Panteon na Vranově u Malé Skály 1/2: Památník boje za osvobození 1813 - 1815
David Junek
Naposledy upraveno: 22.06.2021
Jeden z nejcennějších přírodních areálů s pomníky v Čechách, s nějvětší sbírkou pamětních nápisů zvěčňujících co možná nejvíce historických a mytologických hrdinů a osobností je panteon na Vranově u Malé Skály (mala-skala.cz). Romantickou úpravu krajiny prováděl v letech 1803-1832 textilní podnikatel Franz Zacharias Römisch. Ve skalním hradě i ve volné přírodě nechal pořizovat památníky a nápisy, vysazoval nové aleje a zušlechťoval krajinu.
V roce 2015 vydalo nakladatelství Argo průvodce z roku 1828 od Franze Ferdinanda Effenbergera Skalní Pantheon a přírodní park na panství Malá Skála v Čechách - překlad z němčiny Vratislav Jiljí Slezák; digitalizovaný německý originál: eod.vkol.cz/236826. Jde o zajímavý doklad romantické literatury, ale i o cennou pomůcku pro badatele o panteonu.
Na tuto knihu navazuje Katalog nápisů a pomníků v panteonu u Malé Skály, který sestavil David Junek a v roce 2016 jej vydal na DVD. Tento katalog obsahuje 300 stran textu a velké množství dobových fotografií. DVD je soukromým vydáním autora a je určeno pro odborná pracoviště (mimo jiné: Národní knihovna Praha, Moravská zemská knihovna Brno, Vědecká knihovna Olomouc, Krajská vědecká knihovna Liberec, Národní muzeum Praha, Vojenský historický ústav Praha, Severočeské muzeum Liberec, Muzeum Českého ráje v Turnově, Národní památkový ústav – generální ředitelství Praha, Státní okresní archiv Jablonec nad Nisou). Na základě Effenbergerova průvodce z roku 1828 identifikuje téměř všechny pomníky a nápisy, i když z mnoha nápisů zůstaly pouze hladké plochy ve skalách. Doplňuje také pomníky vybudované po vydání průvodce, které Römisch nechal zřizovat až do své smrti v roce 1832. Maloskalský panteon zahrnuje asi 62 pomníků, mohyl a jeskyní, 220 nápisů, 400 jmen, 5 bust a jednu sochu. Z pomníků a nápisů se dochovala asi polovina. Nápisy v panteonu i Effenbergerův průvodce jsou výhradně německojazyčné. České překlady jsou pouze zde v katalogu, nikoliv na skalách a pomnících.
Níže jsou uvedeny výňatky z Katalogu nápisů a pomníků... věnované osobnostem a událostem z období válek proti Napoleonovi. Konkrétně se jedná o: č. 38 Památník 1813-1815, č. 49 Vítězům od Aspern, č. 11 Pomník Schwarzenbergera a bitvy u Lipska, č. 12 Nápis Mayer, č. 48 Nápis Hofer a Speckbacher). Tyto výňatky postrádají kontext celé práce (chybí úvod, rejstříky, literatura, vyobrazení ...), ale snad napomohou dalšímu bádání. Poněvadž jde o katalogová hesla, nelze se ubránit strohosti a typizaci.
Dlouhé citace v uvozovkách jsou z českého překladu Effenberegera. Pojem „DODATEK“ značí, že takový nápis neuvádí Effenberger 1828. Autor používá pojem „panteon“ nikoliv „Pantheon“.
S novými poznatky, náměty či odbornými dotazy je autora možno kontaktovat prostřednictvím tohoto portálu - kontaktního e-mailu: info@primaplana.cz.
Výtah z literatury:
Die Burgvesten und Ritterschlosser der österreichisches Monarchie, Brünn 1820, 7. Theil, s. 86-112; sepsáno roku 1816, v tisku není uveden autor Franz Sartori
Durych, Václav: Z Českého ráje, Hradec Králové 1886, ilustrace s. 129, 149, 156, 157, 161, 177, 190, 195, 199, 203; text s. 183-205
Effenberger, Franz Ferdinand: Felsen-Pantheon und Natur-Park auf der Herrschaft Klein-Skal in Böhmen, Leitmeritz 1828, 239 s. digitálně eod.vkol.cz/236826 + česky Skalní Pantheon a přírodní park na panství Malá Skála v Čechách, Argo 2015
Erneuerte vaterländische Blätter für den österreichischen Kaiserstaat, 35., 2. May 1818; I. Die Heldenhalle in Böhmen /Kleinskal/, Vídeň (?)
Göble, Heinrich: An der königlich Preussischen herrn Staatsrath von Körner, als Er im Monate Juni 1818 die Felsen in Kleinskall in bunzlauer Kreise in Böhmen bestieg; in deren Hallen Herr Franz Zacharias von Römisch, Herr der Herrschaft Kleinskall ein prächtiges Denkmal des teutschen Volkerbundes erbauten liess. Gablonz /Jablonec n. Nisou/, bd. /1818?/, knihovna muzea Jablonec /báseň věnovaná padlému synu Körnera, Körner navštívil MS/
Heber, Fr. Alexander: Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser - VI. /Boleslavko/, 1848, s. 254-258 + České hrady II. - Severní Čechy, překlad Argo 2006, Vranov: s. 455-462
Kovařík, Jiří: Rakouské Thermopyly, Přísně tajné! 3/2007, Praha?, s. 15-27, digitálně viz Rakouské Thermopyly v Alpách
Krickel´s, Adalbert Josef: Wanderungen durch einen großen Teil von Mähren, preußisch Schlesien, fast ganz Böhmen und einen kleinen Teil von Österreich ab und unter der Enns, unternommen im Jahre 1832 und geschildert in wissenschaftlicher und gemeinnütziger Hinsicht, Anton Pichler Wien 1834, s. 90-106. (putování po...vylíčeno vědecky a k obecnému užitku)
Munzar, Zdeněk - Sáček, Karel: Pantheony osvobozovacích válek 1813-1815 a osobnosti maloskalské síně hrdinů, nepublikovaný rukopis, Praha 2014
Pryl, Josef Zdenko: Průvodce Českým rájem, díl 2., Turnov, b.d. /mezi 1891-1894/, s.11-45
Šimon, Jan: Zvláštnosti Malé Skály, bez data /1890-1895/
Zpráva českého purkrabí o vítězství v bitvě u Aspern 22.5.: „Udatní vlastenečtí obráncové!“, 31.5. 1809, in: Napoleon, sborník, Československá napoleonská společnost, Slavkov u Brna, 1995, s. 87-89
Výtah z ikonografie:
Postl, Karel (?): Denckmal des Völkerbundes und Kampfes für Deutschlands und Europas Befreyung errichtet auf den Felsen zu klein Skal in Böhmen. kolorovaná akvatinta, 39,2x 51,8 cm datace: 1816-1818, popis: vpravo ve skalách hranolový pomník, v pozadí bronzované busty a nápisy, vlevo částečně patrné malované trofeje! ve fondech: muzeum Turnov U3132, Státní zámek Sychrov S-00594 (předlohová kresba).
Postl, Karel(?): Denckmal des Völkerbundes und Kampfes für Deutschlands und Europas Befreyung errichtet auf den Felsen zu klein Skal in Böhmen, 1816-1818.
Ze sbírek Národního památkového ústavu ÚPS na Sychrově, státní zámek Sychrov, S-00594.
zvětšit
Památník boje za osvobození 1813 - 1815 (síň hrdinů)
1. centrální nápis na stěně Denkmal /Památník/ ...
2. dva vstupní „egyptské“ oltáře s nápisy
3. centrální oltář v „řeckém“ stylu s přilbou a 2 nápisy
4. busty 3 vladařů Rakouska, Ruska a Pruska, jména 6 vojevůdců a 72 generálů
5. sedm uren se jmény vojevůdců (pod novogotickým baldachýnem)
6. pět uren se jmény zahynuvšich vojáků a žen (na bocích)
KATALOG č. 38/ úvod
typ objektu: památník ve skalní síni skládající se ze souboru 20 objektů (3 oltářů, 3 bust, 12 uren, 2 vojenských trofejí) a 30 nápisových ploch s 94 jmény; 2 kamenné lavice (1 bez sedadla) při vstupu s výhledem do síně
popis: původní středověký palác zatesaný ze 3 stran do skály, 4. stěna chybí (od novověku);
rozměry š. 5,5 m, dlouhá 6,8 m při započítání egyptských oltářů (bez nich dl. 6,1 m)
rozměry lavice: deska sedadla š. 172 cm, hl. 35 cm, tl. 19 cm; nohy š. 17 cm, hl. 25 cm; v. sedadla od země 55 cm
lokalizace: vnitřní panteon
datace: 1814-1815/16, /DJ: bitva u Lipska 1813 byla až 16.-19.10., centrální pomník datován 1814, bitva u Waterloo 1815 byla 18.6.; Burgvesten (psané 1816/1817) všechny pomníky i nápisy uvádí; Erneuerte ... Blätter 2.5. 1818 uvádí vše/. Römisch poslal dopis Goethemu 6.11. 1815 (dnes je ve Výmaru), kde památník popisuje.
ikonografie celku: Postl, 1814-1818; Günther: Zehn ... č. VII., 1821, grafika NG; Nejedlý-Durych 1886; pohlednice reprodukující Postla, 1914; Peřina 2009, s. 160 (půdorys vnitřního hradu), s. 162 (nákres čelní stěny síně hrdinů); Durdík 2005, s. 120 (půdorys vnitřního hradu)
poznámka k autentickým pojmům - překlad Effenbergera používá: „dvorana“ (DJ: lze též síň), „hrdinů“, „památník“, „v tomto chrámě“, „ke svatyni“ – tedy můžeme používat pojem: síň hrdinů. Grafika 1821: Die Helden Halle.
poznámka k významu: Síň hrdinů je nejvýznamnější a nejnáročněji řešený prostor panteonu. Effenbereger vyzdvihuje ve svém textu motiv hrdinství a obrany vlasti. V této souvislosti je významné, že F. Z. Römisch obdržel r. 1815 Zivil-Ehrenkreuz 1813/14. tj. civilní čestný kříž ve stříbrné varintě (tedy i on náležel mezi ty oceněné). Navíc s ohledem na jeho pragmatičnost není jistě nahodilé, že když r. 1818 požádal o udělení titulu „von“ Römisch, byl památník nejenom dokončen, ale už i podrobně publikován (Erneuerte vaterländische Blätter, 2. May 1818).
poznámka k dalšímu bádání: Síň hrdinů je zaplněna množstvím jmen a ve své době neměla obdoby. Doposud neznáme zdroj odkud Römisch čerpal tato jména a u některých nemáme jistotu při identifikaci. Za pomoc při určování jmen a konzultace děkuji Zdeňku Munzarovi z Vojenského historického ústavu v Praze a Karlu Sáčkovi redaktoru vojensko-historického internetového portálu Primaplana. Badatele zde čeká ještě značná práce a dále uvedené názory mohou být korigovány.
poznámka k protinapoleonským postojům: Celý památník je zajímavý i z hlediska dobové politické situace. Kníže Metternich, ministr zahraničí, doporučil roku 1809 upevnit spojenectví Rakouska a Francie sňatkem rakouské arcivévodkyně Marie s Napoleonem. Po porážce tažení do Ruska podepsal roku 1813 protinapoleonskou koalici, která vedla k bitvě u Lipska. Po krátkém (ale dynasticky významném) spojenectví Rakouska s Francií se stal Napoleon opět „uchvatitelem“ a nepřítelem.
Panteon Malá Skála.
Ze sbírek Národního památkového ústavu, generálního ředitelství, N041343.
npu.cz/cs/generalni-reditelstvi-npu
1. centrální nápis na stěně Denkmal /Památník/ ...
„Obrátíme-li zrak vpravo do skal, překvapí nás pohled nikoli veselý a rozkošný, nýbrž plný ctihodné slavnostnosti. Před užaslým pozorovatelem se otevře prostorná skalní dvorana s mlčenlivými a vážnými obrazy bojů, s obrazy vítězství a padlých obětí a přeladí jeho mysl tak, aby důstojně vnímala to, co na ni čeká.
Konečně vidíme před sebou mezi skalami vznešené chrámové prostranství, jež již předtím v nás vzbudilo obdiv a touhu. Z prostorné dvorany nám vstříc hledí obrazy a urny hrdinů, kteří v nedávných bouřlivých letech zachránili vratkou svobodu Německa a Evropy před zničující zkázou. Rychle si uvědomujeme důstojnost a význam památníku; uchvácena touto jistotou volají roznícená srdce hlasitě a radostně: Toť kruh těch skvělých hrdinů, co rozprášili vojsko cizáků ... Zde v tomto chrámě jsou zas pospolu. ... A pakli zpupnost zbaví se svých pout a opět ohne šíje svobodné: ať z chrámu toho kmitne blesk a zprudka rozdrtí ji dočista.
Důstojná jedle vyčnívající nad mladé, vzhůru se deroucí koruny, střeží vstup do dvorany. Střídavě rozechvěni radostí a úctou se po schodišti blížíme ke svatyni. Postůjme na něm, abychom pohledem obsáhli celek; čtverhranné, prostorné místo, jež ze tří stran v pravém úhlu obklopují důstojné skalní masy přiměřené výšky a podobné zděným stěnám. Deska, upevněná ve vysoké skalní stěně naproti pozorovateli, vyjadřuje poslání celého místa:“
1. nápis:
DENKMAL
DES
VÖLKERBVNDES VND KAMPFES
FV¨R
DEUTSCHLANDS VND EUROPAS
BEFRAEIVNG
MDCCCXIII. MDCCCXIV. MDCCCXV.
/podtržený text dochován/
Památník
spolku národů a boje
za osvobození
Německa a Evropy.
1813, 1814, 1815
KATALOG č. 38/1
název: Památník boje za osvobození 1813 - 1815 (síň hrdinů) - centrální nápis na stěně Denkmal /Památník/ ...
typ objektu: nápis
lokalizace: vnitřní panteon - v čele haly, ve výši
datace: 1814 – 1815/16
nositel nápisu a rozměry: plocha – středová část vyhlazena ve skále (s několika plombami v kazech skály), vpravo a vlevo původně vloženy desky zakrývající pukliny ve skále, š. celku cca 240 cm, v. ?
technika nápisu: tesaný
stav: část desky odlomena
výška písma: ?
druh písma: kapitála
ikonografie: Günther: Zehn... č. VII., 1821, grafika NG
publikování nápisu: Effenberger Nj s. 94: „Denkmal / des Völkerbundes und Kampfes / für Deutschlands und Europas Befreiung. / MDCCCXIII. MDCCCXIV. / MDCCCXV.“; Čj s. 120, Burgvesten 1820 (psáno 1816/17) s. 100; Erneuerte ... Blätter 2.5. 1818
významná literatura:
poznámka:
osobnost: Památník boje za osvobození 1813-1815; 1813 6.-19.10. bitva u Lipska; 1814 30.3. vstup do Paříže; 1815 18.6. bitva u Waterloo
2. dva vstupní „egyptské“ oltáře s nápisy
„Na obou bočních skalách nad vstupním schodištěm stojí dva oltáře v egyptském slohu; na jednom stojí „Mír“, na druhém „Svornost“, nad oběma pak vítězné trofeje francouzských zbraní; okolo obojího se v podobě vystouplého basreliéfu vine císařský plášť.“
2. nápis, čelně vpravo:
EINTRACHT.
Svornost
3. nápis, vlevo:
FRIEDE.
Mír
Šimon 1893: „Nad oběma oltáři jsou na uhlazených skalních plochách en basreliéf vymalovány válečné trofeje. Jeden obraz nese nápis: Lipsko, druhý: Belle alliance.“
4. nápis, vpravo /DODATEK č. 11/:
LEIPZIG
Lipsko
5. nápis, vlevo /DODATEK č. 12/:
BELLE ALLIANCE
Belle Alliance /= bitva u Waterloo/
KATALOG č. 38/2 DODATEK č. 11, 12 (nápis č. 4 a 5)
název: Památník boje za osvobození 1813 - 1815 (síň hrdinů) - dva vstupní „egyptské“ oltáře s nápisy
typ objektu: 2 „egyptské“ oltáře, 4 nápisy, 2 válečné trofeje popis: „oltář“ ve tvaru kvádru: pravoúhlý sokl, kvádrovité tělo (ze 4 řad kvádrů; š. celku 50 cm, hl. 72 cm, v. po desku 140 cm, deska š. 58 cm, hl. 90 cm, tl. 10 cm), pravoúhlá neprofilovaná římsa, na ní (dle domněnky tvůrce „egyptské“ zakončení) – kamenná polokoule byla rozdělena na 4 díly a ty vysunuty na náročí (vrcholy ven od středu – tedy konvexně jako akroterie – viz fotografie NPÚ N041343). Dle Effenbergera: „nad oběma pak vítězné trofeje francouzských zbraní; okolo obojího se v podobě vystouplého basreliéfu vine císařský plášť“- nedochováno. Dle Šimona šlo o malbu trofejí. Míry trofejí: ve skále nad deskou oltáře ve v. 95 cm začíná vyhlazená plocha š. 123 a v. 224 cm (ano, orientace na výšku); nad plochou odpadlá skála – snad po císařském plášti. Na vyobrazení jsou patrné (malované) vysoké „sokly“ na nichž jsou trofeje umístěné.
lokalizace: vnitřní panteon
datace: 1814 – 1815/16
nositel nápisu a rozměry:
2. nápis: EINTRACHT při pohledu čelně vpravo, kvádřík š. 72 cm, v. 26 cm
3. nápis: FRIEDE při pohledu čelně vlevo, nedoch.
4. nápis: LEIPZIG nad pravým oltářem, nedoch.
5. nápis: BELLE ALLIANCE. nad levým „oltářem“ ve v. 109 cm na skále, délka nápisu 82 cm
technika nápisu:
2.-5. nápis: tesaný
stav:
2. nápis: dochován
3. nápis: nedochován
4. nápis: nedochován
5. nápis: špatně čitelný
oltáře: dochovány bez vrcholové části
vojenské trofeje malované: nedochovány
výška písma:
2. nápis: 6 cm, písmo černě vytřené
3. nápis: patrně jako 2. nápis
4. nápis: patrně jako
5. nápis 5. nápis: 7 cm
druh písma:
2.-5. nápis: kapitála
ikonografie: III/15 Nejedlý-Durych 1886; Šimák 1898 s. 282; Na fotografii NPÚ N041343 patrné EINTRACHT.
Výřez z Denckmal des Völkerbundes und Kampfes...
Ze sbírek Národního památkového ústavu ÚPS na Sychrově, státní zámek Sychrov, S-00594.
npu.cz/cs/ups-sychrov
Postl (?) Denckmal..., kresba, NPÚ Sychrov – svoz M. Skála S-00594 - vlevo částečně patrné malované trofeje! Dle Karla Sáčka "trofeje zahrnují prapor s orlem na vrcholu, dole přilbu francouzských kyrysníků, dále bandalír, na kterém se nosila patrontaška či šavle s bajonetem a pravděpodobně granátnickou medvědici - symbolizující císařskou gardu, tedy Napoelonovy poslední nejvěrnější vojáky". Tyto trofeje jsou u nápisu Belle Alliance (=Waterloo) a u oltáře s nápisem Mír (poněvadž potom se již rozhostil mír).
publikování nápisu: Effenberger Nj s. 94; Čj s. 120; Burgvesten 1820 (psáno 1816/17) s. 98; Erneuerte ... Blätter 2.5. 1818
významná literatura: Šimon: Zvláštnosti 1893, s. 18: viz výše; Kuhnová 2006, s. 95: „nápis Belle aliance na severní straně, nápis Mír vyryt na malém jehlanci a nápis Svornost na stejném jehlanci, nad ním malba znázorňující vítězství u Lipska“. DJ: nejde o malbu bitvy, ale o trofeje (přebírá nepřesně od Šimona).
Šimon Paměti-Školní kronika 1872-1889, s. 26: „malbu trofeje s nápisem Belle...“
Durych 1886, s. 194: vymalovány trofeje;
Prýl 1890 s. 28: „Na vysokých skalách pozašlé již malby“
poznámka: tvarem odpovídá památník tzv. rohatému oltáři z Egypta (Verner: Ilustrovaná encyklopedie starého Egypta, 1997, s. 332; objevuje se i na freskách z Pompejí – za konzultaci děkuji Dr. Haně Benešovské) a reaguje jistě na grafickou předlohu v rámci dobové egyptománie.
osobnost: „Mír“, „Svornost“, bitva u Lipska, bitva u Waterloo Bitva u Waterloo současníky nazývaná (hlavně v Prusku a německy mluvících zemích) bitvou u Belle Alliance 18. června 1815 asi 20 km jižně od belgické metropole Bruselu. Po vítězství Wellington nechal zastavit britský postup a posléze se vrátil k farmě Belle Aliance, kde se setkal s maršálem Blücherem.
3. centrální oltář v „řeckém“ stylu s přilbou a 2 nápisy
„Uprostřed dvorany se na dvou stupních ušlechtile a vážně zvedá oltář vyvedený v řeckém slohu s přilbou, mečem a vojevůdcovskou holí. Na jeho přední straně je napsáno:“
6. nápis:
DEM
VATERLANDE
UND
SEINEN
TAPFERN
VERTHEIDIGERN
MDCCCXIIII
Vlasti a jejím udatným obráncům 1814
„Na štítku přilby je dvojhlavý císařský orel; po obou stranách český lev připomínající, že jako nejvyšší velitel stál v čele spojeneckých vojsk Čech.
Obejdeme-li oltář, čteme na jeho zadní straně slova:“
7. nápis (29 řádků!): nápis je v kapitále, zde ponechán v miniskule
Höher klopfe dein Herz, o Sohn des
Vaterlandes, bei der Rede, so die Abgeor
dneten der Nation an den Prinzen Carl,
Sohn Carl des Grossen, im Jahre DCCCV hielten/!/ není zde meziřádková mezera
Wir Böhmen haben bis auf den heutigen Tag
den Ruhm unseres Namens mit den Waffen in
der Hand tapfer geschützt; dies bezeugen die
grossen, und im Kriege berühmten Völker,
welche wir in ordentlichen Schlachten
v¨berwunden und gedemüthiget haben.
Das gröste Zeugnis unserer Tapferkeit aber
ist, das wir in keinem Kriege haben unter
liegen mv¨ssen. Wenn das Glv¨ck, /welches/
jetzt dir gv¨nstig ist, mit uns wäre: so hätten
wir eben so viele Bundesgenossen, als du Völker
in deinem Heere zählen kannst. Sonst half
Gott uns; jetzt hilft er dir. Nicht everd Tap /ano je EVERD, ne NVR jako u Eff./
ferkeit, ihr Franken, sondern das Schicksal
ist es, welches sich unsern Bemühungen ent
gegen stellt. Berühmter Fv¨rst, mache dir
dein Glv¨ck und diese gv¨nstigen Umstände zu
Nutzen; nichts ist unbeständiger und ver
änderlicher, als die Zeit. Glücklicher Fv¨rst,
schenke deine /Freundschaft einem/ kriegeri
schen Volke, /welches sich deiner Treue
gutwillig v¨berlässt. Achte es fv¨r den grös
ten Ruhm, den du jemals hättest erwerben
können, das du solchen Männern Ge
setze vorschreiben kannst./
Ó synu vlasti, nechť se ti srdce rozbuší, když uslyšíš slova, která pronesli zástupci národa k princi Karlovi, synovi Karla Velikého, v roce 805! My Čechové jsme až po dnešní den statečně bránili slávu svého jména se zbraní v ruce: dosvědčují to velcí a ve válčení proslulí národové, jež jsme my v opravdových bitvách porazili a pokořili. Největším svědectvím naší statečnosti je však to, že jsme v žádné válce nemuseli podlehnout. Kdyby štěstí, jež je nyní příznivo tobě, bylo bývalo s námi, měli bychom právě tolik spojenců, jako můžeš napočítat národů ve svém vojsku. Kdysi Bůh pomáhal nám; nyní pomáhá tobě. Není to pouze udatnost, Frankové, nýbrž i osud, co staví se proti snahám našim. Slovutný kníže, využij svého štěstí a těchto příznivých okolností; nic není nestálejší a proměnlivější než čas! Šťastný kníže, daruj přátelství národu válečníků, který se dobrovolně odevzdává v tvou věrnost! Považuj za největší slávu, již jsi kdy mohl získat, že můžeš předepisovat zákony takovýmto mužům.
Pohlednice Malá Skála.
Ze sbírek Národního muzea, oddělení starších českých dějin, H2-84525.
nm.cz/Historicke-muzeum/Oddeleni-HM
KATALOG č. 38/3
název: Památník boje za osvobození 1813 - 1815 (síň hrdinů) - centrální oltář v „řeckém“ stylu s přilbou a 2 nápisy
typ objektu: památník „oltář“ se 2 nápisy
popis: památník má tvar kvádru z pečlivě sesazených kvádrů, do nich plynule vtesán nápis, kvádr š. 86 cm; hl. 92 cm; v. celá i s polštářem cca 195 cm, celek je z pečlivě sesazených kvádrů; kamenný polštář š. 70 cm, v. 20 cm, hl. 70 cm (nahoře ve středu velký otvor pro osazovací trn), poškozeno, dnes ze 2 kusů (prasklina přes otvor); nahoře původně měděná (?) přilba s velitelskou holí a mečem (pokud byla kamenná, tak pobronzována jako busty); Effenberger uvádí: „oltář v řeckém slohu“.
lokalizace: vnitřní panteon
datace: 1814 (na pomníku zepředu)
nositel nápisu a rozměry:
6. nápis: na těle pomníku zepředu
7. nápis: na těle pomníku zezadu, š. nápisu 85 cm, v. 109 cm
technika nápisu:
6. nápis: tesaný
7. nápis: tesaný
stav:
6. nápis: silně poškozen, torzo – úmyslně odtesáno (novodobě, 1945?)
7. nápis: dobrý, místy špatně čitelný, konec špatně čitelný
výška písma:
6. nápis: 5 cm
7. nápis: 2,5 cm
druh písma:
6. nápis: kapitála
7. nápis: kapitála
ikonografie: pohlednice NM Praha H22.084.525, 1. republika; Šimák 1898 s. 282 (na nich dobře patrná přilba na oltáři); NPÚ Praha fototéka 500070 (dobře patrný chochol – tenký kovový)
publikování nápisu: Effenberger Nj s. 95: „Dem Vaterlande / und seinen tapferen Vertheidigern. / MDCCCIV“; Čj s. 121; text dle Eff. s. 96-97 v drobnostech se liší, Čj. s. 124-125 (jde o jeden nápis, ne dva, jak uvádí překlad 2015):
„Höher klopfe dein Herz, o Sohn des Vaterlandes, bei der Rede, welche die Abgeordneten der Nation an den Prinzen Carl, Sohn Carls des Großen, im Jahre 805 hielten! Wir Böhmen haben bis auf den heutigen Tag den Ruhm unseres Namens mit den Waffen in der Hand tapfer geschützt; dies bezeugen die großen, und im Kriege berühmten Völker, welche wir in ordentlichen Schlachten überwunden und gedemüthigt haben. Das größte Zeugniß unserer Tapferkeit aber ist, daß wir in keinem Kriege haben unterliegen müssen. Wenn das Glück, welches jetzt dir günstig ist, mit uns wäre: so hätten wir eben so viele Bundesgenossen, als du Völker in deinem Heere zählen kannst. Sonst half Gott uns; jetzt hilft er dir. Nicht nur Tapferkeit, ihr Franken, sondern das Schicksal ist es auch, welches sich unsern Bemühungen entgegen stellt. Berühmter Fürst, mache dir dein Glück und diese günstigen Umstände zu Nutzen; nichts ist unbeständiger und veränderlicher, als die Zeit! Glücklicher Fürst, schenke deine Freundschaft einem kriegerischen Volke, welches sich deiner Treue gutwillig überläßt! Achte es für den größten Ruhm, den du jemals hättest erwerben können, daß du solchen Männern Gesetze vorschreiben kannst.“
Burgvesten 1820 (psáno 1816/17) s. 98-99
významná literatura:
poznámka: znak „ß“ u Eff. je na pomníku přepísován jako „ss“ i jako „s“. Uváděný rok z rubu je skutečně 805 (ne 1805). Nápis z rubu Effenberger neuvádí při popisu tohoto pomníku, ale až dále v textu za Babičkovou.
poznámka 2: Županič 2009: dopis Römische Goethemu 6.11. 1815, kde posílá nákres Památníku osvobození a žádá jej o vytvoření 2 chybějících nápisů – zda k tomu došlo, nevíme
osobnost: Vlasti a jejím udatným obráncům
Schwarzenberg (vrchní velitel u Lipska)
princ Karel, syn Karla Velikého – poddání se Slovanů r. 805 (Nekula rkp. 2014, pozn. 41: „Branci z Čech tvořili jádro rakouské armády. Na to naráží i nápis zezadu oltáře, kde se v narážce na Karla Schwarzenberga bojovní Boiohaemi v r. 805 dávají do služeb Karla Velikého.“) K. Sáček: Armáda se formovala v Čechách, proto nesla přímo název Česká armáda.
4. busty tří vladařů Rakouska, Ruska a Pruska, jména 6 vojevůdců a 72 generálů
„Z výklenků vytesaných do bočních stěn svatyně shlížejí na oltář a do vážné dvorany tři úctu vzbuzující kolosální busty panovníků Rakouska, Ruska a Pruska. Vedle první z nich jména Schwarzenberg a Colloredo, vedle druhé Platov a Ostermann a vedle třetí Blücher a Kleist.“
Poznámka Effenbergera: „Dvorana, v níž památník stojí, je dlouhá 28 a široká 20 střevíců; každá ze tří skalních stěn je vysoká 30 střevíců. Oltář se stupni a přilbicí uprostřed má výšku 10 střevíců a 8 palců. Busty tří velkých spojenců, zhotovené z kamene a bronzu, vytvořil drážďanský dvorní sochař Pöttrich, rodem z Čech, a to tak znamenitě, že patří jistě mezi jejich nejzdařilejší zpodobení. Jejich výška činí 3 ½ střevíce.“
8. nápis, pod bustou v čele /rakouský císař/: DODATEK č. 13
FRANZ I.
František I.
9. nápis, pod bustou vlevo (při pohledu do síně) /ruský car/: DODATEK č. 14
ALEXANDER I.
Alexandr I.
10. nápis, pod bustou vpravo /pruský král/: DODATEK č. 15
FRIED. WILHELM III.
Fridrich Vilém III.
11. a 12. nápis (vlevo a vpravo vedle busty Františka I.):
SCHWARZENBERG COLLOREDO
/pod Colloredem viditelný starší spodní nápis METTERNICH
pod Metternichem nejstarší nedochovaný RADETZKY
časová posloupnost změn uvedena dále – Cenzura 1/
13. a 14. nápis (vlevo a vpravo vedle busty Alexandra):
PLATOW OSTERMANN
/OSTERMANN je doložen u Effenbergera 1828, dochoval se ve spodní vrstvě,
nápis BENNINGSEN je dnes ve vrchní vrstvě a nahradil po r. 1828 Ostermanna/
15. a 16. nápis (vlevo a vpravo vedle busty F. Wilhelma):
BLVCHER KLEIST
„Na bočních stěnách dvorany hrdinů je do skály vyryto ještě dvaasedmdesát jmen dokládajících nadšení a bohatýrskou mysl oné památné doby.“
17. nápis, na pravé stěně DODATEK č. 16
u pravé busty jména ve 3 sloupcích vedle sebe (10+9+9jmen): celkem 28 jmen rakouských generálů (Miloradovič je ruský generál – blíže u jeho medailonu)
HRADETZKY. /správně Radetzky/
NOSTITZ.
A. LICHTENSTEIN.
SCHEITER.
HILLER.
RADIVOYEWICH.
STHAREMBERG.
VECSEY.
MAIYER. /Mayer/
FRESNEL.
M. LICHTENSTEIN.
WEISSENWOLF.
BVBNA. /Bubna/
ZECHMEISTER.
EKHARD.
FÖLSEIS.
ESIVICH. /Csivich/
SOMARIVA.
QVOS/D/ANVICH. /Quosdanovich/
KLENAV. /Klenau = z Klenové/
BIANCHI.
GIVLAY. /Gyulay/
MILORADOWITSCH.
FRIMONT.
/N/VGENT. /Nugent/
REBROWICH.
ME/R/VILLE.
NEIPER/G/.
18. nápis, na levé stěně DODATEK č. 17
u levé busty jména ve 4 sloupcích vedle sebe (po 11 jménech): celkem 44 jmen spojeneckých generálů
WITT/G/E/NS/TE/IN./
BARKLAY D/E TOLLI./ /Barkley de Tolly/
CZERNITSCHE/F/.
BENNIGSE/N./
TSCHITSCHAKOF. /Čičagov/
ROSTOPSCHIN.
WORONZOV.
TOLSTOI.
THIELEMAN/N./
TETTENBORN.
ESSEN.
/GN/EISSENAV. /Gneisenau/
H/AR/DENBERG.
/Y/O/R/K.
TAVENZIEN. /Tauenzien/
WALMODE/N./
SAK E/N?/.
DOBSCHVTZ. /Dobschütz/
THIEMEN.
VE/GESA/K .
L/ANGERON. nečit./
WINZIGE/R/ODE /Winzingerode/
K.P.V.SCHWEDEN. /Kronprinz von/
K.P.V./BA/YE/RN.
K.P.V.WV¨/R/TE/M/BERG.
W/R/EDE.
C.P.V. HESSEN. /ano C/ /Kronprinz von/
H.V. COBVRG. /Herzog/
P.V. COBVRG. /Prinz/
ST. PRIEST.
P./B/.V.CVRLA/N/D. /Prinz Biron von Curland/
SAK.
SKYÖLDEB/R/A/ND./ /Skjöldebrand/
/WE/LLIN/G/TON
HILL.
/GR/AHAM.
/B/ENTIN/C/K. /Benting/Bentink/
H/IRS/CHFELD.
H. /P/HILIPSTHAL. /Hessen-Philipsthal/
/PA/HLEN. P.V.M/EKLENBVRG. nečit./ /Prinz von/
HO/RN./
R/EC/HBER/G/
STEDIN/GK/
KATALOG č. 38/4 DODATEK č. 13-15 (u 3 bust) DODATEK č. 16-17 (72 hrdinů)
název: Památník boje za osvobození 1813 - 1815 (síň hrdinů) - busty tří vladařů Rakouska, Ruska a Pruska, jména 6 vojevůdců a 72 hrdinů
typ objektu: 3 busty, nápisy 3+6+2 (celkem 81 jmen)
popis: v bočních stěnách dvorany, ve výšce, 3 výklenky - v nich pískovcová (původně) pobronzovaná poprsí rakouského císaře Františka I., ruského cara Alexandra I. a pruského krále Fridrich Viléma III. (dnes uražené a ztracené hlavy), autor Pötrich, pod nimi a vedle nich nápisové plochy. František I. má kolem krku na stuze zavěšen Řád zlatého rouna a přes rameno stuhu od velkokříže Vojenského řádu Marie Terezie; Alexandr I. má na hrudi hvězdu ruského Řádu svatého Ondřeje a na krku nezřetelný kříž – snad Řád svatého Jiří; Friedrich Vilém má na prsou hvězdu Řádu černé orlice a na krku snad pruský Železný kříž. Dnes jsou prohozeny busty ruského a pruského panovníka – viz řády (Z. Munzar VHÚ). Franz Johann Nepomuk Pettrich (i Pöttrich, 1770 Třebenice – 1844 Drážďany) českoněmecký sochař klasicismu, studoval v Praze a na akademii v Drážďanech, 1795 jmenován dvorním sochařem saského kurfiřta, 1815 byl na drážďanské akademii jmenován profesorem sochařství, autor velkého množství náhrobků (mj. i Römischů v Mikulášovicích a Krásné Lípě).
lokalizace: vnitřní panteon
datace: 1814 – 1815/16 (jména 72 hrdinů jsou r. 1817 uváděna v počtu 28, později doplněna?)
nositel nápisu a rozměry: vyhlazené obdélníkové nápisové pole ve skále
nápis č. 8 FRANZ I. plocha pod bustou š. 108 cm, v. 36 cm; sokl š. 33 cm, v. 12 cm, hl. 24 cm; š. ramen 48 cm, v. od soklu po vrchol torza 58 cm, výrazné zelené zbytky bronzování
nápis č. 9 ALEXANDER I. plocha š. 105 cm, v. 36 cm; sokl poškozen v. 12 cm, hl. 22 cm; š. ramen 48 cm, v. od soklu 50 cm; zbytky zelinkavé barvy
nápis č. 10 FRIED. WILHELM III. plocha š. 105 cm, v. 32 cm; sokl š. 33 cm, v. 12 cm, hl. 23 cm; š. ramen 52 cm, v. od soklu 54 cm
nápis č. 11 SCHWARZENBERG (vpravo plocha vyhlazena ve skále, vlevo vsazena deska přes skalní puklinu) š. 74 cm, v. 35; zbytky černé barvy v písmu
nápis č. 12 COLLOREDO š. 72 cm, v. 34 cm; v nápisu dochována výrazná černá barva (pod tímto nápisem viditelný starší cenzurovaný METTERNICH, viz níže a ještě pod ním původně RADETZKY – ten není nijak viditelný)
nápis č. 13 PLATOW skutečná deska vsazená š. 67 cm, v. 34 cm, tl. 8 cm nápis č. 14 přes spodní nápis OSTERMANN profesionálně přetesán nově (po 1828): BENNINGSEN; š. 75 cm, v. 34 cm
nápis č. 15 BLUCHER š. 75 cm, v. 36
nápis č. 16 KLEIST š. 74 cm, v. 34
nápis č. 17 jména hrdinů š. 137 cm, v. 95 cm, zbytky černé barvy v písmu
nápis č. 18 jména hrdinů š. 153 cm, v. 133 cm, nepatrné zbytky černé v písmu
technika nápisu: tesaný
stav: nápisy - převážně dobrý, u č. 12 a 14 cenzura – viz níže
poprsí – uražené a ztracené hlavy (1945), malé zbytky původního bronzování
výška písma:
nápis č. 8 8 cm
nápis č. 9 7 cm
nápis č. 10 6,5 cm
nápis č. 11 5,5 cm
nápis č. 12-16 6 cm
nápis č. 17-18 2,5 cm
druh písma: kapitála
ikonografie: Postl (?) Denckmal..., grafika, NPÚ Sychrov – svoz M. Skála S-00594 (v obrazové příloze i detail)
publikování nápisu: Effenberger Nj s. 95 (neuvádí jména 72 hrdinů - jen počet); Čj s. 121, 122;
Burgvesten 1820 (psáno 1816/17) s.101-102 uvádí 43+28 jmen: /bez nadpisu/: "Wittgenstein, Gneisenau, Kronprinz von Schweden, Wellington, Barklai de Tolli, Hardenberg, Kronprinz von Baiern, Hill, Czernitscheff, York, Kronprinz von Würtemberg, Graham, Benningsen, Tauenzien, Wrede, Benting, Tschitschakof , Walmoden, Kronprinz von Hessen, Hirschfeld, Rostopschin, Sacken, Herz. von Coburg, Pahlen, Woronzow, Dobschütz, Pr./DJ: Prinz/ v. Coburg, Hessen-Philipsthal, Tolstoi, Thiemen, St. Priest, Pr. v. Mecklenburg, Thielmann, Begesack, Pr. Biron v. Curland, Horn, Tettenborn, Langeron, Sack, Rechberg, Essen, Winzingerode, Sköldebrand, Stedingk."; Na druhé tabuli „Colloredo, M. Lichtenstein, Klenau, Nostitz, Weisenwolf, Bianchi, A. Lichtenstein, Bubna, Giulay, Scheither, Zechmeister, Miloradowisch, Hiller, Ekhard, Frimont, Radiwojewich, Fölseis, Nugent, Starhemberg, Estrich, Rebrovich, Becley /=Barklay/, Sommariva, Merville, Mayer, Quosdanowich, Neipperg, Fresnel.“
Erneuerte 2.may 1818: „Auf zwey Tafeln... /43 jmen/ Wittgenstein, Gneisenau, Kronprinz von Schweden, Wellington, Barclay de Tolli, Hardenberg, Kronprinz von Baiern, Hill, Czernitscheff, York, Kronprinz von Würtemberg, Graham, Benningsen, Tauentzien, Wrede, Bentink, Tschitschakof, Wallmoden, Prinz von Hessen, Hirschfeld, Rostopschin, Sacken, Herzog von Coburg, Herzog von Weimar jméno navíc na skále není; na skále je a v 1818 není: Hessen-Philipsthal), Woronzow, Dobschütz, Prinz von Coburg, Pahlen, Tolstoi, Thümen, St. Priest, Prinz von Mecklenburg, Thielemann, Begesak, Prinz Biron von Curland, Horn, Tettenborn, Langeron, Sack, Rechberg, Essen, Winzingerode, Skjöldebrand, Stedingk. Auf der zweyten Tafel: /28 jmen/ Radetzky /místo Colloredo/, M. Lichtenstein, Klenau, Nostitz, Weisenwolf, Bianchi, A. Lichtenstein, Bubna, Giulay, Scheither, Zechmeister, Miloradowitsch, Hiller, Eckard, Frimont, Radiwojewich, Fölseis, Nugent, Becley /= Barklay/, Sommariva, Meerville, Mayer, Quosdanowich, Neipperg, Fresnel, Starhemberg, Esivich, Reberrich.
významná literatura: Sprenger 2006, s. 306, příl. I.-VI. (jména a data 31 vojevůdců); Šimon 1893, s. 16-18: podrobně, ale ne soupisy všech jmen!; Scheybal 1969: V síni hrdinů byly do r. 1945 busty 3 císařů od drážďanského sochaře F. Pettricha z doby kol. r. 1820; Prýl 1890 s. 29 bronzovaná poprsí;
Munzar, Zdeněk - Sáček, Karel: Pantheony osvobozovacích válek 1813-1815 a osobnosti maloskalské síně hrdinů, nepublikovaný rukopis, Praha 2014 (zásadní a podrobná studie!) poznámka: v posloupnosti textu Effenberger 72 hrdinů (jen číslovkou, ne jmény) uvádí až v odstavci za Babičkovou.
Výřez z Denckmal des Völkerbundes und Kampfes...
Ze sbírek Národního památkového ústavu ÚPS na Sychrově, státní zámek Sychrov, S-00594.
cenzura/změna 1
vedle císaře nejprve nápis RADETZKY 1814/15-1816/17 (práce 1814?, dokončení památníku 1815/16), potvrzuje Burgvesten s. 100, psáno 1816/1817; Erneuerte 2.5.1818 už Colloredo; existenci nápisu potvrzuje i kresba: Postl (?) Denckmal..., NPÚ Sychrov – svoz M. Skála S-00594, kde je při zvětšení patrný nápis: „RATETSKY“ – první T má být D – patrně grafik drobnou linku nedotáhl; grafika není datována, ale pokud byl autorem Poastl, tak ten zemřel r. 1818) Poznámka: Colloredo a Radecký se v těchto tiscích prohodili i na tabuli se 72 generály.
nově nápis COLLOREDO 1817-1821? (1815-1816 velící generál v Čechách; nápis doložen Erneuerte 2.5.1818; 1821 Metternich? viz dále)
nově nápis METTERNICH 1821?-před 1828 (1821 Met. rak.státním kancléřem, jméno na skále mohlo podpořit žádost o šlechtický titul podanou r. 1818, schválenou 1823; 1828 Effenberger uvádí Colloredo; v literatuře není jméno Metternich na skále nikde citováno, ale na skále fakticky je).
nově obnoven nápis COLLOREDO před 1828-dosud (toto jméno uvádí Effenberger 1828, Šimon 1890 a je na skále dosud patrné, pod ním proráží Metternich) Poznámka: Burgvesten další nezměněné vydání 1839 (přebírá text z r. 1820, nedokládá skutečný stav na místě)
pokud neplatí předchozí komplikovaná konstrukce, tak posloupnost byla: RADETZKY, pak METTERNICH, před 1828 COLLOREDO
cenzura/změna 2
vedle cara přes spodní nápis OSTERMANN profesionálně přetesán (po 1828) nový nápis: BENNINGSEN. Literatura 1816, 1818, 1828 uvádí nápis Ostermann. Důvod změny neznáme - Ostermann se po r. 1814 již nevrátil do Ruska.
osobnost:
3 panovníci - spojenci a vítězi nad Napoleonem u Lipska 1813
rakouský císař František I. (1768-1835), poslední císař Sv. říše římské národa německého (do 1806 jako František II.), od 1804 1. rakouský císař (jako František I.), prohrál 4 války proti Napoleonovi, ale se spojenci vyhrál poslední
ruský car Alexandr I. (1777-1825), od 1801 carem, vítěz nad Napoleonem
pruský král Friedrich Vilém III. (1770-1840), od 1797 králem, ztratil polovinu svých území, (s nechutí) se přidal k válce za osvobození
6 vojevůdců vedle panovníků (jména se měnila)
SCHWARZENBERG Karel Filip kníže Schwarzenberg, vévoda krumlovský (1771-1820), rakouský polní maršál, vrchní velitel spojeneckých vojsk 1813-1815 (1813 u Lipska, 1814 vstoupil do Paříže), nejslavnější vojevůdce proti Napoleonovi. Munzar 23. V Effenbergerovi a Burgvesten zdůrazněno, že byl Čech (lev na přilbě v panteonu).
RADETZKY viz níže u 72 generálů
METTERNICH (politik) Klemens Wenzel kníže Metternich, 1809 ministr zahraničí – doporučil upevnit spojenectví Rakouska a Francie sňatkem arc. Marie s Napoleonem, po porážce tažení do Ruska podepsal 1813 protinapoleonskou koalici, která vedla k bitvě u Lipska, 1814/1815 pořádal Vídeňský kongres (nové poměry v Evropě), 1815 podpořil carovu myšlenku Svaté aliance (křesťanští panovníci proti revoluci, liberalismu a nacionalismu), Metternich strážce nového evropského pořádku až do revoluce r. 1848, kdy propuštěn (množství karikatur Čert odnáši M. ...). M. byl jediný držitel civilního velkokříže, protějškový Schwarzenberg byl jediným držitelem vojenského velkokříže a F. Z. Römisch byl držitelem Stříbrného civilního Čestného kříže 1815 (Županič 2009, s. 62 a poznámka 11)
COLLOREDO Hieronymus II. hrabě Colloredo-Mansfeld (1775-1822) generálmajor a pak polní zbrojmistr, vítěz bitvy u Chlumce (1813, pomník) a Lipska (kde velel levému křídlu), 1815-1816 velící generál v Čechách. Je jedním z 60 nejúspěšnějších rakouských vojevůdců všech dob, kteří mají sochu v síni hrdinů ve vídeňském arsenálu; rod byl chápán jako český (Munzar 13)
PLATOW Platov, Matvej Ivanovič (1751-1818), ruský generál jezdectva SPR(=Sprenger) 5
OSTERMANN kníže Alexandr Ivanovič Osterman-Tolstoj (1772-1857) generálmajor a hrdina, účastnil se všech bitev ruské armády proti Napoleonovi v letech 1805–1814. Po skončení války se již do Ruska nevrátil. Za vojenské zásluhy a hrdinství byl vyznamenán celkem 12 vojenskými řády. wikipedie
BENNINGSEN viz níže u 72 generálů
BLUCHER Gebhard Leberecht Blücher (1747-1819) vedl pruskou armádu, včas přitáhl k Waterloo a zajistil vítězství SPR 6
KLEIST Friedrich Emil Ferdinand Heinrich hrabě Kleist von Nollendorf (1762–1823) pruský polní maršál za napoleonských válek. Byl pruským velitelem ve vítězné bitvě u Chlumce a Přestanova 1813. (Munzar) (nezaměňovat s: Heinrich von Kleist (1777- sebevražda 1811) něm. romantický básník, podporoval v lyrice a dramatu národní boj proti Napoleonovi „Hermannova bitva“ Die Hermannsschlacht, dokončeno roku 1808, vydáno roku 1821; nebyl voják)
72 generálů (abecedně) - jejich činnost a hodnost je uváděna pro období 1813-1815 (literatura: Munzar, Zdeněk - Sáček, Karel: Pantheony osvobozovacích válek 1813-1815 a osobnosti maloskalské síně hrdinů, nepublikovaný rukopis, Praha 2014 – podrobné medailony generálů)
U medailonků označených „(Munzar)“ provedl identifikaci osob a podklady pro soupis údajů Zdeněk Munzar z Vojenského historického ústavu v Praze. Děkuji mu za jeho kolegiální vstřícnost.
Rakouské generálské hodnosti před r. 1815: generálmajor, polní podmaršál, polní zbrojmistr a polní maršál.
BARKLAY DE TOLLI kníže Barkley de Tolly (1761-1818) ze skotského rodu usazeného v Livonsku, ruský polní maršál, 1812-1815 vrchní velitel ruské armády, 1813 bitva u Lipska, 1814 v Paříži. (Munzar)
K. P. V. BAYERN (Kronprinz von Bayern) Karl Theodor Maximilián August princ Bavorský (1795-1875), bavorský generál (V. J. Slezák)
BENNIGSEN Leontij Leontijevič hrabě Benningsen (1745-1826) 1813 vedl ruskou záložní armádu (2 nápisy – jeden č. 14 – později přepsaný, druhý č. 18. v prvním sloupci) (Munzar)
BENTINCK Lord William Henry Cavendish-Bentinck (1774–1839), britský generál. Případně Berend Hendrik baron Bentinck toto Buckhorst (1753-1830) nizozemský generál, od listopadu 1813 generální válečný komisař (Munzar)
BIANCHI Vincenz Ferrerius Fridrich svobodný pán Bianchi, vévoda z Casalanza (17681855) rakouskýpolní podmaršál, vyznamenal se u Chlumce a Přestanova 1813 a u Toletina 1815. (Munzar č. 1)
BVBNA Ferdinand hrabě Bubna z Litic (1768-1825) český šlechtic, polní podmaršálek, bojoval u Lipska. (Munzar 12)
Csivich (na skále ESIVICH) Ignác svobodný pán Csivich von Rohr (1752-1823) ze Slavonie, rakouský generálmajor, bojoval proti Francouzům ve Slovinsku a u Piavy. (Munzar 14)
H. V. COBVRG (Herzog von Coburg) Ernst I. Anton Carl Ludwig von Sachsen-Coburg- Gotha (1784-1844) pruský generál, bojoval u Lipska a při dobytí Paříže, otec britského prince, manžela královny Viktorie (Munzar)
P. V. COBVRG (Prinz von Coburg) Ferdinand Georg August von Sachsen-Coburg- Saalfeld-Koháry (1785-1851) rakouský generálmajor, bojoval u Aspern u Chlumce a Přestanova (Munzar)
P. B. V. CVRLAND (Prinz Biron von Curland = princ Kuronský), Gustav Kalixt Fürst von Biron, Herzog von Kurland (1780-1821) pruský generálmajor a velitel Freikorpsu, vyznamenal se u Lipska (Munzar)
CZERNITSCHEF Alexandr Ivanovič Černyšjov (1785-1857) ruský generálporučík, 1813 osvobodil Berlín, carův pobočník na Vídeňském kongresu (Munzar)
Čičagov (na skále TSCHITSCHAKOF) Pavel Vasilijevič Čičagov (1762-1849) ruský admirál, 1812 velitel armády proti Napoleonovi v Rusku (pro neúspěch u Bereziny byl v lednu 1813 odvolán). (Munzar)
DOBSCHVTZ Leopold Wilhelm von Dobschütz (1763-1836) pruský generál, organizátor slezské zeměbrany (Munzar)
EKHARD Christoph Ludwig svobodný pán von Eckhard (1761 Praha-1843) generálmajor, 1813 a 1815bojoval v Itálii. (Munzar 15)
ESIVICH - viz Csivich
ESSEN Petr Kirillovič hrabě Essen (1772-1844) ruský generálporučík, bojoval před Paříží (Munzar)
FÖLSEIS Joseph rytíř von Fölseis (1760-1841) bitva u Aspern, generálmajor, boje ve Slovinsku, 1815 tažení do Francie. (Munzar 16)
FRESNEL Johann Karl Peter Ferdinand hrabě Hennequin de Fresnel et Curel (1762- 1831) francouzský royalistický důstojník vstoupil do rakouských služeb, generálmajor a pak polní podmaršálek, působil v armádě kníž. Schwarzenberga, bojoval u Aspern, pak se usadil v Praze, 1814 vstupuje do Paříže. (Munzar 19)
FRIMONT Johann Maria Phillip hrabě Frimont v. Palota, kníže Antrodocco (1759-1831) rakouský generál jezdectva, od 1812 pod velením Schwarzenberga, 1813 a 1815 v Itálii, 1814 tažení do Francie. (Munzar 17)
GIVLAY Ignác hrabě Gyulay de Marosnémeti et Nádaska, (1763-1831) uherský šlechtic, chorvatský bán (místokrál), polní podmaršálek poté polní zbrojmistr, bojoval v Chorvatsku a u Lipska, vstoupil do Paříže. (Munzar 18)
GNEISSENAV August hrabě Neidhardt von Gneisenau (1760-1831) pruský generál, podporoval budování zeměbrany, 1811 vyzývá k všeobecné lidové válce proti Napoleonovi, velitel Blücherova gen. štábu u Lipska i Waterloo (Munzar)
GRAHAM Thomas Graham, Baron Lynedoch (1748–1843) britský generálporučík skotského původu, bojoval ve Španělsku a velel Britům v Nizozemí (Munzar)
HARDENBERG Karl August kníže Hardenberg (1750-1822) od 1810 pruský státní kancléř, nebyl voják, ale r. 1813 přesvědčil pruského krále k opětovnému vstupu do války, pozvedl ducha německého patriotismu a za svoji roli v osvobozeneckých válkách byl povýšen na knížete, byl nositelem Železného kříže na bílé stuze (pro nebojující) (Munzar)
H/essen/. PHILIPSTHAL Ernst Konstantin von Hessen-Philippsthal (1771-1849) ruský generál, proslavený 1813-1814 (Munzar)
C.P.V. HESSEN (Kronprinz von Hessen) Friedrich VI. Joseph Ludwig Carl August Erbprinc von Hessen-Homburg (1769-1829) generál jezdectva, bojoval u Lipska (Munzar)
HILL Sir Rowland Hill (1772-1842) anglický generál, bojoval u Waterloo (Munzar)
HILLER Johann Karl svobodný pán von Hiller (1748-1819)polní zbrojmistr, podílel se na vítězství u Aspern 1809, r. 1813 bojoval v Itálii. (Munzar 2)
HIRSCHFELD Karl Friedrich Hirschfeld (1787-1818) pruský generálporučík, (Munzar)
HORN Heinrich Wilhelm Horn (1762-1829) pruský generál, bojoval u Lipska (Munzar)
HRADETZKY /ano H/ viz Radecký
KLENAV Jan Josef Kajetán hrabě z Klenového a Janovic (1758-1819) bojoval u Aspernu, 1813 generál jezdectva, účástník bitvy u Lipska. (Munzar 3)
vévoda Koburský - viz COBURG
princ Kuronský – viz CURLAND
LANGERON Alexandre-Louis Andraut hrabě de Langéron (1763-1831) francouzský roayalista vstoupil do ruských služeb, generál pěchoty - bitva u Slavkova, 1813 u Lipska, 1814 Paříž. (Munzar)
A. LICHTENSTEIN Alois Gonzaga Joseph Fürst von Liechtenstein (1780-1833) polní podmaršál, bojoval u Lipska (Munzar)
M. LICHTENSTEIN Moritz Joseph Johann Baptist Fürst von Liechtenstein (1775-1819) rakouský polní podmaršál, bojoval u Lipska (Munzar)
MAIYER Anton Mayer svobodný pán von Heldensfeld (1764 Praha-1842), od 1793 v protinapoleonské armádě, 1805 generálmajor, 1813 velitel divize v bitvě u Lipska, 1815 již do bojů nezasáhl. Jméno ještě jednou v panteonu vedle Shakespeara.
(Munzar 5)
P.V.MEKLENBVRG (Prinz von Mecklenburg) Karl Herzog zu Mecklenburg (1785-1837) bojoval u Lipska, velící generálporučík pruské královské gardy (Munzar)
MERVILLE Franz svobodný pán Mauroy de Merville (1759-1816) rakouský generálmajor, účastník bitvy u Aspern (1809), bojů v Itálii 1813 a Francii 1815. (Munzar 4)
MILORADOWITSCH hrabě Michail Andrejevič Miloradovič ot Chrabrenoviča (1770- 1825), ruský generál pěchoty, bojoval u Slavkova, Chlumce a Přestanova a u Lipska. (Munzar 6). Je veden na tabuli s rakouskými generály – možná obdržel čestnou rakouskou generálskou hodnost (?)
NEIPERG Adam Albert hrabě Neipperg (1775-1829) polní podmaršál jezdectva, 1813 zajišťoval hranice v severních Čechách a posléze se účastnil bitvy u Lipska. Byl pověřen doručit zprávu o vítězství do Vídně. 1815 v neapolském tažení několikrát porazil krále Joachima I. Murata. (Munzar 7) Römisch podporoval jeho jezdeckou divizi dislokovanou u M. Skály 1813 (uváděno i v žádosti o udělení titulu Römischovi)
NOSTITZ Jan Nepomuk hrabě Nostitz-Rieneck (1768-1840), český šlechtic, polní podmaršálek, účastník bitvy u Aspern, vyznamenal se u Lipska, vstoupil do Paříže. (Munzar 8)
NVGENT Laval hrabě Nugent von Westmeath (1777-1862) irský šlechtic, rakouský generálmajor, bojoval v Itálii. (Munzar 9)
PAHLEN hrabě Petr Petrovič Pahlen (1777-1864), ruský generál, petěrburský vojenský gubernátor, držitel řádu M. Terezie (Munzar)
PHILIPSTHAL viz Hessen-Philipsthal
QVOSDANVICH Karl Paul (Karlo Pavao) svobodný pán Gvozdanovič /Quosdanovich/ (1763-1817) chorvatský rodák, rakouský generálmajor, bojoval u Aspern a u Lipska. (Munzar 10)
Radecký (na skále HRADETZKY) Jan Josef Václav hrabě Radecký z Radče (1766-1858), český šlechtic, slavný rakouský vojevůdce, 1813 generálmajor, náčelník Schwarzenbergova gen. štábu u Lipska; má sochu ve Vídni a Praze. (Munzar 11)
RADIVOYEWICH Paul (Pavao) svobodný pán Radivojevič /Radivojevich/ (1759-1829) Srb, rakouský polní podmaršálek, 1813 vytlačil Francouze z Ilýrie u Rijeky, 1815 táhnul do Francie. (Munzar 20)
REBROWICH Matthias (Matija) svobodný pán Rebrovič /Rebrovich/ von Razboj (1756- 1830) Chorvat, rakouský generálmajor, bojoval v Itálii. (Munzar 21)
RECHBERG Anton von Rechberg (1776-1837) bavorský generálmajor, 1805 bojoval u Jihlavy, 1815 tažení do Francie (Munzar)
ROSTOPSCHIN Fedor Vasiljevič hrabě Rostopčin (1763-1826) ruský generál pěchoty, guvernér Moskvy, r. 1812 vydal rozkaz k destrukci města, čímž přispěl k porážce Francouzů, tažení a bojů 1813-1815 se již nezúčastnil (Munzar)
SAK Wilhelm Carl von Schack (1786-1831) podplukovník (generálem až 1823), pobočník pruského korunního prince, s nímž vtáhl do Paříže (Munzar)
SAKEN Fabian Wilhelm von Osten-Sacken (1752-1837) ruský generál pěchoty, bojoval u Lipska, táhl do Francie (Munzar)
SCHEITER Georg Heinrich svobodný pán Scheither (1772-1816) hannoverský důstojník, vstoupil do rakouských služeb, bojoval u Aspern, generálmajor, bojoval na straně Francouzů při tažení do Ruska, bojoval proti Napoleonovi u Lipska i ve Francii. (Munzar 22)
K.P.V. SCHWEDEN (Kronprinz von Schweden) původně Jean Baptiste Bernadotte, Napoleonův francouzský maršál – bojoval u Aspern; roku 1810 adoptován švédským králem a obdržel jako švédský korunní princ jméno Karl Johann (1763- 1844), u Lipska velel spojenecké severní armádě, řád M. Terezie (Munzar)
SIVICH viz Csivich
SKYÖLDEBRAND Anders Fredrik Skjöldebrand (1757–1834), švédský generál 1813 bojoval proti Dánům (Munzar)
SOMARIVA Hannibal markýz Sommariva (1755-1829) italský šlechtic zLombardie, rakouský polní podmaršálek, 1813 ve Slovinsku a Itálii. (Munzar 24)
ST. PRIEST hrabě Guillaume Emmanuel Guignard de Saint-Priest (1776-1814) Francouz ve spojeneckých službách, ruský generálporučík, bitva u Lipska, při tažení do Francie 1814 padl (Munzar)
STEDINGK Curt Bogislaus Ludwig Kristoffer von Stedingk (1746-1837) švédský polní maršál, 1813 vedl švédský kontingent spojenecké severní armády u Lipska (Munzar)
STHAREMBERG Anton Gundakar hrabě Starhemberg (1776 Brno-1842) bitva u Slavkova, Slovinsko, 1813-1815 boje v Itálii, generálmajor. (Munzar 25)
TAVENZIEN Bogislaw Friedrich Emanuel Graf Tauentzien von Wittenberg (17601824) pruský generál pěchoty (Munzar)
TETTENBORN Friedrich Karl Freiherr von Tettenborn (1778-1845) nejprve v rakouské armádě, od 1813 v ruských službách, generálmajor, 1813 osvobozoval Berlín, 1814 tažení do Francie (Munzar)
THIELEMANN Johann Adolf Freiherr von Thielemann (1765-1824) saský generálporučík, na straně Napoleona tažení proti Rusku 1812, 1813 přešel na stranuRusů – bitva u Lipska, 1814 ve spojenecké saské armádě, od 1815 v pruských službách (Munzar)
THIEMEN Heinrich Ludwig August von Thümen (1757-1826) pruský generálporučík a pobočník krále, 1813 boje v Prusku, 1814 ve Francii (Munzar)
TOLSTOI hrabě Alexandr Ivanovič Osterman - Tolstoj (1770-1857) ruský generálporučík a diplomat, 1813 velitel ruských sil v bitvě u Chlumce a Přestanova, kde byl těžce raněn a přišel o ruku, 1814 generální pobočník cara (Munzar)
TSCHITSCHAKOF viz Čičagov
VECSEY Ágoston hrabě Vécsey de Vésce et Hajnácskeö (1775-1857) uherský šlechtic, po bitvě u Aspern povýšen přímo v poli na generálmajora, povýšen do hraběcího stavu, 1813-1814 v Itálii, 1815 tažení do Francie. (Munzar 26)
VEGESAK Freiherr Eberhard Ernst Gotthard von Vegesack (1763-1818) švédský generálporučík, 1814 vílka proti Norsku (Munzar)
WALMODEN Ludwig Georg Thedel Graf von Wallmoden (1769-1862) 1809 v rakouských službách se vyznamenal v bitvě u Wagramu a byl povýšen na polního podmaršála1813 přešel do ruské armády, zvítězil u Göhrde, 1815 opět v rakouských službách (Munzar)
WEISSENWOLF Nikolaus Joseph Rochus Graf von Weissenwolf (1763 Praha-1825), polní podmaršál, 1809 Aspern, 1813 Lipsko, 1814 bitva o Montmartre v Paříži (Munzar)
WELLINGTON Arthur Wesley vévoda Wellington (1769-1852), anglický vojevůdce, spolu s Blücherem vítěz u Waterloo
WINZIGERODE Ferdinand svobodný pán von Winzingerode (1770-1818) rakouský polní podmaršál, v některých letech v ruských službách – generál jezdectva, pobočník Alexandra I., bojoval u Aspern, Lipska a ve Francii (Munzar)
WITTGENSTEIN Ludwig Adolf Petr kníže zu Sain Wittgenstein (1769-1843) ruský generál jezdectva, bitva u Slavkova, bereziny, lipska, tažení do Francie (Munzar)
WORONZOV Michail Semjonovič hrabě Voroncov (1782-1856) ruský generálporučík, bitva u Borodina, u Lipska, tažení do Francie (Munzar)
WREDE Carl Phillipp kníže Wrede (1767-1838), bavorský polní maršál na straně Napoleona, před bitvou u Lipska (1813) přestoupilo Bavorsko na stranu spojenců a Wrede bojoval proti Napoleonovi, vrchní velitel bavorské armády, 1814 a 1815 tažení do Francie, získal titul knížete a povýšen na polního maršála. (Munzar)
K.P.V. WV¨RTEMBERG Friedrich Wilhelm Carl Kronprinz von Würtemberg (1781- 1864) polní maršál, velel würtenberskému kontingentu na straně Napoleona při tažení do Ruska, po bitvě u Lipska přeško w. království na stranu spojenců, 1814 tažení do Francie, od 1816 se stal w. králem Wilhelmem I. (Munzar)
YORK Johann David Ludwig Graf Yorck von Wartenburg (1759-1830) pruský generál pěchoty, velitel pruského kontingentu v Napoleonově armádě při tažení do Ruska 1812, 30.12 1812 bez vědomí krále podepsal separátní mír s Ruskem a učinil tak první krok k přechodu Pruska na spojeneckou stranu, zvítězil v bitvě u Wartenburgu (odtud predikát), čímž zajistil Blücherovi cestu k Lipsku, 1814 boje před Paříží (Munzar)
ZECHMEISTER Theophil Joseph Freiherr Zechmeister von Rheinau (1765-1819), rakouský generálmajor, bojoval u Aspern, Lipska, tažení do Francie 1814 (Munzar)
5. sedm uren se jmény vojevůdců (pod novogotickým baldachýnem)
„Na prostřední skále pod bustou rakouského císaře nese osm rýhovaných sloupů propojených gotickými oblouky stříšku před širokým a vysokým vytesaným výklenkem. Za nimi je vystaveno sedm uren v antickém slohu; každá jiného tvaru, každá s jiným alegorickým symbolem. Do jejich podstavců jsou vyryta tato jména přeživších i padlých vůdců spojeneckého vojska:“
19.-25. nápis:
KVTVSSOW
MOREAV
HESSEN-HOMBVRG
FRIEDRICH WILHELM /ve 2 řádcích/
/B/VLOW
ANDREASSI
MERVELD
Kutuzov, Moreau, hesensko-homburský /lantkrabě/, Fridrich Vilém /vévoda brunšvický/, Bülow, Andrássy, Merveldt /poznámka: Effenberg uvádí: „FRIEDRICH WILHELM Herzog von Braunschweig“ ale Herzog v. B. na soklu není/
KATALOG č. 38/5
název: Památník boje za osvobození 1813-1815 (síň hrdinů) - sedm uren se jmény vojevůdců (v novogotické arkádě)
typ objektu: 7 uren s nápisy
popis: „oltář“ (široký výklenek) dole s novogotickými protínanými oblouky (zakončení křížky je shodné na vnitřních dveřích letohrádku), pilířky s antikizujícím kanelováním a hlavicí, dole 7 symbolických uren (individuálně provedených), nedochováno - viz ikonografie; Effenberger uvádí „gotický“
lokalizace: vnitřní panteon
datace: 1816 (Büllow zemřel 25.2. 1816 a jsou zde zařazeni již mrtví hrdinové)
nositel nápisu a rozměry: nápisy na soklu uren (urny chybí), kvádřík š. 32 cm, v. 22 cm
technika nápisu: tesaný
stav: dochovány sokly s nápisy (mimo HESSEN-HOMBVRG), urny chybí (zničeno před a v r. 1945, jen na foto)
výška písma: 4,5 cm
druh písma: kapitála
ikonografie: III/15 Nejedlý-Durych 1886; pohlednice NM Praha H22.084.525, 1. republika (na všech „oltář“ a částečně urny); kvalitní foto uren NPÚ Praha fototéka N041343 (Dědek, nedatováno-nepoškozené); NPÚ 500070 (Zatloukal 1920-1940 některé poškozené, některé zničené, arkáda úplná, čitelné nápisy na soklech); Postl (?) Denckmal..., grafika, NPÚ Sychrov – svoz M. Skála S-00594 publikování nápisu: Effenberger Nj s. 95: Kutusow, Moreau, Hessen-Homberg, Friedrich Wilhelm, Herzog von Braunschweig, Bülow, Andreassi, Meerveld; Čj s. 121; Sprenger Burgvesten 1820 (psáno 1816/17) s. 100; Erneuerte ... Blätter 2.5. 1818
významná literatura:
poznámka: Šimon Paměti-Školní kronika 1872-1889, s. 26: „ve výklenku hojný počet hliněných, popelnicím podobných nádob“ – dle pohlednice Národní muzeum H2-84525 (20.-40. léta 20. stol.) mohlo jít skutečně o vypalované nádoby (levá rozbitá urna je tvořena střepy, nikoli úlomky pískovce). Effenberger uvádí: „každá s jiným alegorickým symbolem“ to potvrzuje i: Postl (?) Denckmal..., kresba, NPÚ Sychrov – svoz M. Skála S00594 (v obrazové příloze detail – dvojice postav, kůň či pes)
poznámka 2: dnes toto pořadí (sokly patrně prohozeny při opravě v 70. letech)
MERVELDT
FRIEDRICH WILHELM
MOREAV
/B/VLOW
KÖRNER - tato náleží do bočního výklenku, ne do průčelí
ANDREASSI
KVTVSSOW
osobnost: jde o osobnosti již mrtvé
Výřez z Denckmal des Völkerbundes und Kampfes...
Ze sbírek Národního památkového ústavu ÚPS na Sychrově, státní zámek Sychrov, S-00594.
Andrássy = ANDREASSI: David Ritter Andrássy de Nemeskér (1762-1813), rakouský generálmajor uherského původu, vyznamenán u Aspern řádem M. Terezie, padl v bitvě u Drážďan (Munzar)
Brunswick, Friedrich W. von = FRIEDRICH WILHELM: Friedrich Wilhelm vévoda Brunswick-Wolfenbüttel (1771-1815) britský generál, po anexi jeho vévodství od r. 1807 v exilu, r. 1809 postavil v severních Čechách a rakouském Slezsku dobrovolnický „černý sbor“ (dle barev uniforem) s ním bojoval na rakouské straně, osvobodil Brunšvik, ale posléze ustoupil k Severnímu moři, kde jej nalodili Britové a zapojil se do bojů ve Španělsku, tažení 1809 z něj udělalo německého národního hrdinu, r. 1813 se znovu ujal vlády v Brunšvickém vévodství, padl u Quatre Bras (Munzar)
Bülow = BVLOW: Friedrich Wilhelm Bülow (1755-1816) generálporučík, velící pruským jednotkám při obraně Berlína 1813, bitva u Lipska, u Waterloo a na Montmartre, zemřel 25.2. 1816 v Königsbergu na následky nachlazení (Munzar)
Hessen, Leopold V. von = HESSEN-HOMBVRG: Leopold Victor Friedrich Prinz von Hessen-Homberg (1787-1813) pruský major, nejmladší syn lantkraběte, padl u Grossgörschen, jeho příbuzný je uveden u 72 generálů (Munzar)
Kutuzov = KVTVSSOW: Michail Illarionovič kníže Kutuzov (1747-1813) slavný ruský vojevůdce, polní maršál, 1805 bitva u Slavkova, vrchní velitel ve vlastenecké válce 1812 (bitva u Borodina), pronásledoval nepřítele do Pruska, ale v dubnu zemřel na následky nachlazení (bitva u Lipska až v říjnu)
Merveldt = MERVELDT: Maxmilián Friedrich Graf von Merveldt (1764-1815) rakouský generál jezdectva, boje 1805 a 1809, 1813 guvernér pevnosti Terezín a velící generál na Moravě, u Lipska raněn a zajat – propuštěn na čestné slovo a dalších bojů se nezúčastnil, od 1814 vyslancem v Londýně, kde zemřel (Munzar)
Moreau = MOREAV: Jean Viktor Moreau (1763-1813) francouzský divizní generál a odpůrce Napoleona, od 1804 v exilu v USA, r. 1813 se vrátil do Evropy na pozvání cara a stal se poradcem ve spojeneckém generálním štábu, v bitvě u Drážďan byl těžce zraněn a za několik dní zemřel v Lounech, nedočkal se tak bitvy u Lipska (Munzar)
6. pět uren se jmény zahynuvšich vojáků a žen (na bocích)
„Pod bustami na obou stranách jsou dva další výklenky s pěti menšími urnami. Mezi nimi stojí jména, v dějinách udatnosti a vlastenectví nezapomenutelná:“
26.-30. nápis (vlevo a vpravo):
KÖRNER
BABITSCHEK
PROHASKA
HERRMANN
HENSEL
Körner
Babičková, Prochasková, Herrmann, Hensel
„Hensel a Herrmann bránili v roce 1809 pevnůstky v Predilu a Malborghettu a padli v boji, jeden i druhý jako Leónidové naší doby. Babičková je jméno vdovy po hejtmanovi z Prahy; obětavě se věnovala péči o nemocné a zraněné spolkového vojska a zemřela jako oběť lásky k lidem. Eleonore Prochasková, vystupující jako August Renz, byla hrdinná čtyřiadvacetiletá mladá žena, která se v přestrojení účastnila obrany vlasti, prokazovala velkou udatnost, byla vyznamenána železným rytířským křížem a padla u Göhrde.“
„Svěží zeleň a pnoucí se úponky obklopují dvoranu přiměřeně ze všech stran a svým půvabem zmírňují její velikou vážnost. Pohodlná lavice na přední straně haly zve, abychom se v klidu oddali požitku z nádhery všeho kolem. Kolem nás mlčení a samota, nerušená ničím, jen občasným vzrušeným zaševelením listí: jak dlouho a s jakým potěšením patříme na posvěcující a tak dojemnou krásu této svatyně! Jak dokonale je zpřítomněna její obsažná základní myšlenka! Jak harmonicky a účelně vyzvedává pomocí bezpočtu obrazů své přebohaté duchovní podněty! Pro zrak přemýšlivého poutníka podobný obraz, jako když strom zvedá svou bohatou korunu plnou květů vzhůru do jasného éteru. Dík a čest umělci plnému ducha a obrazivosti! Jeho výtvor nám přináší povznesení i ve smyslu mravním. Tolik ušlechtilých postav, všechny jako údy jednoho ducha spojené k jednomu vysokému, krásnému cíli – jak blaživý pohled, jak uchvacuje mysl i srdce! Ó že mnozí museli klesnout, než bylo dosaženo cíle! Že vavřín vítěze, ten něžný věnec míru, že nejvyšší dobra života se nikdy neobejdou bez obětování životů těch nejšlechetnějších! Je to naše vina? Je to nevyhnutelná vůle věčného zákona…? Odpočívejte v pokoji, odpočívejte skrápěni našimi vroucími slzami, vy padnuvší pod rukou osudu pro naše blaho! Vy však, kdo ještě můžete zaslechnout dík zachráněných, slyšte, jak jej hlasitě pronášíme před vašimi památníky! Co vy jste pro nás získali, chceme my důstojně zužitkovat; chceme usilovat, bojovat a tvořit, dokud ten veliký dluh nesplatíme i s úroky a dokud obdržené požehnání nerozmnožíme požehnáním novým!“
KATALOG č. 38/6
název: Památník boje za osvobození 1813-1815 (síň hrdinů) - pět uren se jmény zahynuvšich vojáků a žen (na bocích)
typ objektu: na bocích dva výklenky s 5 urnami (vlevo samostatně Körner – viz ikonografie)
popis: viz tex Effenbergera
lokalizace: vnitřní panteon
datace: 1814–1815/16
nositel nápisu a rozměry: sokl - kvádřík š. 32, v. 22
technika nápisu: tesaný
stav: urny nedochovány (jen foto), doch. jen sokl KÖRNER - dnes není v bočním výklenku, ale v průčelí
výška písma: 4,5 cm
druh písma: kapitála
ikonografie: Šimák 1898 s. 292 (vlevo jedna urna); Národní muzeum sbírka pohlednic 5759 (vpravo je vidět jedna urna; tato pohlednice je dnes reprodukována ve zvětšenině v Síni hrdinů)
publikování nápisu: Effenberger Nj s. 96-97: Hensel, Herrmann, Körner, Babitschek, Prohaska; Čj s. 122; Burgvesten 1820 (psáno 1816/17) s. 101; Erneuerte ... Blätter 2.5. 1818 (včetně komentářů);
Durych 1886, s. 194: „na levo popelnice Körnerova a ve výklenku na pravo 4 popelnice se jmény Babičková, Procházková, Herman a Hensel“
Šimon s. 17: „ve výklenku vpravo 4 popelnice se jmény Babičková, Procházková, Herman a Hensel“;
významná literatura: Kovařík: Rakouské Thermopyly v Alpách, in. Přísně tajné 3/2007, s. 15-27
poznámka:
osobnost:
KÖRNER, Theodor (1791-1813) básník osvobozenecké války, vyzýval jako jeden z prvních pruský národ k boji proti Napoleonově vládě, na základě dekretu pruského krále „Mému lidu“ z r. 1813 vstoupil ve Vratislavi do Lützovova Freikorpsu (dobrovolnického sboru) a téhož roku padl; jeho otec – královský pruský státní rada - navštívil panteon a Römisch vydal pamětní tisk 1818 (viz literatura: Göble), poznámka: jediný z nich byl i básník, proto možná zvlášť
Babičková - vdova po hejtmanovi z Prahy; obětavě se věnovala péči o nemocné a zraněné koaličního vojska a zemřela na nákazu 1813. Zmiňuje ji též Jirásek (F. L. Věk, 5. díl): „V novinách četl, že 31. října bude provedena Štěpánkova veselohra Slavnost lipského vítězství. Václav žasna, jak si Štěpánek přispíšil... Už cestou slyšel, že teď v Praze umírá mnoho těch raněných vojáků na nemoci ... Kvartýrská všechna ulekaná mu to líčila: No, paní Babičková se roznemohla ... v Celetné ulici ostává, u Zlatého hřebena ... raněné obsluhovala, doma a pak v milesimovském domě, když je tam přenesli." (za informaci o F. L. Věkovi děkuji Janu Smolkovi)
PROCHASKA, Eleonore Marie (1785-1813), vystupující jako August Renz, byla hrdinná osmadvacetiletá mladá žena, která se v přestrojení účastnila obrany vlasti proti Napoleonovi, prokázala velkou udatnost, byla (údajně) vyznamenána železným rytířským křížem a padla u Göhrde 1813 v Lützowově Freikorpsu. Dcera pruského poddůstojníka z Potsdam - Postupimi, tam má i pomník (hrob s pomníkem je v Dannenbergu). L. v. Beethoven je autorem skladby Leonore Prohaska, 1815. (německá wikipedie) S ohledem na jméno mohla pocházet z komunity někdejších českých evangelických exulantů.
HENSEL (literatura Kovařík) Ingenieur-Hauptmann Friedrich Hensel - hrdinný obránce tvrze (pevnůstky) u Malborghetta (dnes v Itálii) v Alpách (stavbu pevnůstky řídil a pak jí i velel). 14.5.1809 přitáhla údolím francouzsko-italská armáda pronásledující Rakušany a vyzvala obránce ke kapitulaci. 28 letý ženijní setník napsal: „Ta pevnost bude můj hrob, jaký má u Thermopyl Leonidas.“ Pevnost měla 2 sruby (dvoupodlažní), 6 dělostřeleckých baterií, valy, palisády, spojovací cesty a 260 obránců. Po zuřivých bojích pevnost padla 17.5., Hensel byl zasažen kulkou do čela, ztráty Francouzů 1.200 mužů.
HERMANN (lit. Kovařík) Ingenieur-Hauptmann Johann Hermann von Hermannsdorf (nar. 1781 v Praze) tvrz (malá pevnůstka) Predil (dnes ve Slovinsku) sestávala z dvoupodlažního dělostřeleckého srubu obklopeného palisádou, hájeného 236 muži. Francouzi dorazili 16.5. 1809 a vyzvali obránce ke kapitulaci, ti se však přesile 6.000 vojáků bránili až do 18.5. Pouze 8 obránců přežilo, velitel s kordem v ruce zahynul mezi nepřáteli. Rakouská armáda zařadila ženijní setníky Hensela a von Hermannsdorfa do svého panteonu a už v r. 1809 se začalo o jejich statečné obraně hovořit jako o rakouských Thermopylách. Císař Ferdinand V. nechal vybudovat u tvrzí pomníky ve tvaru pyramidy s mrtvým lvem u paty. Roku 1854 byla v ženijních kasárnách v louckém klášteře ve Znojmě zřízena pamětní deska. Při přestavbě pevností byly na rozkaz císaře Fr. Josefa I. pokřtěny Fort Hensel, Fort Hermann.
Doporučené odkazy:
NOVOTNÝ, Tomáš. Po zapomenutých stezkách doby romantismu, 24.11.2016 pohodar.com/vandr/pantheon/index.htm; Znovu po zapomenutých stezkách, 25.04.2017 pohodar.com/diar/2017/duben.htm