Na počest císaře Františka II./I.: pomníky, pamětní desky a nápisy

12.02.2014 16:51

Karel Sáček

Naposledy upraveno: 12.02.2019

 

Dne 12. února 1768 ve florentském paláci Pitti spatřil světlo světa arcivévoda František - nejstarší syn Leopolda Habsburského, toskánského velkovévody a bratra císaře Svaté říše římské národa německého Josefa II. V roce 1792 se arcivévoda František sám stal císařem a samozřejmě také korunovaným králem českým. V průběhu panování patřilo každé výročí jeho narození mezi oficiální státní svátky. Připomeňme si dnes tuto historickou osobnost alespoň krátkým přehledem pomníků a pamětních nápisů, které byly na jeho počest zřízeny a zůstaly zachovány, popř. byly znovu obnoveny.

 

Vranov u Malé Skály

Bezprostředně po ukončení napoleonských válek v letech 1815 – 1816 vznikl romantickou úpravou prostoru původního středověkého paláce zříceniny hradu Vanova u Malé skály Památník spolku národů a boje za osvobození Německa a Evropy 1813 – 1815, zvaný též síň či dvorana hrdinů (Heldenhalle). Zde byly umístěny mj. busty tří spojeneckých panovníků od Františka Pettricha, které jsou pravděpodobně od konce druhé světové války značně poškozeny. Busta císaře Františka má uraženou hlavu a lze ji identifikovat pouze podle Řádu zlatého rouna, maršálského lemování límce a stuhy velkokříže Vojenského řádu Marie Terezie.

Podrobněji viz samostatný příspěvek:
Panteon na Vranově u Malé Skály 1/2: Památník boje za osvobození 1813 - 1815

 

Brno

V Brně byl pomník tomuto panovníkovi odhalen v roce 1818 také v souvislosti s ukončením napoleonských válek. Nese německý nápis, který byl po roce 1918 odstraněn a obnoven roku 2003: Františkovi I., osvoboditeli, obnoviteli a otci vlasti  / Statečnému vojsku rakouskému / Jeho vytrvalým spojencům / Děkují věrná Morava a Slezsko 1815 (FRANZ I. DEM BEFREYER DEM WIEDERHERSTELLER. DEM VATER DES VATERLANDES / OESTERREICHS TAPFEREM HEERE / SEINEN BEHARRLICHEN BUNDGENOSSEN / DES TREUEN MAEHREN UND SCHLESIENS DANK MDCCCXV). Přestože od roku 1919 vyvýšenina s obeliskem nese název Denisovy sady, v lidové mluvě zůstává stále „Francensbergem“.

U příležitosti 200. výročí odhalení tohoto památníku zorganizoval Brněnský městský střelecký sbor, z. s. dne 6. října 2018 vzpomínkovou akci a pietní akt - podrobněji viz Oslava 200. výročí odhalení Památníku míru...

Terč pro slavnostní střelby k 25. výročí obnovení BMSS, které se konaly 15. září 2018.
Zobrazuje slavnostní odhalení pomníku, vycházející z obrazu Františka Richtera z roku 1828
– srov.: sbirky.moravska-galerie.cz/dielo/CZE:MG.A_376

 

Staré Ransko

Na hrázi rybníka u obce Staré Ransko (na česko-moravském pomezí) byl v roce 1832 u příležitosti oslavy čtyřicátého výročí Františkova panování postaven litinový kříž, jehož podstavec nese tři české nápisy:

  • Na památku slavnýho čtyridcetiletýho panování Jeho Majestátnosti FRANTIŠKA Iho - Císaře Rakouskýho, roku 1832;
  • Nákladem Jeho Osvícenosti, pána Františka knížete z Ditrichsteinu;
  • Dne 15. září 1833 slavnostně vysvěcen od velebného pána Františka Schuberta, faráře krucemburského.

 

Kynžvart

Císař František zemřel 2. února 1835. Jako připomínku této události nechal kancléř Metternich ještě téhož roku v parku svého kynžvartského zámku zřídit pomník pomník, jehož latiský nápis hlásá, že je věnován oblíbenému císaři, který během těžkých dob s nepřekonatelnou trpělivostí a moudrostí řídil, spravoval a rozmnožoval říši. (IMP. FRANCISCO I. / PIO FELICI AUGUSTO / QUOD / MAXIMIS. TEMPORIB. / CONSTANTIA. INVICTA / SAPIENTIA. PARI / IMPERIUM / REXIT. SERVAVIT. ET. AUXIT / CLEMENS. VENCESLAUS / LOTTARIUS / A. METTERNICH. VINNEBURG / PRINCEPS / AB. ACTIS. DOMUS. AULAE / IMPERIIQ. AUSTRIACI / STRENUAS. VIRTUTES. EIUS / PER. ANNOS. XXV. / ADMIRATUS. REVERITUS / OBSEQUII CARITATIS / GRATIQ. ANIMI. CAUSSA / DEDICAVIT).

Další nápis na přední straně pomníku připomíná císařovo heslo: IVSTITIA REGNORUM FVNDAMENTVM (spravedlnost je základem vlády), po jehož stranách jsou umístěny reliéfy dvou lvů...

... přičemž jeden je spící a symbolizuje zesnulého císaře Františka.

 

Františkovy Lázně

Dne 30. července 1853 byla v městských sadech Františkových Lázních odhalena císařova bronzová socha od Ludwiga von Schwanthalera. Byl to totiž František II., který svým podpisem v roce 1793 obec založil (Franzensbrunn) a později jí přiznal i lázeňský status (Franzensbad) – proto lázně dodnes nesou jeho jméno. Umělecké dílo, jehož zřízení zaplatil c. k. skutečný tajný rada a státní ministr Joachim hrabě Münch-Bellinghausen, bylo odstraněno 21. dubna 1925 a deponováno v muzeu. V roce 1945 bylo zvažováno, zda tuto sochu neposlat sběru. Tomu zabránili tehdejší vedoucí stavebního úřadu Ludvík Mareš a městský tajemník Oldřich Slavík, kteří ji nechali převézt do Chebu.

Významnou zásluhu na návratu této císařovy sochy na veřejné prostranství ve Františkových Lázních (na nové místo - Isabelinu promenádu) v roce 1993 měl jeden z nejvlivnějších místních podnikatelů Pavel Doucha. Ten pro deník Právo v roce 2008 zavzpomínal: „Sochy stály ve dvoře městského archivu, který byl od zahrady školy, kam jsem chodil, oddělený jen mřížovým plotem. Stáli tam vedle sebe František a Josef II. a mně vždycky připadalo, jako by spolu rozprávěli. Samozřejmě se jen uvítal, když někdy v roce 1991 ředitel archiv dr. Boháč navrhl, že by se mohl František vrátit… Františka jsme přepravovali na koňském potahu, ono to ani jinak nešlo, protože jiný dopravní prostředek se na dvůr chebského archivu nevešel. Lilo tehdy jako z konve, a přesto ho z Chebu až do Františkových Lázní doprovázela pěšky početná skupina lidí.“ (viz LINHART, Jiří: Bronzoví monarchové ve Františkových Lázních. Právo, 04.04.2008, s. 4.)

Dle fotografie vytvořené kolem roku 1900 byl na původním podstavci císařova pomníku latinský nápis:
FRANCISCO I. / AUST. IMP. / GRATUS CIVIS / JOACH. COMES / A. MUNCH-BELLINGHAUSEN / POS / MDCCCLIII.

Na listině v jeho ruce je stále zřetelný nápis: FRANZENSBAD MDCCLXXXXIII.

Podrobněji viz: socharstvi.info/realizace

 

Ve dnech 12.2.-28.10.2018 připomněla 165. výročí odhalení této sochy (a současně 250. výročí panovníkova narození) výstava v Městském muzeu ve Františkových Lázních nazvaná Pomník císaře Františka I. Součástí její vernisáže byla přednáška Dr. Ulrike Zischka: 250. výročí narození rakouského císaře Františka I. – panovníka, jenž dal Františkovým Lázním své jméno. V tištěné formě s doplněným poznámkovým aparátem byla tato studie v češtině i němčině k dispozici zdarma návštěvníkům výstavy a později byla také zpřístupněna na webových stránkách muzea muzeum-frantiskovylazne.cz

Pozvánka na akce připomínající 250. výroč narození císaře Františka.
Její součástí je ilustrace z darovací listiny, kterou hrabě Münch-Bellinghausen věnoval pomník obci Františkovy Lázně.

 

Praha - Staré Město

Bronzová jezdecká socha Josefa Maxe, která se stala základem pomníku „Hold českých stavů“, známého podle architekta spíše jako Krannerova kašna. Byla odhalena v roce 1850 v Praze na dnešním Smetanově nábřeží (kousek od Národního divadla). Originál byl v červnu 1919 sňat a umístěn do lapidária Národního muzea. V roce 2003 byla z iniciativy Vladimíra Vihana, tehdejšího starosty městské části Prahy 1, vsazena do pomníku věrná kopie této sochy.

Podrobněji s Jiřím Rakem viz Národ sobě, 27. díl: Císař František I. stream.cz

 

 

Františkovy Lázně (podruhé)

Druhá kopie téže jezdecké sochy byla ale již roku předchozího - 07.06.2002 odhalena znovu ve Františkových Lázních - v Městských sadech, kde původně stávala Františkova socha od Schwanthalera (dnes na Badsodenské promenádě v blízkosti hudebního altánku a Sadové kavárny). Také instalaci této sochy inicioval a zaplatil František Doucha, majitel společnosti Lázně Františkovy Lázně. Dle vlastních slov citovaných ve výše uvedeném novinovém článku Bronzoví monarchové... Doucha  císařovu jezdeckou sochu náhodně objevil během jednoho ze společenských setkání v Lapidáriu a následně dojednal zhotovení její kopie (kterou provedla umělecká slévárna Pavla Horáka v Horní Kalné u Vrchlabí).

Instalace výše zmíněné sochy ve Františkových Lázních.

 

Vraný

U městyse Vraný byl 19. srpna 1913 odhalen pomník připomínající přehlídku c. k. armády před spojeneckými panovníky. Jeho zřízení inicioval roku 1912 v Mostě vzniknuvší Výbor pro odhalení pomníku u Vraného. Pomník zdobí medailon tří spojeneckých panovníků, orel a pamětní deska s českým nápisem: Tento pomník byl postaven v r. 1913 na památku stého výročí přehlídky vítězných armád rakousko-rusko-německých před rozhodující bitvou s Napoleonem u Lipska. Sešli se zde velitelé spojených armád: rakouský císař František I., ruský car Alexandr I., pruský král Bedřich Vilém III.

Původně zde ale byla umístěna deska s jiným nápisem v češtině a němčině: „K památce na vojenskou přehlídku rakouského vojska armády polního maršálka knížete Karla ze Schwarzenbergu, chefa generálního štábu polního podmaršálka hraběte Radeckého se spojenými mocnáři 19. srpna r. 1813.“ Tato deska zmizela z pomníku již v roce 1919. Nová pamětní deska  zde byla umístěna v roce 1974  (v roce 1995 znovu odcizená). V roce 2012 byl pomník kompletně zrekonstruován, přičemž všechny jeho kovové součásti byly nahrazeny plastovými kopiemi.

 

Jičín

Aby byl roku 1813 císař František I. blíže diplomatickým a vojenským hybatelům klíčových událostí, pobýval v období od 3. června do 6. července 1813 na zámku v Jičíně. Někdejší Valdštejnova residence tehdy patřila Ferdinandu knížeti Trauttmansdorffovi. V interiéru zůstala dodnes zachována tzv. „konferenční síň“, jejíž výzdobu tvoří mj. i císařův portrét v civilním oděvu, který v roce 1823 obdržel majitel zámku jako poděkování za svou pohostinnost.

Komu by se nepodařilo tuto veřejně přístupnou část zámku navštívit, připomene mu zdejší císařský pobyt alespoň malá kovová tabulka na zámeckém podloubí (orientovaná k hlavnímu náměstí) s nápisem:

Místnost nad touto tabulkou v 1. poschodí s přiléhajícím arkýřem nazývá se „konferenční síň“. V ní byla dne 15. června 1813 konána porada vojenských a politických zástupců Rakouska, Ruska a Pruska.

Spolek zde smluvený rozhodl o konečné porážce Napoleonově u Lipska ve dnech 16. - 18. října 1813.

Císař František I. bydlel v této části zámku od 3. června do 6. července 1813.

Vnitřní zařízení „konferenční síně“ jest zachováno v původním stavu.

 

Praha Košíře

Císařskou návštěvu Prahy v roce 1824 připomíná tzv. toskánský sloup, který nechal vztyčit na své usedlosti Cibulka český šlechtic a někdejší pasovský biskup Leopold hrabě Thun-Hohenstein (1748–1826). Tento památník vznikl dle návrhu Josefa Berglera a je dílem jeho žáka Václava Prachnera.

Pamětní mramorová deska zasazená do válcového sloupu nese německý nápis, který lze přeložit: Mladické nadšení starého, věrně oddaného Čecha nad obšťastňující přítomností nejlepšího vladařského páru, Jeho Veličenstva císaře Františka I., nejmilostivějšího otce vlasti a Jejího Veličenstva císařovny Karolíny Augusty, nejlaskavější matky vlasti, i s nejvyšší rodinou, Jeho císařskou výsostí korunním princem Ferdinandem, Jeho královskou výsostí princem Antonínem Saským a Její císařskou výsostí arcivévodkyní Terezií, jeho chotí, dne 9. června 1824 (Iugendliches Entzücken / Eines alten treu ergebenen Böhmen / über die beglückende Anwesenheit / des besten Herrscherpaar / Sr. Majestät Kaiser FRANZ des I. / gnädigsten Landesvater / und Ihrer Majestät der Kaiserinn / CAROLINE AUGUSTE / der huldvollsten Landesmutter / samt der höchsten Familie / Sr. Kaiserlicher Hoheit des Kronprinzen / FERDINAND / Sr. Königlichen Hoheit des Prinzen / ANTON von SACHSEN und Sr. / Kaiserlichen Hoheit der Erzherzogin / THERESIA seiner Gemahlin / den 9. Juny 1824).

Na vrcholu stříšky pomníku v minulosti bývala koule, jež pravděpodobně nesla císařského orla. Na rozdíl od ostatních architektonických prvků parkové úpravy usedlosti Cibulka, které Thun-Hohenstein nechal vytvořit, se tzv. toskánský sloup nacházel v roce 2017 v nepřístupné a neudržované části areálu – tzv. severní zahrádce. Byl však dobře viditelný skrze oplocení nad zachovalou půlkruhovou terasou, ke které se bylo možné dostat cestou podél zahradní zdi (vedoucí od čínského pavilonu).

 

Veltrusy

V přítmí průjezdu zámku ve Veltrusích je poněkud skryta pamětní deska zřízená „k radostné připomínce nejlaskavější návštěvy Františka I., manželky Marie Terezie a jeho bratra velkovévody Ferdinanda v roce 1804(ZUM FROHEN ANDENKEN / DES HULDVOLLEN BESUCHS / FRANZ I. - GEM. M. THERES. / U. S. BRUD. FERDIN. GR. HERZ. / IM JAHRE MDCCCIV). Přesné datum jejího odhalení není známo.

Majitelem veltruského panství byl od roku 1770 Jan Rudolf hrabě Chotek (1748-1824), který se v roce 1802 stal pražským nejvyšším purkrabím. Hrabě Chotek se v roce 1804 těšil císařově důvěře, a byl jím zván k osobním poradám mezi čtyřma očima. Není tedy nikterak překvapivé, že císař Veltrusy navštívil během svého pobytu v Čechách v září a říjnu 1804. Ani tato císařská náklonnost však nezabránila, aby byl Chotek ze své funkce nejvýznamnějšího zemského úředníka Českého království odvolán již v červnu 1805. Stalo se tak poté, co se ocitl pod tlakem veřejné kritiky kvůli nečekanému růstu cen.

 

Býčí skála u Adamova

V září 1804 zavítal císař František se svou chotí také na Moravu, přičemž navštívil Býčí skálu u Adamova (označovanou též jako Adamova jeskyně). Tahle legendami opředená jeskyně patřila k Liechtensteinskému panství a byla vnímána jako největší podzemní atrakce zakomponovaná do rozsáhlých krajinářských úprav Vranovsko-křtinského areálu. Nejzazším místem, které šlo v jeskyni dosáhnout, bylo Býčí jezero - dnes Šenkův sifon, u kterého se zachoval částečně poškozený latinský nápis:Na paměť nejmilostivější přítomnosti Františka II., římskoněmeckého voleného a rakouského dědičného císaře a Marie Terezie císařovny 1804. Zřídil kníže Liechtenstein. (IN MEMORIAM / FELICISSAE PRAESENTIAE / FRANCISCI II / ROM: TEUT: ELECTI. ET AUSTRIAC: / HEREDIT. IMPERATORIS SEMP: AUG: / ET / MARIAE THERESIAE / IMPERATRICIS AUGUSTISSIMAE/ DIE MDCCCIV / POSUIT / [ALOIS?] PRINC: DE LICHTENSTEIN).

Podrobněji viz GOLEC, Martin: Romantismus. Proměna myšlení na konci 18. a v průběhu 19. století. In: Jeskyně Býčí skála ve svých dějích a pradějích. Brno 2015, s. 26-38; srovnej s TÝŽ: Vranovsko-křtinský lichtensteinský areál, 27.3.2014 byciskala.cz/id=532

   K nápisu viz též: A. Pekárek  Překlady pamětních desek, 6.10.2007, byciskala.cz/id=67

 

Slavkovské bojiště - Spálený mlýn

Při uherské silnici mezi obcemi Násedlovice a Uhřice stával na Spáleném potoce tzv. Spálený mlýn. Dva dny po bitvě u Slavkova zde císař František jednal o příměří s Napoleonem. Původní mlýn později nahradil hospodářský komplex zvaný Janův Dvůr či Bačalárna. Na jeho zdi byla v roce 1900 odhalena pamětní deska od sochaře Jana Tomoly nesoucí český a německý nápis: Dva dny po bitvě u Slavkova, / dne 4. prosince 1805 sešli se císařové / František I. a Napoleon / pod protější lípou / aby smluvili příměří a ukončili /tehdejší krvavou válku.

 

Krásný Dvůr (okres Louny)

Na konci května 1812 se císař František I. společně s dalšími evropskými panovníky zúčastnil setkání s Napoleonem v Drážďanech, které mělo být okázalou demonstrací spojenectví a jednotného postupu proti ruskému carovi. Při zpáteční cestě se František zdržel v Čechách a navštívil četná místa v jejich severozápadní části. V doprovodu dcery Marie Louisy (tehdy již Napoleonovy manželky) a bratra arcivévody Ferdinanda zavítal dne 2. července 1812 do Krásného Dvora u Podbořan, který patřil Janu Rudolfovi hraběti Černínovi z Chudenic. Jeho návštěvu připomíná pomníček zřízený roku 1906 u vstupu do zámeckého parku. Není však věnován pouze císaři Františkovi, nýbrž i dalším „pamětihodným návštěvníkům zdejšího panstvím, především členům panovnického domu, ale i dalším významným osobnostem, jakými byly např. maršálové Schwarzenberg či Lichtenstein.

ZUR ERINNERUNG
an die nachstehenden denkwürdigen
Besucher dieses Parkes gewidmet.
                               Jaromir Graf Czernin von Chudenic 1906

Sr. M. KAISER FRANZ JOSEF I.
als Erzherzog am 11. September 1847

Sr. M. KAISER FRANZ I.
am 2. Juli 1812


Sr. M. KAISER FERDINAND I.
am 17. September 1835
J. M. KAISERIN MARIA ANNA
am 17. September 1835

 
Erzherzogin Maria Christine Herzogin von Sachsen-Teschen
   am 17. August 1797
Herzog Albrecht von Sachsen-Teschen
   am 17. August 1797
Feldmarschall Erzherzog Carl
   am 8. Juni 1798
Erzherzog Johann
   am 31. Oktober 1803
Erzherzog Ludwig
   am 31. Oktober 1803
Graf von Haaga (Gustav IV. König von Schweden)
   am 6. August 1804
Palatin Erzherzog Josef
   am 10. Oktober 1804
Erzherzog Rainer
   am 9. Juli 1806
Erzherzogin Leopoldine nachmalig. Kaiserin von Brasilien
   am 22. Juni 1810
Maria Louise Kaiserin von Frankreich
   am 2. Juli 1812
Erzherzog Ferdinand Grossherzog von Würzburg
   am 2. Juli 1812
Erzherzog Ferdinand Maxmilian nachmal. Kaiser von Mexiko
   am 11. September 1847
Erzherzog Carl Ludwig
   am 11. September 1847
Feldmarschall Johannes Fürst von Lichtenstein
   am 26. Juli 1810
Johann Wolfgang Göthe
   am 5. August 1810
Theodor Körner
   am 16. Juli 1813
Feldmarschall Carl Fürst zu Schwarzenberg
  am 1. August 1817

 

Slavkovské bojiště - Zbýšov

Nad obcí Zbýšov se nachází vyvýšenina, na které v roce 2005 nechala zřídit nový památník Československá napoleonská společnost. Byl nazván pomníkem tří císařů a nese nápisy v češtině, němčině, francouzštině a ruštině: V DEN BITVY 2. PROSINCE 1805 / PROŠLI TĚMITO MÍSTY V RůZNÝCH HODINÁCH / CÍSAŘ FRANCOUZŮ NAPOLEON I., / RUSKÝ CAR ALEXANDR I. / A RAKOUSKÝ CÍSAŘ FRANTIŠEK I., JEJICHŽ ARMÁDY ZDE BOJOVALY. TOTO KRVAVÉ STŘETNUTÍ BYLO NAZVÁNO „BITVA u SLAVKOVA“ NEBO TAKÉ „BITVA TŘÍ CÍSAŘŮ“.

Pro zájemce o historii c. k. armády je toto místo zajímavé také tím, že právě zde strávili její vojáci zařazení do IV. kolony noc před bitvou u Slavkova a nastupovali odtud do boje o Pratecké návrší.

 

Brno (podruhé)

Budovu v brněnské Dominikánské ulici č. 2 v současnosti využívá radnice městské části Brno-střed. V roce 1808 zde byl ale zřízen biskupský alumnát - že k tomu došlo za panování císaře Františka, připomíná latinský nápis na průčelí: František II. / císař rakouský / víře a vlasti (FRANCISCUS II / AUSTRIAE IMPERATOR / RELIGIONI ET PATRIAE). K jeho obnovení došlo v roce 2002.

 

 

Unikátnost těchto pomníků a pamětních desek zachovaných na našem území si uvědomíme obzvláště poté, co se seznámíme se zněním § 26 zákona č. 50/1923 Sb. z. a n., na ochranu republiky, který definuje přestupek „Neodstranění nebo zřízení nedovolených pomníků“:

1. Politický (státní policejní) úřad může naříditi, aby byly odstraněny pomníky, nápisy a jiné památky umístěné na veřejném místě nebo tak, že jsou viditelné z veřejného místa, jsou-li rázu protistátního nebo jsou-li zřízeny některému členu rodin panovavších v Rakousku, Uhersku nebo Rakousko-Uhersku, v říši Německé nebo některému členu dynastií panovavších r. 1914 na půdě říše Německé.

Tentýž úřad může také zakázati zřizování takových pomníků, nápisů a památek na příště.

Za pomníky nebo památky považují se zejména i poprsí, desky, obrazy, znaky a odznaky.

Místem veřejným rozumějí se ve smyslu tohoto ustanovení náměstí, ulice, veřejné cesty, sady, veřejné sbírky, lázně, školy, výčepní a zábavní místnosti a jiná veřejně přístupná prostranství a místnosti.

2. Nevyhoví-li ten, komu bylo pravoplatně nařízeno, aby odstranil takový pomník, nápis nebo památku, tomuto nařízení ve stanovené lhůtě,

kdo přes zákaz zřídí nový takový pomník, nápis nebo památku,

trestá se politickým (státním policejním) úřadem za přestupek pokutou do 10.000 Kč nebo vězením do tří měsíců neb obojím trestem. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi v místech, kde není státního policejního úřadu, vydává trestní nález administrativní vrchnost policejní.

Specifické ustanovení o trestnosti neodstranění (či zřízení) pomníků a památek na Habsburky přestalo platit až v říjnu 1948, kdy byl celý zákon č. 50/1923 Sb. zrušen a nahrazen komunistickým zákonem č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky. (Při jeho aplikaci pro posouzení takového jednání by se jistě podařilo také nějaký vhodný paragraf nalézt, explicitně však již definováno nebylo).

 

 

 

Ve Františkově „narozeninovém“ výčtu by neměly chybět odkazy na důležité pamětihodnosti v zahraničí:

 

Wagramské bojiště - Pillichsdorf

U příležitosti 150. výročí bitvy u Wagramu bylo v roce 1959 označeno několik památných míst na tamním bojišti. Mezi nimi i vyvýšenina Kalvárie (Kalvarienberg) u obce Pillichsdorf, jejíž pomník nese nápis: „Odtud sledoval císař František I. s pomocí dalekohledu průběh bitvy u Wagramu 5. a 6. června 1809.“ (VON HIER AUS VERFOLGTE / KAISER FRANZ I. / MIT HILFE EINES TELESKOPES / DEN VERLAUF DER SCHLACHT VON WAGRAM / AM 5. UND 6. JULI 1809). Pro zajímavost lze dodat, že tato vyvýšenina je uměle navršenou mohylou nad hrobem z doby halštatské (podobně jako Napoleonovo velitelské stanoviště u Slavkova Žuráň).

 

  • historizující rytířský hrad Franzensburg, postavený v letech 1798-1835 na ostrově v parku císařské rezidence Laxenburg (všeobecně spojované především s epochou Františka Josefa I. jeho manželky Alžběty a syna Rudolfa); viz schloss-laxenburg.at (odkaz je v češtině);

Busta z pomníku císaře Františka zřízeného u vstupu do zámeckého parku Laxenburg v roce 1837.

 

  • Franzensfeste neboli Františkova pevnost, vybudovaná v letech 1833-1838 za účelem ochrany hranic jižního Tyrolska a cesty přes Brennerský průsmyk. Od roku 1919 pevnost náleží Itálii, v jejíž řeči nese označení Fortezza. Podrobněji viz:
    - Franzensfeste-Fortezza www.forte-fortezza.it (festung-franzensfeste.it)
    - Franzensfeste – pevnost plná pokladů ceskycestovatel.cz/franzensfeste
    - 3sat: Die Franzensfeste - Eine Festung und ihre Geschichte, 1/2: youtube.com; 2/2: youtube.com
    .

 

 

 

 

 

  • Za co vděčí Rakousko císaři Františkovi?
    Viz BÄUERLE, Adolf. Was verdankt Oesterreich der beglückenden Regierung Sr. Majestät Kaiser Franz des Ersten? Wien, 1834, 510 S.  books.google.cz/books?id=FLQAAAAAcAAJ

 

(Všechny fotografie jsou autorským dílem chráněným dle autorského zákona č. 121/2000 Sb. V případě zájmu o jejich rozšiřování mimo zákonem daných výjimek a omezení práva autorského nás kontaktujte na e-mailu info@primaplana.cz)

 

 

Související články:

Unikátní česká připomínka panování císaře Františka II./I.

 Císařská hymna 1797

Vojáci v Praze F. L. Věka II/3