19.02.2018 16:49

v originále: Přehled wojenského welení s wýkladem německým

Jan Kaška

Naposledy upraveno: 13.04.2026

 

Obraty hlavy / Wendungen des Kopfes
Obraty těla /  Wendungen des Körpers
Pochod k předu a zpět / Der Marsch vorwärts und rückwärts
V pochodu / Während des Marsches
Chvaty / Handgriffe
Chvaty k palbě / Chargir-Griffe
Cvičení v pořadu / Zur Abrichtung mit einem Gliede
K cvičení v spolku / Zur Abrichtung mit einem Zuge
K cvičení větších zástupů / Zum Exerciren ganzer Truppenkörper
Sestavení tlup / Formirung der Massen
Neobyčejná slova, která se při cvičení užívají, vysvětlená po německu

 

 

Dodatky k příspěvku

19.02.2018 - 13.04.2026 Karel Sáček
 

Autor Přehledu vojenského velení Jan Kaška (1810 - 1869), rodák ze Zbraslavi, se zapsal do historie především jako populární herec, překladatel divadelních her a blízký spolupracovník Josefa Kajetána Tyla. Společně s ním vstoupil v roce 1848 do vojensky organizovaného vlasteneckého spolku Svornost, stal se jedním z jeho velitelů a pro jeho potřebu tento spisek vytvořil. Po rozpuštění Svornosti vstoupil do Národní gardy. (Ka Kaškovi podrobněji viz zbraslavhistorie.info)

 

KAŠKA - UHLIG: Cvičení vojenské pro Národní gardu

Pozor však na záměnu této útlé Kaškovy brožury  z roku 1848 s jeho dalším - mnohem obsáhlejším dílem, přesněji překladem: Cvičení vojenské pro Národní gardu (dle Bohumíra Uhlíka a vojenských pravidel), které bylo vydáno roku 1849 v počtu 143 stran;

   - v digitální podobě viz kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:539f6640-2ff0-11e5-a525-5ef3fc9ae867

V předmluvě tohoto díla datované v Praze 1. září 1848(?) autor uvedl: Svatováclavský sbor Svornost byl v пеjkrásnějším květu, když mne jeho velitel p. baron Villani vybídl, abych vojenské cvičení dle Bohumíra Uhlika, c. k. setníka, pro národní obranu sestavené vzdělal, a sám se s J. K. Tylem, setníkem u sboru Svornosti nabízel, že mi u tvoření nových slov nápomocni budou. I psal jsem, radil se s nimi, používal toho velení, které oni již dříve s těmi nejprvnějšími literáty sestavili, a hnedle bylo polovic díla hotovo. Tu však přišel svatodušní týden se všemi hrůzami, a já nechal své dílo ležeti.

Tu však větší díl nově zřízených setnin národní obrany přijal české velení, a já se chopil počatého díla znovu, abych se dle svých sil těmto šlechetným vlasti synům zavděčil. Držel jsem se na větším díle knížky, kterou p. setník Bohumír Uhlik německy pro národní obranu sestavil, a jiné věci, které jsem - zvláště pro venkovské gardy - za potřebné uznal, vzal jsem z vojenských pravidel.

 

Bohumír Uhlik/Uhlík není samozřejmě nikdo jiný, než Gottfried Uhlig (1802 v Českých Budějovicích - 1874 v Kaplici; od roku 1856 s predikátem von Uhlenau), který jako hejtman a velitel granátnického divisionu pluku č. 36 provedl iniciativní vojenský zásah během červnových Svatodušních bouří v Praze, v roce 1849 byl povýšen na majora a následně za příkladné počínání v letech 1848-49 obdržel vojenský záslužný kříž.

V roce 1848 Uhlig / Uhlík vydal Anleitung zum Exerciren. Für den Gebrauch der National-Garde. Prag 1848, 233 s.;

   - v digitální podobě viz:

     - data.onb.ac.at/rec/AC10403319

     - books.google.cz/books?id=On9iAAAAcAAJ (Österreichische Nationalbibliothek, 29.05.2015)

    - books.google.cz/books?id=uspdAAAAcAAJ (Národní knihovna ČR, 27.06.2014)

 

Srovnání obsahu Kaškova zpracování / překladu a Uhligovy předlohy

KAŠKA: Cvičení vojenské pro Národní gardu		UHLIG: Anleitung zum Exerciren. Für den Gebrauch der National-Garde
Cvičení po jednom		Einzelne Abrichtung
Cvičení beze zbraně		Abrichtung ohne Gewehr
§1 Postava	1	Die Stellung
§2 Obraty hlavy	2	Die Wendungen des Kopfes
§3 Obraty těla	2	Die Wendungen des Körpers
§4 Pochod ku předu a zpět	3	Vom Marschiren
§5 Příčení aneb pochod v šikmém směru	5	Die Ziehung
§6 Pocty	6	Ehrenbezeigungen
Částka druhá: cvičení s ručnicí		Abrichtung mit dem Gewehr
§7 Postava	7	Die Stellung
§8 Obraty hlavy	10	Die Wendungen des Kopfes
§9 Obraty těla	10	Die Wendungen des Körpers
§10 Pochod s ručnicí	11	Das Marschiren
Částka třetí
§11 Chvaty s ručnicí	12	Handgriffe
§12 Chvaty k palbě	19	Chargirgriffe
§13 Hlavní a běhlá palba	26	General-Decharge und Lauffeuer
§14 O míření a trefení	28	Vom Zielen und treffen
§15 O poctách s ručnicí	29	Ehrenbezeigungen
Cvičení obrance v pořadu čili pořadí		Abrichtung im Gliede
§16 Postavení pořadu	31	Stellung des Gliedes
§17 Obraty v pořadu	31	Die Wendungen
§18 Přímé rovnání k předu a zpět	32	Parallele Richtung vor- und rückwärts
§19 Šikmé rovnání k předu a zpět	33	Schräge Richtung vor- und rückwärts
§20 Pochod šikem k předu a zpět	34	Frontmarsch vor- und rückwärts
§21 Příčení v pochodu šikem	36	Ziehung im Frontmarsch
§22 Zatáčení z místa	36	Schwenkungen von der Stelle
§23 Zatáčení v pochodu	38	Schwenkungen während des Marsches
§24 Změněný směr pochodu	39	Direktions-Veränderungen während des Marsches
§25 Chvaty	39	Handgriffe
§26 Chvaty k palbě	39	Chargirgriffe
§27 Hlavní a běhlá palba	26	General-Decharge und Lauffeuer
Cvičení v spolku		Abrichtung im Zuge
§28 Sestavení spolku	41	Stellung des Zuges
§29 O rozstoupení a sestoupení pořadů	42	Oeffnen und Schließen der Glieder
§30 Obraty spolkem	43	Wendungen mit dem Zuge
§31 Rovnání k předu a zpět	44	Richtungen vor- und rückwärts
§32 Šikem pochod šikem k předu a zpět	45	Frontmarsch vor- und rückwärts
§33 Příčení v pochodu	46	Ziehung im Frontmarsch
§34 Zatáčení z místa a v pochodu	46	Schwenkungen von der Stelle und im Marsche
§35 Změněný směr pochodu	46	Direktions-Veränderungen während des Marsches
§36 Sestavení řadového proudu a jeho pohybování	47	Formirung einer Reihen-Colonne und Bewegungen mit derselben
§37 Sestavení dvojitého řadového proudu a jeho pohybování	48	Formirung doppelten Reihen-Colonne und Bewegungen mit derselben
§38 Odchylování dvojatých řad v obyčejné	50	Abfallen aus doppelten in einfache Reihen
§39 Postup z obyčejného řadového proudu do šiku	51	Aufmarsch aus der einfachen Reihen-Colonne in die Fronte
§39 I V čelo šikem, aneb postup na stranu proudového rovnochodu	51	Herstellung der Fronte, oder Aufmarsch auf die  Seite des Colonnen-Alignements
§39 II Postup v průčelí šikem k pochodnímu směru	52	Aufmarsch auf die Tête mit der Fronte gegen die Marsch-Direction
§39 III Postup v průčelí, šikem k pozadí	53	Aufmarsch auf die Tête mit der Fronte gegen die Queue
§39 IV Postup na protivnou stranu proudového rovnochodu	54	Aufmarsch auf die entgegengesetzte Seite des Colonnen-Alignements
§40 Postup z dvojitého řadového proudu v šik	56	Aufmärsche aus der doppelten Reihe-Colonne in die Fronte
§41 Proměňování šiku pomocí řad	56	Frontveränderung mittels Reihen; Einzelne und Reihenweise Defilirung
§42 Chvaty	58	Handgriffe
§43 Chvaty k palbě	58	Chargirgriffe
§43 I Palba spolku	59	Chargirung mit dem Zuge
§43 II Palba po jednořadech v spolku a po jednom	60	Chargirung mit Gliedern aus dem Zuge und Einzelnfeuer
§43 III Palba v postupování a ustupování	60	Chargiren im Avanciren und Retiriren
§43 IV Palba z třetího pořadu zpět	61	Chargirung rückwärts auf das dritte Glied
§43 V Příprava k bránění se v tlupě proti jízdě	62	Vorübung zur Vertheidigung in der Masse gegen Reiterei
§44 Outok bodákem	64	Angriff mit dem Bajonnet
§45 Spojování	65	Rallirung
§46 Poučení o sestavování ručnic v pyramidy	66	Belehrung zur Formirung der Gewehr-Pyramiden
§47 Hlavní a běhlá palba	67	General-Decharge und Lauffeuer
§48 Postava i chvaty poddůstojníka s ručnicí	68	Stellung und Exerciren der Unterofficiere mit dem Gewehr
Pocty	70	Deren Ehrenbezeigungen mit dem Gewehr
§49 Postava, pocty a chování se praporečníka s práporcem	71	Exercitium des Führers mit der Fahne
§50 Postava a chování se důstojníka se šavlí	72
§51 Postava a chování se důstojníka se šavlí na koni	74
§52 Postava a chování se práporního pobočníka na koni	74
§53 O harcování	75	Uiber das Plänkeln oder Tirailliren
Cvičení větších sborů		Aus dem Exercirreglement
§54 Stav spořádání a sestavení jedné setniny	78	Abtheilung einer Compagnie (Division) und Eintheilung der Chargen
§55 Sestavení dvou setnin čili jednoho davu	80
§56 Sestavení a rozdělení 4 setnin čili jednoho práporu	80
§57 Vyrovnání přímé a šikmé	82	Richtungen
§58 Roz- a sestoupení pořadů	84	Oeffnen der Glieder
§59 Obracení šiku	84	Verkehren und Herstellen der Fronte
§60 Pochod šikem	85	Frontmarsch
§61 Odchylování při naskytlých se překážkách	86	Abfallen bei vorkommenden Hindernissen
§62 Sestavení obyčejného řadového proudu v prapo i levo	87	Formirung der einfachen und doppelten Reihen-Colonne
§62 Sestavení dvojitého řadového proudu v prapo i levo	87
§64 Sestavení rozstouplého oddílového proudu v pravo a levo	88	Formirung der geöffneten Abtheilungs-Colonne
§65 Pochod oddílového proudu	90	Marsch mit derselben vorwärts
§66 Příčení oddílovým proudem	91	Ziehung derselben
§67 Zatáčení oddílového proudu v pochodu	91	Schwenkung im Marsche
§68 Změněný směr oddílového proudu	92	Direktions-Veränderung mit selber
§69 Zatáčení oddílového proudu v zad	92	Umkehrtschwenken der Abtheilungen derselben
§70 O postupech oddílového proudu v šik vůbec	93	Verkehren der Abtheilungs-Colonne
§71 O zmenšování oddílů	95	* Abfallen aus größern in kleinere Abtheilungen
§72 Odchylování z oddílu v dvojitý řadový proud	97
§73 Odchylování z oddílů v obyčejné řady	97
§74 Zvětšování oddílů	98
§75 Postup z dvojitých řad v oddíly	98
§76 Postup z menších oddílů ve větší	99	* Aufmarsch aus kleineren in größere Abtheilungen
§77 Kdy se při cvičení jakého kroku užívá	99	* Anwendung der verschiedenen Schrittgattungen
§78 Palba práporu	100	* Chargirungen mit dem Bataillon (Compagnie u. s. w.)
§79 Palba po řadech v práporu a po jednom	100
§80 Palba v postupovaní a ustupování	101
§81 Palba obráceným šikem	102
§82 Palba při postupech rozstouplého proudu	103
§83 O dorážení bodákem vůbec	104	* Angriff mit dem Bajonnet
§84 Outok bodákem v šiku i v proudu	104
§85 O tlupách vůbec	106	* Von den Massen im Allgemeinen
§86 Pohybování tlup	108	* Bewegungen mit der Masse
§87 Rozstupování a setupování tlup	108	* Oeffnen und Schließen der Masse
§88 Postup v pravo neb v levo sestavené tlupy	109
§89 Palba tlupy	110	* Chargirung mit der Masse
§90 O čtverhranně	113	* Quarées
Jak se prápor při slavnostech chová
§91 Přijetí vyššího	115	Empfang eines Höhern
§92 O defilování aneb pochod před vyšším	116	Defiliren (Vorbeimarsch vor einem Höheren)
§93 Jak se v pochodu při potkání vyššího chovati má	117	Verhalten beim Begegnen eines Höheren während des Marsches
§94 Hlavní a běhlá palba	117	General-Decharge und Lauffeuer
§95 O svěcení praporce	118
Objasnění některých pohybů a postavení	123
Přehled velení s výkladem německým	137	- srovnej s výše uvedeným spiskem z roku 1848(!)
Neobyčejná slova, která se při cvičení užívají, vysvětlená po německu	142

(* hvězdička u obsahu Uhligova předpisu znamená, že jeho kapitoly následují v jiném pořadí, než v Kaškově zpracování / překladu)

 

KAŠKA - MAMMERT: Poučná knížka pro Národní gardu o wojenské službě

Kaškovo Cvičení vojenské pro Národní gardu dodatečně vydané v roce 1849 však nebylo jediným jeho překladem, který měl  zpřístupnit vojenské předpisy česky hovořícím gardistům. Ještě v revolučním roce 1848 vydal titul nazvaný Poučná knížka pro Národní gardu o wojenské službě čítající 67 stran. Také v tomto případě šlo o překlad, jak uváděl titulní list: „Sestavil Ondřej Mammert, oučtovník 2ho práporu Pražské národní gardy, přeložil Jan Kaška, oud divadla českého a národní gardista, používaje při tom velitelských výrazů, jak mu je páni důstojníci sboru „Svornosti“ laskavě sdělili“.

 

Dostupné online z kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:809872c4-356f-49bd-ba00-61583bdb5952

Předlohou tohoto Kaškova překladu byl spisek MAMMERT, Andreas. Handbuch für die Nationalgarde zur Belehrung über militärischen Dienst. Prag 1848, 77 s.; online dostupný z kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:429d4fc0-7289-11e5-8f50-001018b5eb5c

Kaška doslova převzal a přeložil i předmluvu této práce, ve které se mj. uvádí:  

„Již před nastoupením nynějších státních poměrů měl spisovatel obsáhlejší práci tohoto způsobu pod pérem, také se již ku konci klonila; ale vydání této knihy by příliš dlouho trvalo a nevyhovělo by se účelu, kdežto potřeba káže, aby každý, jemuž se vojenského vzdělání nedostává, co nejdříve s tím nejpotřebnějším se seznámil.

Spisovatel se tedy pro nynějšek na to obmezil, a do této knížky jenom to přijal, co občanskému ozbrojenci, obzvláště k zastávání stráží a ponůcek, za základ pravidelného jich vykonávání nevyhnutelně potřebné jest. Použil k tomu předpisů, kteréž pan plukovník hrabě Degenfeld-Schonburg pro slavný c. kr. pluk pěchoty arcivévody Rainera vydal, a kteréž všeobecné za dobré uznány jsou.“ 

   [Pozn ed.: plukovníkem hrabětem Degenfeld-Schonburg byl August von Degenfeld-Schonburg (1798-1876), jím vydané a v předmluvě odkazované předpisy se však dosud nepodařilo identifikovat.]

 

TYRŠ: České velení a názvosloví vojenské dle reglementů a polní služby

Vraťmě se však ještě krátce ke Kaškovu Cvičení vojenské pro Národní gardu z roku 1849, o kterém je obecně tradováno, že představovalo důležitý podklad pro spisek Miroslava TYRŠE: České velení a názvosloví vojenské dle reglementů a polní služby c. k. pěchoty rakouské. Praha 1867, 49 s.; online dostupné z digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:8242a140-168e-11e5-b9a6-5ef3fc9ae867

Autorem tohoto spisku byl národní buditel Miroslav Tyrš (1832-1884), který se v roce 1861 zásadně podílel na vzniku Tělocvičné jednoty pražské, později označované Sokol. Ten ve své předmluvě mj. uvedl:

„Dožádán jsa od mnohých ctěných členů ozbrojených sborů městských, abych uvázal se u vypracování českého velení a názvosloví vojenského, vynasnažil jsem se vyhověti spisem tímto přání jejich. Jestiť to totéž velení a názvosloví, které jsem před válkou [v roce 1866] společně s přítelem svým, c. k. setníkem panem Karlem Urbanem de Montefontana chystal pro dobrovolný sbor Sokolský, jemuž ovšem dopřáno nebylo vstoupiti v život, snad hlavně proto, že chtěl aby se mu po česku velelo к boji a jak jsme tehdá doufali, i к vítězství.

Uspořádáno jest velení toto přísně dle návodů pro c. k. vojsko rakouské určených a to v posloupnosti paragrafů v nich obsažených. Jsouť pak při každém uvedena všechna velení v něm přicházející, třebať někdy již dříve podaná, a to za tou příčinou, aby obsažen byl v knížce této zároveň celý pořad cvičební.

V úplnosti, v jaké zde velení české předkládám, přesahujeť snad poněkud potřebu sborů měšťanských; avšak přiznávám se, že jsem zároveň na zřeteli měl nastávající hotovost zemskou, jež, doufáme pevně, nevypraví se při povelech cizích. Možná konečně, že pokusem tímto poslouženo bude sem tam i někomu, jemuž šestinedělní lhůta к přiučení se řeči plukové před nedávném právě vypršela.

Že rozdílu mezi návěštím a povelem přísně šetřeno, že u jednotlivých velení rozlišováno, co, jak a kdy se něco vykonati má, že přihlíženo k tomu, aby poslední slabika povelu skutečně s důrazem se vysloviti mohla, samo se rozumí.“

 

 

Související příspěvky:

Jan Vogeltanz: Vojenské stejnokroje 1848-1849, 1. část: revoluce v Praze a Vídni    (17.08.2016 - varia) Podobně jako v ostatních zemích zasažených revolucí se ale již v březnu objevila nová symbolika, v Praze a v Čechách představovaná národními barvami červenou a bílou. V těchto barvách byly prapory, kokardy - tyto červené se stříbrným lvem - či šerpy a stuhy. Vedle národních se objevily i symboly v monarchii obecně revoluční – tzv. kalabrézy. Obojí, obecná bílá i národní červeno-bílá, byly chápany jako barvy nové konstituce...

Burianovo Cvičení ve zbrani (1835), 1/3: vypracování jednotlivého vojáka

Karel Sáček: C. k. výcvikové řády online

 

Doporučené odkazy:

Potlačení revoluce 1848-49 (diskusní skupina na Facebooku)

   facebook.com/groups/268153430343612