Výročí narození muže rakouské arcivévodkyně
Karel Sáček
Naposledy upraveno: 16.08.2012
Již delší dobu titulují někteří příznivci c. k. armády císaře Napoleona jako „korsického krokodýla“. Tato - pro současníky chytlavá - přezdívka byla několikrát kritizována a odmítnuta s odkazem na její údajně nedobový kontext.
V němčině dochované prameny podávají svědectví, že představitelé francouzské revoluce, i jejich následníci v uniformách Napoleonovy armády, bývali propagandisticky označováni jako krvelační vlci či tygři. Krokodýl samozřejmě patřil z pohledu počátku 19. století do stejně „odporné“ zvířecí kategorie. Byl znám i v našich zemích, kde se prostřednictvím tohoto výrazu dostalo pohany francouzskému generálu Vandammovi, eskortovanému po svém zajetí v bitvě u Chlumce.
Autentické sepětí krokodýla s Korsikou ale dosud chybělo. U příležitosti dnešního výročí Napoleonova narození proto zveřejňujeme karikaturu anonymního autora, která připomíná brumairový převrat a byla vytištěna již na konci roku 1799 v Londýně W. Hollandem. Její název lze přeložit: Korsický krokodýl rozpouští Radu žab.
Připomeňme si však, že přesně před dvěma staletími nebylo v českých zemích zesměšňování manžela rakouské arcivévodkyně Marie Luisy (a dočasného vojenského spojence) oficiálně vůbec přípustné a hrozily za něj tresty.
Současně s nadsázkou dodejme, že výročí Napoleonova narození si dnes můžeme připomenout pouze díky rozvaze a dobrosrdečnosti jednoho českého dělostřeleckého poddůstojníka, kterou ve verších zvěčnil Vítězslav Hálek roku 1860:
Frajtr Kalina
O, nejsem jen tak leccos vám!
Na mou tě — jak vám povídám:
neb veliký byl Bonapart —
však mnou by býval na capart!
»Aj, aj, veliký Bonapart?«
Nu ano, ano — na capart.
My šest kanónů jedině,
a Francouz po vší dědině;
však lepší, než pan generál,
jsem pořádek já udělal!
»Aj, aj, než sám pan generál?«
Nu ano, ano — udělal.
Nám pálí Francouz naproti,
jak když se peklo vyrotí;
však my tak jako z kamenů
se smějem jeho plamenu!
»Aj, aj, tak jako z kamenů?«
Nu ano — jeho plamenu.
Tu Bonapart si myslil sic,
že nás má hnedle, jako nic;
však já bych věru na pět mil
mu ještě notně zatopil!
»Aj, aj, vy ještě na pět mil?«
Nu ano, ano — zatopil.
A jak tu já s kanónem stál —
tu jede on jak generál
a kouká se skrz peršpektiv,
a zrovna na mne — žádny div!
»Aj,aj, na vás skrz peršpektiv?«
Nu ano, ano — jaký div?
A když už mně na ránu byl,
tu jsem já sobě pomyslil:
Hej, teď tvá bije hodina,
teď zvíš, kdo frajtr Kalina!
»Aj aj, tvá bije hodina?«
Nu ano — frajtr Kalina.
Již k pánvi držím žhavý lunt,
bych osudný vypálil špunt,
jenž by mu navždy posvítil,
že víc by ránu necítil!
»Aj, aj, mu na vždy posvítil?«
Nu ano, ano — necítil.
V tom ke mně lajtnant přiskočí
a na patě mne otočí:
»Hej, kamaráde, pro pět ran
vždyť on je přec jen velký pán!«
»Aj, aj pan lajtnant, pro pět ran?'
Nu ano — přec jen velký pan.
A na mou duši, jak zde jsem,
já cítil lítost v srdci svém:
hrom do mne, když to udělám,
na mou tě — on je velký pán!
»Aj, aj, že když to udělám?«
Nu ano, ano — velký pán!
A já jsem dobrák. Jenom chtít,
a moh' jsem věčnou slávu mít;
neb jak byl velký Bonapart —
mnou byl by býval na capart!
»Aj, aj, že velký Bonapart?«
Nu ano, ano — na capart.
Bůh svědek — on to uznal sám.
Hned na koni se pustil k nám,
a sejmul se svých prsou řád,
a — mně ho připnul na kabát!
»Aj,aj, že sejmul s prsou řád?«
Nu ano, ano — na kabát.
Nuž, děti, hleďte — já to znal!
A teď kdy Bonapart by vstal —
on sám svědectví na to dá,
že ja byl frajtr Kalina!
»Aj, aj, on sám svědectví dá?«
Nu ano — frajtr Kalina.
(Že se známý český autor prozaicky nevěnoval vojenskému tématu pouze dobíráním si vysloužilecké chvástavosti, je možné se přesvědčit ve sbírce jeho díla, digitalizované například na archive.org/stream/spisyhlkovy05)