Zachovávání a předpis služebný s otázkami (1808), 3/4: o Gewehru

04.01.2011 16:53

Naposledy upraveno: 25.08.2012

Zachovávání a Předpis služebný císařského královského sprostého Vojáka, Gefrajtra, Tambora, a Kaprála, s otázkami a odpovědmi

pro užitečnou a prospěšnou potřebu samotného cvičení z jazyku německého s možnou pilností přeloženo skrze A. S. F.;
Prešpurk, Písmem Šimona Petra Webera, 1808, s. 89-103:

 

Toto autorské dílo (tvůrčí zpracování díla jiného) je chráněno dle autorského zákona č. 121/2000 Sb. V případě zájmu o jeho rozšiřování mimo zákonem daných výjimek a omezení práva autorského nás kontaktujte na e-mailu info@primaplana.cz.

 

O Gewehru a jeho dílech. V Otázkách a Odpovědích.

 

1. Otázka. Co jest Feuergewehr?
Odpověď. Jest način, s kterém pěšák (Infanterist) před nepřítelem bojuje.

2. Z čeho pozustává Gewehr vůbec?
Z laufu, na kterém Pajonet připraven jest, z šaftu, zámku, a z ládštoku.

3. Co jest lauf?
Lauf jest železná trouba, která důle s cintlochem zaopatřená jest.

4. K čemu jest lauf?
Aby ránu (Ladung) do něho dal.

5. Jest veskrz rovný v železy?
Není; on jest důle, kde se prach chytá, nejsilnějši, aby prachovou sílu vydržel. [89/90]

6. Jak se nazývá přední díl laufu?
Mindunk.

7. Jak se jmenuje durchmešer neb přeřez od mindunku?
Kaliber.

8. Když kulku do laufu dává, jak se nazývá to prázdné místo, které se mezi kulkou a laufem nachází?
Špýlraum.

9. Co jest cindloch?
Zindloch jest kulatá dírka na pravej straně skrze lauf.

10. K čemu slouží?
Aby svazek s Patriou a s Pulverkamerou, aneb Pulversakem měl.

11. Smí cindloch poškozený, aneb na nějaký způsob rozdálený býti?
Nesmí.

12. Proč ne?
Poněvadž skrze velký cindloch síla prachová se zmenší, a kulku nedaleko hnáti může.

13. Co jest na předním díle od laufu?
Péro (Feder), které Bajonet drží. [90/91]

14. Jak se to Péro jmenuje?
Bajonetfeder.

15. Jak vyhlíží lauf dole?
Má švancšroub, který pulversak v sobě drží.

16. Jak se ten dolní díl více jmenuje?
Štoßboden.

17. Jak musí švancšroub v laufu pasovati?
Dokonale dobře, a sice tak, aby ani větr, ani voda nepřetahovala.

18. Kolik kvintů neb šroubenkangů má švancšroub?
Šest, aneb osm.

19. K čemu má švancšroub na vrchu a na konci díru, a proč jest v Zapfen-Gewind?
Oboje z tej příčiny jest, aby lauf v šaftě pevno držely.

20. Jak se jmenuje ten šroubek, který z vrchu lauf pevno drži, a kde přechází?
Ten se jmenuje Kraicšroub, jde přes šaftholc a cingelblatel.

21. Jak se jmenuje ten šroubek, který capfen od švancšroubu k šaftu upevňuje? [91/92]
Horní (Obere) Gryfbýgelšroub, neb Kvadrátšroub.

22. S čím se lauf ještě více k šaftu upevňuje?
Skrze tři mosazný kroužky (Ringe).

23. Jak se jmenujou?
Přední, prostřední, a dolní kroužek (Ring), aneb vůbec Laufringe.

24. Které případnosti mohou způsobiti, že lauf puknouti může?
Přeložená rána (Ladung), neb když Ladung nepatřící přisazen jest.

25. Co jest šaft?
Šaft jest dřevo, v kterém lauf leží.

26. Jak šaft vyhlíží?
On jest na pozdíl vykroužený, aby lauf pevně pasoval, a má Nuth.

27. Jak se šaft rozděluje?
Do Forderšaft a Kolben.

28. K čemu jest Forderšaft?
Aby lauf v potřebě, i též, když zahřitý jest, držeti se mohl.

29. K čemu jest Kolben?
Aby Gewehr v měření a střílení k tváři přiložiti, a do ramena přitlačiti mohl. [92/93]

30. Jak Kolben vyhlíží?
Jest křivý.

31. Proč?
Aby oko měřicího lehčejc po zdýlce laufu přes mušku (Korn) vyvolený cíl vzíti mohl.

32. Jak se jmenuje ten díl na Kolben, kde křivý být začíná, a kde švancšroub upevněn jest?
Anšlag.

33. Který díl na Kolben se jmenuje Einšnitt?
Na tom místě, kde měřič při Anšlagování a střílení s pravou rukou Gewehr obejme.

34. Co se jmenuje Nuth?
Ta díra v šaftě, kde ladštok zaopatřený jest.

35. Co jest dolů na Kolben připraveno, aby se šaft neroztloukal?
Silná mosaz, která se Kolbenšuh nazývá.

36. Jak se tyto dva šroubky jmenují, který ten Kolbenšuh držejí?
Holcšrouben, aneb Kolbenšuhšrouben. [93/94]
NB. Aby je rozeznal, ten dolní se horizontální, a vrchní fertikální jmenuje.

37. Co jest v šaftě pod zámkem zapuštěné?
Cingel neb Abdruker s jeho Blatlem.

38. Co se zavazuje s Cinglem?
Gryffisel neb Šneller.

39. Skrze co Cingel od zavadzení se chrání?
Skrze Gryfbygel, který z mosazu jest.

40. Jak se tyto dva šroubky jmenují, které Gryfbygel k šaftu upevňují?
Obere a Untere Gryfbygelšroube.

41. Co jest na Gryfbyglu?
Malý Bygel s šroubkem pro Gewehrriemen.

42. Kolik Pér jest v šaftě zapuštěných?
Dvě.

43. Jak se jmenují?
Obere a Untere Ringfeder.

44. K čemu slouží?
Aby přední a dolní kroužku držely.

45. Co drží prostřední kroužku, aby dolů uhnout nemohla?
Představek, který v šaftě vyříznutý jest. [94/95]

46. Co jest na prostřední kroužce?
Malý Bygel s šroubem pro Gewehrriemen.

47. Skrze co se dolní kroužka na místě udržuje?
Skrze představek v šaftě.

48. Co jest na vrchní straně na první kroužce?
Fisírkorn, které se taky Flieg neb Mücke (muška) nazývá.

49. K čemu slouží Fisírkorn?
K měření, neb vyhledění rovnej Fisírlinie.

50. Jak se fisíruje?
Pravé oko měřicího bere cíl přes Anšlak po zdýlce laufu přes Fisírkorn.
NB. Při tom se levé oko zamže.

51. Co jest na dolní straně na první kroužce?
Trychtýř, do kterého se ladštok dává, a skovává.

52. S čím se ladštok pevno zadržuje?
Skrze malé péro v trychtýřu.

53. Co jest zámek (Schloß)?
Zámek jest věc, která z více dílův [95/96] kunštovně složená jest, a s křemeněm zaopatřený, oheň vzbuzuje.

54. K kerému konci jest ten oheň?
Aby cindkrout, to jest: na Patrii neb (Pfanně) podsypaný prach zapálil, a skrze cindloch do Pulverkamer oheň se udělil.

55. Jak se má býti zámek v šaftě upevněný, aby Patrie s cindlochem se spojila?
Skrovně, neb na vlas.

56. S čím se zámek k šaftě upevňuje?
Skrze Schloßblatt s dvouma šroubkami.

57. Jak se ty šroubky nazývají?
Vrchní a dolní (obere a untere) Schloßšraube.

58. Skrze co tyto dva šroubky přecházejí, a jak?
Přecházejí skrze mosazný Seitenplech, a skrze šaft, z levej strany k pravej.

59. Z jakých dílů pozustává zámek?
Z Schloßblatt, Patrie, Patridekel, Patrifeder, Hahn, Oberhahnšraube, ober a unter Kappendekel, které se Hahnenmaul nazývá, untere Hahnšroube, Nuß s jejím Kasten, Nußštangel, a Štangelfeder. [96/97]

60. Na čem jsou všecky dílové zámku upevněný?
Na Schloßblatt.

61. K čemu jest Patrie aneb Cindpfanne?
Aby prach na ní sypati mohl.

62. Na co jest Patriedekel?
Aby Pfanne (Panvicu) zavříti, a nasipaný prach (cindkrout) zachrániti mohl.

63. K čemu jest ten s ocele naložený Aufsatz na Patriedeklu?
Aby s přičiněním křemena oheň vzbudil, jak též k otvírání a zavírání.

64. Jak se ten šroubek jmenuje, který Patriedekel pevno drží?
Patriedekelšroube.

65. K kterému cíli a konci jest Patriefeder?
Aby Patriedekel hnalo, a prutkost síly dávalo.

66. K čemu slouží kohoutek (Hahn) s jeho vrchní Hahnšroube, s Kappendekel, a s dolní Hahnplatte, které se Hahnenmaul nazývá?
Aby křemen obchytěl, a jej s vrchní Hahnšroube upevniti mohl. [97/98]

67. K čemu jest ještě více ten vrchní Hahnšroub potřebný?
K natahování.

68. Jak daleko musí být křemen okutý?
Až na kraj od Hahnendekel s olovem.

69. Jak široký musí být křemen?
Nic širší jak Patria.

70. Smí se křemen při spouštění laufa dotejkati?
Nesmí.

71. Jak do Patrie padati musí?
Ne přes polovic Patrie.

72. K kterému cíli a konci jest dolní Hahnšroub?
Ten upevňuje spodní díl od kohoutka, a jest s Ořechem (Nuß) spojený.

73. Co za sílu má Šlagfeder?
Táhne a žene skrze ořech kohoutek.

74. Jest ořech (Nuß) s kohoutkem (Hahn) spojený, a sáhá-li na Šlagfeder?
Jest, skrze dolní Hahnšraube, a uvádí jak ořech tak kohoutek do pohnutí.

75. Skrze co se toto pohnutí stává?
Ořech má ve spodku dva zářezky, do kterých Nußštangel padá, a který skrze [98/99] Šneller, prostředkem jazýčka (Züngel), pohnutý bývá.

76. K čemu jsou tyto dva zářezky v ořechu?
První zadržuje kohoutek v pokoji, a druhý, když jest kohoutek natáhnutý, jej drží.

77. S kterými dílmi se zavazuje Griffüßl, aneb Šneller?
S jazýčkem (Züngel) aneb Abdruker.

78. Kdy natáhnutý kohoutek se spouští?
Když se na jazýček tlačí, a s Šnellerem Nußsštangle se dotkne.

79. Odkud pochází ta černá skůra na dílech od zámku?
Od zatvrzování (Härtung) v ohni.

80. K kterému cíli a konci jest ta černá skůra zámku?
Aby zámek od rezu zachovaný byl.

81. Smí ta skůra otřená býti?
Nesmí.

82. Smějí ty dva Šloßšrouby proměněný býti?
Nesmějí, poněvadž vrchní delší jest jak dolní. [99/100]

83. Jak má býti dolní Šloßšroub přitáhnutý?
Nikdy tak silno, aby se kohouta tejkal.

84. Proč ne?
Poněvadž se kohoutek okejvuje, a svou sílu ztratí.

85. Co jest Ladštok?
Jest cilindrová věc z ordinární ocele.

86. K čemu jest Ladštok?
Aby tu do laufu danou ránu (Ladung) dolů zduhnouti a přisaditi mohl.

87. Co jest na vrchu na Ladštoku?
Dírka s Gwintami.

88. K čemu ta dírka s Gwintami jest?
Aby Raumeisen- Schuß- neb Kugelzieher do ní zašroubovati mohl.

89. Jak vyhlíží Ladštok pod vrchním koncem v oblosti?
Má vyvýšený představek.

90. K čemu ten představek slouží?
Aby po zaopatření Ladštoka skrze to v trychtýřskej kroužce pozustávajícé Pérko onen pevně se držel. [100/101]

91. Co jest Pajonet?
Jest z dobré ocele zhotovená zbraň, v zdýlce osemnáct coulů přes Mindung od Gewehru.*
(* Tíha celého Infant Gewehru obsahuje 8 funtů 6 lotů. Kulka kalibrová má 1½ lotů. Prachu k nabíjení jest 2½ qvintlíka. Celá dílka od Gewehru a s Pajonetem jest 6½ střevíc.)

92. K čemu Pajonet slouží?
K píchání a štuchání.

93. Jak vyhlíží Pajonet?
Jest z obouch stran na způsob žebra připravený, a na konci špičatý.

94. Proč tak vyhlíží?
Aby potřebnou sílu k štuchání měl.

95. Jak vyhlíží Pajonet v dolu?
V dolů má Hülsu, na kterej představek se nachází.

96. Jak ten představek vyhlíží?
Na jednej straně stojí vejš, tratí se ale v okrouhlosti až do cela, a jest na vrchní straně rovný. [101/102]

97. K čemu jest tento představek?
Aby za něj skrze Pajonetfeder Pajonet pevno se držel.

Poznamenání.
98. K jakému cíli a konci jsou ty zařizky na vrchu na švancšroubě, a na laufu?
Aby skrze ně dokonalou spojenost obouch dílů poznal. [102/103]

 

 

Související příspěvky:

Zachovávání a předpis služebný s otázkami (1808), 1/4: pro sprostého vojáka

Zachovávání a předpis služebný s otázkami (1808), 2/4: pro Gefrajtra, Tambora a Kaprála

Zachovávání a předpis služebný s otázkami (1808), 4/4: tiraillerování neb plenklování

 

Zachowáwánj a Předpis služebný cýsařského králowského sprostého Wogáka, Gefraytra, Tambora, a Kaprála s otázkamy a odpowědmy je překladem díla Verhaltungen aus dem Kompagnie-Reglement der K. K. Oesterreichischen Armee in Fragen und Antworten, für die Gemeinen, Gefreyten, Tambour, Korporalen und Feldwebel, které bylo vydáno ve stejném roce u stejného prešpurského vydavatele. Digitalizovaný německý originál z mnichovské Bayerische Staatsbibliothek lze nalézt na: www.europeana.eu popřípadě books.google.cz

 

Původní adresa příspěvku:
 - primaplana.net/txt/edice/predpis-otazky-1808.html