flanke) tak dlouho kryli, až Rastštreich nasleduje.
121. O co se mají Unteroficíri na křídlách od řetězu starati?
Aby Tirailleři za rovno s Kolonou zůstali.
122. O co se ty v prostředku nacházející Unteroficíři starají?
Aby se žádné veliké rozdělení mezi Tiraillerami neudělalo, a aby řetěz (Chaine) bez zastavení maršíroval.
123. Aby v řetězy na marši Tirailleři od jejich Hintermannů v nabíjení zaměstnáváni nebyli, jak se mají v střílení zachovávati?
Každý Muž musí, když střílí, ze svého pořádku vystoupiti, a Plenkleři musejí, jak na místě, v páře, jeden po druhým stříleti.
124. Co znamená Šancštreich, když od všeckých Tamborů hlavní Trupy se bubnuje, a takový při Rezervě opakován bývá?
Že hlavní Trupa nalevo odmaršírovala, [126/127] a Tirailleři i Unterštützungs-cukové, jakož i Rezervy to samo Reihenweis učiniti mají.
Nota. Ostatní pozorování jsou jak při odmaršírování napravo.
125. Co znamená Doblirmarš, když od všeckých Tamborů hlavní Trupy se bubnuje, a při Rezervě se opakuje?
Že před Frontem hlavní Trupy všecko sklizeno býti má, a Unterštytzungs-cuky i Rezervy na křídla (Flügel) hlavní Trupy, co nejprudši, hoditi se mají.
126. Co mají Tirailleři činiti?
Běžejí, co mohou, bez všeho pořádku na strany, táhnou se k Flüglam na pravo a na levo, přelomějí se skrze Intervale, a shromáždějí (ralliren) se za Frontem: kdyžby rozkázáno nebylo, třeba pro přijíždění Kavallerie třetí Glíd postaviti, cožby též v běhu se státi musilo.
127. V kterým pádu se před Frontem všecko skliditi musí, a kdy Plenkler na to přichystaný býti má?
Ta případnost se na místě, v avancirování, i v reteryrování státi může. [127/128]
128. Když nepřítel skrze Dešarže celého Frontu k reteryrování přinucen jest, a Plenkleři na Flüglách formirováni by byli, co mají činiti, když Marš bubnovati slyší?
Tak se zas mají rozděliti, asi na 300 kroků před Frontem řetěz způsobiti, a nepřítela pronásledovati.
NB. Rezerva a Unterštytzung-cuky následujou.
129. To znamená Retraitteštreich, když od všeckých Tamborů hlavní Trupy se bubnuje, a při Rezervě se opakuje?
Že se všeobecně od celej Trupy na zad táhnouti má; neb taky jen Plenkleři, když tlačeni bývají.
130. Když reteryrování od hlavní Trupy se stává, jak a v kterém pořádku se mají Plenkleři na zad táhnouti?
Ti Muži, kteří do prvního Glídu detaširovaných cuků patřejí, táhnou se, když jejich Gewehry nabité mají, na deset až patnácte kroků zrovna k Bataillonu na zad, udělají Front proti nepřítelovi, a očekávají v tom štellunku druhý Glíd, který zatím ještě střílel. [128/129]
131. Co činí druhý Glíd, když vystřelil?
Ty lidi z něho táhnou se skrze Intervale jejich zadních Kamarádův na zad, nabíjejí v chůzi, a postavějí se proti nepřítelovi rovně na deset až patnácte krokův za prvním Glídem, k ochraně jejich Kamarádův.
132. O co mají Unteroficíři při tom nazadtáhnoutí starost míti?
Aby to oblezující pohnutí (Bewegung) v nejostřejším pořádku se stalo, a aby každá linie, v chůzi na zad, její Gewehry nabíjela.
133. Jak dlouho očekává hlavní Trupa přiblížení Plenklerů při všeobecném reteryrování, a jak daleko se pak na zad táhne?
Až na 200 kroků od frontu se Plenkleři očekávají; pak se hlavní Trupa 100 kroků na zad táhne, a postaví se.
134. Na který Dištanc očekávají Unterštützungs-cuky přiblížení řetěze.
Asi na 40 až 50 kroků, táhnou se na zad, a postavějí se, když 20 až 30 kroků na zad odešli.
135. Jak se zachovávají Rezervy proti Unterštützungs-cukam tejkajíce se přiblížení? [129/130]
Tak jak se Unterštützungs-cuky proti řetězy zachovávají.
136. Proč se to měnějící postavení stává?
Aby jeden druhého ochraňovati mohl, když nebezpečenství hrozí.
137. Bubnuje se při reteryrování?
Nikdy; aby se žádný omyl nestal.
138. To vyjádření, které se při avancirování dalo, může se ono též při reteryrování potřebovati?
Může; obvzláštně v nerovných položeních.
139. Když Reterád přes příkopy, neb přes vody, které se přebrodnouti mohou, jde co jest k pozorování?
Takové místa při mezách Plenkleři tvrdošejně zastávati musejí.
140. Když Plenkleři při Reterádě přes most přešli, o co se starati musejí?
Aby něčím zastavené (verrammelt) a stažené (ruinirt) byli; aby se nepřítelovi avancirování obtížilo.
141. Kdyžby Reterád dále jíti měl, jak se mají Tirailleři říditi, kde se za mostem neb za lávkou na hromadu seberou? [130/131]
Musejí se na způsob půlměsíce na zad táhnouti; při čem Šarže obvzláštně na ostrý pořádek hledět musejí.
142. Kdyby se v reteryrování stalo, že by Doublirmarš bubnován byl, Tirailleři se na Flüglách od hlavní Trupy nacházeli, a dále se reteryrovalo, jak se Plenkleři zachovají, když se Reteretštreich opět bubnuje, který detaširovaní Tamboři opakují?
Táhnou se nebo rozděleni na obouch stranách, nebo rovným (paraleller) richtunkem, s hlavní Trupou na zad, a hledají v reteryrování svazek řetězu.
NB. To samo činějí Unterštützungscuky a Rezervy.
143. Kdyby se ta obvzláštní případnost na svobodném otevřeném položení (Terrain) přitrefila, že by naši Plenkleři skrze nepřátelský přemáháni byli, a jich k uhnutí přivedli; anebo kdyby nepřítel opravdivé potýkání na Pozici hlavní Trupy udělati chtěl, jak se mají Plenkleři na slyšící Retraitštreich zachovávati?
Oni pozorují rovně ten pořádek, jak při všeobecným Reterádu, a táhne se celý Avantgard jen na nějaký Dištanc k Bataillonu, pak ale k Flüglam, když [131/132] by mezi tím skrze Doublirmarš prutko před Frontem skliditi se neměli.
144. Co znamená Fergatterungšstreich, když od všech Tamborů hlavní Trupy se bubnuje, a při Rezervě se opakuje?
Aby se celý Avantgard i s Plenklerami bez meškání na jejich místa při hlavní Trupě shromáždili.
145. K čemu slouží vůbec Fergatterungšstreich?
K shromáždění každej rozdělenej Trupy při jejich Fahnách, aneb k jejich Komendantovi.
Související příspěvky:
Zachovávání a předpis služebný s otázkami (1808), 1/4: pro sprostého vojáka
Zachovávání a předpis služebný s otázkami (1808), 2/4: pro Gefrajtra, Tambora a Kaprála
Zachovávání a předpis služebný s otázkami (1808), 3/4: o Gewehru
Zachowáwánj a Předpis služebný cýsařského králowského sprostého Wogáka, Gefraytra, Tambora, a Kaprála s otázkamy a odpowědmy je překladem díla Verhaltungen aus dem Kompagnie-Reglement der K. K. Oesterreichischen Armee in Fragen und Antworten, für die Gemeinen, Gefreyten, Tambour, Korporalen und Feldwebel, které bylo vydáno ve stejném roce u stejného prešpurského vydavatele. Digitalizovaný německý originál z mnichovské Bayerische Staatsbibliothek lze nalézt na: www.europeana.eu popřípadě books.google.cz
Původní adresa příspěvku:
- primaplana.net/txt/edice/predpis-otazky-1808.html