 |
Naši vojáci v napoleonských válkáchExistují v podstatě jen dva druhy vojáků – ti, kteří se rozhodli pro službu se zbraní dobrovolně a ti, kteří k ní byli donuceni státní mocí. Přísahu ale skládali všichni stejnou... Tento internetový portál vznikl ze společné iniciativy několika autorů a představuje nekomerční publikační platformou věnovanou našim předkům sloužícím v c. k. armádě především v letech 1792-1815 (více o nás): |
Poslední příspěvky řazené dle data publikace nebo důležité úpravy:
|
Jiří Kovařík: Bitva národů: Merveldtův útok na Connewitz a Dölitz (16.10.1813) (19.10.2020 - bitvy a tažení) Pochod všech částí této první spojenecké a zcela rakouské kolony vedl nepřehledným terénem, mokřinami, bažinami a hustým porostem, kterým šlo postupovat jen s obtížemi, přičemž děla za pěchotou vázla. Teprve kolem poledního došli pěšáci IR 44 Bellegarde (z Longuevillovy 2. brigády Ledererovy divize) k prvnímu mostu, vedoucímu přes staré rameno Pleissy, který už Francouzi strhli, průzkum ale hlásil, že o 400 metrů výše... |
|
|
|
Karel Řezníček: Rekviem za knížete Karla Filipa Schwarzenberga (15.10.2020 - studie a články) Práwě dochází ta smutná zpráwa, že jeho oswícenost nejwyšší wůdce wšech cýs. král. wojsk: Karel kníže ze Šwarcenberku dne 15. října w Lipsku zemřel. Jeho mrtwol má býti do Prahy přiwežen a tu slawné rekwiem držáno. Nejen celá osada Pražská bude průwodu přítomna, nýbrž i z okolí se sejdou aby poslední sláwa tomu reku náležitě prokázána byla... Z Prahy bylo mrtwé tělo we wší tichosti do Třeboně odweženo... |
|
Jaroslav Beneš: Stejnokroje důchodkové stráže 1835-1843 (30.09.2020 - varia) Příslušníci důchodkové stráže nosili podobné stejnokroje, jaké se používaly u sesterské pohraniční stráže. Hlavní rozdíl byl ve výložkové, egalizační, barvě a v pokrývce hlavy u mužstva. Barva vyložení důchodkové stráže byla trávově (světle) zelená. Tato barva odpovídala stejnokrojovému předpisu pro státní úředníky z roku 1814... Mužstvo důchodkové stráže bylo povinno nosit stejnokroj při všech služebních úkonech i mimo službu... |
|
|
|
Karel Sáček: Dienstreglement für das k. k. Heer 1873-1878: obsah a český překlad (23.09.2020 - tabulky a seznamy) V roce 1873 byl vydán první díl nového služebního řádu pro císařsko-královské vojsko (známý též pod označením A-10, a), o rok později díl druhý (A-10, b). V letech 1876-1877 pak bylo vydáno několik dílů třetích, věnovaných jednotlivým druhům vojsk - na rozdíl od prvních dvou, obsahujících společná ustanovení. Díky Ferdinandu Čenskému a Václavu Karhanovi byly postupně vytvořeny české překlady... |
|
Jan B. Novák: Lipsko - české glossy k stoletým oslavám (04.09.2020 - studie a články) Jedna z největších historických lží naší doby byla vtělena v obrovský kus kamene, dáno mu jméno Völkerschlacht-Denkmal bei Leipzig... Celkem nejhůře pochodilo Rakousko, ne na bojištích roku 1813 a 1814, ale v německé jubilejní literatuře. Činnost jeho vojevůdců a státníků 1813-1814 systematicky zlehčována, jeho pomoc líčena téměř jako přítěž, výkony jeho vojska stavěny do pozadí, zejména za výkony sborů pruských, a protože se nedá odčiniti faktum, že rakouský generál byl vrchním velitelem spojeneckých vojsk evropských... |
 |
|
|
Jaroslav Beneš: C. k. důchodková stráž (k. k. Gefällenwache) 1835-1843 (24.08.2020 - varia) Důchodková stráž doplňovala svou činností v roce 1830 zřízenou pohraniční stráž, přičemž její práci částečně duplikovala. Důchodková stráž měla ale výraznější vazbu na civilní finanční správu a nebyla tolik militarizována. Jejím úkolem bylo dbát na dodržování důchodkových předpisů, zabraňovat nezákonným manipulacím při vybírání daní a dávek a celních poplatků. Současně dbala na řádné dodržování státních monopolů... |
|
Karel Sáček: Krásný Dvůr – obelisk na paměť vítězství u Ambergu roku 1796 (19.08.2020 - anotace, komentáře) Na oslavu vítězství c. k. armády vedené arcivévodou Karlem v bitvě u Ambergu dne 24. srpna 1796 byl v Krásném Dvoře postaven památník - 26 metrů vysoký obelisk. Základní kámen byl položen rok po bitvě 11. srpna 1797 za účasti adoptivních rodičů arcivévody Karla - arcivévodkyně Marie Kristýny (1742-1798) a jejího manžela prince Alberta Sasko-Těšínského (1738-1822). Arcivévoda Karel osobně navštívil krásnodvorský park 8. června 1798... |
 |
|
|
Jan Vogeltanz: Stejnokroje latinskoamerických armád ve XX. století - část 2/2 (24.07.2020 - varia) Paraguayská armáda vstupovala do války o Chaco s Bolívií se dvěma typy stejnokrojů, nošených především důstojníky. Vedle ceremoniálních šedomodrých uniforem pruského stylu s epoletami to byla starší služební uniforma rovněž německého modelu, v šedozelené barvě, s uzavřenou blůzou s náprsními a pobočnými kapsami, s nárameníky s dracounu německého stylu, u vyšších důstojníků... |
|
Zdeněk Holub: C. k. pionýrské vojsko (08.07.2020 - studie a články) Pontonýrské a pionýrské vojsko se postupem času stále výrazněji podílelo na vojenských operacích. Tito dělníci války zůstávají ve stínu hrdinských činů prvosledových jednotek, které by ale bez nich mnohdy nemohly být vůbec vykonány. Dalším cílem je seznámit čtenáře s každodenností technických jednotek císařského vojska a pokusit se tak alespoň z malé části splatit dluh, který my Češi stále máme ke staletím naší historie, ve kterých byly české země součástí habsburské monarchie... |
 |
(kompletní přehled všech příspěvků tematicky řazených)
