Výstava České stopy v koaličních válkách 1792-1815
Naposledy upraveno: 28.10.2025
Karel Sáček
Před Generálním štábem Armády ČR, u pomníku věnovaného československým zahraničním vojákům zúčastnivším se II. světové války na Vítězném náměstí v Praze, byla dne 14. října 2025 zpřístupněna výstava nazvaná „České stopy v koaličních válkách 1792-1815“. Jejím autorem je Zdeněk Munzar - vedoucí Oddělení vojenských knihoven Vojenského historického ústavu (VHÚ).
Výstavu tvoří 11 oboustranných panelů, které nesou označení:
- Osvícenství a revoluce
- Velká francouzská revoluce
- Habsburská armáda
- Francouzská armáda
- Ruská a pruská armáda
- Britská armáda a další vojska
- První koaliční válka
- Druhá koaliční válka
- Třetí koaliční válka
- Bitva u Slavkova
- Čtvrtá koaliční válka
- Válka za Pyrenejemi
- Pátá koaliční válka roku 1809
- Bitva u Znojma a vedlejší bojiště války 1809
- Napoleonovo ruské tažení
- Změna koalic a pražský mírový kongres
- Vpád do severních Čech a bitva u Drážďan
- Bitva u Chlumce a Přestanova
- Bitva národů u Lipska
- Od Lipska k Paříži
- Poslední tažení k Waterloo
- Vídeňský kongres
Hlavní ideu výstavy přiblížil její autor v rozhovoru zveřejněném na webových stránkách VHÚ: „Školní pojetí koaličních válek nepracuje dostatečně s českou stopou. Mým oblíbeným příkladem je bitva národů u Lipska. Hlavním velitelem všech koaličních armád byl polní maršál Karel Filip kníže Schwarzenberg (český šlechtic – myšleno z českých zemí), jeho náčelník generálního štábu byl polní podmaršál Josef Václav hrabě Radecký z Radče (český šlechtic). Hlavní spojenecká armáda nazývaná "česká" složená z rakouských a ruských jednotek měla dvě divize předvoje, kterým veleli polní podmaršál Ferdinand hrabě Bubna z Litic (český šlechtic) a polní podmaršál Mořic kníže Liechtenstein (český šlechtic), 4 armádní sbory, jimž veleli polní zbrojmistr Jeroným hrabě Colloredo-Mansfeld (český šlechtic), generál jezdectva Maxmilián hrabě Mervelt, po jeho zranění od 2. dne bitvy polní podmaršál Alois kníže Liechtenstein (český šlechtic), polní zbrojmistr Ignác hrabě Gyulay, generál jezdectva Jan hrabě z Klenové a Janovic (český šlechtic) a záložní kyrysnický sbor vedl polní podmaršál Jan Nepomuk hrabě Nostic-Rieneck (český šlechtic)…“ (celý text z 13.10.2025 viz online: vhu.cz)
S uznáním nutno dodat, že se mu tento záměr podařilo velmi zdárně naplnit. Z obsahu jednotlivých panelů je zřejmé, že je mu toto historické období blízké a dobře se v něm orientuje. K textům obecně shrnujícím uvedená témata dokázal s odbornou erudicí vybrat zajímavé a přitom v mnoha případech „neokoukané“ obrazové materiály, pocházející dle citací většinou z knihovních fondů VHÚ. Ty nechal doplnit fotografiemi sbírkových předmětů téže instituce.
Do obecného přehledu jsou zde zasazeny historické zajímavosti, které poodkrývají ony české stopy - často méně známé souvislosti „velkých dějinných událostí“ vztahující se k českým zemím. Nejedná se pouze o místa bojových střetnutí na našem území, ale také medailonky tehdejších osobností.
Kromě velitelů, kteří byli zmíněni ve výše citovaném rozhovoru, upozorňuje např. na opakovaně se objevující chybnou záměnu dvou hrabat Kolowratů v čele spojenecké kolony v bitvě u Slavkova, dále představuje několik vojáků z rodu Kinských, generála jezdectva Jana hraběte z Klenové (Klenau), velitele dělostřelectva Josefa sv. pána Smolu, pražského rodáka Johanna Hermanna z Hermannsdorfu (padnuvšího při obraně pevnosti Predil), nebo obránce pevnosti Bard Stockarda von Bernkopf pocházejícího z Malých Přílep.
Zmíněn je rovněž pražský rodák August kníže Thurn-Taxis, sloužící v bavorské armádě, či domažlický rodák Josef Korschann jakožto příslušník britské Královské německé legie. Opomenutý nezůstal ani bílský kníže Jan Sułkowski, významný organizátor profrancouzských aktivit na území Slezska, který zemřel jako odsouzený vlastizrádce v pevnosti Terezín. Je připomenuta i Napoleonova Irská legie, v jejichž řadách také bojovalo několik Čechů.
Slavnostní vernisáž se konala za účasti náčelníka Generálního štábu armádního generála Karla Řehky, který uvedl: „Napoleonské války měly zásadní dopad nejen na vojenské dějiny – například zavedení občanské armády nebo branné povinnosti – ale i na celkové uspořádání světa. Po každém velkém konfliktu, ať už to byla třicetiletá válka, napoleonské války, první nebo druhá světová válka, docházelo ke změnám pravidel mezinárodního chování. Dnes jsme znovu svědky takového přelomu…“ (Podrobněji viz článek Nová výstava před Generálním štábem Armády ČR představuje koaliční války z let 1792-1815 dostupný online: acr.mo.gov.cz)
Návštěvu této výstavy lze určitě doporučit, přičemž je třeba mít na paměti, že bude k vidění pouze do 28. listopadu tohoto roku. Ostatně ten, kdo se do Prahy kvůli této výstavě vydá, může pokračovat návštěvou Armádního muzea na Žižkově (U Památníku 2) - v tamní expozici je vystavena většina militarií, jejichž fotografie byly použity na panelech venkovní výstavy - viz vhu.cz/nova-expozice-armadniho-muzea-zizkov
Související příspěvky:
|
|
Maršál Karel kníže Schwarzenberg: český vojevůdce, jenž měl být zapomenut Řekne-li se český vojevůdce, většina lidí bude určitě jmenovat Jana Žižku, možná krále-válečníky z časů Přemyslovců. Maršál Radecký veřejnost rozděluje. A pak už přicházejí legionáři a hrdinové druhé světové války. Proč se z našich dějin víceméně ztratil maršál Karel kníže Schwarzenberg? O relativizaci jeho klíčové role usilovali již velkoněmecky smýšlející historikové... |
Češi v Napoleonově armádě – hranice mezi populární románovou fikcí a historickou realitou