Michael Hardtmann - 69 let služby v c. k. armádě
Karel Sáček
Nejdéle sloužícím vojákem c. k. armády, který v uniformě prožil mimo jiné všechna tažení proti revoluční a později napoleonské Francii, byl „věčný husar“ Ladislav Škultéty zvaný Gábriš, narozený v roce 1738 ve slovenském Mojtíně. Když v roce 1831 zemřel ve vojenské nemocnici, měl za sebou 81 let vojenské služby, z nichž 41 posledních bylo ve funkci praporečníka husarského pluku č. 8.
Skultétyho obraz rozkázal dne 7. února 1857 zhotovit polní maršál baron Kempen von Fichtenstam a malíř Klemens na něj připsal: „Buď tím čím jsi s celou duši, Dojdeš odmen jakých sluší! Povoláním svojím tak Rodácí choďťe, Svojím čo vzor, cuzím čo príklad ukážťe! Cjel, síly ducha rozvinut, Je zámer Tvorcův vyplnit."
Také z českých zemí pocházel prostý voják, jehož úctu vzbuzující délka služby obsáhla celé období napoleonských válek. Jmenoval se Michael Hardtmann a ve vojenské uniformě strávil 69 let, 3 měsíce a 13 dní. Hardtmann se narodil v roce 1778 v Praze a jako dvanáctiletý se stal vojenským bubeníkem (1790). Zemřel dne 13. srpna 1859 v hodnosti šikovatele řadového pěšího pluku č. 28.
Jeho portrét se zachoval mezi obrazy Emanuela svobodného pána Solomona z Friedbergu – Mírohorského, který jej v popisku označuje za „hrdinu Custozzského“. Na jeho hrudi je dobře zřetelný armádní kříž za účast na tažení v letech 1813-1814 (zvaný dělový) a také mnohem méně známý odznak veterána za 16 služebních let.
Místem Hardtmannova posledního odpočinku byl původně karlínský (špitálský) vojenský hřbitov, zrušený v roce 1894. Ostatky zde pohřbených vojáků byly v roce 1905 exhumovány a uloženy na nově zřízeném vojenském oddělení hřbitova olšanského. Společně s nimi bylo převezeno na Olšany i několik náhrobků, včetně Hardtmannova.
Náhrobek Michaela Hardtmanna na Olšanském hřbitově – hrob č. IX/10b-51 v roce 2011. Na zadní straně pomníku je obtížně čitelný nápis, který uvádí rok Hardtmannova narození, přijetí do armády a účasti na taženích v letech 1790, 1791-1793,1800-1805,1809, 1813-1815. Jedna z poškozených částí nápisu je pravděpodobně údajem o počtu jím prodělaných sedmi(?) bitev. (foto: K. Sáček)
Související příspěvky:
Jitka Ressnerová: Pomník „otce vysloužileckých spolků“ Josefa Müllera v Liberci (24.11.2017 - studie a články) Josef Müller se nemohl smířit s tím, aby muži, kteří nasazovali život za svou vlast, opouštěli zdejší svět bez jakýchkoliv poct. Proto se ještě téhož večera rozhodl se svými přáteli – vysloužilými dělostřelci Josefem Hornem a Paulem Müllerem založit spolek pro vojenské vysloužilce. Müller se stal „otcem myšlenky“, kterou následovala další sdružení. V roce 1823 byl založen podobný spolek v nedalekém Jablonci nad Nisou, 1824 v Římově... |