Maršál Bellegarde s důstojníky v bitvě u Mincia 8. února 1814
Karel Sáček
Naposledy upraveno: 18.02.2024
V roce 1815 vytvořil malíř Albrecht Adam (1786–1862) olej na plátně, který zobrazuje maršála Heinricha hr. Bellegarde pozorujícího průběh bitvy u řeky Mincio 8. února 1814. Tento muž velící c. k. „italské“ armádě v letech 1813-1815 je obklopen několika dalšími generály a vyššími důstojníky. Obraz nezachycuje žádnou konkrétní scénu, jedná se o stylizovaný skupinový portrét velitelů c. k. armády, kteří se tohoto neúspěšného pokusu o překročení řeky Mincio v prostoru mezi pevnostmi Peschiera a Mantova (Mantua) zúčastnili.
Reprodukce obrazu, jehož originální velikost je 72 x 103 cm, byla převzata z portálu Wikimedia Commons (kde je dostupná ve větším rozlišení). Jeho popis však neupřesňuje, kteří velitelé byli do této kompozice vybráni.
V nejbližším okolí maršála Bellegardeho jsou velmi pravděpodobně náčelník generálního štábu (Chef des Generalstabes) FML Richter von Bienenthal a v uniformách křídelních pobočníků (Flügel-Adjutant) ředitel polního dělostřelectva (Feld-Artillerie-Director) GM baron Smola a polní ženijní ředitel (Feld-Genie-Director) GM von Benczur.
Zbývající čtyři důstojníci – většinou jezdečtí – zůstávají zatím neznámí. Bellegardeho armáda čítající v této bitvě celkem 41 praporů, 37 eskadron a 60 děl byla rozdělena do tří divizí a zálohy po dvou či třech brigádách. V jejich čele stáli čtyři polní podmaršálové a 10 generálmajorů:
Divize FML Baron Fenner von Fennenberg:
- brigáda GM baron Paumgarten
- brigáda GM baron Suden
- brigáda GM baron Abele
Divize FML Radivojevich:
- brigáda GM Steffanini di Monte Arione
- brigáda GM baron Bogdan von Sturmbruck
- brigáda GM hrabě Vécsey
Divize FML Pflacher
- brigáda GM Chevalier de Best
- brigáda GM baron Quosdanovich
Záloha: FML baron Merville
- brigáda GM svob. pán von Stutterheim
- brigáda GM baron Wrede
Detailní ordre de bataille viz [HELLER] Die Schlacht am Mincio am 8. Februar 1814. In: Streffleurs österreichische militärische Zeitschrift. II. Jahrgang, III. Band s. 325; online: books.google.cz/books?id=dKkaAQAAMAAJ
Přestože bitva u Mincia nebyla pro c.k. armádu úspěšná, v důsledku vývoje údálostí ve Francii došlo 24. dubna 1814 v Mantově k podpisu úmluvy mezi Bellegardem a italským místokrálem Eugènem de Beauharnais, na základě které Rakouské císařství převzalo zpět správu nad svými někdejšími italskými državami. O dva dny později vstoupil Bellegarde v čele své armády do Milána, kde 27.dubna vydal výnos o zrušení Italského království (vytvořeného Napoleonem v roce 1805).
Jednotlivé části studie Die Schlacht am Mincio am 8. Februar 1814 publikované v rámci Streffleurs österreichische militärische Zeitschrift:
- books.google.cz/books?id=dKkaAQAAMAAJ=PA153
- books.google.cz/books?id=dKkaAQAAMAAJ=PA320
- books.google.cz/books?id=dKkaAQAAMAAJ=PA376
Dodatky k příspěvku
15.02.2024 Veronika Fojtů
Mnichovský aukční dům Neumeister v roce 2020 a 2022 nabízel dva Adamovy portéty rakouských c. k. velitelů, které se vztahují právě k italskému tažení roku 1814. Jeden z nich zachycuje důstojníka řadového pěšího pluku arcivévody Karla č. 3, dle doplňujícího komentáře velmi pravděpodobně plukovníka Rudolfa hraběte von Salis-Zizers (1779- 1840) - viz neumeister.com/kunstwerksuche/kunstdatenbank
Ze srovnání vyplývá, že se jedná o totožného muže, který je i v jezdecké skupině výše uvedeného portrétu skupinového. Proč je tam ale vyobrazený právě on, není zřejmé. Dle plukovních dějin LIR3 STANKA, Julius. Geschichte des k. und k. Infanterie-Regimentes Erzherzog Carl Nr. 3, I. Band, Wien, 1894, s. 492 nebyl plukovník Salis v souvislosti s touto bitvou mezi vyznamenanými nikterak zmíněn, na rozdíl od setníků Sandera a Rauschera, jako pobočníka přiděleného poručíka Schredla či nadporučíka Eggartena.