Výtah z pravidel k cvičení cís. král. pěchoty z roku 1808. Kapitola 1/2: zvláštní cvičení ozbrojeného muže

20.03.2026 16:42

ed. Karel Sáček - Veronika Fojtů

Naposledy upraveno: 20.03.2026

 

V květnu 1806 byl vydán nový výcvikový neboli cvičný řád pro c. k. pěchotu Abrichtungs-Reglement für die k. und k. k. Infanterie, který nahrazoval předpis z roku 1769. V roce 1808 se objevil český překlad tohoto předpisu nesoucí  název Výtah z pravidel k cvičení cís. král. pěchoty. K užívání pro zemskou obranu v cís. rakouských zemích (Wýtah z Prawidel k cwičenj cýs. král. pěchoty. K vžjvánj pro zemskau obranu v cýs. rakauských zemjch).

 

Použití slova „výtah“ v jeho pojmenování vyvolává dojem, že se jedná o zkrácenou verzi, při podrobnějším zkoumání však lze zjistit, že tento dojem je mylný. „Zemskou obranou“ je samozřejmě míněna zeměbrana (Landwehr) a toto české vydání nevychází přímo z výše uvedeného řádu pro „regulérní“ pěchotu, nýbrž z předpisu vytvořeného speciálně pro tuto nově formovanou vojenskou sílu. V roce 1808 byly v němčině vydány výcvikové předpisy upravené pro potřeby zeměbrany celkem tři – v Brně, Štýrském Hradci a ve Vídni:

• Auszug aus dem Abrichtungsreglement der k. k. Infanterie. Zum Gebrauche für die Landwehre in den k. öst. Provinzen. Brünn: Franz Karl Siedler 1808;
• Abrichtungs-Vorschrift für die Innerösterreichische Landwehre; Aus dem k. k. Infanterie-Abrichtungsreglement ausgezogen. Grätz: Gedruckt mit Leykam'schen Schriften 1808;
• Abrichtungs-Vorschrift für die Landwehr in Österreich ob und unter der Enns. Wien: Hof- u. Staats-Dr. 1808.

 

Ze srovnáním jednotlivých textů jednoznačně vyplývá, že Výtah z pravidel k cvičení cís. král. pěchoty je doslovným překladem v Brně vytištěného Auszug aus dem Abrichtungsreglement der k. k. Infanterie. To dokládá přehled jednotlivých kapitol neboli hlav (Hauptstück), oddílů (Abschnitt) či paragrafů – podrobně viz níže uvedená tabulka s obsahem.

Při dalším srovnávání navíc zjistíme, že tento do češtiny překládaný výpis pro zeměbranu Auszug aus dem Abrichtungsreglement der k. k. Infanterie vlastně není výpisem (= něm. Auszug), nýbrž pouze kompletním přepisem výše uvedeného předpisu pro pěchotu, ve kterém pouze došlo k záměně všech slov „voják“ (Soldat) za výraz „ozbrojený muž“ (bewaffneter Mann), jak jsou označováni právě zeměbranci.

Na základě výše zmíněných srovnání lze konstatovat, že pokud čtenář zohlední tuto terminologickou záměnu, může považovat Výtah z pravidel k cvičení cís. král. pěchoty z roku 1808 za kompletní překlad výcvikového řádu Abrichtungs-Reglement für die k. und k. k. Infanterie z roku 1806. Autora tohoto českého překladu se dosud nepodařilo identifikovat. 

Přepis tohoto českého překladu vychází z exempláře veřejně přístupného v rámci Národní digitální knihovny ndk.cz/uuid/uuid:7bcb84c0-81c3-11e6-84e2-005056827e51 

Při transkripci textu došlo k záměně některých písmen a dalším dílčím úpravám, které zohledňují současný pravopis, současně však zachovávají autenticitu původního textu. Protože některá převzatá slova byla v českém překladu uvedena v různých přepisech, byla pro účely této edice sjednocena, přičemž jejich zápis zohledňuje německý originál, např.:

• exercírování (exercyrowánj i exercýrowánj - něm. exerzieren), oficír (oficyr i oficýr – něm. Offizier), klíd (kljd, něm Glied)
• komandyrovat (komandyrovat i komandýrovat – komandiren), marširování (marssirowanj – marschiren), deploirování (deployrowánj, něm. deploiren), prezentyrování (prezentyrowánj, – něm. präsentiren)
• pajnet (pajnet i paknet[!] – Bajonet), patrie (patrye – Baterie = zámek), kver (kwer – něm. Gewehr)
• štemflík (sstemfljk – něm. Ladstock) - nabiják, jeden z mála dnes již neznámých novotvarů vojenského názvosloví použitého v tomto překladu 

 

Srovnání obsahu českého překladu a jeho německé předlohy - pro úplnost nutno dodat, že ani jeden z tisků tento obsah nemá, a proto byl zpracován dodatečně v rámci této edice.

 

Výtah z pravidel  k cvičení cís. král. pěchoty	Auszug aus dem  Abrichtungsreglement  der k. k. Infanterie
Napomenutí	Vorerinnerung
Kapitola první:  Zvláštní cvičení ozbrojeného muže	Erstes Hauptstück:   Einzelne Bildung des bewaffneten Mannes
Článek první. Cvičení bez kveru (5)	I. Abschnitt. Unterricht ohne Gewehr
§ 1. O postavě (5-8)	§ 1. Von der Stellung (s. 5-9)
§ 2. O obráceních (8-12)	§ 2. Von den Wendungen (s. 9-14)
§ 3. O marširování (12-18)	§ 3. Vom Marschiren (s. 14-24)
Článek druhý. Cvičení s kverem (19)	II. Abschnitt. Unterricht mit dem Gewehr
§ 1. Postava s kverem (19-24)	§ 1. Stellung mit dem Gewehr (s. 25-31)
§ 2. Obrácení se s kverem (24)	§ 2. Wendungen mit dem Gewehr (s. 31-32)
§ 3. O marši s kverem (24-25)	§ 3. Marsch mit dem Gewehr (s. 32-33)
Článek třetí.     Ruční chopy neb gryfy s kverem (25)	III. Abschnitt.     Handgriffe mit dem Gewehr
První oddělení (27-36)
Druhé oddělení (37-43)
Článek čtvrtý.     Naučení o nabíjení a střílení (44)	IV. Abschnitt.     Unterricht vom Laden und Schießen
§ 1. Gryfy při střílení (45-68)	[§ 1. Chargier-Griffe] (s. 61-94)
§ 2. O měření a trefení (68-73)	§ 2. Vom Zielen und Trefen (s. 94-96)

 

 

Výtah z pravidel k cvičení cís. král. pěchoty. K užívání pro zemskou obranu v cís. rakouských zemích. V Praze 1808.

Wýtah z Prawidel k cwičenj cýs. král. pěchoty. K vžjvánj pro zemskau obranu v cýs. rakauských zemjch. W Praze 1808.

 

Napomenutí.

Pravidla dobrého chování jsou základem dobré naděje a vyhlédnutí k budoucímu životu společného oudu v zemi; cvičení pak v zbrani propůjčuje jistoty o ceně muže.

Ozbrojený a zbraně dobře povědomý muž jestiť neomylná obrana své vlasti, statku a jmění svých spoluobčanů – ano i na bojišti, kdežto nebezpečenství, kdežto smrt jemu hrozí, a ortel vyřčený vykonati může, upokojí jej tato [#4] umělost, neb v ní záleží podstata vší jeho síly; tím srdnatěji pak má jen svou svatou povinnost před očima, činí zadost dověrnosti, kterou o dobré svých poddaných neustále pečující Mocnář v něm složil - i vlast pak jej v blesku jeho hrdinských skutků a slávě velebí, a jeho žehná.

Toť budiž připomenutím k pravidlům, která cvičení zemské obrany jsou obětována, a která Jí v Jejím vznešeném cíli a konci vůdci buďte!

[#5]

Kapitola první. Zvláštní cvičení ozbrojeného muže.

Článek první. Cvičení bez kveru.

§ 1. O postavě.

Postava jest hlavní základ k obrácení, zpravování (Richtungen) a k celému exercírování čili v zbrani se cvičení.

Musí býti přirozené, svobodné a nenucené. Musí se od spodu na horu posuzovati, protože by se puňkt aneb místo, na kterém muž stojí, neb základní linie (Basis) zmátla, kdybychom ho chtěli z hůry dolů posuzovati, a chyby zamezovati. [#6]

K tomu konci se postaví muž, který se má cvičiti (nováček), na rovné zemi, kramfleky jeho střevíců se sevrou, špičky se odvrátí ven od sebe, aby nohy s prodlouženými kramfleky tříhraník (Dreieck) činily, který má stejné strany.

Dalekost špičky jednoho střevíce od špičky druhého střevíce jest vlastní dlouhost střevíce; kolena mají býti natažená, by stehna zrovna a stejně tak vystupovala, aby jedno k druhému se neschylovalo; břicho aby ani do sebe se nevtahovalo, ani ven nevypínalo, hřbet aby ani dovnitř, ani ven prohnut nebyl.

Když pak se lopatky bez vyzdvižení ramen z kloubů svých stáhnou, skrz čež prsy bez nucení svobodně vystoupí, a prospěšné okrouhlosti nabudou, když ruce dle své přirozené tíže po obou stranách dolů visejí, loktové se přitáhnou, ruce se neroztahují, ani nestiskují, ani se jimi nehází, ani se k stehnům nepřitiskují, prsty přirozeně otevřený prostředním prstem po švu od spodků se drží; když hlava vzhůru svobodně se vyzdvihne, ani na zad, ani na před se nekloní, ani na stranu se nepoloží, [#7] brada bez tuhosti drobet se přitáhne; když oči směle a zrovna napřed hledí; pak jest to postava muže k snadnému, pravému a dobrému exercírování i marširování.

Kyčly musejí zrovna na základní linii (Basis), svrchní tělo zrovna na kyčlách, a ozbrojený muž zrovna státi, to jest nemá viseti ani napřed, ani nazad, ani na stranu, ale celá tíž těla má na prostředku podešvy noh státi, k čemu se musí na něho se všech stran spatřovati.

Stojí-li muž na místě země, která jde vzhůru, tedy má rovnost těla dle míry příkrosti toho místa článkem palce (Ballen) a špičkami nohy státi. Na zemi pak, která jde shůry dolů, má podle toho, jak se snižuje, více neb méně rovnost těla na obou kramflecích státi.

Cvičitel (*Cvičitel při regulárním vojsku jest feldvebl, kaprál, gefreiter, neb sprostní vojáci, kteří dlouho slouží, jimž se nařídí, aby rekruty cvičili.) postaví se pak před muže, kterého cvičí, nařídí mu, aby levé ruky nenuceně pozdvihl, a lokte neodtáhl, a ruku, dlaní obrátě ji k [#8] tváři, aby po straně před levým okem tak držel, by se špička prstů dotkla střechy klobouku neb přikrývky, pak zas aby ruku po levé straně spustil, by se však tělem nepohnulo. Poučí ho při tom, že to jest způsob vyššího pozdraviti.

[#8]

 

§ 2. O obráceních.

Zpočátku jde cvičitel okolo toho, koho má cvičiti, a poručí, aby mu přitom vždy do očí hleděl, za ním šel, nuceně hlavy neb těla sem tam neotáčel; při čemž ho poučí, že musí takto po vyšším, který jde okolo, z povinné uctivosti hleděti.

Z toho pojde nevyhnutedlně potřebné trhnutí hlavou při exercírování, což rychle, a jedním rázem (v jednom tempu) státi se musí. Cvičitel komandyruje totiž Links schaut! (hleďte v levo!) na to muž rychle hlavu v levo obrátí, nepohna ani ramenem, aniž jakési nucení znáti daje. Když se komandyruje: Rechts schaut! (hleďte v pravo!) aneb Habt Acht! (dejte pozor!) obrátí se hlava také na [#9] týž způsob v pravo. Hlava se smí jen tak daleko obrátiti, aby levé oko zrovna s knoflíky od kabátu se sešlo; tak se má také státi pravému oku, když se hlava v levo obrátí.

Po cvičení, jak se má hlava obraceti, přikročí se k obrácení celým tělem, a poučí se nováček dle míry rozumu jeho, že, když se udělá čtvrt neb půl kola, tím se míra celého neb polovičného obrácení vykazuje.

Cvičitel komandyruje: Halb rechts! (polovic v pravo!) na to se obrátí muž, který se cvičí, na levém kramfleku, pozdvihna něco málo levého článku palce (Ballen) nohy a pravého kramfleku. Tíž těla leží na levé noze, dle míry obrácení přitiskne se přitom článek palce pravé nohy, aby se kyčly rychleji otočily; levým pak kramflekem se nesmí při žádném obrácení hnouti; po vykonaném obrácení musí se pravá noha k levé, jak jest předepsáno, postaviti, a tíž celého těla musí na nohách státi.

Na to slovo Front! (čelo!) obrátí se nováček také tak, ale vždy na levém kramfleku, jak prvé stál. [#10]

Obrácení: Halb links! (polovic v levo!) stane se, jako při prvním se stavení, a když se nařídí Front! (čelo!) stane se to, jak se při prvním obrácení vyložilo.

Na komando: Rechtsum! (v pravo kolem!) popadne nováček na slabiku Rechts! (v pravo!) pravou rukou víko u patrontaše v prostředku, aby se palec do vnitřka truhlíku položil, a prstové zevnitř víka; patrontaše táhne dolů, a tiskne se k hřbetu; pravý loket nesmí od boku odevstati, a tíž celého těla se vloží, když se obrací, na levý kramflek; když se dořekne um! (kolem!) obrátí se dvakrát polovic v pravo, jakž se při prvním obrácení vyložilo, jen že se musí palec pravé nohy a pravá ruka, která víko u patrontaše pustila, zase do postavy svrchu předepsané uvésti.

K zřízení se do postavy, komandyruje se Front! (čelo!) i též se stane, když se dvakrát polovic v levo (Halblinks) obrátí. Že to slovo komanda Front rozděliti se nemůže, musí se v [#11] tom, jak se obracuje, spolu popadnouti víko u patrontaše.

Při komandu: Halbrechts! (polovic v pravo!) neb Halblinks! (polovic v levo!) to slovo Halb (polovic) se drobet táhne, a slovo rechts (v pravo) neb links (v levo) rychle se vysloví, po čemž nováček, neb kdo se cvičí, hned se obrátí v pravo neb v levo, nečekaje dalšího znamení, a bez počítání.

Při celém obrácení Rechtsum! (v pravo kolem!) táhne se slabika rechts (v pravo), a um (kolem) rychle se vysloví; načež se nováček zcela otočí, a v jednu chvíli (v jednom tempu) dvakrát polovic v pravo se obrátí.

Po všelikých obráceních k zřízení se do první postavy komandyruje se Front! (čelo!) což se rovně v jednom tempu rychle a šikovně jak polovičním, tak celým obrácením vykoná. Front! po Rechtsum! (v pravo kolem!) obrátí se v jednom tempu dvakrát polovic v levo.

Že pak se má nováček učiti v těch hnutích svých oudů užívati, a rovné tíže těla svého, musí se mu říci, aby se [12] z počátku zdlouhavě obracel, a pak rychleji, když nabude více hbitosti a obratnosti. Po každém obrácení má se pečlivě zkoušeti pravého vykonání toho obrácení, tak jako postavy dle Naučení § 1.

[#12]

 

§ 3. O marširování.

Ohled při marširování jest, aby se přišetřilo země aneb placu (Terrain), a aby se muži velice neunavili, marš jest jen tenkrát dokonalý, když se při něm obojí dosáhne.

K tomu pak jest hlavně třeba, aby byl marš přirozený, svobodný a nenucený.

Postava vrchního těla se musí zachovati, noha svobodně z kyčel zdvihati. Když se noha pozdvihuje, nesmí se těla [v]zadu nechati, ale musí se při vykročení pečlivě s sebou bráti; když se staví, má se koleno druhé nohy, která odpočívá, pohnouti, a kramfleku pozdvihnouti, aby se hned dále kročilo, a tělo se opět s sebou pojalo, když první krok skončila. Koleno vykračující nohy drobet se natáhne, jak brzy se kráčí nohou před svrchní tělo, potom pak se pozdvihne [#13] přední noha jen tak vysoko, co se může státi, aby cvičitel spatřil podešev nováčkův, a tak se postaví špičkou od střevíce napřed, jak se o postavě vyložilo, však aby se kroku neukrátilo. Ruce musejí nenuceně při těle dolů viseti, loktové na svém místě ležeti, jakž se vyložilo, stehna nemají rukama objatá býti, a vůbec se má ozbrojený muž naučiti, aby držel tělo směle, vesele, a šlechetně.

To jest naučení o marši po rovině. Když se jde na vrch, zůstane dle příkrosti vrchu neb kopce koleno nohy vykračující, až se krok dokoná, více neb méně ohnuté; tělo se drobet napřed ohnouc jde za ní; z vrchu pak dolů stojí tíž celého těla podle toho, jak silně se snižuje země, buď na obou nohách, neb jen na zadnější, a kterou nohou se napřed kráčí, postaví se kramflek dříve než špička nohy.

 Stejný takt (pokročení) jest nevyhnutedlná pomoc při marširování, a pozůstává v stejné míře dlouhosti a čerstvosti kroku. Dlouhost kroku jest od kramfleku nohy, která se napřed staví, až do špičky nohy, která [v]zadu ostává [#14] dva střevíce, což pět kroků na dva sáhy činí; k stejné čerstvosti obyčejného (ordinárního) kroku se určí 90 až 95 kroků za minutu.

Ten takt a velikost kroku jest přirozená chůze lidské, a neunaví žádného pěšího, pomyslí-li si, že marširovati nic jiného není než jíti. Při každém marši bez výmínky se vykračuje levou nohou, a na slovo Halt! (stůjte!) zcela se dokročí; totiž noha v tom okamžení [v]zadu vyzdvižená, a za kterou jde tělo, se představí, a na zem postaví, druhá pak se přitáhne.

Cvičitel má v ten čas, když se jedna neb druhá noha postaví, komandyrovati Halt! (stůjte!).

Rovnostejné směřování marše žádá zvláštní pozorlivosti, a není-li příležitosti, aby se nováček z počátku učil podle čáry aneb podle zdi neb šraňku, má se před ním cvičitel 10 neb 20 kroků zrovna postaviti, a nováčka beze všeho sem a tam uhybování zrovna k sobě marširovat nechati.

Zpočátku se poručí nováčkovi, aby s pozdviženou hlavou zrovna před sebe hleděl, pak ale jest potřeba, aby [#15] se naučil, jak se má jako při postavě hlava otočiti, a jí v marši trhnouti, aby také zrovna i daleko marširovati zvykl, a přitom by v pravo neb v levo hleděl. Že se nemá hlavou příliš točiti, učí § 2. o obracení.

Při té příležitosti se může muž poučiti, jak má představeného pozdraviti, který jde proti němu; postaví se zrovna (udělá Front) před generálem, štobem a vrchním oficírem v [v]zdálenosti tří kroků, vezme levou rukou klobouk, neb přikrývku, (jakž se povědělo v § 1. o postavě) a když představený tři kroky obejde, jde zas dále. Nese-li co v jedné ruce, nepostaví se zrovna (neudělá Front), ale jak jde, dá jen levou ruku na klobouk. Tuto poslední poctu má všem nižším oficírům, prima-planistům, a strážím prokázati, třebas nic v žádné ruce nenesl.

Křivého kroku jest třeba, aby se přišetřilo země (Terrain) napřed i po straně. Na komando: Zieht euch rechts neb links! (držte se v pravo neb vlevo!) z čeho se musí slovo Zieht euch (držte se) táhnouti, a slovo rechts neb links (v pravo neb v levo) pak rychle [#16] vysloviti, což z místa tak dobře, jako v marši státi se může, hned se tam trhne hlavou, tam se jde. V týž čas se poobrátí muž tělem v pravo neb v levo, aby mohl méně obtížně k punktu marširovati, tam se má jíti; při čemž se tělo jen málo pootočí, a naproti ležící rameno a loket poznenáhlu se vypnou.

Když se jde aneb táhne v pravo (Rechtsziehen!), nesmí se levý kramflek přes špičku střevíce pravé nohy, a když se jde v levo (Linksziehen!), nesmí se kramflek pravé nohy přes špičku levé nohy stavěti. V té křivé linii se tak dlouho marširuje, až se komandyruje Geradaus! (zrovna!) při čemž se gerad (zrov-) táhne, a aus (na) rychle se vysloví, načež nováček opět na linii tělem přijde, na které byl, než jíti počal, a jda v levo, opět hlavu v pravo obrátí, a zrovna kráčí.

Aby tak křivě kráčel, jest potřebí každému muži, aby pravou neb levou nohou kráčel, (jak totiž se jde v pravo neb v levo), víc na stranu než napřed, a slova: Zieht euch rechts neb links! (držte se v pravo neb v levo!) musí [#17] se v marširování v touž chvíli komandyrovati, když, a to sice při tažení links (v levo), pravá, a při tažení rechts (v pravo), levá noha na zem se staví; jako také Gerad aus! (zrovna!) když se táhlo v levo, kdež se postaví levá noha, a když se táhlo v pravo, kdež se postaví pravá noha na zemi.

Zpátečního kroku na komando: Rückwärts Marsch! (zpátkem táhněte) může se jen málo kdy, a na malou dalekost užívati, k. p. když se otevrou dva poslední klídy (řadové), když se zbraně chopí rukama, když se srovnávají řadové e[t]c. Při tom se rovně vykročí levou nohou, kroky se dělají jen polovic tak velicí jako k předu; čerstvost marše jest jako obyčejný krok. Pro jistotu kroku vleče se po zemi článek palce nohy zpátkem kráčející, a jak její kramflek na zem dokročí, přijde tíž těla s nohy, která napřed stojí, na zadní nohu.

Z obyčejného kroku jest velmi snadno přejíti do dvojnásobního kroku (Doublir-Schritt) k němuž se komandyruje: Marsch, Marsch! Ten pozůstává v tom, aby byl takt mnohem čerstvější, totiž aby bylo za minutu [#18] 120 kroků. Dlouhost kroku jest jako v obyčejném kroku; a nařízená pravidla jsou při dvojnásobním táž, jako při obyčejném kroku k pozorování; zvláště se musí při něm hleděti, aby se přišetřilo země neb placu, a aby se srdnatě vykračovalo. Nemá se však tím dvojnásobním krokem více než 400 kroků v jednom zpátkem dělati.

Poněvadž tento krok obzvláštně určen jest, aby se čerstvě rozebrala částka (Colonne) vojska skrze deploirování (příčné tažení) aneb v jedné hromadě marširování: tedy nemůže to krátké místo a čas muže se cvičícího unaviti. Z dvojnásobného kroku se může zas přejíti do obyčejného, když se komandyruje: Ordinärer Schritt: (obyčejným aneb ordinárním krokem!) při čemž se vysloví: Ordinärer (obyčejným) zdlouha, a Schritt (krokem) rychle, a sice v tu chvíli, když muž pravou nohou na zem dokročí.

Když nováček v křivém kroku hotovosti nabyl, jak má tělo držet a nohy stavět, prubuje se totéž v dvojnásobním kroku na komando: Marsch, Marsch! a poučí se, že to jest hnutí k deploirování neb k příčnému tažení.

[#19]

 

Článek druhý. Cvičení s kverem.

Nabyl-li muž dostatečné hotovosti v postavě, obracování a marširování bez kveru, dá se mu pro něho určený kver, a opět se tak cvičí.

Při zvláštním cvičení nováčka se mají tak jako vůbec při exercírování pajnetové na kvery nastrčiti, aby muž při cvičení tíži své zbroje zvykl.

 

§ 1. Postava s kverem.

V výkladu o postavě bez kveru se nařizuje, aby nováček levou ruku před tělo zrovna nahoru natáhl, při tom mu cvičitel vloží kver rovně na levé rameno, vede se mu levá ruka k hlavě kveru (Gewehrkolben) a učí se, jak má hlavu kveru (Kolben) [#20] obejmouti, totiž, aby ležel palec nad šroubem okuté hlavy, a týkal se špičky prvního prstu (ukazatele), který se položí na okrouhlost hlavy; druzí prstové obejmou, sevřeni k ukazateli, hlavu tak, že se první článkové tak jako článkové ukazatele a palec, k svrchku hlavy kveru přitisknou. Nyní se nováčkovi kver zrovna k boku od cvičitele přitiskne, a na to se hledí, aby ruka přirozeně se roztáhla, a loket k tělu přilnul, kver se netočil ani ven, ani do vnitřka, a aby ležel pevně na rameně a na stehně.

Nováček potáhne z počátku, nejsa zvyklý neznámé tíži kveru, buď levé rameno zpátkem, neb nakloní tíž svého těla k břemenu kveru, čímž se celá jeho postava zruší; aby se to předešlo, má cvičitel obzvláštně na to pozor dáti, a z počátku jen malou chvíli v té postavě nováčka nechati.

Aby sobě odpočinul, komandyruje se Hahn in Arm! (kohoutek do ruky!) neb Ruht! (odpočiňte!) Jest tedy potřeba, aby se mu okázalo, jak se má obojího chopiti. Na komando Hahn in Arm! (kohoutek do ruky!) při čemž [#21] se vysloví Hahn (kohoutek) zdlouha, in Arm (do ruky) ostře, přitrhne se pravé ruky předek rychle a blízko přes tělo, kver se levou rukou bez otočení tak vysoko pozdvihne, aby se mohla pravá ruka, však bez tisknutí ramen napřed, záhybu hlavy kveru chopiti, by se kohoutek prvního prstu (ukazatele) dotkl; palec se opře na hlavni (Lauf) při kraji šaftu u zadního šroubu (Schwanzschraube), spolu se přitrhne levé ruky předek něco dolů na pravou, a levou rukou se obejme. Kver musí ostati zrovna, a postava se nesmí, pokud možná, změniti.

Na slovo Richt euch! (zpravte se!) při čemž Richt (zpravte) zdlouha, euch (se) pak rychle se vysloví, přitrhne se levá ruka ryhle a blízko k tělu dolů, břiškem neb dlaní ruky se ostře udeří v levo na okrouhlost hlavy kveru, pak se obejme hlava dle dotčeného vykladu, kver se dle nařízení dolů táhne, a pravé ruky předek se při tom rychle a při těle na stranu přitrhne.

Když se komandyruje Ruht! (odpočiňte!) přitrhne muž rychle a blízko před tělo pravou ruku vzhůru, obejme [#22] kver tou pravou rukou stejně s levým ramenem, a táhne jej k pravé straně. Levá ruka při hlavě kveru jde s kverem, jak daleko rameno dosahuje, až skoro do prostřed života, pak jej opustí, aby se vrátila k levému boku; pravá ruka pustí kver po straně na zem, a drží jej obejmutý palcem, ukazatelem a prostředním prstem, kteří dva na řemeně kveru leží; ti dva poslední prstové leží na šaftu, ruka se přirozeně natáhne. Kver se přitiskne hlavní (mit dem Laufe) před pravou kyčlu, špička hlavy stejně s špičkou pravého střevíce státi musí.

K zřízení se do postavy komandyruje se Schultert! (kver přiložte k ramenu!) při čemž, by se nepustil pravý loket od těla, neb se tělem při tom nehnulo, kverem se trhne velmi blízko před tělem na levou stranu do rovného položení, a jak se chopí levá ruka hlavy kveru, hned pravá ruka kver opustí, a trhne se ním rychle a blízko při těle k pravému boku.

Při tom jest k pozorování, že když se povolí po slově Ruht! (odpočiňte!) neb Hahn in Arm! (kohoutek do ruky!) [#23] jednomu muži neb každé částce lidí se exercírujících, aby sobě pohověli (přičemž ale nikdy muž nesmí levým kramflekem z určitého místa se hnouti) to komando Habt Acht! (pozor!) vždy před Schultert! (vložte kver k ramenu!) neb Richt euch! (zpravte se!) předcházeti má. Slovo Habt Acht! (pozor!) prospěje k tomu, že se má nováček nyní zase tak, jakž se mu vyložilo při slově Hahn in Arm! (kohoutek do ruky!) a při Ruht! (odpočiňte!) s kverem i tělem postaviti, a opět nehýbaje sebou státi, a když se vyřkne Richt euch! (zpravte se!) aneb Schultert! (vložte kver k ramenu!) aby rychle chopy čili gryfy vyvedl.

Po slově Ruht! se vždy komandyruje Schultert! Po slově Hahn in Arm! vždy Richt euch!

Nováček má z počátku ty chopy čili gryfy zdlouha, a když mu přibývá hotovosti, vždy rychleji vyváděti.

Zde se může muž poučiti, že zvláštní stráže a varty, když sami pro sebe dolů a nahoru chodí, Hahn in Arm (kohoutek do ruky) vezmou, jak ale vyššího spatří, hned jako u Richt euch! [#24] se vyložilo, kveru se chopiti musejí.

Ostatní cvičení totéž jest, jako při obrácení bez kveru, jen že se má pamatovati, že muž jsoucí opatřen kverem když vyššího potká, na klobouk neb přikrývku hlavy nesáhne, ale polovic se poobrátě zrovna se postaví, (Front udělá) a kver natáhne. Nese-li pak co, nepostaví se zrovna (nedělá Frontu.)

[#24]

 

§ 2. Obracení se s kverem.

To se stává zcela tak, jak se vyložilo o obrácení se bez kveru, a přitom se připomene, že musí cvičitel po každém obrácení pečlivě zkoušeti, stalo-li se dokonale, i také postavili se zas dobře, a aby při obrácení se muže kver při stehně a ramenu zrovna ležeti zůstal.

 

§ 3. O marši s kverem.

Tu se jen ještě přidá k výkladu marše, že musí nováček přivykati, aby držel svůj kver v marši pořád zrovna při levém boku, k čemuž se musí [#25] víc k kyčle a předkem ruky na stranu, než k pohybujícímu se stehnu přitisknouti. Může se často naříditi, když se marširuje, aby se vzal Hahn in Arm (kohoutek do ruky), při čemž se má hleděti, aby měl kver pořád zrovna viděti, aby měl kver pořád zrovna visuté držení, i na to, aby nezměnil muž, chopě se jináč kveru, svého marše směřování, ani aby kroku ukrátil.

[#25]

 

Článek třetí. Ruční chopy neb gryfy s kverem, aneb jak se má muž chopiti kveru.

V ručních chopích aneb gryfích se exerciruje nejen zvláštní muž, ale i každý díl až do kompanie skrz znamení podle křídelníka, to jest muže na křídle (Flügelmann). Od komanda až k prvnímu tempu, a od toho až k následujícímu má křídelník (Flügelmann) na křídle tak dlouho vydržeti, coby času potřeba bylo, aby kdo mohl pro sebe počítati od 1. až do 10. [#26]

Ruční chopy aneb gryfy pozůstávají z dvou oddělení, v kterých se může buď dílem, neb jak následuje, exercírovati.

 

[#27-36]

 

Slova Komanda.

Habt Acht! (Pozor!) Man wird die Handgriffe exerciren! (Budou se exercírovat ruční gryfy.)

Výklad.    Muž se má poučiti, že když budoucně v dílu (cugu) exercírovati se bude, a k druhému neb třetímu klídu přidělen jest, má na poslední rychle vyřčené slovo exerciren! V druhém klídu čtyři, a v třetím pak osm kroků zpátkem postoupiti.    Pravidla se o tom vyložila v § 3. o marširování.    Cvičitel má se pak po učiněném obrácení polovic v levo postaviti proti muži se cvičícímu, dva kroky před něj a v pravo na stranu, aby ho poučil na témž místě, a znamení křídelníka mu dal.

 

[#27-36]

První oddělení.
                                                              

Slova Komanda.	Präsentirt. (Prezentyrujte!)
Tempa	Výklad.
1.	Kver bez pozdvižení levou rukou do vnitřka se otočí, aby se dotkl těla šroub kohoutový, hlava kveru aby ostala při stehně, šaft kveru při rameně, kver zrovna dolů visutý; když se otáčí kver, má se trhnouti pravou rukou blízko při těle k záhybu hlavy u kveru, ale neobejme se, a tíž kveru leží v levé ruce.
2.	Vstrčí se kver levou rukou tak otočený, aby se hlava kveru od těla neodtrhla, až před levou kyčlu nahoru; pravá ruka obejme záhybu hlavy u kveru, v tom pustí levá ruka hlavu, jede blízko kveru vzhůru, a položí se, udeříc rychle na řemen u kveru, tak, aby se týkal malík péra patyc, prstové se sevřeli, prvními články hlavni objali, a palec také tak vysoko s bradou se opřel dovnitř o šaft.    Kver se musí držeti zrovna visutě, ani od těla, ani tuze při těle, loktové pak se sevrou, tak daleko po straně, aby se ním nezakrylo levé oko. Tíž kveru leží v pravé ruce, a její ohyb jest zevnitř od sebe ohnut, aby se mohl pohodlněji a rychleji kver otočiti k třetímu tempu.
3.	Táhne se kver, a neodtrhnou se loktové od těla, zrovna visutě až zároveň proti poslednímu knoflíku u kabátu dolů, pak se otočí rychle pravou rukou, aby se dostal řemen u kveru zevnitř, a kohoutový šroub aby se týkal těla; přitom se odtáhne pravá noha tak daleko zpátkem, aby se počátek předního dílu nohy sevřel, a za kramflek levé nohy dostal. Tíže těla zůstane na levém kramfleku, tíže kveru pak v levé ruce, od které špičky prstů přijdou na kraj šaftu, malík na péro patrie, a palec se opře jako při druhém tempu. Ukazatel (neb první prst) u pravé ruky se přivře ku kraji luku (Druckerbügel) a obejme se palcem záhyb hlavy u kveru, ruka zůstane dutá, a druzí prstové leží přirozeně sevření k ukazateli čili k prvnímu prstu.    Nováček se tu má rovně také poučiti, že se tím prokazuje čest, kterou má na stráži jako zvláštní posta každému generálu, štobnímu a vrchnímu oficíru v [v]zdálenosti od něho šesti kroků prokázati, pak za ním hleděti, dokud neodejde od něho tři kroky, a tak dlouho také státi. Přichází-li představený z levé strany, rovně tomuž podobně se obrátí hlava v třetím tempu v levo.

 

	Schultert! (Kver k ramenu!)
1.	Levá ruka pozdvihne kver tak vysoko, až může pravá ruka zcela obejmouti záhyb hlavy u kveru, pak zalehne do ní tíž kveru, otočí se ní kver tak, aby zámek jeho ven vycházel levou rukou pak se udeří na řemen kveru, vtom se postaví pravá noha zase na své prvnější místo, a vůbec se drží ruce a kver tak, jako se vyložilo v druhém tempu o prezentyrování, jen že ohyb pravé ruky ven se neohne. Tíž kveru zůstane v pravé ruce.
2.	Kver se táhne dolů pravou rukou, bez odtržení hlavy kveru od těla, na levou stranu, přitom se udeří dlaní (bříškem) levé ruky na zevnitřní okrouhlost hlavy u kveru, hlava se obejme, a kver se vezme tak zrovna visutě, jakž se v § 1. O postavě s kverem vyložilo; pravá ruka leží jen na záhybu hlavy tak, že se přitiskne přední prst nad šroubem zadním pod kohoutem, a k němu se přivrou druzí prstové, palec pak se opře o hlavni.
3.	Přitáhne se pravé ruky předek rychle a blízko těla k boku.

 

	Beim Fuβ! (Kver k noze!)
1.	Kver se pravou rukou od levé k pravé straně spustí, jak to při § 1. o postavě s kverem na komando Ruht! (odpočiňte!) se vyložilo.

 

	Stellt euch zum Gebeth! (Postavte se k modlení!)
1.	Kver zůstane na svém místě, pravá noha, jak se v třetím tempu o prezentyrování vyložilo, zpátkem se táhne.
2.	Sáhne se levou rukou na klobouk, aneb přikrývku hlavy, tak jak se o postavě bez kveru navržení dalo.

 

	Herstellt euch vom Gebeth! (Stavte se po modlení!)
1.	Levá ruka se s klobouku spustí, a dá se na stranu.
2.	Pravá noha, která se zpátkem táhne, postaví se v svou předešlou postavu.

 

	Kniet nieder zum Gebeth! (Klekněte k modlení)
1.	Přední špičky obou noh dají se dohromady, aby vespolek oba článkové palců se dotkli, pak pravou nohou svrchní tělo, aby se k předu nenaklonilo, zpátkem se táhne; pravé koleno musí od levého kramfleku v takové vzdálenosti na zemi přijíti, aby se levé koleno zrovna dolů držeti mohlo.
2.	Levou rukou klobouk neb přikrývka hlavy spředu se popadne, bez prodlení sejme, a s děrou na koleno se postaví.

 

	Auf vom Gebeth! (Vzhůru po modlení!)
1.	Levou rukou klobouk neb přikrývka hlavy s kolena se pozdvihne, řádně na hlavu dá, a pak i hned ruka na levé koleno dlaní se položí.
2.	Článkem pravého palce se stiskne, aby však loktové od těla neodstali, rovným přímým tělem rychle se vstane, pravá noha k levé se přistaví, a špičky u střevíců zase dle předpisu ven se postaví.

 

In die Balanze! (Kver příčnorovně ku straně!)

Nenásleduje na znamení cvičitele, ale na slovo komanda, načež kver podle téhož pravidla, jak se v 1-ním tempu Beim Fuβ! (u nohy) vyložilo, od levého boku k pravému dolů se strhne; jen že se na zem nepostaví, nýbrž na straně v té míře se drží, aby špička hlavy u kveru z zevnitřní okrouhlosti kramfleku v stejnosti stála. Pravou rukou se drobet nad prvním kroužkem hlavně palcem, ukazatelem a prostředním prstem kver obsáhl, druzí prstové jsou na ramenu kverním a šaftu sevřeni, ruka jest přirozeně natažená.

 

	Beim Fuβ! (Kver k noze!)
	Na toto komando postaví se kver na zem, a v to položení se uvede, jak se u kveru při Schultert k beim Fuβ vyložilo.

 

	In die Balanze (Kver příčnorovně ku straně!)
	Kver na učiněné komando pravou rukou tak vysoko se vznese, že ruka a kver opět to položení a míru dostanou, jak se právě při komandu In die Balanze! vyložilo.

 

	Schultert! (Kver k ramenu!
	Podle téhož Naučení na dané komando se koná, tak to při Schultert! po Ruht! v prvním § u postavy s kverem vyloženo bylo.

 

[#37-43]

 

Druhé oddělení.

 

Slova Komanda.	Fällt das Bajonet! (Nastavte pajnet)
Tempa	Výklad.
1.	Jak se v prvním tempu k prezentyrování v prvním oddělení ručních gryfů vyložilo.
2.	Jak se v druhém tempu k prezentyrování v prvním oddělení o ručních gryfech vyložilo.
3.	Obrátí se polovic v pravo rychle podle učiněného výkladu v § 2. o obrácení, však znamenati sluší, že po učiněném stisknutí pravého palce pravá noha podál o jeden střevíc za levou se postaví, aby kramflekové do stejnosti šli; v týž čas pravou rukou kver v rovnou míru se trhne, a do levé ruky, která v tom okamžení se otevře, u prvního kroužku hlavně se udeří. Palec levé ruky na šaftu se opře, loket se k pevné podpoře držení kveru podepře, levého střevíce špička jde s kverem v stejné linii; tíž těla leží na levém kramfleku, špička pravého střevíce stojí zrovna napřed, šrouby zámku jsou na prsech, pravá ruka objala pevně záhyb hlavy u kveru, loket jest vzhůru, ale v stejné linii s hlavou kveru; tíž kveru jest v obou rukách.

 

	Schultert! (Kver k ramenu!)
1.	Postaví se zas do čela (Frontu), jak se v § 2. o obrácení vyložilo, též se kver pravou rukou v rovnovisuté položení riskne, však aby levý loket od boku neodstal, udeření na řemen kveru se stane na tom místě, a vůbec kver a ruce tak se zřídí, jak se o prezentyrování k Schultert v prvním tempu v prvním oddělení ručních gryfů vyložilo.
2.	Jako v druhém tempu o prezentyrování k Schultert v prvním oddělení ručních gryfů.
3.	Jako v třetím tempu o prezentyrování k Schultert v prvním oddělení ručních gryfů se vyložilo.   Pajnet se nastrčí neb snímá bez komanda a tempa, jen že připomene komandant: Pflanzt das Bajonett! aneb Versorgt das Bajonett! (nastrčte neb smekněte pajnet!)    Na strážích, když vzkřikne muž na stráži: Gewehr heraus! (do zbraně) každý ozbrojený co může nejrychleji má svůj kver s šranku bez tempa popadnouti a k ramenu vložiti, a dle svého řádu se sšikovati. Když připomene komendant: Setzt An! (položte!) má kver zas na šrank položiti, aby zámek dovnitř k šranku zrovna stál, a pak od něho odstoupiti.    Konečně se má zbrojný muž poučiti, že když samotný na stráži stojí, a silně prší, svůj kver přikrytý držeti může. To se stane tak: kver se dá tak pod plášť nad kyčlu levého boku, aby se zámek za loket dostal, a od něho k boku se přitiskl; levá ruka má pláštěm obalený kver u prvního kroužku hlavně obejmouti, a drží jej děrou dolů k zemi, aby voda stékala.    Takť se postaví stráž, když jde představený okolo ní, potom se může zase do strážní budky odebrati a kver ku noze vzíti.    Na týž způsob se mají také stráže, když silně prší, vystavovati, na komando Gewehr heraus (do zbraně!) hned s přikrytým kverem vystoupiti, nekonajíce žádné pocty, leč by před velebnou Svátostí na komando a na znamení křídelníka k modlitbě se stavěti nařídilo, po modlení pak zase stavěti se mají, tak jak se v prvním oddělení o ručních gryfích poučilo; jen že se sáhne na klobouk pravou rukou místo levou rukou. Když jde muž samotný, nesa kver zakrytý, a okolo něho jde vyšší, nikdy se nepostaví v čelo (nedělá Frontu).    Těch pravidel se má jen při stráži garnizonu užívati; ale v ležení a v poli, kde se kverové všech stráží nemohou před deštěm ochrániti, byla by ta pečlivost zbytečná.

 

 [#44]

 

Článek čtvrtý. Naučení o nabíjení a střílení.

 

Jen tehdáž, když umí muž kveru dobře a jak náleží užívati, jen tehdáž může v něm důvěrnost míti. Oučinek jeho střílení dokáže, že jest nad svého nepřítele, a zachová srdnatost a udatenství v každém nebezpečenství. Při nováčkovi a muži, který o oučinku kveru ještě žádné zkušenosti nemá, musí si při tomto Naučení obzvláštně pozor dáti, aby patrony opatrně zuby otevříti se naučil; aby se nenasypalo na pánvičku více prachu, než k vystřelení jest třeba, aby se neodjalo moci k vystřelení kulky, když se tak neb jinak prach roztrousí, aby se pečlivě vsypal prach z patrony do díry hlavně, a dobře aby se nabilo; toť jsou nejdůležitější věci, a jest ještě i potom třeba, aby cvičitel na to velmi pečlivě hleděl, když již nováček větší hotovosti a prospěchu v nabíjení nabyl.

K tomu konci se musejí při cvičení zvláštním nováčkovi, když se učí nabíjeti [#45] a stříleti, všecky gryfy a fortele dobře vyložiti, jak má nabíjeti a stříleti, a pomalu se tak vycvičili, aby rychlejší hotovosti nabyl.

K dosažení toho cíle jest potřeba, aby se nabíjení v jistá tempa rozdělila, ostatní gryfy k střílení aby na komando z počátku zdlouha, a potom vždy čerstvěji nováček vykonati se učil. Z toho pocházejí nyní tyto gryfy při střílení (Chargir-Griffe).

[#45-67]

 

§ 1. Gryfy při střílení.

 

Slova Komanda.

Man wird mit Pelotons chargiren! (Bude se střílet po dílích!)   Trommelschlag! oder in Ermangelung eines Tambours chargirt! Peloton! (Udeření na buben aneb v nedostatku bubeníka střílejte!) Díl!

Výklad.    Na to připomenutí není nic jiného k pozorování, než aby zbrojný muž na brzy následující komando svého dílu komendanta pozor dal.    Toť jest nařízení, aby nyní každý komendant svému dílu komandyroval.    Místo Peloton má se komandyrovati Pton.    Komendant dílu nechť nyní v pravo neb v levo před dílem komadyruje, neotočil se nikdy hlava k němu, nýbrž zrovna na předek se obrátí, a pohledí se na nařízenou linii střílecí, tam se má měřiti.

 

Fertig! (Hotovi!)

Místo Fertig! má se Fert! komandyrovati. Kver se na to komando levou rukou obrátí jako v prvním tempu k prezentyrování, a vtom se strčí před pravou kyčlu; pravá ruka popadne kver v záhybu hlavy, a otočí jej tak před tělo, aby se dostala hlavně do vnitřka; v týž čas popadne levá ruka u prvního kroužku kver, udeříc na něj zkrátka, palec se opře o šafft, ten se musí s bradou v stejném zpravení a kver o levé ruky předek opříti, aby při natahování kohoutku sebou nehnul. Přední prst pravé ruky přijde nad, druhé prsty pod pušťák (Schnellerbügel) a když kohoutek se natáhne, při čemž pravý loket na straně zůstane, obejme palec záhyb hlavy. Kver má rovnovisutě tolik v levo na straně státi, aby se, jak se již v prvním oddělení ručních gryfů v druhém tempu o prezentyrování vyložilo, levé oko od něho nezakrylo.

 

Schlagt an! (Nasaďte!)

Místo Schlagt an! komandyruje se An! Po tom komandu se otočí polovic v pravo, nohy se staví, špičky u střevíc a tíž celého těla po vykonaném otočení na levé noze se zpraví, jak se v druhém oddělení ručních gryfů při třetím tempu: Fällt das Bajonet! vyložilo. Při otočení trhne se kverem do nařízené linie střílecí pravou rukou k měření, a ukazatel se vloží do vnitřka oblouku, aby se péra neb pušťáku nedotkl; levá ruka ostane bez změny na prvním kroužku, a prstové se nesmí hlavně dotknouti. Otočení se polovic v pravo má se dokonale státi, čímž levé ruky předek plnější k podepření břemene kveru nabude.    Špička hlavy až k šroubu hlavy u kveru se přitiskne k ramenu, pravá tvář se přitiskne k hlavě kveru, levé oko se zamhouří, a pravým se dobře hledí na šroub zadní, na mušku a na linii střílecí.

 

	Setzt ab!  (Odtáhněte!)
	Setzt se táhne a ab rychle se komandyruje. Potom se postaví zas do čela (dělá front), pravé ruky přední prst se opět položí na pušťák, a kver se pravou rukou od ramena tak odtiskne, aby stál opět zrovna, jako když se Fertig chystal.

 

Schlagt an! Feuer! (Nasaďte! Oheň!)

Jak se již vyložilo.    Po vystřelení přitiskne se pravá noha k levé, zpravení pak špiček u střevíce zůstane bez změny; vtom se stáhne kver zrovna dolů na prsty, levá ruka zůstane na prvním kroužku hlavně, a levý loket k lepšímu podepření kveru na levou stranu se opře; pravá ruka se položí nad hlavou kveru, kohoutek se hned na půl kola natáhne, a přitom se pohlídne na zámek, zdaž se skutečně vystřelilo, což nováček z toho poznati může, když se z dírky u pánvičky kouří; nevidí-li kouře, tedy jest znamení, že se jen prach patrie zapálil, a rány nezapálil. Tudy se má nováček poučiti, jakby páravé jehly aneb páradla měl užívati.    Nyní se učí, jak se má nabíjeti, z počátku dle komanda v osmi tempích.    Po vyřknutí slov komanda má cvičitel počet temp rychle vysloviti, po čemž má nováček, tak jako na znamení v ručních gryfích, tempo vykonati.

 

	Ergreift die Patrone! (Popadněte patronu!)
1.	Pravá ruka nad hlavou kveru bez velikého otočení ruky hodně zpět se stáhne, víko patrontaše prsty se odstrčí, rukou se sáhne do patrontaše, a jedna patrona se tak vezme, aby se kulka malíka dotýkala, svrchní díl pak patrony se držel palcem a předním prstem.
2.	Ta patrona se dá blízko při těle k ústům, a ukousne se opatrně až k prachu, palcem, předním a prostředním prstem patrona se přidrží, a s pravou rukou k bradě zároveň se drží.
	Pulver auf die Pfanne! (Prach na pánvičku!)
3.	Pravá ruka se dá k patrii, prachu se tolik na pánvičku nasype, co jest třeba, aby se rána zapálila, k čemuž se hlava musí skloniti, by se na patrii hledělo, pak se na drží palcem, předním a prostředním prstem dobře k tělu a nahoru, dvěma posledními prsty se zavře patrie, pravá ruka se dá na záhyb hlavy u kveru, který dva poslední prstové obejmou, a pravý loket se přitiskne k boku.
	Schwenkt zur Ladung! (Obraťte se k nabíjení!)
4.	Tiskne se kver bez otočení pravou rukou, jak daleko vysáhne, k levému stehnu dolů, a před ním se jím trhne levou rukou, bez odtažení loktu od těla, a v tem se otočí, aby štemflík k tělu se dostal; hlava u kveru se postaví na zem, aby se její špička týkala špičky levého, a aby hlava kveru s špičkou střevíce v stejném směření stála. Levá ruka se roztáhne, a obejme kver, i přitiskne se kver k tělu, druhý kroužek hlavně v rovném pořadí stojí s knoflíky u kabátu, a patrona drží se tak celou rukou, že článkové prstů v pravo po straně díry u pajnetu se dotýkají.
	Patron in Lauf! (Patronu do hlavně! t.j. sypte prach z patrony do hlavně!)
5.	Patrona se v pravé ruce drobet otočí, aby papír patrony na ukousnutém konci před tím něco na rovno potlačený, když se předním prstem a palcem tiskne, opět otevřenou okrouhlost dostal, a pozdviženým pravým loktem patrona do díry se vysypala, předním prstem kulka se do ní vtlačila, a pak předním prstem a palcem štemflík se vzal.
	Ladstock in Lauf. (Štemflík do hlavně!)
6.	Předním prstem a palcem se dobude štemflík, jak daleko pravá ruka vysáhnouti může, u díry se zas plnou rukou vezme, zcela se ven vytrhne, dva couly se vstrčí do díry, ruka se natáhne, vší silou se vstrčí do díry, a potom se obejme palcem, předním a posledním prstem.
	Setzt an! Versorgt den Ladstock! (Zaražte a schovejte štemflík!)
7.	Krátce ale mocně ještě jednou se udeří štemflíkem na patronu, při čemž se poslední dva prstové otevrou, potom se vytrhne štemflík předním prstem, palcem a rukou nataženou z díry hlavně se vytrhne, a k druhému kroužku hlavně se do schránky vstrčí, pak se tam mocně dostrčí, a k většímu ujištění se ještě jednou udeří dlaní na díru. Pravá ruka potom obejme díru pajnetu, a palec se opře do vnitřka v pravo o štemflík.
	Schultert! (Kver k ramenu!)
8.	Váha tíže kveru leží v levé ruce. Když se staví do čela, otočíc se polovic v levo, pozdvihne levá ruka, bez odtažení loktu od těla, kveru vzhůru k levému boku, aby s levým ramenem se zpravovala, pravá ruka přijde k záhybu hlavy u kveru proti ní, obejme ji tak, aby se kohoutek předního prstu týkal, pak pustí levá ruka své místo, udeří na hlavu kveru, obejme ji, postaví kver zrovna k boku, a pravá ruka od záhybu hlavy u kveru rychle se dá na pravou stranu.    Ten předpis jest pro muže předního klídu, nechť se samotný cvičí v střílení aneb v klídu.    Muž v druhém klídu má mimo to, co se již připomenulo, ještě zachovati, aby na komando: Fertig! (hotovi!) vzal kver jako muž v prvním klídu, a také tak daleko v pravo na stranu vystoupil, by se levým ramenem k pravému ramenu svého předního muže stejně zpravil. Při zvláštním cvičení má cvičitel tu dálku na půl střevíce na stranu určiti.    V té postavě zůstane, dokud se střílí, a když znamení na buben stříleti se zapoví, aneb když při tom žádného bubeníka (tambura) není, na komando Halt! (přestaňte!) má, když nabyl, aneb kohoutek na půl kola spustil, kver bez znamení a v jednom tempu na rameno vzíti.

 

Richt euch! (Zpravte se!)

Na to komando postoupí nováček opět tolik v levo na stranu, co vystoupil v pravo, když se připravoval (im Fertigmachen.)    Ozbrojený muž v prvním a druhém klídu, když se dá na buben znamení, které stříleti zapovídá, komandyruje se od dílného komendanta, aby odsadil; pak má bez komendanta a bez tempa, tak jako ten, který při tom udeření na buben již přihotovený stál, bez odtažení ruky od prvního kroužku hlavně, kohoutek na půl kola spustiti, záhyb hlavy u kveru obejmouti, a kver bez znamení v jednom tempu pravou rukou na levou stranu zrovna k ramenu vzíti, a ruku na bok dáti, jakž se to častěji vyložilo; po čemž se po tom Richt euch! (zpravte se!) komandyruje.    Že pak se to při exercírování v klídech a dílech důkladněji způsobiti může, tedy se má zvláštnímu nováčkovi o tom jen zatím nějaké známosti uděliti.    Ozbrojený muž v třetím klídu nikdy nestřílí, leč při všeobecné střelbě a běžném ohni (General-Decharge und Lauffeuer), ale když se dá znamení bubnem, které stříleti nařizuje, vezme kohoutek do ruky, a po znamení, kteréž, aby se přestalo, poroučí, má se zase v zřízení své postaviti.    V pravo i v levo může ozbrojený muž v též postavě měřiti, dokud jen osmičku kola v pravo, neb osmičku kola v levo dělá, a právě tak, jako by punkt zrovna před sebou zvolil.    Aby se dále v pravo neb v levo ten punkt střílecí natáhl, na který má ozbrojený muž měřiti, nemá žádný komendant nařizovati, ale má jinou linii čelní (Frontlinie) vyvoliti, a ozbrojeného muže proti puňktu postaviti.    Když se tak muž patrně poučil, jak s kverem při střílení nakládati má a příčina každého činu dobře se mu vyložila, i již také v cvičení se hotovosti nabývati počíná, tedy se vypustí slova komanda při nabíjení obyčejná, a vtom se cvičí jen počtem v osmi tempích.    Po častějším cvičení počítá se vždy rychleji, až konečně toho nováček dokonce nepotřebuje, a již tolik způsobnosti (šikovnosti) nabyl, že bez ustání umí kver co nejmožněji rychle a bezpečně nabíjeti.    Kteréž jsou nejhlavnější věci, nač cvičitel nejvíce má hleděti, již se vyložilo.    Umí-li nováček již dokonale nabíjeti, má se poučiti, že nemá, když kver nabyl, na rameno ho vzíti, ale hned zase Fertig! se stavěti, totiž, jak sedmé tempo při nabíjení minulo, pozdvihne se levou rukou kver s postavením se do čela bez odtažení loktu od těla tak vysoko, aby ruka stejně s ramenem byla, v týž čas se obejme pravou rukou v záhybu hlavy, otočí se, aby se dostala hlavně k tělu, kohoutek se natáhne, a ruce a kver se tak spořádají a položí, jak se poučilo v připravování se k střílení; pak se má komandyrovati: An! (měřte!) a Feuer! (oheň!), kdežto po nabití kver má se zas Fertig uvésti, a tak pořád pokračovati.    Nováček se má poučiti, že, když bude budoucně v dílu stříleti, nemá po nabití kveru k ramenu vznésti, ale hned, jakž se povědělo, k Fertig připraviti.    Chtěli-li bychom dáti v jiné příležitosti nabíjeti, neučíce prv těmto gryfům střílecím v tomto pořádku, tedy se komandyruje:

 

	Habt Acht! Man wird laden! (Pozor! bude se nabíjet!)
1.	Na to komando, při čemž Man wird (bude se) zdlouha se táhne, a laden! (nabíjet!) rychle se vysloví, trhne nováček kverem z ramena tak před tělo, jakž se na komando Fertig! (hotovi!) vyložilo, jen že pravá ruka nepustí záhybu hlavy u kveru, nýbrž jej drží, jak jej odjala.
2.	Na znamení cvičitele s obrácením se polovic v pravo trhne se kverem pravou rukou v váhorovnou míru k prsům, aby nejen kver, ale i ruce, loktové a špičky u střevíc v té míře byly, jakž se vyložilo při střelbě na komando: Feuer! (oheň!) Patrie se hned palcem a předním prstem u pravé ruky odstrčí, nabíjí se podle předepsání osmi temp o střílení, a když se nabije, kver k ramenu se vznese.    Druhý a třetí klíd má hned při prvním tempu na stranu v pravo kročiti, aby třetí klíd od druhého takového zřízení nabyl, jak se o druhém k prvnímu klídu, při komando Fertig! (Hotovi!) o střílení vyložilo, a nabivše mají oba klídové kver k ramenu vzíti.

 

Richt euch! (zpravte se!)

Druhý a třetí klíd má na to komando opět tolik v levo na stranu vstoupiti, jakž se při střílení na komando Richt euch! (zpravte se!) o tom naučení dalo.    Ozbrojený muž má při každém vytažení k cvičení se v zbrani (jestliže se v ohni neexercíruje) několik dřevěných patron míti, a sice tak dlouhých, jako jsou ostré patrony, a ty musejí býti dobře okrouhlé, aby hlavni neškodily; prospějí k tomu, aby se poučil nováček, jak má patrony vzíti, držeti, a do díry vsypati; mužovi stříleti majícímu pak prospívá, že se zachová v způsobilosti (šikovnosti) jak má patronu v patrontaši vzíti, a že toho tempa s oním, jak se patrona do díry vsype, při střílení bez počítání tempa se nepomine. Mimo to se má na kohoutek každého kveru rohový kámen přišroubovati, který se musí na předním kraji tak vydlabati, aby jen na zevnitřní kraje patrie dorážel, by jí méně uškodil.

 

[#68]

 

 § 2. O měření a trefení.

Není na tom dosti, jakž se o střílení oznámilo, aby se naučil ozbrojený muž lecjaks jen do větru z kveru vystřeliti, ale musí také oučinek své zbroje znáti, a jak jí má právě užívati, aby nabyl důvěrnosti v ni, a šel s jistotou proti nepříteli. Musí tedy stříleti v pravém smyslu, a učiti se, aby i daleko trefil. K měření a střílení jest třeba, aby se poučil ozbrojený muž dle svého rozumu o moci ručničného prachu, o běhu kulky, o linii směřující, kam se střelí, a o dalekosti, kam by kulka trefila.

Cvičitel tedy má věděti, že každá kulka v běhu svém oblouk činí, a musí se poučiti o rozdílu mezi vyměřenou neb vyhlédnutou linii, a mezi linii vystřelení neb házení.

Vyměřená neb vyhlédnutá linie (Richtungs – odder Visierlinie) běží zrovna z oka měřiče po běhu a mušce k té věci, do které se má střeliti.

Linie střílení neb střílecí (Schuβlinie) jest, po které letí vystřelená kulka, kterou žene moc prachu.

[#69] Poněvadž pak každá kulka oblouk činí, tedy nemůže býti vyměřená neb vyhlédnutá linie stejná s linií vystřelení, ale linie vyměřená neb vyhlednutá se dvakrát přeřízne od kulky, která činí linii střílení neb střílecí; poprvé brzy před děrou, a podruhé v té dalekosti, ku které dožene prach, a jadrná rána neb dalekost vystřelené rány se jmenuje.

Z toho následuje, že se nesmí vždy do prostředka té věci měřiti, do které chceme střeliti, ale že musíme dle dalekosti, pod, neb nad ni držeti a měřiti, čemuž se jen mnohým cvičením naučiti může.

Rytina neb navržení vedle položené tu věc světleji vyloží.

 

 

Výklad.

aa. Vyměřená neb vyhlédnutá linie (Richtungs – oder Visierlinie) jest rovná s okem, muškou a věcí.

bb. Linie střílení neb házení, po které kulka letí.

c. Puňkt, kde přeřízne poprvé brzy před děrou vyhlédnutou linii. [#70]

d. Puňkt, kde přeřízne podruhé linii vyměřenou, a trefí-li věc v něm, jmenuje se jadrná rána.

e. Další padání kulky dle dalekosti a menšího oučinku prachu, z čehož se vidí, proč musíme na blízce níže, v pravé dalekosti zrovna, a u větší dalekosti vejš měřiti.

 

Ten výklad, který z počátku schopnost ozbrojeného muže převyšuje, vpraví se mu cvičením zřetedlněji, když se postaví truhlík plný písku šest střevíců vysoko, aby se mohla kulka olověná zase vyníti a častěji jí uživati, na tři díly se rozdělí, na každý díl se udělá černý cíl, a pod těmi třemi puňkty se myslí hlava, prsy a život nepřítele.

Z počátku se dá stříleti nováčkovi na 150 kroků, kdežto musí na třetí černé znaménko měřiti, chce-li do druhého střeliti; potom na 200, nejvíc na 250, kdež musí na prostřední znaménko měřiti a střeliti, a pak na 300 kroků, kdež musí měřiti na první znaménko, a do prostředního střeliti. [#71] Přitom má cvičitel dobrý pozor dáti, aby nováček při stisknutí kveru nemhoural, ale pokojně měřil, až vystřelí, protože se při nejmenším pohnutí cíle nevyhnutedlně chybil.

Nyní tedy se již muž poučil, že střelí dobře na rovině, když měří nepříteli 150 kroků vzdálí na stehna, 200 a 250 kroků na prsy, a 300 kroků do hlavy; jest však při tom také třeba a velmi důležité, aby se jeho oči cvičily dokonale a zrovna posuzovati dalekosti i 400 kroků, má-li toho cvičení právě užívati.

Protož jest potřebné, aby nejen nováček, ale i každý ozbrojený muž, nejen když střílí do terče, ale i když zvlášť se exerciruje v klídu a dílu (cugu), uměl dalekost, kam se má střeliti, dle svého zdání určiti a uhodnouti, a pak k zkušení toho jeho zdání má po té dalekosti překráčeti, a ji kroky svými přeměřiti, tak nabude za krátký čas veliké hotovosti. Jeho oko nemá jen po rovině, ale i po pahrbcích a po dolinách na určitou dalekost hotovosti nabýti.

Musí se cvičiti, aby i na vysokém místě z důvodů prvé uvedených svému [#72] nepříteli i na 350 kroků kulkou ránu smrtedlnou dal, když na jeho hlavu muškou měří; do vrchu pak aby nejvejš na 200 kroků daleko jistě a bezpečně střelil, když prsy nepřítele i na 100 kroků k cíli zvolí, a pak při malé dalekosti na jeho stehna měří.

Z toho ohledu jest tedy prospěšnější nováčkovi, když se mu postaví na 400, 350, 300, 200, 150 kroků, jak zvláštní lidé, tak více jich pohromadě, na místě bezživotných věcí na rozličn[é] zemi a místě (Terrain) a se mu poručí, aby dalekosti posoudil. Skrze takové cvičení častější se vycvičí zrak ozbrojeného muže, že skoro až do jistoty určí pravou dalekost věcí.

Není potřebí dále vykládati, že tento § k nejdůležitějšímu cvičení ve zbroji náleží, a protož se má každý při vojště v té službě dokonale přičiniti, aby v něm ozbrojeného muže vycvičil; mimo to se nařizuje za nevyhnutedlné pravidlo, že se nemá, ani když kdo cvičí nováčka jednoho, ani když jich více pohromadě v dílech cvičí, stříleti, prve než se představila linie střílení s poznamenáním dalekosti skrz [#73] bezživotné aneb vystavené věci, aby se mohlo na ně měřiti.

 

Kapitola druhá: cvičení ozbrojeného muže v klídech a řadech (pokračování a dokončení) bude v navazujícím příspěvku.

 

 

Související příspěvky:

Burianovo Cvičení ve zbrani (1835), 1/3: vypracování jednotlivého vojáka  Vycvičení vojáka ve zbrani jestiť prvním základem k nejmožnější potřebnosti vojska, následovně první přípravou k vykonávání válečného umění. Jednota ve všem jest jeho oučelem. Stejnost zásad, srozumitedlnost, jednoduchost, přesvědčení o potřebě a důležitosti předmětu, liduznanství, užívání všech popudů vzbuzujících ducha lidského, laskavé zacházení s dobrými, nekonečná trpělivost se slabými, ohnivé přičinění s lhostejnými...

Karel Sáček: C. k. výcvikové řády 1769/1786 a 1806-1807 - obsah

Václav Kuttan - Karel Sáček: Harcování dle c. k. cvičného řádu z roku 1807/1808

Václav Hanka: Cvičení o užívání zbraně (1826)