Organizační vývoj Finanční stráže ve druhé polovině 19. století
Jaroslav Beneš
Naposledy upraveno: 15.12.2023
V 50. letech 19. století připravovaná a v předchozích kapitolách zmíněná celní unie Rakouska s německými státy se pro odpor Pruska neuskutečnila. Vzájemná rivalita Pruska a Rakouska vyvrcholila válkou v roce 1866 a po jejím konci skončilo definitivně i usilování Rakouska o toto celní uspořádání. Prusko se stalo hegemonem v rámci německých zemí. Jedním ze zásadních politických důsledků prohrané války s Pruskem bylo rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867. To samozřejmě zasáhlo i do struktur finanční stráže.
Ministr financí uherské vlády gróf Menyhért Lónyai svým výnosem z 10. března 1867 založil uherskou královskou finanční stráž. Tento výnos se dnes považuje za začátek novodobé historie maďarské celní správy. Výnos však ještě v uherských zemích zachovával v platnosti dosavadní celní předpisy a zákony společné s rakouskou částí monarchie. V roce 1871 však již došlo k oddělení daňových a celních úřadů a od 1. ledna 1872 se již může hovořit o nezávislém uherském systému celních úřadů. Obě části mocnářství ale spojovala obchodní a celní unie, v pravidelných cyklech obnovovaná. V textu se nadále budeme věnovat pouze vývoji rakouské, tj. předlitavské, finanční stráže.
Po vydání prosincové ústavy v roce 1867 došlo v roce 1868 i k nevyhnutelné rozsáhlé správní reformě. A novému stavu se musela přizpůsobit i struktura finanční stráže, jejíž další reorganizace byla schválena císařským rozhodnutím z 28. dubna 1869 a uvedena v život výnosem ministerstva financí s platností od 1. července 1869. Reorganizace se týkala celého tělesa finanční stráže, v pohraničí i ve vnitrozemí. Výnos stanovoval jednak strukturu finanční stráže, jednak se velmi podrobně zabýval platovými poměry jejich příslušníků. My se ovšem podíváme především na změny ve struktuře. Základní organizační jednotkou sboru zůstávala oddělení (Finanzwach-Abtheilung). Vyšší jednotkou na místě dosavadních komisariátů (Commissariat) se staly kontrolní okresy finanční stráže (Controlsbezirk). Reorganizace stanovila i podmínky vytvoření a rozmístění oddělení a kontrolních okresů, přičemž především počet oddělení byl navýšen.
Pohlednice finanční stráže ukazující těžký i nevděčný služební život u sboru.
Na odděleních i nadále sloužili příslušníci mužstva ve stávajících hodnostech dozorců, naddozorců a respicientů. V případě potřeby mohl výjimečně na oddělení sloužit jen jeden tzv. exponovaný příslušník mužstva finanční stráže (Mannschafts-Individuen exponiert). Exponovaný finanční strážník musel ale mít hodnost vyšší než dozorce. Oddělení i nadále vedli respicienti, u méně důležitých nebo početně slabších oddělení mohli oddělení vést i naddozorci. Obecně platilo, že na odděleních, v jejichž obvodech se nalézalo více objektů, které finanční stráž dozorovala z daňových důvodů, mělo sloužit více mužstva ve vyšších hodnostech než na odděleních pohraničních, která střežila především státní hranici.
Nejzajímavějším prvkem z pohledu organizace se stalo vypuštění sekčních správ (Sectionen) finanční stráže. Tento organizační stupeň zcela zanikl. Stejně tak byla zrušena hodnost vrchních komisařů, kteří sekce do té doby spravovali. Výkonné úředníky finanční stráže tak nadále představovali pouze komisaři, patřící do X. hodnostní třídy státních úředníků. Nově byli ovšem komisaři finanční stráže rozděleni do dvou platových tříd, přičemž polovina komisařů měla být v platové třídě vyšší, tedy první, zbývající ve třídě nižší, druhé. Dřívější vedoucí sekcí finanční stráže, tedy vrchní komisaři, byli zařazeni do první platové třídy.
Komisaři vedli kontrolní okresy, přičemž méně důležité kontrolní okresy mohli vést i respicienti (počet okresů vedených respicienty nesměl ale přesáhnout šestinu celkového počtu kontrolních okresů v zemi). Současně mohli komisaři finanční stráže, kteří spravovali rozlehlé, nebo velmi důležité kontrolní okresy, mít jako podporu trvale přiděleného respicienta.
Komisaři byli i nadále podřízeni dozorčím (inspekčním) úředníkům finanční stráže. Na úrovni okresních finančních ředitelstvích (Finanz Bezirksdirectionen) dozorovali službu finanční stráže ve vnitrozemí vyšší koncepční úředníci s titulem inspektorů finanční stráže (Finanzwach Inspectoren), v pohraničí s německými státy tuto činnost vykonávali i nadále hraniční inspektoři (Gränz Inspectoren). Nejvyššími dozorčími úředníky pak zůstali vrchní inspektoři finanční stráže (Finanzwach Oberinspectoren) na zemských finančních ředitelstvích (Finanz Landesdirectionen). Všichni tito dozorčí úředníci však již nebyli přímými příslušníky sboru finanční stráže.
Po dokončení reorganizace mělo být v Čechách celkem 116 kontrolních okresů a 310 oddělení finanční stráže, z čehož 66 kontrolních okresů a 191 oddělení bylo vnitrozemských, zbytek připadal na pohraniční území. Z personálního hlediska mělo v Čechách sloužit nadále 96 komisařů finanční stráže, 266 respicientů, 927 naddozorců a 429 dozorců finanční stráže.
Popsaný stav z roku 1869 doznal ale již brzy několik úprav. Hned v roce 1872 došlo ke změnám platů a řady příplatků a dávek. V dubnu následujícího roku vyšel důležitý zákon upravující hodnostní systém a postup a s tím spojené platy aktivních státních úředníků, tzv. „úřednická Magna Charta“. Finanční správa reagovala na tento zákon v květnu 1873 výnosem, kterým mimo jiné zařazovala úředníky finanční stráže do nového hodnostního schématu. Vrchní inspektoři finanční stráže byli zařazeni do VIII., inspektoři do IX. a komisaři finanční stráže do X. hodnostní třídy státních úředníků. Výnos dále vracel do života v roce 1869 zrušený hodnostní stupeň vrchních komisařů. Bylo stanoveno, že 107 míst komisařů finanční stráže bude změněno na místa pro vrchní komisaře finanční stráže. Jednalo se o počet míst pro celé Předlitavsko, přičemž ministerstvo financí následně stanovilo rozdělení počtů míst pro jednotlivé země. Vrchní komisaři finanční stráže byli zařazeni do IX. hodnostní třídy státních úředníků, stejně jako inspektoři, a stali se správci důležitých kontrolních okresů.
Změny ve strukturách finanční stráže pokračovaly ale i v dalších letech. K 1. lednu 1876 byla v Čechách změněna struktura finanční stráže v pohraničí. Stávající systém hraničních inspektorů byl zrušen. Řízení celní správy a střežení hranic bylo přeneseno na okresní finanční ředitelství. Okresní finanční ředitelství mohla touto agendou pověřit úředníka, vrchního finančního komisaře, ze svého stavu, nebo mohl tuto funkci vykonávat zvlášť určený exponovaný vrchní komisař. Všichni tito vrchní komisaři museli mít k výkonu služby dostatek zkušeností, přičemž plnili vlastně stejné úkoly, jako původní hraniční inspektoři.
Další organizační změna finanční stráže v pohraničním pásmu přišla v Čechách k 1. březnu 1883. Došlo ke zrušení instituce exponovaných vrchních finančních komisařů a co je důležité, došlo k oddělení celní služby od služby finanční stráže. Řízení celní správy bylo plošně přeneseno na okresní finanční ředitelství. Naproti tomu správa a kontrola ostrahy státní hranice přešla na vedoucí nově zřízených sekcí finanční stráže (Finanzwach Sectionen), což byli vrchní komisaři finanční stráže. Ti se stali z titulu své funkce přímo podřízenými okresním finančním ředitelstvím. Sekcím finanční stráže byly podřízeny kontrolní okresy finanční stráže a jim jednotlivá oddělení.
Jak již bylo uvedeno, sloužili zaměstnanci finanční stráže i na jiných místech nežli jen na vnitrozemských či pohraničních odděleních. Jednou z tradičních služeb byl dozor v cukrovarech, jejichž počet byl tehdy velmi značný. V Čechách se nacházela velká většina ze všech cukrovarů v Předlitavsku. Cukrovary patřily k podnikům postaveným pod stálý důchodkový dozor a finanční stráž zde prováděla dozorčí službu. Důležitou změnou v oblasti cukrovarnictví bylo zavedení daně z cukru zákonem z roku 1888, který byl později několikráte změněn. Souběžně byl v roce 1888 ministerstvem financí vydán i služební předpis pro službu finanční stráže v cukrovarech. Dozorčí službu v cukrovarech obstarávali od roku 1888 mimo finanční stráže z části i úředníci technické finanční kontroly. Příslušníci finanční stráže napomáhali technické finanční kontrole při jejich výkonech, ale nebyli ji nijak nadřízeni, ani podřízeni. Finanční stráž v cukrovaru tvořila samostatné oddělení. Po roce 1907 z úsporných důvodů a z důvodů lepšího využití pracovních kapacit byla oddělení v cukrovarech často rušena a příslušníci finanční stráže byli ke službě v cukrovarech přidělováni na určitý čas od svých kmenových oddělení. Strážní služba v cukrovarech měla zabraňovat především daňovým podvodům a únikům při výrobě cukru a dále podloudnému vývozu zdanitelných výrobků z cukru bez splnění zákonných podmínek z cukrovaru.
Zaměstnanci oddělení finanční stráže z hornorakouského Braunau na Innu na snímku z roku 1903.
V roce 1895 došlo k další úpravě hodností finanční stráže. Dosavadní hodnosti vrchních komisařů, komisařů a samostatných respicientů v čele kontrolních okresů byly nahrazeny hodnostmi:
- vrchní komisař finanční stráže I. třídy, v VIII hodnostní třídě,
- vrchní komisař finanční stráže II. třídy, v IX hodnostní třídě,
- komisař finanční stráže, v X. hodnostní třídě.
Vrchní komisaři I. třídy byli pověřeni buď správou sekcí finanční stráže, anebo správou významnějších kontrolních okresů ve vnitrozemí, což ovšem podléhalo schválení ministerstva financí. Vrchní komisaři II. třídy a komisaři spravovali ostatní kontrolní okresy finanční stráže.
Současně došlo ke změně u dozorčích úředníků finanční stráže při zemských finančních úřadech, tedy u vrchních inspektorů. Byla zavedena nová, vyšší, hodnost vrchního inspektora finanční stráže I. třídy v VII hodnostní třídě, přičemž dosavadní vrchní inspektoři obdrželi hodnost vrchní inspektor finanční stráže II. třídy a zůstali v VIII hodnostní třídě.
Další dílčí úprava organizace finanční stráže nastala v roce 1899, přičemž byla zavedena i nová hodnost vrchních respicientů (Oberrespicienten) ve stavu mužstva finanční stráže. Muži v hodnostech vrchních respicientů měli vést oddělení finanční stráže, dále mohli být přiděleni jako pobočníci komisařům či vrchním komisařům II. třídy, kteří vedli kontrolní okresy finanční stráže.
Od 1. ledna 1906 došlo opět k dílčím úpravám v předpisech pro finanční stráž. Změny se týkaly požitků mužstva, byla zavedena tříletá zkušební doba pro definitivní přijetí do stavu mužstva finanční stráže a proběhla i další úprava hodností, kdy dosavadní komisaři finanční stráže obdrželi hodnost komisař finanční stráže I. třídy a současně byla zavedena hodnost komisař finanční stráže II. třídy.
V roce 1907 pak došlo k vydání zcela nového organizačního předpisu pro finanční stráž.
Respicient finanční stráže na snímku pořízeném před rokem 1907.
Literatura:
Hradsky Eduard, Geschichte der oesterreichischen k. k. Finanzwache 1526-1916, Prerau, 1916.
Mühlhauser, J., 125 Jahre Österreichische Zollwache 1830-1955. 1. vydání. Vídeň: Verband der Zollwachebeamten Österreich in Interessengemeinschaft mit den Zoll- und Steueraufsichtsbeamten, 1955, 72 s.
Kolektiv.: Celnictví v Československu, minulost a přítomnost, Naše vojsko, Praha, 1982.
155 Jahre Österreichische Zollwache 1830-1985. Festschrift zum 155-jährigen Bestehen der Zollwache, Finanzlandesdirektion für Oberösterreich, 1. vydání. Linz, 1985.
Macková, Marie: Finanční stráž v Čechách 1842—1918, Pardubice, 2017.
Dobové příručky a periodika:
Engelmann, Johan, Nepomuk: Selbstunterricht in Fragen und Antworten aus der Dienstvorschrift für den Grenzüberwachungsdienst der in Vorarlberg und längst der Grenze gegen Deutschland aufgestellten k.k. Finanzwache Manschaft, Trient, 1870.
Schaffer, Franz Josef: Die k. k. Finanzwach-Mannschaft in ihrer Stellung und ihren Ansprüchen der Staatsverwaltung gegenüber, Linz, 1873.
Schaffer, Franz Josef: Die k. k. Finanzwach-Mannschaft in ihrer Stellung und ihren Ansprüchen der Staatsverwaltung gegenüber, Wien, 1881.
Würtele, K.: Katechismus für Zoll- und Finanzwach-Organe, Wien, 1888.
Verordnungsblatt für den Dienstbereich des österreichischen Finanzministeriums, Wien, ročníky 1854-1900.
BENEŠ, Jaroslav - SUCHÁNEK, Jiří: Finanční stráž ve fotografii, stezkami ochránců hranice 1843-1949. Brno, Extra Publishing, 2022, 224 s.
Nová kniha přináší celkový přehled vývoje finanční stráže od jejího vzniku v roce 1843. Čtivým a poutavým způsobem je ozřejměn vývoj sboru v době habsburské monarchie a dále přes období první československé republiky až do smutných let válečných. Na závěr je pak popsán i poválečný epilog. Kniha je z velké části koncipována jako fotoalbum, kde k zajímavým a většinou doposud nepublikovaným fotografiím jsou připojeny poutavé příběhy, vzpomínky či vysvětlující texty. Kniha je určena jak pro nejširší veřejnost k seznámení se sborem finanční stráže, tak i pro odborníky, kteří v ní najdou řadu nových informací.
Kdo dnes například ví, že byly stanoveny kvóty na počty ženatých příslušníků finanční stráže v habsburské monarchii a proč tomu tak bylo? Nebo proč má dnes vězeňská služba výložkovou barvu fialovou a celníci či finanční strážníci mívali zelenou? A kdo to byli strnadi či špenátníci anebo i to, jak je důležité mít za deště pokropenou čepici?
To vše a mnoho a mnoho dalšího se dozvíte v této naší nové knize. Příjemnou zábavu.
Knihu lze objednat na
radostzpoznani.cz/financni-straz-ve-fotografii