Stejnokroje latinskoamerických armád ve XX. století - část 1/2

29.06.2020 16:48

Jan Vogeltanz

Naposledy upraveno: 29.06.2020

 

Zatímco armády převážné většiny zemí Asie a Afriky zároveň se vznikem samostatných státních útvarů po druhé světové válce oblékly své příslušníky do stejnokrojů značně ovlivněných či dokonce přejatých z uniformních kompletů bývalých koloniálních metropolí, tak ozbrojené síly latinskoamerických států již od počátku dvacátého století, tedy od časů zavádění nových polních stejnokrojů v řadě evropských armád a USA, tyto uniformy iniciativně přejímaly jako vzor adjustace svých vojenských sil. Vedle střihově obdobných kompletů inspirovaných tehdejší US Army, resp. adjustacemi britskými, se uplatnil v různých formách i tehdy zaváděný typ německé císařské armády v barvě feldgrau. V podmínkách Latinské Ameriky se jednalo o světlejší odstíny a často lehčí materiál, střihově všeobecně byly obvyklé uzavřené blůzy s náprsními kapsami a čepice s dýnkem a štítkem, obvykle pouze s kokardou ve státních barvách, méně s miniaturním emblémem ve formě státního znaku. Distinkce byly odvozeny jak od hodností tehdejší US Army, tak ve větší míře opět z tehdejších německých, především dracounových nárameníků, resp. ze vzorů francouzských či britských. Také typ řemení byl ovlivněn evropskými typy, stejně jako obuv. Po ukončení 1. světové války následovaly v meziválečném období četné inovace nejen v akceptování tmavšího khaki odstínu či šedozelené nuance, ale i inovace střihové, především zavádění otevřených blůz pro důstojníky ve většině armád kontinentu, stejně jako v Evropě nově užívaných ocelových přileb z válečného období, tedy nejen britských Mk 1, ale i francouzských Adrian a německých v modernější formě vz. 34/35.

 Po ukončení druhé světové války pak na základě paktu v Rio de Janeiro ze 2. září 1947 byly latinskoamerické armády masivně vybavovány přebytky nejen výzbroje, vozidel a dalšího materiálu, US Army, ale hlavně stejnokrojovými komplety vz. 41 z lehkého světleokrového materiálu včetně nových amerických přileb M 1, kompletů řemení a obuvi a podobně, rovněž v některých armádách distinkčních systémů, převzatých rovněž z hodnostní soustavy americké armády, zejména v karibské oblasti. Posléze následovaly i olivové komplety, ovšem při zachování tradičních přehlídkových a společenských resp. služebních stejnokrojů. Uvedené dodávky z depotů US Army byly určeny převážně pro polní a služební užití.

 

ARGENTINA

Argentinská armáda s takřka stoletou tradicí ozbrojených sil nezávislého státu opustila na přelomu XIX. a XX. století předchozí inspiraci stejnokrojovými předlohami francouzské provenience, které několik desetiletí ovlivňovaly barevné uniformy argentinských pozemních sil.

 Od r. 1900 byl u jejich adjustace už znatelný německý resp. pruský vliv, umocněný zavedením piklhaubny vz. 95 v r. 1911, pochopitelně s argentinskou státní symbolikou, včetně modro-bílo-modré kokardy. Nová šedomodrá služební uniforma důstojníků dostala německý střih, tedy uzavřenou blůzu s ležatým límcem, s náprsními a pobočnými kapsami a jednořadým zapínáním, s modrým lemem límcem a pětiúhlou výložkou v barvě zbraně s černým lemováním a s kovovým emblémem druhu zbraně nebo služby. Okrouhlá čepice se štítkem byla opatřena na dýnku kokardou ve státních barvách a na okolku s emblémem zbraně. Barvy zbraní a služeb tehdy dostaly v budoucnosti následovný systém: pěchota tmavou zelenou, jízda tmavou červenou, generalita a dělostřelectvo šarlatovou, ženie černou, zdravotnictvo purpurovou, intendance hnědou, vojenská hudba bílou a vojenští duchovní fialovou. Polní stejnokroj byl v podstatě ve střihu služební uniformy a v khaki odstínu, se stejným vyjádřením barev a kovových symbolů.

 Na měkkých náramenících služební a polní uniformy byly umístěny distinkce důstojníků, hodnostní označení poddůstojníků a mužstva ve formě ševronů dostalo místo na nadloktí. Generálové se vyznačovali 1-3 zlatistými pěticípými hvězdami na červeném podkladě s dekorativní sutaškou, štábní důstojníci obdobné hvězdy na černém podkladě, subalterní důstojníci krátká kovová břevna (obdélníčky) stříbrné a zlatisté rovněž na černém podkladě. Jako řemení byl u důstojníků zaveden systém Sam Browne z hnědé kůže, mužstvo přijalo nábojové schránky německého typu rovněž z hnědé kůže.

 V lednu 1924 odpadá z výstroje piklhaubna a barva služební a polní uniformy obdržela zelenohnědý odstín. Nadále zůstala okrouhlá čepice s lemy okolku a dýnka v barvě zbraně a s hnědým koženým podbradníkem, u generality a štábních důstojníků nově s 1-2 dekorativními lemy štítku, nový pak byl i státní znak ve věnci na okolku - kokarda na dýnku zůstává - u generálů na červeném podkladě. Novinkou bylo zavedení důstojnické blůzy s otevřeným límcem, opět s náprsními a pobočnými kapsami, s předchozím označením zbraní a služeb na límci, u štábních důstojníků výložka se zlatistou sutaškou, u subalterních se stříbřitou. Na náramenících s lemy a šípovou výložkou na konci u ramenního švu v barvě zbraně a služby, nově nad touto výložkou s číslem formace. Generalita nyní zlatisté hvězdy německého typu nebo anglických pips, štábní důstojníci stylizované zlatisté slunce, u subalterních v kombinaci se stříbřitým, posléze s černým terčíkem jako pokladem. Mužstvo nadále užívalo upnutou blůzu a od r. 1931 s novým označením na límci - širší kosý prýmek v barvě uniformy se středním páskem v barvě zbraně a postranními šedobílými lemy. Nárameník jako u důstojníků, stejně jako lem manžety, hodnostní označení pak umístěno ve formě stříbřitých prýmků (pro vyšší) a otevřených ševronů pro nižší poddůstojníky, vše na podložce v barvě zbraně nebo služby. Na okrouhlé čepici pro polní službu na okolku se objevil kovový symbol zbraně, na dýnku pak nově stylizované slunce, u vyšších velitelů se středovým terčem s číslem formace, jinak kokarda.

 V r. 1931 byla předepsána pro důstojníky ceremoniální tmavomodrá uniforma s uzavřeným stojatým límcem, s barevným límcem a tzv. švédskými manžetami, u vyšších důstojníků a generality se splétanými nárameníky z dracounu německého typu-generálové 1-3 stylizovaná zlatistá slunce na červených terčících, štábní důstojníci též stylizovaná slunce na černých terčících, subalterní důstojníci stříbřitá slunce na rovných dracounových náramenících, na manžetách a límcích v červené barvě pak generálové listový dekor, štábní důstojníci širší a subalterní užší zlatistý lem, podobně jako na štítku čepic opět dvojitý nebo jednoduchý ornament jako na manžetách.

 Již ve třicátých létech u důstojníků zavedeny zlatisté kovové emblémy zbraně bez podložky na límcích, u nové letecké zbraně stylizovaný letící orel. Předepsána byla německá přilba vz. 35, od r. 1938 nahrazená švýcarskou vz. 18.

 Podle nových stejnokrojových předpisů vz. 1946 důstojníci nadále pro slavnostní příležitosti oblékali ceremoniální stejnokroje vz. 31. nicméně na nových khaki stejnokrojích byly zavedeny nové distinkce: pro generály stylizovaná zlatistá slunce na červených terčích s červenou sutaškou nad zkříženými klasy, které společně s jedním klasem na zlatě lemované pětiúhelníkové červené límcové výložce byly užívány až do r. 1955, kdy na náramenících byly zkřížené klasy zrušeny a nově na červeném delším podkladě na límci zavedeny pro generály naturalisticky vyvedené dracounové zlatisté dubové ratolesti.

 Obdobně pro důstojníky byly předepsány distinkce ve formě stylizovaných sluncí na černých terčících, u štábních zlatisté, u subalterních stříbřité a vyšší poddůstojníci dostali stříbřité prýmky na manžetách, mužstvo ševrony na nadloktích.

Hodnosti: voluntario (dobrovolník) de segundo 3 rovné bílé prýmky na nadloktích, voluntario (dobrovolník) de primera classe prýmky, dragoneante (tedy svobodní) žlutý středně silný otevřený ševron na khaki podkladě, cabo (desátník) totéž se slabým ševronem nad, cabo primero (vrchní desátník) totéž se dvěma slabými ševrony, sargento (seržant) 2 středně silné ševrony se slabým, sargento primero (seržant 1. třídy) krátký středně silný prýmek s jedním slabým, sargento ayudante totéž se dvěma, sub-oficial principal slabý prýmek na manžetě, sub-oficial mayor splétaný prýmek žlutý stejně jako předchozí na manžetě. Důstojníci: podporučík (subteniente) stříbřité stylizované slunce, poručík (teniente) 1 stříbřité a nad ním jedno zlatisté slunce, nadporučík (teniente primero) 2 stříbřitá slunce, kapitán (capitán) stříbřitá slunce, major (mayor) 1 zlatisté slunce na černém terčíku, podplukovník (teniente coronel), tytéž 2, plukovník (coronel) tytéž 3. Generál brigády (general de brigada) 1 zlatisté slunce na červeném terčíku a s červeným lemem nárameníku, divizní generál (general de división) tytéž 2 slunce, generál poručík (teniente general) 3 slunce.

 Vojenská akademie (Colegio Militar) oblékla své studenty do předválečných ceremoniálních stejnokrojů, které sestávaly z modré tuniky (tedy blůzy se stojatým límcem) s červeným límcem a vyložením a s červeným okolkem s bílým dýnkem u okrouhlé čepice, stejně tak s bílými pantalóny a opaskem. Jízdní granátnický gardový pluk (tedy presidentská garda) byl vybaven tradičními modrými stejnokroji ve střihu francouzského dělostřelectva 1. císařství, tedy s klopami červeně lemovanými a s červeným límcem a manžetami s čákami s velkým státním emblémem na tzv. amazonském štítě (původně pouze s hořícím granátem) s kokardou a s červenými girlandovými závěsy, tedy v podstatě podle starého modelu z r. 1821.

 Jako polní stejnokroj byl v poválečném období přijat americký vz. 43 v olivové barvě spolu rovněž s americkou přilbou M 1, která postupně nahradila německý i švýcarský model. Jako pokrývka hlavy byla k olivovému polnímu kompletu dodána čepice se štítkem a s malou kokardou. Tankové jednotky měly předepsán jednoduchý overal (kombinézu) s příslušnou ochrannou přilbou, rovněž včetně bot inspirovány americkou předlohou. Na polním stejnokroji nosily všechny hodnosti distinkce buď na levé kapse, nebo přímo na tkanině, poddůstojníci a mužstvo v černém provedení. Speciální formace, nasazené za války o Falklandy byly vedle kamuflážových kompletů vybaveny zelenými barety klopenými francouzským způsobem.

Argentinské vojenské námořnictvo (Armada Argentina) patří v Latinské Americe k nejsilnější námořní síle. Jeho příslušníci jsou vystrojeni ve standardních tmavomodrých uniformách vycházejících z britského modelu. Na důstojnických čepicích je umístěn emblém, který sestává z kotvy s vycházejícím sluncem v převýšení mezi osmi (z každé strany čtyři) vavřínových listů ze zlatistého dracounu. Britského typu jsou rovněž standardní důstojnické prýmky s Elliotovou kličkou na horním prýmku. Vyšší poddůstojníci vedle poněkud redukovaného čepicového emblému mají na důstojnických kabátech na manžetách krátké prýmky bez kličky. U vyšších hodností mužstva je čepicové označení ještě jednodušší a prýmky krátkého typu na nadloktích. Mužstvo vedle stejnokrojů zimních tmavomodrých a letních bílých, obojí rovněž britského vzoru, obdrželo čepici beze štítku s okrouhlým dýnkem. Na límcích pak jsou obligátní 3 bílé proužky po obvodu a u tmavomodrých halen je označení odbornosti na obou nadloktích a distinkce sestávají s ševronů armádního typu.

Hodnosti argentinského námořnictva: námořník (marinero): bez hodnosti. Námořník 1. třídy - vlastně desátník 2. třídy (cabo secundo) středně silný ševron hrotem vzhůru s úzkým ševronem nad ním. Desátník 1. třídy (cabo primero): dtto jako předchozí se 2 úzkými. Hlavní desátník (cabo principal): dtto jako předchozí se 3 úzkými ševrony (u novějšího označení navíc s malou pěticípou hvězdičkou vespod). Lodník 2. třídy (suboficial segundo): 1 středně silný prýmek + 1 slabý prýmek na obou nadloktích (nově navíc se 2 hvězdičkami vespod). Lodník 1. třídy (suboficial primero): dtto jako předchozí se 2 slabými prýmky (3 hvězdičky). Vrchní lodník 2. třídy (suboficial principal): dtto jako předchozí se 3 prýmky (4 hvězdičky) - nošeno na předloktí. Vrchní lodník 1. třídy (subodicial mayor): 2 středně silné prýmky + 1 slabý (4 hvězdičky). Podpraporčík (guardamarina): tenký prým s Eliotovou smyčkou. Praporčík (alferéz de Fregata): středně silný prým se smyčkou. Podporučík (alfréz de Navío): dtto jako předchozí se spodním tenkým prýmem. Poručík (Teniente de Fregata): 2 středně silné prýmky. Kapitán-poručík (teniente de Navío): středně silná - slabý - středně silný prýmek. Fregatní kapitán (capitán de Fregata): 3 středně silné prýmky. Námořní kapitán (capitán de Navío): 4 středně silné prýmky. Kontradmirál (contraalmirante): 1 silný - 1 středně silný prýmek - na bílé uniformě zlatistý nárameník se sluncem na zkřížených kotvách v převýšení nad 1 osmicípou stříbřitou hvězdou. Viceadmirál (vicealmirante): dtto jako předchozí se 2 středně silnými prýmy - 2 stř. hvězdy (nově 3). Admirál (almirante): dtto jako předchozí se 3 středně silnými prýmky - 3 hvězdy (nově 4). Původní distinkce do 50. let.

Námořní pěchota (infanteria de marina) byla zřízena r. 1879, původně s oddíly pobřežního dělostřelectva a r. 1947 organizována podle USMC. Překvapivá shoda mezi pobřežním dělostřelectvem Argentiny a vzdáleného Švédska spočívá u obojích formací v užívání khaki stejnokrojů armádního typu s červenými doplňky (emblémy na čepicích, hodnosti - ty ovšem nejsou u obou zemí totožné, neboť argentinští důstojníci na khaki kabátech mají námořnické distinkce a podklad čepicového emblému je rovněž červený, u mužstva pak námořnické hodnosti jsou v červeném provedení, nicméně označení hodností je armádní).

 Nejmladší složka argentinských ozbrojených sil je letectvo (Fuerza Aerea Argentina), jako samostatné od února 1945, nově vystrojené v modrošedých standardních uniformách s důstojnickými hodnostmi armádního stylu v černé barvě s rombem na horním prýmku jako letectvo italské, u společenských stejnokrojů jsou prýmky žluté. Obdobně poddůstojníci vyšších kategorií dostali stylizované perutě na manžetách, ostatní poddůstojníci a mužstvo ševrony na nadloktích. Emblém na čepici s černým okolkem je u důstojníků státní znak mezi stylizovanými perutěmi, s dracounovým podbradníkem a s dekorem podle kategorií jako u armádních důstojníků.

Hodnosti argentinského letectva: letec - dobrovolník 2. třídy (voluntario segundo): 1 krátký světlemodrý prýmek na nadloktích. Letec - dobrovolník 1. třídy (voluntario primero): dtto 2 prýmky. Letec - svobodník (dragoneante): otevřený světlemodrý ševron na obou nadloktích. Desátník (cabo): dtto ve žluté barvě 1 středně silný - 1 slabý ševron. Četař (cabo primero): dtto jako předchozí - 2 slabé ševrony. Štábní četař (cabo principal): dtto jako předchozí 2 středně silné - 1 slabý ševron. Poddůstojník - rotný (suoboficial auxiliarna předloktí 1 středně silný - 1 slabý prýmek po obvodu ve žluté barvě. Poddůstojník - rotmistr (suboficial ayudante): dtto jako předchozí - 2 tenké prýmky. Praporčík (suboficial principal): na podloktí stylizovaná žlutá peruť. Nadpraporčík (suboficial mayor): dtto jako předchozí - 2 perutě. Podporučík (alferez): středně silný zlatistý prýmek s rombem (na slavnostní a společenské uniformě, na služební a kombinéze - zde na levé straně prsou - v černém provedení). Poručík (teniente): dtto jako předchozí - 1 středně silný a 1 slabý vespod. Nadporučík (primer teniente): dtto jako předchozí, 1 středně silný a 3 slabý vespod. Kapitán (capitán): dtto jako předchozí, 1 středně silný a 4 slabé vespod. Major (mayor): 1 silný - 1 slabý - 1 středně silný. Podplukovník (vice-comodoro): dtto jako předchozí1 silný - 2 slabé - 1 středně silný. Plukovník (comodoro): dtto jako předchozí: 1 silný - 3 slabé - 1 středně silný. Brigádní generál (brigadier): 1 velmi silná s vavřínovým dezénem - 2 středně silná. Generálmajor (brigadier mayor): dtto jako předchozí - 3 středně silné. Generálporučík (brigadier general): dtto jako předchozí 4 středně silné.

Černobílá uniformní schemata zachycují stav jednotlivých armád z přelomu 30. a 40. let 20. století a jsou převzata z příručky Identification: The World's Military, Naval And Air Uniforms, Insignia And Flags, 1943;
online viz archive.org/details/IDWorldsMilitaryNavalAir-nsia

 

BOLÍVIE

Tato jihoamerická republika vinou několika prohraných konfliktů se sousedními státy je jedinou zemí na subkontinentu bez přístupu k moři, který ztratila v tzv. ledkové válce s Chile r. 1884. Nicméně její ozbrojené síly byly orientovány vzhledem ke geografické poloze na horský boj. Byly podobně jako armády sousedních států (především Chile a Argentiny) ovlivněny organizačně, výcvikem a vybavením německými vojenskými misemi, zejména v letech 1901-05 a němečtí instruktoři působili v La Pazu a Cochabambě či Sucre i ve třetím desetiletí (tehdy to byl budoucí velitel nacistických SA Ernst Röhm, který na svou nacistickou hnědou košili připnul i límcové šarlatové výložky s emblémem bolivijského generálního štábu, tedy šesticípou hvězdu v otevřeném dubovém věnci) a naposledy do r. 1933 německý a bolivijský generál Hans Kundt. Německým uniformním vzorem byla pochopitelně ovlivněna i adjustace bolivijské armády, jejíž první polní a služební uniforma sestávala s uzavřené blůzy s náprsními a pobočnými kapsami a z okrouhlé čepice se štítkem a kokardou na límci v šedohnědém odstínu, typickém pro feldgrau uniformu německé císařské armády v r. 1914. Tento vlněný stejnokroj s límcovou výložkou v barvě zbraně patřil i do počátečního vybavení bolivijských jednotek za války v Chacu, kde se ukázal jako naprosto nevhodný vzhledem k horkým klimatickým podmínkám, tedy zcela odlišných od vysokohorského domácího prostředí. Také byl záhy nahrazen lehčí uniformou ze světle khaki materiálu, pro bojové podmínky vhodnější, protože místo otevřené blůzy služební nové uniformy důstojníků byla ve frontovém pásmu nošena pouze okrová košile, jinak s jezdeckými kalhotami a botami včetně lehké okrouhlé čepice. Tento výstrojní materiál byl po r. 1930 dodáván bolivijské armádě britskou firmou Vickers-Armstrong, ovšem bez také již domluvených ocelových přileb. Hodnostní a služební označení bylo jako u předchozího vzoru na náramenících: mužstvo a poddůstojníci malé otevřené ševrony, důstojníci na náramenících u subalterních 1 až 3 šesticípé hvězdy, u štábních důstojníků tyto hvězdy na středním pruhu v barvě zbraně nebo služby, u generálů na zlatistém středním pruhu na červeném nárameníku. Na límci na pětiúhlých výložkách v barvě zbraně bylo u mužstva číslo formace, u důstojníků vedle čísla i symbol zbraně nebo služby vždy v otevřeném dubovém věnci. Barvy zbraní a služeb byly u generálního šarlatová, u pěchoty tmavší červená, dělostřelectva černá, jízdy zelená, ženijních jednotek fialová, letectva tmavomodrá, intendance světle hnědá a zdravotnictva šedofialová. Blůza mužstva i v lehkém khaki provedení zůstávala nadále upnutá. Letectvo mělo letícího kondora na klopě důstojnických uniforem a jako pilotní či pozorovatelský odznak stylizovaná křídla se středním emblémem obojí vycházející z předkolumbovského dekoru architektonických památek říše Inků nošené nad levou kapsou.

 V souvislosti s prohranou válkou o Chaco s Paraguayí 1932-35 je třeba se zmínit o působení československé vojenské mise, která přišla do Bolívie v r. 1934 a v jejímž čele byl brigádní generál Vilém Plaček, dále plukovník Rudolf Bělín, podplukovník generálního štábu Čeněk Kudláček, major dělostřelectva Bohumil Podlezl a štábní kapitán Theodor Pokorný. Tito důstojníci (uvolnění z čs. armády do zálohy) přišli v červnu zmíněného roku a již na podzim provedli na ohrožených úsecích organizační a taktické změny, které přispěly alespoň částečně ke stabilizaci nepříznivé situace, zejména v prostoru Villa Montes, kde byla díky jejich působení odražena paraguayská ofenzíva. Ovšem záhy byli členové mise odvoláni, zřejmě kvůli nelibosti bolivijských činitelů, žárlících na úspěchy mise, odvolané v polovině června 1935. Významná byla také materiální pomoc zbrojovky Brno, když bylo dodáno do Bolívie 50 000 pušek vz. 24, 2 982 lehkých kulometů ZB 30 a 82 000 000 kusů pěchotní munice, vedle dalšího materiálu v celkové hodnotě 1 milionu liber šterlinků.

 Podobně jako ostatní latinskoamerické armády i bolivijské ozbrojené síly po 2. světové válce dostaly americké polní vybavení vz. 41 i vz. 43 jak v olivové, tak v okrové podobě pro služební účely včetně přileb M1 a následně i v padesátých letech inovované americké stejnokroje vz. 5l. Společenské a služební stejnokroje především u důstojnického sboru dostaly ovšem nově šedomodrý odstín a jako distinkce pro tyto příležitosti německý typ nárameníků, tedy dracounových, u vyšších hodností splétaných s podkladem v barvě zbraně se stejným počtem hvězd jako na polních. Poddůstojníci a mužstvo na nárameníky obdrželi stříbřité krátké prýmky resp. vyšší hodnosti opět ševrony. Na důstojnických čepicích pak byl ve věnci státní znak s kokardou na dýnku v převýšení, u plukovníků a generality navíc s listovým dekorem štítku.

 V šedesátých létech dvacátého století pak pod hrozbou infiltrace levicových guerill postavila bolivijská armáda pod velením amerických instruktorů speciálních sil v Cochabambě výsadkový prapor a 3 prapory rangers, které nosily černé barety se specifickým označením (vedle dvou andských horských pluků). Rangers také v říjnu 1967 dopadli a zastřelili proslulého kubánského revolucionáře Che Guevaru.

 Ačkoliv Bolívie neměla od osmdesátých let XIX. století přístup k moři, jak bylo podotknuto výše, přesto zřídila vnitrozemské loďstvo jako říční a jezerní flotilu (Fuerza Fluvial y Lacustre), v dubnu 1966 přejmenovanou na Bolivijské námořní síly (Fuerza Naval Boliviana) pro hlídkovou službu na jezerech a říčních tocích navíc s praporem námořní pěchoty. Stejnokroje byly standardní námořnické angloamerického typu včetně distinkcí s pěticípou hvězdou v převýšení. Vyšší poddůstojníci pak na důstojnickém stejnokroji podobné prýmky měli na náramenících. Střední poddůstojnické hodnosti byly umístěny na obou nadloktích ve formě 2-3 ševronů s hroty dolů a konečně mužstvo v námořnických standardních blůzách opět s červenými ševrony a kotvou na obou nadloktích.

 Bolivijské vojenské letectvo (Fuerza Aerea Boliviana) bylo postavené r. 1944 z bolivijských armádních leteckých sil. Jak je patrno ze známé fotografie bolivijských důstojníků nad tělem zastřeleného Che Guevary z r. 1967 má štábní letecký důstojník šedomodrou uniformu se splétanými nárameníky s emblémem letícího kondora nad státním znakem na dýnku čepice. Na služebních náramenících důstojníků se žlutým středovým pruhem byly armádní hvězdy s perutěmi pod nimi, nižší důstojníci pouze hvězdy s perutěmi a poddůstojníci a mužstvo otevřené ševrony na žlutém pozadí s miniaturními perutěmi v převýšení, u vyšších hodností s obloučkem podobným distinkcím US Air Force.

 

BRAZÍLIE

Brazílie jako největší a nejlidnatější stát Latinské Ameriky disponoval i odpovídajícími ozbrojenými silami.

 Na rozdíl od ostatních sousedů se na jejich vývoji a modernizaci nepodílelo Německo, ale po r. 1920 francouzská vojenská mise, zastaralou flotilu pomáhala po r. 1933 modernizovat Velká Británie a o rok dříve bylo reorganizováno brazilské letectvo-jako součást pozemních sil - za přispění USA.  Jediný německy inspirovaný element byla sice piklhaubna, ale to bylo pouze do r. 1897.

 První moderní stejnokroj v krycích barvách byla uniforma ve světle khaki odstínu předepsaná r. 1908. Jednalo se o jednoduchou blůzu s uzavřeným límcem, doplněnou képi francouzského typu s tmavomodrým okolkem. Místo hnědého řemení byl přijat r. 1917 britský webbing M08 a vzápětí bylo képi nahraženo americkou okrouhlou čepicí se štítkem, opět s tmavším okolkem a označením zbraně v kovovém provedení a s číslem formace na límci. Důstojníci obdrželi na blůzu kapsy.

 V letech 1931 až 33 byla postupně zavedena nová uniforma v olivově zeleném odstínu s tmavším ležatým límcem a kosými manžetami se zapínáním ke krku 7 tmavými knoflíky a s náprsními a pobočnými kapsami, s kalhotami a nárameníky rovněž v tmavším odstínu, se symbolem zbraně nebo služby na límci. Řemení bylo nyní kožené hnědé, kamaše šedozelené, u důstojníků řemení typu Sam Browne, k tomu přilba typu Adrien se splétaným podbradníkem (stylizovaný a kovový), navíc opět s hřebínkem a emblémem na přední části.

Vedle tohoto stejnokroje ovšem obdrželi vojáci z povolání i blůzu s otevřeným límcem, pantalóny a okrouhlou čepici se štítkem, vše v šedé barvě a jako mimoslužební vycházková varianta spolu s obdobnou letní v bílém lehkém provedení.

 Hodnostní označení důstojníků sestávalo z pěticípých hvězd odvozených ze státního znaku, tedy s modrým středovým terčíkem, u vyšších hodností navíc podložených kulatým terčíkem. Miniaturní státní znak byl konečně na náramenících generálů, podle stupně hodnosti podložený zkříženými dubovými ratolestmi v počtu 1 až 3. Ty ostatně v poněkud stylizované podobě byly na límcích generálního štábu, přičemž generalita měla na límci stylizovanou ohnutou větévku se 3 dubovými listy a žaludy. Tato symbolika byla pravděpodobně odvozena od bývalé koloniální metropole Portugalska, protože dub není v Brazílii typickým stromem. Hodnosti mužstva sestávaly s tmavě černých ševronů s hroty nahoru v počtu 3 až nošenými na obou nadloktích.

Moderní adjustace brazilské armády pochází z let 2. světové války, kdy Brazílie stála na straně Spojenců – po vyhlášení války Ose v r. 1942 - a navzdory početné německé, italské a japonské menšině byly vyslány na italské bojiště brazilské expediční síly (Forca Expedicionaria Brazileira - FEB). Zformovány byly 9. srpna 1943 a na italské půdě se vylodily 2. srpna 1944. Sestávaly z 24 473 mužů včetně 15 039 armádního personálu a letecké stíhací skupiny (grupo) a spojovací squadrony soužící v rámci americké 12. letecké armády. Kontingent zařazený do formací 5. americké armády pod velením generála Marc Clarka během bojového nasazení v délce 239 dní ztratil 3 238 mužů (z toho 451 padlých) a zajal 20 473 německých vojáků. Jinak brazilské válečné námořnictvo v rámci spojeneckých námořních sil plnilo zejména v jižním Atlantiku protiponorkovou strážní službu a eskortní doprovod konvojům jako součást 4. flotily US Navy.

 FEB přijel na italské bojiště ještě v původních stejnokrojích vz. 31/33 ale záhy obdrželi jeho příslušníci kompletní americkou adjustaci M 43 včetně přileb M 1. Důstojníci nosili původní distinkce na náramenících a poddůstojníci a mužstvo ševrony na nadloktích všech typů uniforem. Jako specifické rukávové označení pak na levém nadloktí symbol hada s dýmkou. Po návratu z bojiště byl příslušníci FEB pozdravováni kolegy vystrojenými ještě starými uniformami vz. 31/33, ale průběžně i na domácí půdě byl starý stejnokroj nahrazován novým americkým.

Brazilská armáda (Exercito do Brasil) oficiálně zavedla nové olivové uniformy v r. 1946 (včetně nových generálských distinkcí). Důstojníci přijali novou okrouhlou čepici s dýnkem a štítkem s kokardou v barvách brazilské vlajky a oválný emblém se souhvězdím Jižního kříže mezi vavřínovými ratolestmi. Otevřená moderní blůza nyní obdržela kovové symboly zbraní a služeb na límci. Generalita si ponechala stylizovanou větévku na límci a jako nové distinkce zmíněný ovál se souhvězdím Jižního kříže v menším provedení na nárameníky, podložený stojícím mečem a nad 5 až 2 pěticípými stříbřitými hvězdami. Štábní důstojníci dostali nově opět pěticípé hvězdy s modrými středovými terči a s paprsky mezi cípy, subalterní bez paprsků. Vyšší poddůstojník-adjutant měl na nárameníku rámový rombus horizontálně položený, poddůstojníci nadále šedé ševrony. Americké stejnokroje byly doplněny nově nejen vz. 51, ale v osmdesátých létech 20. století i maskovacími komplety a s baretem klopeným na francouzský způsob s jednoduchým oválem.

Brazilské námořnictvo (Marinha do Brazil) bylo vystrojeno v kompletech podle Royal Navy. Na důstojnických čepicích byl emblém pěticípé hvězdy v převýšení nad kotvou v oválu mezi šesti vavřínovými listy z každé strany, jako hodnosti prýmky s kličkou jako u Royal Navy, vyšší poddůstojníci zjednodušený střed s kotvou a s kotvou na manžetách ve zlatistém provedení, další kategorie poddůstojníků emblém s jiným typem listů-palmová ratolest a 3-5 zlatistých otevřených ševronů na obou nadloktích, mužstvo s červenými krokvicemi se specializací v převýšení na blůzách, s okrouhlými čapkami s dýnkem - na bílé uniformě hodnosti v modrém potisku - a u pracovních stejnokrojů s bílými čapkami US Navy (Donald Duck).

Hodnosti brazilského námořnictva: nejnižší hodnosti ve čtyřicátých létech u mužstva na nadloktích modrých blůz v červené barvě (na bílých blůzách v tmavomodré). Námořník 2. třídy (marinheiro segunda classe): 1 ševron hrotem dolů. Poté námořník (marinheiro): dtto ve žlutém provedení pro modrou blůzu. Námořník 1. třídy (marinheiro primeiro classe): dtto se 2 ševrony (červenými), posléze dtto ve žluté barvě pro desátníka (cabo). Desátník původní se 3 červenými ševrony, se 3 žlutými potom četař 3. třídy (terceiro sargento). Četař 2. třídy (sargento segundo classe): jednotné otevřené 4 žluté ševrony. Vrchní četař (primeiro sargento): jednotně 5 žlutých ševronů. Vrchní lodník (suboficial): na modré důstojnické uniformě na předloktí původně stříbřitou kotvu (na bílé uniformě na nárameníku), poté na nárameníku širší zlatistá ševron. Praporčík (guarda-marina): tenký prýmek na podloktí. Podporučík (segundo-tenente): středně silný prýmek s kličkou. Poručík (primeiro tenente): slabý a 1 středně silný prýmek s kličkou. Kapitán-poručík (capitao-tenente): středně silné prýmky s kličkou. Korvetní kapitán (capitao-de-corveta): středně silný + slabý + středně silný prýmek s kličkou. Fregatní kapitán (capitao-de-fragata): středně silné prámky s kličkou. Námořní kapitán (capitao-de-mare-guerra): 4 středně silné prýmky s kličkou. Kontradmirál (contra-almirante): 1 silný a 1 středně silný prýmek s kličkou; na zlatistém nárameníku 2 stříbřité hvězdy se stříbřitou kotvou v převýšení. Viceadmirál (vice-almirante): 1 silný a 2 středně silné prýmky s kličkou; na nárameníku hvězdy v trianglu. Admirál (almirante): 1 silný a 3 středně silné prýmky s kličkou; na nárameníku 3 hvězdy (l v převýšení s věnečkem).

Brazilská námořní pěchota (Fuzileiros navais) oblékala červenou ceremoniální tuniku s modrými kalhotami, služební jako armáda, ale důstojníci čepici svých námořních kolegů a mužstvo bílou lodičku s černým lemem a emblémem formace, tedy zkřížené pušky pod kotvou. Distinkce jako námořnictvo, u důstojníků bez kličky, ale s emblémem sboru v převýšení.

Brazilské letectvo (Forca Aerea Brazileira) bylo reorganizováno v lednu r. 1940 jako samostatný druh ozbrojených sil a v říjnu r. 1942 dostalo středně modré služební stejnokroje. Na okrouhlých čepicích s dýnkem a štítkem byl u důstojníků umístěn stojící meč mezi perutěmi na světlemodrém oválu se zlatistými křídly po stranách. Vyšší poddůstojníci měli křídla užší a menší a mužstvo pouze okřídlený meč. Na náramenících generality 2-5 pěticípých hvězd na zlatistých tuhých náramenících s okřídleným mečem v převýšení, štábní důstojníci 3 a 3 stylizovaná křidélka se středovou hvězdou v kroužku a opět s okřídleným mečem v převýšení (plukovník), podplukovník 2 a 3 křidélka, major 2 a 2 křidélka, kapitán jen 3 křidélka, nadporučík (1mo teniente) okřídlený meč v převýšení nad 2 stylizovanými křidélky, poručík (2do teniente) pouze křidélka, kadet pouze okřídlený meč, poddůstojníci ve štítku na nadloktích se symbolem specializace v převýšení 5-1, opět poněkud odlišně stylizované perutě: 5: 1mo sargento, 4: 2do sargento, 3: 3o sargento, 2: cabo, 1: soldado.

Hodnosti brazilské armády. V poválečném období došlo v distinkčním systému brazilské armády k několika změnám. Vedle zmíněných nových hodností generality byl rozšířen i systém šedých ševronů s hrotem vzhůru a s obloučkem vespod u poddůstojníků a mužstva: vojín - technik (taifeiro segunda classe): v obloučku T. svobodník - technik (taifeiro primeira classe): dtto s 1 ševronem. Desátník (cabo): dtto bez T se 2 šedými ševrony. Četař 3. třídy (terceiro sargento): dtto se 3 šedými ševrony. Četař 2. třídy (segundo sargento): dtto se 5 ševrony, čtvrtý bílý. Četař 1. třídy (primeiro sargento): dtto se 6 ševrony, opět čtvrtý bílý. Podporučík (subtenente): nárameník se žlutým ležatým rombem. Aspirant (aspirante): nárameník s 1 stříbřitou hvězdou bez vnitřního terčíku. Poručík (segundo tenente): 1 hvězda s terčíkem. Nadporučík (primeiro tenente): dtto 2 hvězdy. Kapitán (capitao): dtto 3 hvězdy. Major (mayor): 1 hvězda na zlatistém paprsčitém terčíku + 1 hvězda jako u subalterních důstojníků. Podplukovník (tenente coronel): dtto jako předchozí, 2 hvězdy. Plukovník (coronel): dtto jako předchozí,3 hvězdy. Brigádní generál (general de brigada): výše zmíněný ovál v převýšen malých pěticípých stříbřitých hvězd vedle sebe. Divizní generál (general de divisao): dtto jako předchozí se hvězdami v trianglu. Generál (general de exército): dtto jako přechozí se 4 hvězdami v ve čtverci. Maršál (marechal): dtto jako přechozí s 5 hvězdami ve čtverci.

Hodnosti brazilského letectva. V roce 1945 tuhé zlatisté nárameníky generality s okřídleným mečem v převýšení, který byl v té době i na náramenících leteckých důstojníků nad distinkčním označení. V současnosti okřídlený meč na náramenících generality (již pouze látkové s distinkcemi) a důstojníků není. Je rovněž na náramenících kadetů (cadetes da Academia da Forca Aérea). Distinkce brazilského letectva jsou vyjádřeny stylizovanými perutěmi jak u důstojníků (zde kovové se středovým terčíkem s hvězdičkou a vždy podle hodnosti spojené - po dvou nebo po třech), tak i na rukávových štítcích mužstva v jiné stylizované podobě. Vojín (soldado 2a classe): bez hodnosti. Svobodník (soldado 1aclasse): na modrém štítku na nadloktích 1 žlutá stylizovaná peruť. Desátník (cabo): dtto jako předchozí se 2 perutěmi. Četař 3. třídy (3o sargento): dtto se 3perutěmi. Četař 2. třídy (2o sargento): dtto se 4 perutěmi. Četař 1. třídy (1o sargento): dtto s 5 perutěmi. Rotmistr (suboficial): nárameník se žlutým kovovým páskem. Aspirant (aspirante): nárameník jako předchozí se zlatistým terčíkem s hvězdičkou. Podporučík (2o tenente): terčík s hvězdičkou na 1 kovové peruti. Poručík (1o tenente): dtto se 2 perutěmi. Kapitán (capitao): dtto se 3 perutěmi. Major (mayor): dtto 2 a 2 perutě s terčíky. Podplukovník (tenente-coronel): dtto 3 a 2 perutě s terčíky. Plukovník (coronel): dtto 3 a 3 perutě s terčíky. Brigádní generál (brigadeiro): na dolní části 2 stříbřité hvězdy vedle sebe. Generálmajor (major-brigadeiro): dtto 3 hvězdy v trianglu. Generálporučík (tenente-brigadeiro): dtto 4 hvězdy v kvadrátu. Maršál (marechal-do-ar): dtto jako předchozí navíc s malou pátou hvězdičkou tvořící souhvězdí Jižního kříže.

Brazílie - poručík v polovině 80. let.
(fotografie pocházejí z archivu autora)

Brazílie - poručík námořnictva.

Brazílie - prezidentská garda.

 

EKVÁDOR

Malá jihoamerická republika na pacifickém pobřeží nesoucí vzhledem ke své poloze španělský název rovníku vystrojila svou armádu již v předválečném období v poměrně moderních šedých stejnokrojích amerického střihu, s otevřenými blůzami důstojníků, s okrouhlou čepicí se štítkem a dýnkem, na níž byl státní znak a kokarda na dýnku. Na blůze byly na klopách kovové symboly zbraň (pěchota zkřížené pušky, jízda zkřížená kopí, dělostřelectvo zkřížené hlavně, ženie zkřížený krumpáč a rýč a armádní letectvo okřídlenou vrtuli), u generálů pak v červeném oválu palmovou ratolest, u štábů v oválu podle barev zbraní (pěchota žlutá, jízda tmavomodrá, dělostřelectvo šarlatová, zdravotnictvo fialová a ženie tmavozelená). Distinkce sestávaly u generálů z tuhého nárameníku s červenou sametovou plochou se širokou zlatistou sutaškou a s vnitřními zlatými palmovými ratolestmi nad vyšívaným státním znakem, u důstojníků pak německé dracounové (u vyšších splétané) nárameníky zlatisté se stříbřitými pěticípými hvězdami a s červeným a modrým protkáním podle státní vlajky. Na polních košilích důstojníků nošen nad levou kapsou obdélník v barvě zbraně s hvězdami podle hodnosti a zlatou sutaškou. V poli užívána i mužstvem lodička amerického typu a mužstvo obdrželo dlouhé ševrony nad nadloktími ve zlatistém provedení 1-3, u desátníka ve žluté barvě a s podkladem v barvě zbraně.

Po přistoupení Ekvádoru k Paktu Rio v r. 1947 byly ekvádorské ozbrojené síly s pomocí USA modernizovány, přezbrojeny a přestrojeny podle amerického vzoru.

 Důstojníci ekvádorské armády (Ejército Ecuatoriano) ovšem nadále nosili předválečné služební a společenské stejnokroje. Na šedé okrouhlé čepici se štítkem už nebyla na okolku kokarda, ale podle kategorie byly odlišeny emblémy generálů, kteří nosili na šedém oválu vyšívaný státní znak se zlatistou sutaškou a trojitý zlatistý podbradník, včetně dvojitého listového dekoru na štítku, štábní důstojníci - mimo plukovníků, kteří mají stejné atributy jako generalita - pak odznak smaltovaný, dvojitý podbradník a jednoduchý dekor na štítku. Subalterní důstojníci mají mimo oválu se státním znakem jednoduchý podbradník i lem štítku, stejně jako praporčíci. Na otevřené šedé blůze generalita má stejné nárameníky, ale s 2-4 hvězdami, plukovník obdržel nově 3 hvězdy na zlatistých náramenících, ostatní důstojníci kombinace zlatisté a stříbřité, nadále předchozí nárameníky německého typu, na klopách stále kovová označení zbraní nebo služeb podle US Army (nové jsou označení specializací po válce zavedených). Kalhoty dlouhé šedé, případně jezdecké breeches.

Hodnostní označení ekvádorské armády. Na nadloktí v červeném provedení ševrony ve stylu US Army: vojín (soldado): bez označení. Desátník 2. třídy (cabo segundo): 1 červený ševron hrotem vzhůru. Desátník 1. třídy (cabo primero): dtto 2 ševrony. Četař 2. třídy (sargento segundo): dtto 2 ševrony s obloučkem. Četař 1. třídy (sargento primero): dtto 3 ševrony s obloučkem. Rotný (suboficial segundo): dtto 3 ševrony se 2 obloučky. Rotmistr (suboficial primero): dtto 3 ševrony se 3 obloučky. Důstojníci: subalterní nárameníky dracounové německého typu zlatisté s průsvity v červené a modré na rovných pruzích. Podporučík (subteniente): 1 stříbřitou pěticípou hvězdu. Poručík (teniente): dtto 2 hvězdy. Kapitán (capitán): dtto 3 hvězdy. Štábní důstojníci zlatisté nárameníky splétané se středním stříbřitým pruhem. Major (mayor): 1 stříbřitou pěticípou hvězdu. Podplukovník (teniente coronel): dtto 2 hvězdy. Plukovník (coronel): dtto 3 hvězdy. Generalita: červené sametové nárameníky se zlatistou sutaškou, s vavřínovým půlvěncem u knoflíku a s ležatým státním znakem na dolní části se zlatistými hodnostními hvězdami. Brigádní generál (general de brigada): 2 hvězdy. Divizní generál (general de división): 3 hvězdy. Platné pro armádu (Ejército de Ecuador).

Polní stejnokroj pro všechny hodnosti US M 41 nebo 43 (v olivové barvě, stejně jako následný M 51 a od osmdesátých let 20. století nejprve pro speciální síly, posléze pro celou armádu kamufláž). Polní stejnokroj doplněn přilbou M 1 a polní čepici se štítkem, speciální síly (commandos) karmínové barety s okřídleným padákem na černém oválu. Důstojníci nosí na polních stejnokrojích hodnosti na límci v bronzovém provedení (kovové obdélníčky s hvězdami, generálové navíc se státním malým znakem nad 2 až 4 hvězdami. Vyšší důstojníci hodnosti na pravém límci a státním znak na levém, subalterní v obráceném poměru. Mužstvo a poddůstojníci červené ševrony s obloučky podle amerického stylu na obou nadloktích.

Ekvádorské námořnictvo (Armada Ecuatoriana) je vystrojena jako US Navy, tedy důstojníci v tmavých dvouřadých kabátech s prýmky, nad nimiž je v oválu miniaturní letící kondor, který potom ve větším provedení je na čepicovém odznaku nad kotvou ve věnci. Poddůstojníci a mužstvo mají zimní a letní blůzu s velkým límcem a s 1-3 červenými prýmky na obou nadloktích. Námořní pěchota (Infanteria de Marina), zformovaná v červenci 1962 o síle tří praporů commados je oděna v námořnické adjustaci s označením kondora na červeném oválu s ratolestmi a kotvou. Důstojníci užívají námořní distinkce a názvy hodností, poddůstojníci a mužstvo červené ševrony na černém podkladě a názvy hodností jako v pozemním vojsku. K polní kamufláži nošen černý baret s výše uvedeným emblémem.

Hodnostní označení ekvádorského námořnictva (Armada ecuatoriana): Mužstvo a nižší poddůstojníci červené pásky na nadloktí na černém podkladě. Námořník (grumete): bez hodnostního označení. Námořník po zkoušce (marinero): 1 červený pásek. Desátník 2. třídy (cabo segundo): 2 červené pásky. Desátník 1. třídy (cabo primero): 3 červené pásky. Četař 2. třídy (sargento segundo): 1 žlutý ševron hrotem vzhůru. Četař 1. třídy (sargento primero): 2 žluté ševrony. Lodník 2. třídy (suboficial segundo): 3 žluté ševrony. Lodník 1. třídy (suboficial primero): 4 žluté ševrony. Důstojníci na podloktí zlatisté prýmky se stylizovaným kondorem v oválu v převýšení. Korvetní poručík (teniente de corbeta): 1 středně silný prýmek. Fregatní poručík (teniente de fragata): 1 středně silný + 1 slabý prýmek. Námořní poručík (teniente de navío): 2 středně silné prýmky. Korvetní kapitán (capitán de corbeta): 1 stedně silný prýmek+1 slabý prýmek+1 středně silný prýmek. fregatní kapitán (capitán de fragata): 3 středně silné prýmky. Námořní kapitán (capitán de navío): středně silné prýmky. Admirálové: Kontradmirál (conraalmirante): 1 silný prým + 1 středně silný prým (na bílé uniformě zlatisté nárameníky se stříbřitou kotvou a hvězdami nad sebou). Viceadmirál (vicealmirante): silný + středně silné prýmy. Na nárameníku hvězdy v trianglu.

Ekvádorské letectvo (Fuerza Aerea Ecuatoriana) přijalo šedomodré stejnokroje jako US Air Force po 2. světové válce. Důstojníci obdrželi armádní distinkce, ale na světlemodrém podkladu. Poddůstojníci a mužstvo dostali světlemodré štítky se žlutými stylizovanými křidélky podle hodností nad sebou a s malou žlutou hvězdičkou na obě nadloktí.

Hodnostní označení ekvádorského letectva (Fuerza aérea ecuatoriana). Poddůstojníci a mužstvo na nadloktích ve štítku žluté stylizované perutě s hvězdičkou. Vojín (soldado): bez hodnosti. Desátník 2. třídy (cabo segundo): 1 peruť (křidélka). Desátník 1. třídy (cabo primero): 1 křidélka a hvězdička. Četař 2. třídy (sargento segundo): 2 křidélka. Četař 1. třídy (sargento primero): 2 křidélka a hvězdička. Rotný (suboficial segundo): 3 křidélka. Rotmistr (suboficial primero): 3 křidélka a hvězdička. Důstojníci jako nárameníky jako pozemní vojsko, ale na modrém podkladě. Podporučík (subteniente): 1 hvězda. Poručík (teniente): 2 hvězdy. Kapitán (capitán): 3 hvězdy stříbřité. Major (mayor): 1 zlatistou hvězdu. Podplukovník (teniente coronel): 2 zlatisté hvězdy. Plukovník (coronel): 3 zlatisté hvězdy. Generalita jako armáda s nárameníky z modrého sametu se zlatistou sutaškou a s vnitřní obvodní splétanou šnůrou s červené, modré a žluté niti (stejně jako armáda), s vavřínovými ratolestmi u knoflíku, se zlatistým státním znakem (nověji již ne ležatý i u armády) a s hodnostními zlatistými hvězdami pod ním. Brigádní generál (general de brigada): 2 hvězdy vedle sebe. Generálporučík (teniente genera): 3 hvězdy v trianglu. Generál letectva (general del aire): 4 hvězdy v kvadrátu.

 

CHILE

Jediným státem Latinské Ameriky, jehož armáda pod vlivem vojenských misí na přelomu XIX. a XX. století nejdůsledněji dodržela německé resp. pruské stejnokrojové předlohy, bylo Chile. To platilo především u služebních, ale i ceremoniálních, stejnokrojů od počátku dvacátého století byla chilská armáda (Ejército de Chile) vystrojena v šedozelených stejnokrojích sestávajících s okrouhlé čepice s dýnkem a štítkem s dracounovým podbradníkem s malým dracounovým státním znakem s pěticípou hvězdou v převýšení mezi otevřeným dracounovým vavřínovým věncem na okrouhlém červeném podkladě pro generály, kteří navíc měli na štítku listový dekor. Ostatní důstojníci sice měli na okolku rovněž státní znak ve větším provedení, s hvězdou a s menším otevřeným vavřínovým věncem než generálové. Navíc na dýnku s červeno-bílo -modrou kokardou. Vavřínový dekor v jednodušším provedení byl i na štítku plukovníků. Jednoduchá blůza upnutá ke krku a lemovaná červeně měla všité náprsní a poboční kapsy s viditelnými hrotitými příklopkami a sedm knoflíků v jedné řadě. Hodnostní označení generálů bylo na červených dracounovou sutaškou lemovaných příčných obdélnících na konci ramen s hodnostními hvězdami, ve stylu americké armády za občanské války. Distinkce ostatních důstojníků sestávaly z nárameníků německého stylu, tedy u vyšších hodností dracounových splétaných zlatistých, u nižších rovné dracounové pruhy, s pěticípými distinkčními hvězdami s podkladem v barvě zbraně nebo služby. Průsvity z hedvábných nití v barvách chilské vlajky, tedy, červené, bílé a modré. Na límcích generálů byly červení hrotité výložky opět s miniaturním státním znakem a s horním a předním lemem s listového dekoru. U ostatních důstojníků byly hrotité výložky s kovovým emblémem nebo číslem formace v barvě zbraně nebo služby:pěchota přilbu na zkřížených bodácích, na červené černě lemované výložce, obrněné jednotky tank na zkřížených šavlích na žluté výložce, sedm různých jezdeckých pluků mělo stříbřitý symbol na světle modré výložce: 1. pluk (Granaderos) granát, 2. pluk (Cazadores) lesní roh, 3. pluk (Husares) lebku na zkřížených hnátech, 4. pluk (Coraceros) kyrys, 5. pluk (Laneceros) zkřížená kopí s praporečky, 6. pluk (Guias) zkřížené šípy a konečně 7. pluk (Exploradores) zkřížené šavle a kyrys na světlemodrém podkladě. Dělostřelectvo se vyznačovalo zkříženými hlavněmi na černém podkladě, ženijní oddíly zkřížené krumpáče a kotvu na tmavě modré, spojaři blesky na bílém. Jinak další hodnostní stupně, tedy poddůstojníci a mužstvo nosily tuniky ke krku rovněž šedozelené, ale s našitými kapsami a se ševrony na náramenících lemovaných červeně, stejně jako stříbřité ševrony - lemované rovněž červeně.

 Od r. 1940 důstojníci užívali k šedozelené uniformě polní čepici podle modelu tehdejších německých horských myslivců s národní kokardou, krátkou bundu, podobnou battledressu a límcovým vyložením ze služebního stejnokroje a distinkcemi na hrotitých náramenících, u generálů původní distinkce, u vyšších důstojníků 1-3 hvězdy se zlatistou sutaškou, subalterní hvězdy bez sutašky. Nošena německá přilba vz 35.

V r. 1952 navštívila Chile americká vojenská mise a polní stejnokroj dostal nové americké prvky. Důstojnická služební a ceremoniální uniforma byla sice zachována, ale r. 1982 všechny druhy zbraní obdržely stejné zlatisté označení na červených jednotných límcových výložkách. V červnu 1981 dostal vrchní velitel a diktátor generál Augusto Pinochet titul Capitan-General odpovídající maršálovi v jiných armádách s 5 hodnostními hvězdami a brigádník 3 zlatisté hvězdy na plukovnických náramenících.

Polním stejnokrojem se již dříve stala americká olivová souprava vz. 43 resp. vz. 51. Zároveň byla i přijata americká přilba M 1. Hodnosti na polní uniformě byly ve formě hvězd a krátkých prýmků. Nově byly zavedeny na místo předválečných rovných prýmků ševrony otevřené, opět u vyšších hodností zlatisté, u nižších červené a vždy s hvězdou v převýšení.

Vojenská akademie (Academia Militar) byla oblečena v pruských tmavomodrých zbrojních kabátech, s piklhaubnami s bílým žíněným chocholem s kondorem jako emblémem se státním znakem na prsou.

Chilské válečné námořnictvo (Armada de Chile) bylo vystrojeno podle amerického vzoru, důstojníci měli na čepici s bílým dýnkem stříbřitou kotvu a stejnou hvězdu v převýšení ve zlatistém otevřeném věnci a podle stupně hodnosti i listový dekor na štítku. Mužstvo, rovněž ve standardních uniformách se širokým límcem, v bílém letním nebo zimním modrém provedení; vyšší poddůstojníci s hodnostmi na obou rukávech ve formě ševronů na manžetách jinak důstojnických uniforem a u mužstva potom žlutých ševronů na nadloktích s označením specializace v převýšení (na bílých uniformách v černém provedení). Tyto ševrony s hroty dolů.

Chilská námořní pěchota (Infanteria de la Marina) u důstojníků jako u námořnictva s emblémem hradu na zkřížených hlavních a kotvě na levé straně hrudi, u mužstva tento emblém na baretech a na nadloktích zkřížené pušky nad ševrony.

Letectvo (Fuerza Aérea de Chile) jako samostatná součást ozbrojených sil už od r. 1930, v šedomodrých uniformách s otevřenými blůzami, od r. 1945 s hodnostmi jako námořnictvo, ale u důstojníků na černém podkladě jako RAF, tedy světlemodré prýmy, stejně tak mužstvo světlemodré ševrony s hrotem dolů a s hvězdičkou v převýšení na obou nadloktích. Na klopách uniformy malý letící kondor, stejný ve větším provedení na čepici důstojníků ve zlatém otevřeném věnci a s hvězdou v převýšení a u důstojníků - podbradník černý kožený -na štítku podle kategorie listový dekor, který i v malém provedení v pásu na límcích generálů.

Chilské četnictvo (Carabineros) je adjustováno v khaki otevřených blůzách se zelenými doplňky a stříbřitým kovem jinak armádních hodností, s pětiúhelníkovými zelenými výložkami na límcích se zkříženými puškami, které jsou rovněž v otevřeném věnci na čepici s hvězdičkou v převýšení. Hodnosti chilských carabineros (četnictva). Desátník (cabo segundo): na nadloktích širší zelený prýmek. Vrchní desátník (cabo primero): dtto se 2 prýmky. Četař (sargento segundo): dtto zlatistý prýmek. Vrchní četař (sargento primero): dtto 2 prýmky s hvězdičkou v zeleném terčíku v převýšení. Poddůstojník (suboficial): černý nárameník se zeleným lemem a 3 stříbřitými zeleně lemovanými prýmky. Rotmistr (suboficial mayor): dtto s hvězdičkou nad prýmky v převýšení.

Hodnostní označení chilské armády. Vojín (soldado secondo classe): na štítku pěticípá hvězdička v červeném terčíku. Svobodník (soldado prima classe): dtto, pod terčíkem červený prýmek. Desátník (cabo secondo classe): na terčíku červený ševron hrotem dolů. Vrchní desátník (cabo prima classe): dtto 2 ševrony. Četař (sargento secondo classe): na terčíku žlutý ševron s červeným lemem. Vrchní četař (sergento prima classe): dtto 2 ševrony. Rotný (suboficial): dtto jako předchozí se žlutou hvězdičkou v převýšení. Rotmistr (suboficial mayor): dtto jako předchozí se 3 ševrony bez hvězdičky. Varianta: na nárameníku s červenými lemy 3 ševrony s hroty vzhůru. Důstojníci: Podporučík (subteniente): zlatistý dracounový nárameník s průsvity v červené a modré barvě s 1 stříbřitou hvězdou na červeném podkladě. Poručík (teniente): dtto se 2 hvězdami. Kapitán (capitán): dtto se 3 hvězdami. Major (mayor): splétaný dracounový nárameník se středovým pramenem s červenými a modrými průsvity s 1 hvězdou a na červeném podkladě. Podplukovník (teniente-coronel): dtto jako předchozí se 2 hvězdami. Plukovník (coronel): dtto jako předchozí se 3 hvězdami. Generalita: Brigádní generál (general de brigada): na červeném zlatistě lemovaném obdélníku 2 zlatisté hvězdy. Divizní generál (general de división): dtto jako předchozí se 3 hvězdami. Generál (comandante en jefe): dtto jako předchozí se 4 hvězdami. Kapitán generál (capitán general): dtto jako předchozí s 5 hvězdami (pouze Augusto Pinochet).

Hodnostní označení chilského námořnictva (Armada): Námořník (grumete): žlutá kotva na černém podkladě na nadloktí. Vrchní námořník 2. třídy (marinero secondo classe): dtto jako předchozí s 1 žlutým prýmkem a s označením specializace v převýšení. Vrchní námořník 1. třídy (marinero prima classe): dtto jako předchozí se 2 prýmky a označením specializace. Desátník 2. třídy (cabo secondo classe): dtto jako předchozí se žlutým ševronem hrotem dolů a označením specializace v převýšení. Četař 2. třídy (sargento seconda classe): dtto jako předchozí s jedním silnějším ševronem nad jedním slabým s označením specializace v převýšení. Četař 1. třídy (sargento prima classe): dtto jako předchozí se 2 silnějšími ševrony a s označením specializace v převýšení. Poddůstojník (suboficial): na podloktí slabý žlutý ševron hrotem vzhůru. Vrchní poddůstojník (subodicial mayor): dtto jako předchozí se 2 středně silnými ševrony. Důstojníci: Podporučík (subteniente): 1 středně silný prýmek s hvězdičkou v převýšení. Poručík (teniente secondo clasee): dtto se 2 prýmky. Nadporučík (teniente prima classe): dtto jako předchozí se 3 prýmky. Korvetní kapitán (capitán de corbeta): dtto jako přechozí se prýmky silnějšími než předchozí se středním středně silným. Fregatní kapitán (capitán de fragata): dtto jako předchozí se 3 stejně silnými prýmky. Námořní kapitán (capitán de navío): dtto jako předchozí se 4 prýmky. Admiralita: Kontradmirál (contraalmirante): dtto jako předchozí se silným prýmem a 1 středně silným prýmkem. Viceadmirál (vicealmirante): dtto jako předchozí s 1 silným a 2 středně silnými prýmky. Admirál (almirante): dtto jako předchozí se 3 středně silnými a 1 silným prýmem.

Hodnostní označení chilského letectva (Fuerza aerea). Vojín (soldado segundo): šedostříbrnou hvězdičku na nadloktích. Svobodník (soldado primero): dtto se dvěma šedomodrými proužky po stranách. Desátník (cabo segundo): světlemodrá ševron hrotem dolů s hvězdičkou v převýšení na podkladě s obloučkem na obou nadloktích. Vrchní desátník (cabo primero): dtto se ševrony. Četař (sargento segundo): dtto se 3 ševrony. Vrchní četař (sargento primero): dtto se ševrony dolním širším. Poddůstojník (suboficial): dtto se 3 širšími ševrony. Rotný (suboficial mayor): 1 ševron hrotem vzhůru na podloktí s hvězdičkou v převýšení. Důstojníci: podporučík (subteniente): 1 středně silný světlemodrý prýmek s hvězdičkou. Poručík (teniente): dtto se 2 prýmky. Kapitán (capitán de bandada): dtto se 3 prýmky. Major (comandante de escuadrilla): silnější prýmek + středně silný + silnější. Podplukovník (comandante de grupo): 3 silnější prýmky. Plukovník (coronel de aviación): 4 silnější prýmky. Generálmajor (general de brigada aérea): silný + středně silný prýmek. Generálporučík (general de aviación): dtto se 2 prýmky. Generál (comandante en jefe): dtto se 3 prýmky. Důstojníci: podporučík (subteniente): stříbřitý dracounový nárameník s modrými a červenými průsvity na zeleném podkladě s hvězdou. Poručík (teniente): dtto se 2 hvězdami. Kapitán (capitán): dtto se 3 hvězdami. Major (mayor): splétaná stříbřitý nárameník se středním pruhem s modrými a červenými průsvity na zeleném podkladě a s 1 hvězdou. Podplukovník (teniente coronel): dtto se 2 hvězdami. Plukovník (coronel): dtto se 3 hvězdami. Generálmajor (general): ramenní zelené obdélníky (jako armádní generalita) se zlatistou obvodovou sutaškou a zlatistými hvězdami. Generálporučík (general subdirector y general inspektor): dtto se 3 hvězdami. Generál (general director): dtto se 4 hvězdami.

 

KOLUMBIE

Tato iberoamerická republika sousedí s Venezuelou, Ekvádorem a Panamou. Kolumbijská armáda již před II. světovou válkou obdržela poměrně moderní khaki (se zeleným odstínem) stejnokroje, především u důstojnického sboru, s otevřenou blůzou a s okrouhlou čepicí s dýnkem a kokardou v barvě státní vlajky na okolku, jako přilba sloužil francouzský model Adrian. Na klopě stejnokroje byl umístěn symbol zbraně nebo služby. Hodnosti mužstva byly otevřené ševrony na nadloktí, u důstojníků systém hvězd na náramenících, u generálů se dvěma kovovými pásky a stylizovaným zlatistým sluncem, u plukovníka tři hvězdy podložené páskem, u podplukovníka dvě s páskem, majora bez pásku jedna a kapitán až podporučík 3 až 1 hvězdu.

 Po r. 1947 kolumbijské ozbrojené síly podobně jako další armády sdružené v Paktu Rio přijaly americkou pomoc a v rámci reorganizace vystrojily své příslušníky do stejnokrojů americké provenience. Za korejské války Kolumbie vyslala v rámci jednotek OSN na korejské válčiště prapor, ale armáda od konce čtyřicátých let vedla těžké boje s vnitřním levicovým protivníkem v guerillových uskupeních FARC a ELN.

 Důstojnická adjustace sestávala ze zimního olivově zeleného kompletu a z letních okrově zbarvených služebních uniforem, opět s okrouhlou čepicí se štítkem, s národní kokardou na dýnku a nově zlatistým emailovým státním znakem na okolku, později jako v US Army nošeny zlatisté podbradníky a u vyšších hodností i listový dekor na štítku. Modernizované byly nové hodnosti, ovšem inspirované předchozími, a rozšířený rejstřík druhů zbraní a služeb na límci. Jako přilba kolumbijské armády (Ejército de Colombia) sloužila nově rovněž americká M 1 a jako polní komplet i pro mužstvo byl zaveden americký vz. 43. Elitní útvar rangers (Lanceros) dostal černé barety a záhy kamuflážový komplet a po té byla v maskovací uniformě vystrojena celá armáda.

 Hodnostní označení kolumbijské generality nově sestávalo z 1 až 3 stylizovaných zlatistých sluncí, vyšší důstojníci obdrželi 1-3zlatisté pěticípé hvězdy a střední krátké břevno (tedy vlastně předchozí pásek), subalterní důstojníci 1-3 zlatisté pěticípé hvězdy. Vyšší poddůstojníci nosili na služebním stejnokroji 1-2 červené pěticípé hvězdy na nadloktích na podložce pentagonálního tvaru s ševrony v barvách státní vlajky, tedy silnější žlutý, středně silný modrý a slabý červený s hroty dolů. Mladší poddůstojníci na jediném typu, tedy polním stejnokroji, pouze ševrony a to cabo segundo červený, cabo primero navíc modrý a sargento segundo navíc i žlutý, přičemž sargento viceprimero navíc ještě červený rombus v převýšení. Zmínění s hvězdami tedy sargento primero - 1 a sargento mayor - 2. Mužstvo dragonenate (asi voják 1. třídy) je červený rombus horizontálně položený a svobodník (soldado distinguido) červený terčík.

 Označení zbraní a služeb sestávalo ze symbolů na límci:u generálů státní znak mezi ratolestmi, pěchota zkřížené pušky, jízda zkřížené šavle, tankové jednotky tank na zkřížených šavlích, dělostřelectvo zkřížené dělové hlavně a ženie hrad.

Kolumbijské námořnictvo (Armada de Colombia) podobně jako většina latinskoamerických námořních sil obléklo stejnokroje inspirace Royal Navy. Důstojníci na čepicích s bílým dýnkem kotvu ve vavřínovém otevřeném věnci s letícím kondorem v převýšení. Distinkce důstojníků s kličkou na vrchním proužku. Vyšší poddůstojníci emblém s menším věncem a původně distinkce anglického typu vystřídány koncem sedmdesátých et XX. století systémem zlatistých kotev na pětiúhlém tmavomodrém štítku na nadloktí: 1 kotva pro marinero segundo, zkřížené kotvy pro marinero primero, dtt s hvězdičkou suboficial tercero, dtto 2 hvězdičky subooficial segundo, dtto 3 hvězdičky suboficial primero. Suboficial jefe dtto 1 hvězdičku a kondora v převýšení, suboficial jefe técnico dtto a 2 hvězdičky. Hvězdičky a kondor pouze v konturách.

Kolumbijská námořní pěchota (Infanteria de la Marina de Colombia) byla postavená již v r. 1936 oblečena a s hodnostmi jako námořnictvo, mužstvo červené i druh zbraně místo kotvy.

Kolumbijské letectvo (Fuerza Aérea Colombiana) od r. 1943 samostatný druh vojska oděný v šedomodrém výstrojním kompletu, u důstojníků s emblémem velkého letícího kondora ve zlatistém otevřeném věnci. Důstojnické hodnosti odpovídají tvarově a provedením armádním, ale poddůstojníci a mužstvo mají distinkce specifické: společné jsou stylizované žluté perutě po straně štítku s iniciálami FAC, u dragonenate jen perutě, (cabo segundo) se zaobleným páskem po stranách, u cabo primero 2 pásky, sargento segundo 3, sargento vice primero navíc rombus nad perutěmi, sargento primero místo rombusu hvězdičku a sargento mayor 2 hvězdičky.

 

KUBA

 Od r. 1902 formálně nezávislá Kuba budovala své ozbrojené síly pod vlivem USA, takže se to odrazilo i v adjustaci, která v podstatě přejala americký styl stejnokrojů a i v předválečném období. Když po r. 1926 US Army zavedla moderní styl otevřených blůz, kubánští vojáci nadále nosili uzavřené blůzy na 7 knoflíků, okrouhlé čepice se štítkem a kalhoty ve světle khaki provedení, tedy okrové barvě. Kubánská armáda (Ejército de Cuba) tyto stejnokroje užívala i po r. 1945. Na čepici byl zlatistý emblém státního znaku v otevřeném dubovém a vavřínovém věnci (u poddůstojníků a mužstva v terčíku). Distinkce byly na náramenících u důstojníků a na límci pak kovový symbol zbraně, přičemž generalita měla na límci pěticípou hvězdu. Vyšší důstojníci dostali 1-3 stříbřité pěticípé hvězdy, subalterní 1-3 zlatisté otevřené ševrony, vyšší poddůstojníci zlatisté krátké břevno. Hodnosti poddůstojníků a mužstva obdržely formu ševronů v barvě zbraně na obou nadloktích: 3 ševrony nad 2 břevny, 2 ševrony a 1 břevno. 1-2 ševrony. Polní stejnokroj vzhledem k e karibskému podnebí sestával s khaki tzv. montanského klobouku obvyklého u US Army ve dvacátých létech, se splétanou šňůrou v barvě zbraně po obvodu zvonu. Košile byla v okrové barvě, se stejnobarevnou kravatou, kovové symboly zbraní a služeb na límci, ke khaki jezdeckým kalhotám patřily plátěné kamaše americké provenience. Barvy zbraní a služeb včetně kovových symbolů byly následující: pěchota zelená a zkřížené pušky, jízda (guardia provincional) žlutá a zkřížené šavle, dělostřelectvo červená a zkřížené hlavně, ženie hrad a purpurovou barvu. Od r. 1948 byl stejnokroj kubánské armády modernizován, když byl přijat americký vzor 41 v pískové barvě, tedy otevřená saka, všeobecně byla přijata i americká přilba M 1, nošena košile a pantalóny rovněž z lehkého materiálu a v pískové barvě. Na počátku padesátých let obdrželi kubánští vojáci a důstojníci olivově zelené americké polní stejnokroje vz. 43 s polní čepicí tzv. Walker cap v měkké i vyztužené formě. U poddůstojníků byly zavedeny ševrony s obloučky jako v US Army.

 Odboj Fidela Castra začal 26. července 1953 nezdařeným útokem na armádní kasárna Moncada v Santiagu de Cuba a po propuštění a exilu v Mexiku se vylodil Castrův oddíl v prosinci 1956 z jachty Granma na východokubánském pobřeží.

Tentokrát byli revolucionáři úspěšní a pod názvem revoluční vojsko (Ejército revolucionario) vedli partyzánskou válku až do vítězného převzetí moci na počátku r. 1959. Jejich vybavení bylo velmi rozmanité, většinou v kořistných olivových armádních uniformách, jako pokrývka hlavy vedle zmíněné Walker cap byly obvyklé i černé barety a na levém nadloktí páska v červeno-černé barvě s nápisem 26. JULIO na paměť prvního pokusu. Zpočátku byly ponechány původní armádní distinkce, ale už r. 1960 byla zavedena zelenohnědá důstojnická uniforma pro denní potřebu a nově zaveden i název Fuerzas Armadas Revolucionarias (FAR), tedy ozbrojené revoluční síly jako nový titul. Ovšem pro vyšší důstojníky byly určeny nové distinkce ve formě pěticípých hvězd a to pro majora jen hvězda, pro divizního velitele (tedy - i následující - nová hodnost) commandante de division hvězda v kroužku, commandante de cuerpo (sborový velitel) hvězda v pentagonálním rámečku a konečně commandante de ejército. Později commandante v rámečku ve tvaru gotického štítku vrchní velitel, tedy Commandante en jefe (Fidel Castro) bílou hvězdu v červeno-černém rombu, posléze doplněno zkříženými palmovými ratolestmi. Později název commandante změněn na general. Hodnost commandante trvala i v r. 1973, kdy byla umístěna na světlezelených náramenících sovětského typu a sovětizace jak stejnokrojů, tak hodností důsledně provedena v r. 1980. kdy byly zavedeny důstojnické pogony s průsvity sovětského typu a u mužstva na náramenících - pro polní službu na návlecích na olivových košilích-jako v sovětské armádě, tedy 1-3 žluté prýmky, širší pro rotné a T pro staršiny, včetně praporčických hvězdiček. Pod distinkcemi poddůstojníků a mužstva ve žlutém provedení inic. FAR. Samozřejmě zavedena sovětská přilba vz. 1940, na důstojnických otevřených blůzách límcové petlice v barvě zbraně, na okrouhlých čepicích na dýnku státní znak ve věnci a okolek rovněž v barvě zbraně.

Sovětský styl trval až do devadesátého roku, poté se distinkce - mimo generálských, kde pod hvězdami byly zkřížené ratolesti a klikatý khaki dezén sovětského stylu nadále, vrátily do stavu ze šedesátých let.

Kubánské námořnictvo předrevolučního období (Armada de Cuba) v podstatě až na čepicový emblém důstojníků převzalo jak výstrojní, tak hodnostní elementy US Navy. Emblém na důstojnické čepici sestával ze státního znaku na zkřížených kotvách v otevřeném věnci. Po r. 1960 revoluční námořnictvo (Marina de Guerra Revolucionaria) sice v původních stejnokrojích a s distinkcemi, po r. 1973 podobná sovětizace jako u pozemních sil, tedy zavedení důstojnických pogon, u admirality s podobnými pěticípými hvězdami s paprsčitým podkladem. Poddůstojníci a mužstvo stejné pásky jako armáda na černých náramenících, námořní pěchota s černými barety a overaly, s proužkovaným tílkem a s rukávovým štítkem, tedy až na státní emblém, vystrojena rovněž podle sovětského modelu.

 Letecké síly diktátora Fulgencia Batisty se lišily od armády pouze okřídlenou vrtulí na límcích, po revoluci nově nazvané letectvo jako Fuerza Aérea Revolucionaria v armádních stejnokrojích, po převzetí sovětského modelu k pogonám a nárameníkům náležely světlemodré průsvity resp. pogony.

 

MEXIKO

Mexická armáda (Ejército Mexicano) vystrojila své příslušníky již na počátku XX. století do uzavřených blůz se stojatým límcem, s náprsními a pobočnými kapsami, s okrouhlou čepicí se štítkem s národní kokardou (červeno-bílo-zelenou), s jezdeckými kalhotami a kamašemi, s hnědým řemením. Barva stejnokroje byla světle šedookrová, distinkce mužstva byly kosé prýmky v barvě zbraně na podloktí, u důstojníků ve formě příčných ramenních obdélníčků (obdoba jako v US Army za občanské války)s černým polem a zlatistým dracounovým lemem, u generality s vnitřním listinným dekorem s miniaturním státním znakem, u generál-poručíka navíc 2 stříbřitými pěticípými hvězdami. Obvodní prým u generality byl stříbřitý, pouze vavřínové ratolesti po stranách hvězd zlatisté. Generál major pouze orla a postranní vavřínové ratolesti, brigádní generál orla bez ratolestí. Plukovník lem obdélníčku zlatistý, pouze u jízdy stříbřitý a jinak 3 stříbřité hvězdy, podplukovník 2 hvězdy a major jednu. Kapitán 3 kolmé krátké prýmky stříbřité nebo zlaté, poručík 2 a podporučík jeden prýmek. Tento stav trval až do r. 1925, kdy byly zavedeny standardní nárameníky s obdobnými symboly a distinkcemi, ale v nové úpravě. Generalita přenesla orla a hvězdy na dolní část nárameníku, listinný dekor byl u knoflíku, sutaška po obvodu. Stejně tak plukovník až major měli nově hvězdy na dolní části, plukovník v trianglu, podplukovník vedle sebe, major jednu, sutaška po obvodu s dodatečným vlnitým ornamentem. Nově byly koncipovány hodnosti subalterních důstojníků, kdy krátké obdélníčky byly v kolmé pozici ke knoflíku a na dolní části nárameníku, u kapitána 1. třídy všechny 3 spojeny prýmkem, u kapitána druhé třídy se středním obdélníčkem kratším, u poručíka dva spojené obdélníčky a u podporučíka jeden. V této době obdržela mexická armáda i nové stejnokroje v šedozelené m odstínu, s francouzskými přilbami Adrien. Poddůstojníci dostali obdobné obdélníčky ve stejném poměru jako subalterní důstojníci, ale v barvě zbraně, distinkce nošeny též na okolku okrouhlé čepice. Barvy zbraní-v lemech reprezentující nositele na dýnku a okolku čepice, lemech nárameníků a u důstojníků také lemech manžet s braniborskou patkou-a kovové symboly byly následující: pěchota červená se zkříženými puškami a trubkou, jízda světlemodrá se zkříženými šavlemi, dělostřelectvo karmínová a zkřížené hlavně s hořícím granátem, ženie zkřížené kladivo s lopatou a pochodní s černou barvou, generální štáb světlemodrou barvu s červeným lemem a se zkříženou šavlí a klíčem na stylizovaném slunci, letectvo - od r. 1930 samostatné jako Fuerza Aérea Mexicana (FAM) - okřídlenou vrtuli a barvu fialovou. Tento stav trval do konce 2. světové války, v jejímž průběhu Mexiko stálo na straně spojenců a v r. 1945 poslalo na Filipíny 201. bitevní squadronu s letouny P-47 Thunderbolt pod titulem Aguillas Aztecas, čili aztéčtí orli.

 Již příslušníci této jednotky nosili standardní letní a služební uniformy US Army Air Force, tedy vz. 41 - okrové košile s kravatou kalhoty a blůzy, okrouhlé čepice, vše ovšem s distinkčním označením mexickým, včetně nášivky na levém nadloktí. Po podpisu členství Mexika v Rio paktu v r. 1947 pak byla postupně mexická armáda vybavována khaki stejnokroji US Army, letectvo dostalo šedomodré uniformy jako US Air Force.

Distinkce nadále nošeny na náramenících a okolku čepice, od r. 1955 u důstojníků zlatistý podbradník a distinkční lemy - podle kategorií - na černém štítku čepice, s tuhými nárameníky v barvě stejnokroje. Upraveny byly distinkce, generálové pouze státní znak na dolní části nárameníku a 1 až 3 hvězdy nad sebou, na klopě ornamentální dekor listový, na dýnku čepice státní znak s hvězdami v převýšení, vyšší důstojníci 1-3 hvězdy ve zlatě (generalita stříbřité a státní znak zlatistý), subalterní zlatisté obdélníčky předchozího stylu, mužstvo nyní prýmky příčně na dolní části nárameníku v černé barvě a s lemy v barvě zbraně. Po r. 1977 černá upnutá blůza jako služební u důstojníků, nadále se symbolem zbraně na límci, u generálů na náramenících na dolní části zlatistý dracounový proužek, u důstojníků obdobný v barvě zbraně. Nově symboly zbraní u technických zbraní - tmavě modrá a hrad, spojaři blesk na zkřížených praporcích a barva zbraně středně modrá.

Hodnostní označení mexické armády (Ejército mexicano nebo de Mexico) a letectva (Fuerza aérea mexicana). Jsou stejné jen u letectva na černých náramenících důstojníků: vojín (soldado): bez hodnostního označení. Svobodník - voják 1. třídy (soldado di primera): uprostřed nárameníku krátký svislý černý proužek s lemy v barvě zbraně. Desátník (cabo): na dolní části nárameníku černý pásek s lemem v barvě zbraně. Četař (sargento segundo): dtto jako předchozí se 2 pásky. Vrchní četař - rotný (sargento primero): dtto jako předchozí se 3 pásky. Důstojníci: podporučík (subteniente): na dolní části nárameníku krátký svislý zlatistý prýmek. Poručík (teniente): dtto jako předchozí se 2 spojenými prýmky. Kapitán 2. třídy (capitán segundo): dtto jako předchozí se 3 spojenými prýmky - středový kratší, kapitán 1. třídy (capitán primero): dtto jako předchozí se 3 stejnými prýmky. Major (mayor): v dolní části nárameníku 1 zlatistá pěticípá hvězda. Podplukovník (teniente coronel): dtto jako předchozí se 2 hvězdami vedle sebe. Plukovník (coronel): dtto jako předchozí se 3 hvězdami v trianglu. Generalita: brigádník (general de brigadier): na dolním kraji nárameníku zlatistý proužek se zlatistým státním znakem v převýšení s 1 stříbřitou hvězdou nad. Brigádní generál - generálmajor (general de brigada): dtto jako předchozí se 2 hvězdami. Divizní generál - generál poručík (general de división): dtto jako přechozí se 3 hvězdami. Armádní generál (general de ejército - minister): dtto jako předchozí se 4 hvězdami. Platné od r. 1978.

 Polní stejnokroj US model 43 a posléze M 51 s čapkou tzv. Walker cap a M1 přilbou, s kamufláží M 67. Parašutisté fialový baret, jinak všechny hodnosti na polních uniformách umístěny na snímatelných návlecích nárameníků, od r. 1977 černých s proužkem v barvě zbraně. Svobodník kolmý obdélníček ohraničený lemem v barvě zbraně.

Mexické námořnictvo (Armada de Mexico) v podstatě vystrojeno jako US Navy, důstojníci jako odznak státní znak ve věnci se zkříženými kotvami v převýšení, hodnosti důstojníků ovšem jako Royal Navy, tedy horní prýmek s kličkou, poddůstojníci zlatisté (vyšší) ševrony s hroty nahoru a nižší tytéž v červené barvě na nadloktí, Lodníci na důstojnických uniformách 1-3 stříbřité prýmky na manžetách.

Hodnosti mexického námořnictva (Armada de Mexico). Na černých náramenících původně platných pro bílou letní uniformu. Poddůstojníci a mužstvo: námořník (marinero) stříbrná kotva s lanem. Desátník (cabo): dtto jako předchozí se stříbřitým proužkem na dolním okraji. Lodník 3. třídy (tercero maestre): dtto jako předchozí se 2 proužky. Lodník 2. třídy (segundo maestre): dtto se 3 proužky. Důstojníci: Praporčík (guardamarina - primero maestre): s 1 úzkým zlatistým prýmkem s kličkou. Korvetní poručík (teniente de corbeta): dtta se středně silným prýmkem s kličkou. Fregatní poručík (teniente de fragata): dtto s 1 úzkým a s1 středně silným prýmkem s kličkou. Námořní poručík (teniente de navío): 2 středně silné prýmky. Korvetní kapitán (capitán de corbeta): 1 středně silný prýmek +1 úzký + 1 středně silný prýmek. Fregatní kapitán (capitán de fragata): 3 středně silné prýmky. Námořní kapitán (capitán de navío): 4 středně silné prýmky. Admiralita: nárameníky se zlatistým dezénem, se stříbřitým státním znakem v otevřeném věnci a se stříbřitými hvězdami. Kontradmirál (contraalmirante): 1 hvězda. Viceadmirál (vicealmirante): 2 hvězdy. Admirál (almirante): 3 hvězdy. Námořní sekretář - ministr (secretario de marina): 4 hvězdy.

Mexická námořní pěchota (Infanteria de Marina) nosí námořnické uniformy (důstojníci) se stříbřitým odznakem zkřížených pušek na kotvě s lanem, stejné označení na d manžetovými prýmky bez kličky. Jako polní stejnokroje armádní kamufláž.

Mexiko - důstojník námořnictva v polovině 80. let.

 

Související příspěvky:

Jan Vogeltanz: Stejnokroje v Latinské Americe 19. století

V roce 1807 narazily britské invazní oddíly v deltě La Platy na houževnatý odpor městských milic oblečených ve stejnokrojích jiného než španělského střihu. Jednou z nejaktivnějších a nejstatečnějších formací byl municipální pluk Los Patricios, sebevědomě nosící jednoduché fraky světlemodré barvy s červeným vyložením a nízké černé klobouky s modro-bílým chocholem. V prvních bojích sice ve volném poli ustoupil, ale proslavil se zejména hrdinnou obranou Buenos Aires. Zmíněnou jednotku lze považovat za jedno z prvních těles svébytných ozbrojených sil iberské části Nového světa...