Zemské přídomky c. k. řadových pěších pluků podle schematismů z let 1791-1818
Karel Sáček - Lubomír Uhlíř
Naposledy upraveno: 29.01.2020
Jednou ze součástí označování řadových pěších pluků bylo používání zemských - obecněji teritoriálních - přídomků. Ty sice netvořily součást oficiálních názvů pluků, lze se s nimi ale běžně setkávat jak ve schematismech, tak v odborné literatuře. Chybnou interpretací dochází často k tomu, že zemské přídomky jsou nesprávně považovány za součást názvů pluků. Oficiální charakter ale měla pouze dvojice termínů – německé a uherské pluky, ale ani ony vesměs nenáležely do názvů pluků.
Níže uvedený přehled zemských přídomků pochází z armádních schematismů. Řadové pěší pluky zde byly označovány podle země, popřípadě provincie, v níž se nacházel hlavní doplňovací okrsek (Werb-Bezirk). Tyto doplňovací okrsky byly zavedeny v roce 1771.
Do roku 1796 byly pěší pluky zemsky označovány v pěti kategoriích: německý (38 pluků), valonský (5), italský (2) a tyrolský (1) pro pluky německé pěchoty a uherský (11) pro pluky uherské pěchoty. V roce 1797 většina pluků obdržela upřesňující zemské přídomky. Konkrétně pluky německé pěchoty obdržely přídomky: český (14), moravský (9), dolnorakouský (5), hornorakouský (3), štýrský (3), korutanský (1), kraňský (1), předorakouský (1), friaulský (1). Označení německý se zcela vytratilo (ačkoliv se v roce 1803 znovu objeví), valonských pluků zůstalo pět, tyrolský jeden a italský již také pouze jeden. Pluky uherské pěchoty se začaly rozlišovat jako uherské (8), sedmihradské (2) a slavonský (1). V důsledku územních ztrát (a po ukončení napolenských válek také zisků) musel být doplňovací systém upravován, což samozřejmě mělo za následek i změnu zemských přídomků - zásadní reorganizace doplňovacích okrsků se uskutečnily v roce 1807 a 1817.
Interpretaci zemské příslušnosti jako vyjádření národního původu pluků je ovšem nutno vnímat s velkým nadhledem. V úředních záznamech tehdy ještě chyběla kolonka, která by upřesňovala, jakou řečí odvedenec hovoří, natož k jaké se hlásí národnosti. Navíc je třeba mít stále na zřeteli mnohonárodnost habsburské monarchie, lokální promísení jednotlivých národností, ale také haličské podpůrné doplňovací okresy (Aushilfs-Bezirk) a verbovací oblasti (Werb-Rayon) v německých státech. Např. označení moravský by mohlo mylně navozovat představu, že většina vojáků pěšího pluku č. 1 pocházela z Moravy. Tuto domněnku vyvrací statistika jeho čtyřsetninového čtvrtého praporu, nově vzniklého rozšířením záložního divizionu v Olomouci v červenci 1797. Prapor čítal 1251 mužů, přičemž z Moravy a Slezska dohromady jich bylo 644, z Haliče 484 a z říšských území 123.
Jestliže zemské označování má ještě jistý punc oficiality, daný charakterem schematismů, další typy přídomků lze zařadit spíše do oblasti lidové tvořivosti. Dosti často bývá s názvem pluku spojováno nějaké město. Toto město ovšem mohlo být buď sídlem doplňovacího obvodu, nebo posádkovým městem. To se někdy překrývalo, většinou však nikoliv – pluky mívaly posádky v úplně jiných místech, nežli byla jejich doplňovací centra. Nadto výše se jedná o faktory velmi proměnlivé (zejména u posádkových míst). Tvůrci či uživatelé takových pojmenování si bohužel ne vždy uvědomují jejich záludnost a snadno se dopouštějí anachronismů.
Zemské přídomky ve schematismu z roku 1794 a 1816.
Systém používání zemských přídomků nebyl jednotný a dnes některé jeho prvky působí nelogicky.
Jednotnost se nedařilo zachovat např. ani v rámci jednoho schematismu, jak dokládá příklad tabulky tohoto vojenského almanachu pro rok 1799 - v ní nebyl vůbec zmíněn pluk slavonský (zahrnutý mezi uherské a sedmihradské), ale ani štýrský, korutanský, kraňský a furlánský (ty zase byly vykázány mezi pluky dolno- a hornorakouskými).
Zemské přídomky c. k. řadových pěších pluků v letech 1791-1795
| 1791 | 1792 | 1793 | 1794 - 1795 |
|
| Německý (Deutsches) | 37 | 38 | 37 | 38 |
| Uherský (Ungarisches) | 11 | 11 | 11 | 11 |
| Valonský (Wallonisches) | 6 | 5 | 6 | 5 |
| Italský (Italiänisches) | 2 | 2 | 2 | 2 |
| Tyrolský (Tyrolisches) | 1 | 1 | 1 | 1 |
| Garnizonní (Garnison.) | 2 | 2 | 2 | 2 |
| Pěších pluků celkem | 59 | 59 | 59 | 59 |
Zemské přídomky c. k. řadových pěších pluků v letech 1796-1807
| 1796 - 1798 |
1799 | 1800 - 1802 |
1803 | 1804 | 1805 - 1807 |
|
| Český (Böhm. / Böhmisches) | 14 | 14 | 14 | 14 | 14 | 14 |
| Moravský (Mähr. / mährisches) |
9 | 9 | 9 | 8 | 8 | 8 |
| Uherský (Ungar. / Ungarisches) |
8 | 12 | 12 | 13 | 14 | 14 |
| Valonský (Wallon. / Wallonisches) |
5 | 5 | 6 | 6 | 5 | 6 |
| Dolnorakouský (Ni-Öster. / Nieder-Oesterreichisches) | 5 | 5 | 5 | 5 | 5 | 5 |
| Hornorakouský (Ob-Öster. / Oberösterreichisches) | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 |
| Štýrský (Steyerm.) | 3 | 3 | 3 | 2 | 2 | 2 |
| Sedmihradský (Siebenb. / Siebenbürgisches) | 2 | 2 | 2 | 2 | 1 | 1 |
| Tyrolský (Tyrol. / Tyrolisches) | 1 | 1 | 1 | 1 | 2 | 2 |
| Korutanský (Kärnt. / Kärnthnerisches) |
1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 |
| Kraňský / krajinský (Krain.) | 1 | 1 | 1 | 1 | ||
| Italský (Ital. / Italienisches) | 1 | 1 | 1 | |||
| Furlánský / Fruilský (Friauler) |
1 | 1 | 1 | |||
| Slavonský (Slavon.) | 1 | 1 | 1 | |||
| Předorakouský (Vorländ. / Vord. Oesterr) |
1 | 1 | 1 | 1 | ||
| Vorarlberský (Vorarlberg.) | 1 | 1 | ||||
| Vnitrorakouský (Inneröster. / Innerösterisches) |
2 | 3 | 3 | |||
| Slezský (Schles. / Schlesisches) |
1 | 1 | 1 | |||
| Německý (Deutsch. / Deutsches) |
1 | 1 | 1 | |||
| Haličský (Galiz. / Galizisches) |
1 | |||||
| Garnisonní (Garnison.) | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 |
| Pěších pluků celkem | 58 | 62 | 63 | 63 | 64 | 64 |
Na památnících, které připomínají konkrétní c. k. pěší pluky v období napoleonských válek, zemské přídomky většinou uvedeny nejsou. Výjimkou je pomník věnovaný pěší brigádě generálmajora Jirčíka, který byl v roce 1995 zřízen členy klubu vojenské historie Brno pod vedením Vlastimila Schildbergera st. na Prateckém návrší – kousek od Mohyly míru.
Památník má připomínat, že v řadách c. k. armády byl vysoký podíl mužů slovanského původu, z nichž někteří v bitvě tří císařů bojovali a umírali na moravské půdě kousek od svých od svých domovů. Proto je také jeho ústředním motivem lípa, která svou korunou chrání císařského orla. Nápis pod ní uvádí:
|
2. 12. 1805 |
|
ZDE BOJOVALA ZA SVOU VLAST PĚŠÍ BRIGÁDA GEN. MAJORA JIRČÍKA |
|
PLUKY: 1. MORAVSKÝ CÍSAŘSKÝ 9. HALIČSKÝ CZARTORYSKI 29. MORAVSKÝ LINDENAU 38. HALIČSKÝ WÜRTEMBERG 49. RAKOUSKÝ KERPEN 55. HALIČSKÝ REUSS-GREITZ VÍDEŇŠTÍ DOBR. MYSLIVCI DĚLOSTŘELECKÁ ZÁLOHA ČEST JEJICH PAMÁTCE |
Použíti zemských přídomků velmi pravděpodobně mělo zdůraznit hlavní symboliku tohoto památníku. Poukázalo ale spíše na zrádnost jejich používání – ve schematismu na rok 1805 totiž nebyl zemský přídomek „haličský“ uveden u žádného pěšího pluku, všechny na pomníku takto uvedené byly tehdy vykazovány ještě jako valonské.
Zemské přídomky c. k. řadových pěších pluků v letech 1808-1818
| 1808 | 1810 - 1812 |
1813 - 1814 |
1815 - 1816 |
1817 | 1818 | |
| Český (Böhm. / Böhmisches) | 13 | 13 | 12 | 11 | 11 | 9 |
| Moravský (Mähr. / mährisches) | 8 | 8 | 9 | 10 | 10 | 5 |
| Uherský (Ungar. / Ungarisches) | 14 | 14 | 14 | 14 | 13 | 14 |
| Valonský (Wallon. / Wallonisches) | 4 | 3 | 3 | 1 | ||
| Dolnorakouský (Ni-Öster. / Nieder-Oesterreichisches) |
4 | 3 | 3 | 3 | 3 | 3 |
| Hornorakouský (Ob-Öster. / Oberösterreichisches) |
3 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 |
| Štýrský (Steyerm.) | 1 | 1 | 1 | |||
| Sedmihradský (Siebenb. / Siebenbürgisches) |
1 | 1 | 1 | 1 | 2 | 1 |
| Tyrolský (Tyrol. / Tyrolisches) | 1 | |||||
| Korutanský (Kärnt. / Kärnthnerisches) |
1 | 1 | 1 | 1 | 1 | |
| Italský (Ital. / Italienisches) | 4 | 5 | ||||
| Vnitrorakouský (Inneröster. / Innerösterisches) |
3 | 1 | 1 | 2 | 2 | 1 |
| Slezský (Schles. / Schlesisches) | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | |
| Německý (Deutsch. / Deutsches) | 1 | 1 | ||||
| Haličský (Galiz. / Galizisches) | 6 | 3 | 4 | 6 | 7 | 11 |
| Moravsko-slezský (Mähr. Schles.) | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | |
| Ilyrský (Illyrisches) | 4 | |||||
| Benátský (Venezianisches) | 4 | |||||
| Lombardský (Lombardisches) | 4 | |||||
| Pěších pluků celkem | 62 | 53 | 53 | 57 | 58 | 58 |
Související příspěvky:
Lubomír Uhlíř: Proměny rakouské armády za koaličních válek a jejich odraz ve vojenských schematismech
Jan Bedřich Novák: Lipsko - české glossy k stoletým oslavám
Karel Sáček: Granátníci na slavnostním odhalení brněnského památníku v roce 1818
Mimochodem, domníváte se, že všechny země, které daly vzniknout výše uvedenému neoficiálnímu teritoriálnímu označení c. k. pěších pluků, byly zastoupeny svými znaky na jejich praporech? Ale kdepak. To by mohlo být téma na samostatný příspěvek...
Karel Sáček: Zemské znaky na praporech c. k. armády v letech 1781-1835