Josef hrabě Nostic a jeho unikátní portrét

27.10.2022 16:42

Oldřich Pešek - Karel Sáček

Naposledy upraveno: 27.10.2022

 

Napoleonských válek se v řadách c. k. armády zúčastnilo několik příslušníků šlechtického rodu Nosticů (něm. i staročesky Nostitz, od roku 1673 Nostitz-Rieneck). Nejznámějším z nich byl bezesporu velitel jezdectva hrabě Jan Nepomuk (24. března 1768 - 22.října 1840), který jako voják sloužil od roku 1786, v bitvě u Slavkova velel v hodnosti generálmajora jezdecké brigádě, v roce 1809 byl povýšen na polního podmaršála, načež u Aspern velel části I. sboru a u Wagramu čtyřem jezdeckým plukům podporujícím IV. sbor. Nejvíce se vyznamenal roku 1813 v bitvě u Lipska, kde úspěšně vedl záložní jezdecký (kyrysnický) sbor do útoku u Wachau a Liebertwolkwitz. Tomuto slavnému c. k. vojevůdci, který se narodil i zemřel v Praze, ale další text věnován nebude.

 

Bude se zabývat jeho vzdáleným příbuzným – hrabětem Josefem I., který se narodil taktéž v Praze dne 3. září 1764 Janu Josefu Nosticovi (1740-1808) a Josefíně rozené z Kounic (1739-1796). Tento hrabě pocházel z tzv. rokytnické rodové linie, založené na počátku 17. století a odvozující svůj název od poněkud opomíjeného nostického dominia, jehož centrem byl zámek v Rokytnici v Orlických horách.

Zdejší zámek je v současnosti v soukromém vlastnictví a prochází postupnou rekonstrukcí z velmi zuboženého stavu. Příležitostně – především o víkendech během turistické sezóny – bývá zpřístupněný i pro veřejnost; více podrobností viz zamek-rokytnice.cz Návštěvníci se zde mohou dozvědět o pohnuté historii zdejší rezidence i okolního panství, nebo se detailně seznámit s historií rodu Nosticů... a objevit netušené souvislosti vztahující se právě k jejich účasti v napoleonských válkách.

Josef hrabě Nostic převzal správu rokytnického panství po smrti svého otce v roce 1808. Ve stejném roce se ale stal v hodnosti majora velitelem 4. zeměbraneckého praporu královéhradeckého kraje, se kterým na začátku června následujícího roku vypochodoval z Chebu a absolvoval tažení do Bayreuthu a severního Bavorska. Jeho prapor byl součástí Radivojevichova odřadu, čítajícího přibližně 4 200 mužů pěchoty, 200 jezdců a čtyřy děla a byl zařazený do 11. armádního sboru polního podmaršála Keinmayera. Výskyt c. k. armády v okolí Norimberka byl pro francouzsko-bavorská vojska nežádoucí, proto dne 29. června 1809 kolem čtvrté hodiny ranní zaútočila na Radivojevichovy oddíly u obce Betzenstein. Po prvotním překvapení se c. k. vojákům podařilo zformovat, povést protiútok, protivníka odrazit a donutit k ústupu do pevnosti Forchheim.

Šťastný průběh této vojenské srážky dodnes připomíná hlavní oltářní obraz v zámecké kapli rokytnického zámku, který v levém spodním rohu obsahuje latinský text: „In memoriam proelii apud / Betzenstein. die 29. Junii 1809. / Feliceter peracti pingi curavit / IOSEPHUS Comes a Nostitz / Rieneck patria Cohortis / Regina hradicensis IV. Prefectus.“

Místní kronikář Hunke k tomu dodává: „Jeho Excelence vysoce urozený říšský hrabě pan Josef hrabě z Nostitz a Rieneku, c.k. tajný rada a komorník, rytíř řádu Maltézských rytířů… se vyznamenal jako komandant 4. batalionu zemské obrany. Dne 29. června 1809 při střetu u Betzensteinu, kde bylo 180 mrtvých a raněných a 40 zajatých Francouzů a Bavorů, zatímco na rakouské straně byl pouze 1 mrtvý a 3 zranění“.

Oltářní obraz z rokytnické zámecké kaple a detail jeho nápisu připomínájící srážku u Betzensteinu roku 1809.

 

V souvislosti s touto připomínkou vojenského střetnutí českých zeměbranců v roce 1809, kterou lze minimálně na našem území považovat na velmi ojedinělou, vyvolává zajímavé otázky také dosud blíže neurčený buben (výška 67 cm a průměr 53,5 cm), nalezený v uzamčeném prostoru u vchodu do kaple. Hypoteticky by mohl mít také užší vztah ke srážce u Betzensteinu, nabízí se např. úvaha o jeho významu při úspěšném zformování c. k. oddílů po nenadálém francouzsko-bavorském přepadu, to je ale pouze spekulace. K tomu je třeba dodat, že bubny řadové pěchoty byly předpisově zdobeny plameny černými a žlutými, zatímco o bubnech zeměbraneckých není známo téměř nic.

Dosud blíže neurčený buben, který byl nalezený v uzamčeném prostoru u vstupu do této kaple.

 

 

V roce 1813 se Josef hrabě Nostic stal jedním ze 38 příslušníků c. k. české šlechtické gardy (k. k. Böhmische Noblegarde), která v průběhu vítězného tažení doprovázela císaře Františka. V této sice velmi reprezentativní roli (byť z pohledu c. k. armády epizodní) jej zachytil malíř Josef Bergler. Ten v roce 1815 vytvořil olejomalbu, na které je hrabě Nostic vyobrazen právě uniformě noblegardisty. Originál tohoto obrazu je sice v současnosti poškozený (má částečně protržené plátno) a uložený v depozitáři památkového ústavu, podařilo se jej zrestaurovat alespoň v digitální podobě. Jeho nedávno zhotovenou reprodukci tak nyní mohou obdivovat právě návštěvníci na rokytnickém zámku.

U toho je však nutné zdůraznit, že z pohledu zpracování dějin české šlechtické gardy se jedná o zcela unikátní ikonografický pramen – kromě autoportrétního akvarelu Jana Daczického z Heslova totiž nebylo dosud známo žádné jiné vyobrazení příslušníka této jednotky.

Josef I. hrabě Nostitz-Rieneck (1764-1849) v uniformě příslušníka c. k. české šlechtické gardy.
Olejomalba Josefa Berglera z roku 1815, jejíž zdařilá reprodukce je nyní umístěna na zámku v Rokytnici v Orlických horách; podrobněji viz zamek-rokytnice.cz

 

Autoportrét noblegardisty Jana Daczického z Heslova - podrobněji viz Český šlechtický kříž z roku 1814, část 2/2

 

Josef I. hrabě Nostitz-Rieneck (1764-1849) v pozdějším období - jeho civilní oděv zdobí spona se spojenými miniaturami tzv. Dělového kříže z let 1813-1814, českého šlechtického kříže z roku 1814 (udělovaného pouze příslušníkům šlechtické gardy) a kříže rytíře řádu Maltézských rytířů.

 

 

Václav Měřička: Český šlechtický kříž z roku 1814, část 2/2