Zapomenutá připomínka bitvy u Würzburgu svedené roku 1796
Karel Sáček
Naposledy upraveno: 03.09.2026
Město Würzburg je centrem historického území Dolní Franky (Unterfranken), které tvoří část současného Bavorska. Historický význam získalo již v roce 741, kdy zde bylo založeno biskupství, které v roce 1168 získalo politickou suverenitu a stalo tzv. knížecím biskupstvím (Fürstbistum). Würzburg byl také významným opevněným městem, které střežilo jeden z přechodů přes řeku Mohan. Jeho dominantu tvoří pevnost Marienberg, v níž měli po staletí své sídlo würzburští knížecí biskupové, kteří ji opustili až po dokončení honosné barokní rezidence v centru města roku 1779.
Würzburská pevnost Marienberk. V červenci 1796 ji c. k. posádka vydala Francouzům bez boje během ústupu hlavní armády. Pro následující bitvu na začátku září nesehrála žádnou významnější roli (nacházela se na druhém břehu Mohanu) a po ní byla znovu obsazena rakouskými vojáky.
V roce 1800 se v ní čtyři týdny bránila posádka vedená penzionovaným c. k. generálmajorem narozeným v Římě Vincenzem Dall’Aglio (1742-1815), který za tento počin obdržel šlechtický titul s predikátem „von Frankenfels“.
Přibližně kilometr od této rezidence se v dnešní městské části Fauenland na adrese Rottendorfer Straße 29 (nedaleko autobusové zastávky Letzter Hieb) nachází pamětní deska vsazená do kamenné ohradní zdi. Lze jí velmi snadno přehlédnout a její nápis je již obtížně čitelný (fotografie zachycuje stav v roce 2023):
3. Sept 1796.
Hier am Galgenberg und in dem nordöstlich
anschliessenden Raume Lengfeld Kürnach Euerfeld
Rottendorf siegte der Bruder des deutschen Kaisers
ERZHERZOG KARL
als Führer der deutschen Armee über die französischen
Revolutionstruppen unter General Jourdan.
V překladu: 3. září 1796. Zde na Galgenbergu (Šibeničním vrchu) a na severovýchodně přiléhajícím území [mezi] Lengfeldem, Kürnachem, Euerfeldem a Rottendorfem zvítězil bratr německého císaře arcivévoda Karel jako vůdce německé armády nad francouzskými revolučními vojsky generála Jourdana.
Bitva u Würzburgu stvrdila předchozí vojenský úspěch v bitvě u Ambergu (24. srpna 1796). Obě společně znamenaly zásadní zlom v průběhu tzv. Rýnského tažení roku 1796, kdy byl zastaven postup francouzských vojsk k hranicím habsburského mocnářství a vynuceno jejich stahování zpět k Rýnu.
Současní umístění pamětní desky a její zasazení do zdi u silnice není původní. Jak připomíná výše zmíněný název autobusové zastávky, nesla tato lokalita označení Zum letzten Hieb – U posledního štychu. Nacházela se za městskými hradbami a odkazovala na poslední zastavení odsouzených při cestě na popraviště. Tento název později převzala oblíbená pivnice, která zde byla zřízena na místě původního hospodářského stavení, postaveného na konci 18. století. Kamenná zeď, do níž je nyní pamětní deska vsazena, v minulosti ohraničovala právě tuto pivnici.
Naproti ní byl pro připomenutí würzburské bitvy dne 6. září 1896 (během 100. výročí) slavnostně odhalen pomník a jeho okolí pojmenováno jako Erzherzog-Karl-Platz (prostranství Arcivévody Karla). Ten se však do dnešních dnů nedochoval, protože byl - podobně jako většina města - zničen během bombardovacího náletu dne 16. března 1945. V současnosti je proto považováno za velmi pravděpodobné, že pamětní deska ve zdi někdejší pivnice Zum letzten Hieb je torzem tohoto původního, mnohem většího, pomníku. Po jeho zničení měla být uložena na radnici a na současné místo reinstalována na konci roku 1958 nebo začátku 1959.
Würzburská pivnice Zum letzten HIeb na pohlednici z konce 19. stoletní
- převzato z wuerzburgwiki.de/wiki/Letzter_Hieb
Výřez téže pohlednice zobrazující pomník.
Současné umístění pamětní desky.
Pro zajímavost lze ještě uvést, že nedaleko odsud – na křižovatce ulic Rottendorfer Straße a Annastraße dříve fungovala také restaurace Erzherzog Karl. Z té se sice později stal Sultan Restaurant, výzdobu fasády u jejího vchodu ale dodnes tvoří poměrně velké moderně pojaté vyobrazení tohoto arcivévody v oděvu velmistra Řádu německých rytířů (Hoch- und Deutschmeister), kterým byl v letech 1801-1804.
Jestliže pamětní desku vsazenou do ohradní zdi lze dnes ve Würzburgu velmi snadno přehlédnout, ve vojenském historickém muzeu ve Vídni (neboli arsenálu) ji naopak připomíná jeden z nejvíce viditelných exponátů – pozorovací balón Intrépide (Neohrožený), který se stal kořistí c. k. armády právě díky würzburské bitvě. (Podrobněji viz de.wikipedia.org/wiki/Intr%C3%A9pide_(Ballon.)
Současná instalace v expozici vídeňského vojenského historického muzea
(Heeresgeschichtliches Museum - Saal der Revolutionen, podrobněji viz www.hgm.at)
Událost, během které generálové Sztaray a Kray předávají ukořistěný balón arcivévodu Karlovi, ztvárnil v roce 1870 malíř Karl von Blaas. Stejná malba zdobí také strop vstupní dvorany vídeňského arsenálu.
Doporučené odkazy a literatura:
Hermann Freiherr von Massenbach: Amberg und Würzburg 1796, ein Säkular-Beitrag zur Kriegsgeschichte. München 1896.
books.google.cz/books?id=E10frcyZw3QC
Franz Josef Adolf Schneidawind: Carl, Erzherzog von Oesterreich, rettet Franken, befreit Nürnberg, Bamberg, Würzburg, Aschaffenburg, Frankfurt, und entsetzt Mainz von den Franzosen, in den letzten Tagen des Augusts und in den ersten Tagen des Septembers des Jahres 1796. Aschaffenburg 1835.
books.google.cz/books?id=01EJnoKVnxEC
Torsten Schleicher: Vor über 220 Jahren. Als des Kaisers Bruder bei Würzburg siegte. MainPost, 31.12.2019.
mainpost.de/regional/wuerzburg/vor-ueber-220-jahren-als-des-kaisers-bruder-bei-wuerzburg-siegte
Winfried M. ROMBERG, Die Schlacht von Würzburg – ein unbekanntes Kapitel Würzburger Geschichte, in: Mainfränkisches Jahrbuch für Geschichte und Kunst 43, 1991, s. 124.
Würzbursko za revolučních a napoleonských válek
Války s revoluční Francií znamenaly faktický zánik suverenity würzburského knížete biskupa i úplný konec samostatnosti jeho šest století trvajícího církevního státního útvaru. K těmto událostem došlo sedm let po würzburské bitvě, kdy bylo vyhlášeno tzv. hlavní usnesení (mimořádné) říšské deputace Reichsdeputationshauptschluss (Hauptschluss der außerordentlichen Reichsdeputation). Toto zcela zásadní zákonné rozhodnutí bylo přijato na posledním zasedání říšského sněmu („Immerwährender“ Reichstag) v Řezně dne 25. února 1803. Znamenalo sekularizaci církevních knížectví a tzv. mediatizaci naprosté většiny svobodných říšských měst, tedy jejich podřízení a začlenění do jiných států.
Mezi více než 20 sekularizovaných církevních knížectví (Hochstift) patřilo i Würzbursko, které bylo připojeno k Bavorsku. Samostatnost však získalo poměrně brzy zpět – dle usnesení prešpurského míru, který po ukončení vojenského tažení v roce 1805 znovu překreslil hranice evropských států. Würzbursko bylo odňato bavorskému kurfiřtovi v rámci rozsáhlejších územích změn, přičemž kompenzaci za tuto ztrátu představovalo především nabytí Tyrolska, získaného na úkor habsburské monarchie.
Charakter církevního státu však u Würzburska obnoven nebyl. Po znovunabytí samostatnosti v roce 1806 se stalo knížectvím (Kurfürstentum) od září 1806 velkovévodstvím (Großherzogtum). Jeho panovníkem byl prohlášen mladší bratr rakouského císaře a představitel toskánské sekundogeniturní větve Habsburků arcivévoda Ferdinand (1769-1824). Ten po ztrátě velkovévodství toskánského vládl v letech 1803-1805 jako kurfiřt salzburský. Mimochodem někdejší knížecí arcibiskupství Salzburg bylo sekularizováno v roce 1803 stejným aktem jako Würzbusko, na rozdíl od něj však tehdy ještě neztratilo svou svrchovanost. O tu přišlo Salzbursko právě až v roce 1805, kdy bylo přiřčeno rakouskému císaři. Proto bylo třeba nalézt na konci roku 1805 pro jeho mladšího bratra Ferdinanda nový trůn, který získal právě jako kníže, později velkovévoda würzburský. Byl jím však pouze do roku 1814, kdy bylo toto velkovévodství zrušeno a začleněno zpět do Bavorka, načež se Ferdinand stal znovu velkovévodou toskánským.
Arcivévoda Ferdinand jako c.k. polní maršál a současně velkovévoda würzburský
- portrét umístěný ve würzburské rezidenci (residenz-wuerzburg.de)
Doporučené odkazy a literatura:
Hlavní usnesení mimořádné říšské deputace: cs.wikipedia.org/wiki/
Reichsdeputationshauptschluss: de.wikipedia.org/wiki/
Immerwährender Reichstag: de.wikipedia.org/wiki/
Související odkazy:
 |
Karel Sáček: Krásný Dvůr – obelisk na paměť vítězství u Ambergu roku 1796 Na oslavu vítězství c. k. armády vedené arcivévodou Karlem v bitvě u Ambergu dne 24. srpna 1796 byl v Krásném Dvoře postaven památník - 26 metrů vysoký obelisk. Základní kámen byl položen rok po bitvě 11. srpna 1797 za účasti adoptivních rodičů arcivévody Karla - arcivévodkyně Marie Kristýny (1742-1798) a jejího manžela prince Alberta Sasko-Těšínského (1738-1822). Arcivévoda Karel osobně navštívil krásnodvorský park 8. června 1798... |
Jan Nejedlý: Bitva černopolská