Pevnost Terezín proti pruské rozpínavosti

24.01.2017 16:50

Ivan Fuksa

Naposledy upraveno: 24.01.2016

 

Publikace Pevnost Terezín proti pruské rozpínavosti (z dějin opevnění Terezína v 19. století) si bere za nelehký úkol zmapovat stavební vývoj opevnění pevnosti Terezín v 19. století. Určená je jak pro laickou, tak odbornou veřejnost. Může se zdát, že k pevnosti bylo již vše důležité řečeno nebo napsáno. Opak je však pravdou. Dnešní většinová představa o Terezínu jako pevnosti je taková, že se jedná o bastionovou pevnost postavenou na konci 18. století na obranu severozápadních Čech, která v nezměněné podobě vydržela až do konce 19. století. Terezín se dále samozřejmě neslavně a nesmazatelně zapsal do dějin v období druhé světové války, kdy se stal symbolem zvěrstev a brutality páchaných nacistickým režimem.

Stručný přehled tedy vyznívá, jako kdyby se 19. století, které bylo plné jak společenských, tak vojenských změn, Terezínu vyhnulo a nijak jej neovlivnilo, skoro jako kdyby se pro Rakousko tak důležitá pevnost nepotřebovala rozšiřovat a modernizovat. Ve skutečnosti tomu tak nebylo. Pevnost Terezín, jako každé větší opevnění, byla až do 80. let 19. století neustále zdokonalována. Snažila se držet krok s moderními pevnostními trendy. Do dnešních dob byl vývoj pevnosti Terezín opomíjen a vytvořil tak bílé místo na pomyslné mapě jejích dějin. Tato publikace se snaží popsanou mezeru překlenout a ukázat čtenáři, že rozsah terezínské pevnosti byl daleko větší, než si dnes myslíme, a přiblížit její vývoj v bouřlivém 19. století.

Jádro práce se zaměřuje na stavební podobu opevnění pevnosti Terezín v 19. století a popisuje, jak opevnění vypadalo, jak se rozšiřovalo a jaké byly neuskutečněné plány na jeho modernizaci. Pro lepší orientaci jsou představeny boje z let 1809, 1813 a 1866, které výrazně ovlivnily vývoj pevnosti. Rakousko-francouzská válka roku 1809 vedla k výstavbě předmostí na pravém břehu Labe. Během války šesté koalice v roce 1813 pevnost Terezín tvořila jeden z pilířů polního opevnění, jehož úkolem bylo zastavit případný postup napoleonských vojsk do nitra Čech. A nakonec rok 1866 přinesl Terezínu poslední modernizaci opevnění v rámci přípravy na známý prusko-rakouský konflikt. Klíčovým pro vývoj pevnosti byl také rok 1850, kdy bylo na pravém břehu Labe postaveno nové předmostí. Další zajímavé milníky v dějinách Terezína představují roky 1870, z kterého pochází návrh na fortovou pevnost Terezín, a 1882, z něhož se dochoval spis o plánovaném stavu dělostřelectva v případě armování pevnosti. V knize naopak absentují zmínky o armování pevnosti v letech 1805 a 1848, kdy sice probíhala její příprava na vojenské operace, ale k žádnému výraznějšímu rozšíření pevnosti nedošlo. Čtenáři se v neposlední řadě rovněž dozví, jak opevnění z 19. století vypadá dnes, po více než sto letech od výstavby.

Od samotného stavebního vývoje bude pro zasazení tématu do kontextu nutné mírně odbočit a představit posádku pevnosti, organizaci pevnostního dělostřelectva a jeho výzbroj. Bez nich by totiž pevnost nemohla být bráněna. S ohledem na své zaměření publikace nereflektuje podobu ať vojenské, či civilní zástavby uvnitř pevnosti. Budovy stavěné uvnitř pevnosti představují tak široké a složité téma, že by si zasloužily vlastní publikaci. Rozsah této knihy již nedovoluje toto téma zahrnout.

Do publikace je zařazena rovněž drobná kapitola, která krátce představí další forty budované na území dnešní České republiky. Pro lepší orientaci je v závěru knihy zařazen katalog objektů postavených v prostoru nového předmostí a bohušovického předsunutého opevnění, které tvořily jádro opevnění z 19. století.

Text celé publikace je doprovázen bohatou obrazovou a mapovou přílohou, o celkovém souhrnu 300 kusů, která je ve většině případů publikována poprvé. Doufám tedy, že i po této stránce předkládaná kniha potěší oko čtenáře. Nezbývá mi nakonec než doufat, že předkládaná práce pomůže objasnit dnes neznámou podobu pevnosti Terezín.

 

Ukázka z knihy První modernizace Terezína

Začátek 19. století se pro Rakousko nesl ve znamení válek s napoleonskou Francií. V období prakticky čtvrt století trvajícího, i když přerušovaného konfliktu prošla armáda velkou modernizací. Tento všeobecný trend se dotknul i pevnosti Terezín, která byla během rakousko-francouzské války 1809 rozšířena o nové opevnění.

 

Vybudování Severního předsunutého šípu

Severní předsunutý šíp vznikl severně od Dolního retranchementu. Soudobá literatura uvádí jako dataci rok 1813, bohužel v žádné publikaci se nenachází zdroj tohoto datování. Ve Vojenském historickém archivu v Praze se dochovalo několik plánů a listin, kde je šíp datován do roku 1809. Vznikl tedy zřejmě v době zvýšeného nebezpečí během rakousko-francouzské války.

Před samotnou stavbou bylo třeba objekt nejdříve vyprojektovat, aby odpovídal co nejlépe konfiguraci terénu a mohl plnit úkoly na něj kladené. Samotné plány objektu obsahovaly jak půdorysy šípu a dvoukaponiéry, tak jejich podélné a příčné řezy a též plány zdění navržených, ale nikdy nerealizovaných zděných eskarpových zdí šípu.  Před samotnou stavbou bylo nutné vykoupit pozemky v prostoru, kde měl objekt stát, což ilustruje vytyčovací plán s vyznačením všech dotčených pozemků. Teprve poté mohla být zahájena stavba opevnění. Jako lokace šípu bylo vybráno jedno z nejužších míst mezi korytem Staré a Nové Ohře, přibližně na úrovni Litoměřické inundační kotliny. Díky tomuto umístění mohl objekt svojí palbou blokovat přístup k Dolnímu retranchementu, střílet do boku Litoměřické inundační kotliny a teoreticky svojí palbou působit i na koryto řeky Labe. Severní předsunutý šíp měl pětiboký tvar, byl postaven pouze jako zemní objekt bez armovaného příkopu a obehnán vodním příkopem. Měl postavení pro děla a střelce z ručních zbraní. Objekt byl spojen s jednou z lunet Dolního retranchementu pomocí dvoukaponiéry, vedle které vedl úzký příkop pro vodu. Ten sloužil k zatopení příkopu šípu. Uvnitř samotného šípu byl postaven cihlový objekt sloužící jako prachárna. Severní předsunutý šíp se později po výstavbě starého předmostí ocitl v týlu zdejšího opevnění. To ale neznamenalo, že by jeho důležitost upadla, spíše naopak, neboť svojí palbou nově dokázal krýt most vedoucí na předmostí na pravém břehu Labe.

 

Pevnost Terezín v roce 1813

Samotná pevnost Terezín byla jedinou stálou pevností, která ležela v prostoru českých zemí a zasáhla do bojů v roce 1813. Pevnost nezasáhla přímo do boje, nebyla obléhána a pravděpodobně si ani nevystřelila na nepřítele. To ovšem neznamená, že výrazně nezasáhla do událostí léta 1813 a že se s ní nepočítalo v operačním plánu protinapoleonské koalice. Terezín sloužil jako důležité zásobovací středisko české armády. Jednalo se totiž o ohromné chráněné skladovací prostory, u kterých nehrozilo, že budou ztraceny v případě nenadálého vpádu nepřátel. Ač se to na první pohled nezdá, jedná se o velmi důležitou vlastnost, která mohla mít vliv na válečné operace v oblasti. Vyniká to hlavně při pohledu na zásobovací problémy, s jakými se potýkala napoleonská armáda v tomto tažení. Dalším úkolem pevnosti Terezín bylo krýt křídla druhému a třetímu obrannému postavení. Díky tomu nehrozilo, že by je nepřítel mohl obejít přes Litoměřice, protože by musel prorazit obranu v okolí Terezína. Další velmi důležitou funkcí pevnosti Terezín byla blokace koryta řeky Labe. Nepřítel se kolem ní nemohl pokusit proniknout do nitra Čech po řece. Výše zmíněné ukázky zapojení pevnosti do válečných operací dokazují, že funkce pevnosti Terezín není zanedbatelná. I když se o opevnění na Ohři, do kterého byla pevně zakomponována, nebojovalo, neznamená to, že by pevnost Terezín a celé opevnění bylo zbytečné. Nechybělo mnoho a boje mohly propuknout i zde, nehledě na to že, samotný fakt existence zdejšího opevnění mohl odradit Napoleona o tažení tímto směrem.

zvětšit

 

zvětšit

 

zvětšit

 

zvětšit

 

 

Knihu lze v případě zájmu objednat:

   - elektronický obchod Národního muzea: eshop.nm.cz

   - Klub za starou Prahu, knihkupectví Juditina věž: zastarouprahu.shop4you.cz

 

Obsah knihy:

Poděkování 8
Úvod 9
Vývoj opevnění v 19. století 10
     Bastionové opevnění 13
     Polygonální opevnění 14
     Fortové opevnění 17
Terezín v 18. století 22
     Vývoj zdejšího opevnění před stavbou Terezína 24
     Cesta ke stavbě pevnosti 26
     Umístění pevnosti Terezín 27
Popis bastionového jádra Terezína 28
     Hlavní pevnost 34
     Vnitřní obranné pásmo 35
     Střední obranné pásmo 36
     Vnější obranné pásmo 38
     Fort Malá pevnost 40
     Původní projekt fortu Malá pevnost 44
     Horní a Dolní retranchement 45
     Minový systém 46
     Zavodňovací systém 47
První modernizace Terezína 52
     Francouzsko-rakouská válka roku 1809 54
     Vybudování Severního předsunutého šípu 57
     Výstavba starého předmostí 58
     První stavební fáze předmostí 59
     Příprava na válku 1813 v českých zemích 64
     Napoleonské války v severních Čechách 65
     Polní opevnění v Čechách v roce 1813 67
     První obranná linie 67
     Druhá, „hlavní“ obranná linie 67
     Třetí obranná linie 71
     Čtvrtá obranná linie 71
     Pevnost Terezín v roce 1813 75
Modernizace starého předmostí 76
     Plán na spojení jádra pevnosti a starého předmostí opevněnou linií 81
     Nerealizované plány na modernizaci starého předmostí 84
     Plán maxmiliánských věží v Terezíně 85
Cesta k fortovému opevnění 90
     Neuskutečněné plány opevnění na pravém břehu Labe 92
     Prvotní úvahy o novém opevnění 92
     První návrh na nové předmostí 93
     Další návrh na výstavbu nového předmostí a jeho spojení s jádrem pevnosti opevněnou linií 95
     Třetí návrh na nové předmostí – ve znamení fortů 97
     Čtvrtý návrh – prakticky už bez bastionového opevnění 98
Opevnění Terezína – již ve znamení fortů 100
     Nové předmostí 103
     Tajemný kopec Křemín 106
     Staré předmostí ve stínu fortů 107
Prusko-rakouská válka 1866 108
     Úkol Terezína ve válce roku 1866 110
     Zapojení pevnosti Terezín do válečných operací 113
     Podoba pevnosti v roce 1866 118
     Stručná ukázka úpravy pevnosti v rozmezí let 1813–1865 118
     Armování bastionové části pevnosti 118
     Hlavní pevnost 118
     Podoba části Hlavní pevnosti po armování 1866 130
     Fort Malá pevnost 133
     Horní a Dolní retranchement 134
     Objekty mimo opevnění 134
     Staré předmostí 135
     Armování nového předmostí 136
     Vznik bohušovického předsunutého opevnění 148
Fortová pevnost Terezín a plány na opevňování Čech a Moravy 1870 158
Úpadek pevnosti 172
     Stav pevnosti v roce 1882 174
     Zrušení pevnosti 178
     Stručný osud Terezína od roku 1888 do konce 20. století 179
Opevnění z 19. století v roce 2015 182
     Staré předmostí 185
     Nové předmostí 186
     Bohušovické předsunuté opevnění 192
PŘÍLOHY 194
Minové pokusy v pevnosti Terezín 196
Organizace dělostřelectva 1800–1882 204
     Období do konce napoleonských válek 207
     Od napoleonských válek po prusko-rakouskou válku 1866 207
     Velká reorganizace dělostřelectva 1867 210
     Další reorganizace 1872 212
     Od roku 1875 do roku 1882 213
Dělostřelecké systémy 218
     Kanony vz. 55 a 59, vz. 55 La Hitte a vz. 59 La Hitte 220
     Kanon vz. 61 220
     Kanon vz. 63 222
Výcvikový prostor dělostřelectva Týn nad Vltavou 224
Stručný popis posádky pevnosti Terezín 230
     Zapojení pěšího pluku 42 do prusko-rakouské války 1866 236
Výběr z fortů na území dnešní České republiky 240
     Josefov 242
     Olomouc 244
     Opevnění Jablunkovského průsmyku 251
Seznam objektů nového předmostí a bohušovického předsunutého opevnění 254
     Objekty nového předmostí 258
     Objekty bohušovického předsunutého opevnění 283
Slovníček 292
Závěr 301
Resümee 302
Abstract 304
Prameny 306