Marš každého Čecha ctného, v tému arci-knížete Karla vyvýšeného, udatně bojujícího z roku 1800

04.09.2021 16:49


Marss kažDého CžeCha Ctného W téMW ArCI-KnIžete KarLa WIWýsseného, VDatně bogVgICIho

František Jan Vavák

Naposledy upraveno: 04.09.2021

 

S Boží mocí a pomocí, bratři Čechové se strojte a spojte,

k Praze pojďte, půjdem do boje.

Tam se budem formovat, v jedno srdce spojovat,

s Francouzema chutí lvovou a Karlovou budem bojovat.

 

Láska k vlasti, víře a cti a svému králi

váže zas v tento čas každého z nás, abychom stáli

v naší staré věrnosti a lvové srdnatosti

nepřátele přemáhali, dobývali pokoj s radostí.

 

Aj, meč píchá, oheň pálí a ruka loupí,

kde bouří Francouzi, bídou nouzí všecken lid rmoutí;

pláče mnoho, bídy víc, v městech, ve vsích není nic,

nepřátelé kam přitáhnou, co zasáhnou, všecko berou pryč.

 

VAlka trvá, lid se mrhá, hynou krajiny

tou zlostí, zpurností bez lítosti a bez příčiny;

nechtějme se dívati, v bídě, v strachu trvati,

nepřátele v mysli statné a udatně jdem přemáhati.

 

BOže války i pokoje, rač býti s námi!

Tvé jméno buď ctěno, velebeno vždy mezi námi.

Ty nám síly dodával, padnout nás nenechávej,

Arciknížete Karla, vůdce a zástupce, nám zachovávej.

 

Hluk za hlukem s krásným zvukem již pokračuje,

zbraň česká, moravské též i slezská ať zvítězuje!

Nechceme krev vylívat, jenom pokoj dobývat;

bratři naši, se dívejte a zpívejte: František vivat.

 

Vivat Karel, arcikníže náš vyvýšený,

jenž byl též až dodnes vždycky vítěz nepřemožený.

Jméno Boží vzývejme, „Vivat Karel!“ zpívejme,

na Francouze v mysli stálé z Prahy dále s ním pospíchejme.

 

 

 

František Jan Vavák (1741–1816), rychtář z Milčic na poděbradském panství byl nejvýraznějším z českých písmáků a osobitých autorů ze selského prostředí. Jím v listopadu 1800 zveršovaný pochod českých vojáků „tému arciknížete Karla“ byl vytvořen na počest Česko-moravsko-slezské legie Arcivévody Karla (v původní češtině označovaného jako Arcyknjžete Karla Czeský - Morawský - a Slezský Wýbor); obrozenecký purismus „tém“ se obecně používal jako ekvivalent pluku (překlad slova Regiment), Vavák jím však míní celou legii čítající 25 praporů).

Okolnosti vzniku této skladby popsal poměrně podrobně ve svých pamětech - viz Paměti Františka J. Vaváka, souseda a rychtáře milčického z let 1770-1816. Kniha třetí (rok 1791-1801), část III. (1798-1800), ed. Jindřich Skopec. V Praze 1918, s. 126-129; dostupné online kramerius5.nkp.cz:
 

Tento zpěv hned 22. listopadu, maje příležitost, do Prahy panu administrátorovi jsem poslal. On oblíbiv jej, dne 23. vzkázal, abych taky na něj poslal noty. Já pak jsa řízen dne 24. do Jičína k odvodu těch nových lidí, vzal jsem ten marš s sebou do Poděbrad a tu v kanceláři řiditelském před celým oficírskůrem a množstvím lidu zpíval jsem jej a líbilo se všem. Pan vrchní hned poslal pro pana Brixiho, školního učitele, kterýž přijda ihned podle mého zpívání napsal noty a ty se do Prahy poslaly.

Dne 25. listopadu když jsme s tím novým lidem v počtu 40 osob do Jičína přijeli a před dům krajského ouřadu se postavili, 6 na koních nás bylo, tuť jsme tento marš my jezdci zpívali vždy 1 verš a vojenští pištci a tamboři na tureckou hudbu zase verš houdli, načež pan krajský hejtman, Jan Nep. Rytíř z Launay nejprve oknem a pak dolů až k nám přišed s potěšením díval slyšel a s ním veliké množství lidu. Po přezpívání mne nejprve přivítal, neb mne zná, a ten marš ode mne požádal a dal jej do kanceláře, kdež ihned 3 písaři jej přepisovati musili…

Dne 7. prosince přijev z Hory do Kolína, tam v zámku od pana Laitla, listovního jsem slyšel, že mám něco písemného od arciknížete Karla v Poděbradech posláno a že to na mne čeká, až přijedu. Že pak administrátor tento marš když dostal, jej arciknížeti podal a on jej tak zamiloval, že jej hned v české dvorní impressí u pana z Schönfeldu svým nákladem a spolu s notami i taky bez not tlačiti dal a mně za něj písemné poděkování poslal:

 

Zvláště milý! Onen pro vlastenecký pluk, mně poslaný složený válečný zpěv, přijal jsem s nesmírnou radostí, vzdávám jim celou svou pochvalu, a srdečné díky – za to tak ušlechtile vyhotovení, zcela jsa přesvědčen, že se hodí k nemalému povzbuzení lidu, nechám sobě být na tom záleženo vůbec ho vydati v známost – a zůstávám - Jich

 

ochotnovolný

Karel

V Praze dne 29. listopadu 1800  

 

Tento dík českou řečí psal jistý pan Procházka, v kanceláři arciknížecím a sám arcikníže svou vlastní rukou se podepsal. Byl poslaný do zámku poděbradského panu vrchnímu s tím doložením, aby se přede všemi rychtáři při plném řízení přečetl a mně odevzdal, což se taky dne 13. prosince skutečně stalo.

 

 

K osobnosti Františka Vaváka viz např. Maur Eduard — Kučera Martin — Matějec Tomáš — Kulíšková Alžběta — Vyhlídalová Eva: Naše pole, naše víra,  Historie.cs, premiéra: 9. 1. 2016; dostupné online: www.ceskatelevize.cz/ivysilani

 

 

Související odkazy:

Václav Měřička: Arcivévoda Karel, česko-moravsko-slezská legie roku 1800 a její prapory

Vavák: Marš dobrých Čechů k boji (1808)