Naši vojáci v napoleonských válkách

Existují v podstatě jen dva druhy vojáků – ti, kteří se rozhodli pro službu se zbraní dobrovolně a ti, kteří k ní byli donuceni státní mocí. Přísahu ale skládali všichni stejnou...

Tento internetový portál vznikl ze společné iniciativy několika autorů a představuje nekomerční publikační platformou věnovanou našim předkům sloužícím v  c. k. armádě především v letech 1792-1815 (více o nás):

 

Poslední příspěvky řazené dle data publikace nebo důležité úpravy:

 

Heinrich Blasek - Franz Rieger - přeložil Zdeněk Holub: Historický přehled pevností rakouské monarchie do roku 1851 - 3/3: Lombardsko, Benátsko a Istrie

   (29.04.2021 - c. k. napoleonika v kontextu)

Dokončení českého překladu přílohy č. 85 díla Beiträge zur Geschichte der k. u. k. Genie-Waffe, věnovaného pevnostem: Fuentes, Pizzighettone, Terst, Benátky, Verona a Pula.

...Znalci moře ví, že všechna tato opevnění jsou k ničemu...

 

Věra Drápelová - Karel Sáček: Maršál Karel kníže Schwarzenberg: český vojevůdce, jenž měl být zapomenut   

   (19.04.2021 - anotace, komentáře: 250. výročí)

Dne 19.04.2021 byl deníkem Mladá fronta Dnes zveřejněn pod názvem „Český vojevůdce, jenž měl být zapomenut“ (s. 11) rozhovor věnovaný 250. výročí narození Karla I. Filipa knížete Schwarzenberga.
Řekne-li se český vojevůdce, většina lidí bude určitě jmenovat Jana Žižku, možná krále-válečníky z časů Přemyslovců...

 

 

Karel Řezníček: Tajemství lipského pomníku knížete Schwarzenberga a další pamětihodnosti

   (15.04.2021 - studie, články a populární zpracování: 250. výročí)

Kdo se vrací do Lipska, musí bezděčně zastaviti u pomníku Karla Schwarzenberga s nápisem: „Nar. 15. dubna 1751, + 15. října 1820 v Lipsku.“ Na druhé straně stojí: „Pomník tento postavila mu manželka Marianna a jeho synové: Bedřich, Karel a Edmund.“ Zde prodléval ještě nedávno zemřelý syn Karel. Pod pomníkem nalézá se krypta, o níž si zvěčnělý přál...

 

Karel Sáček: Doplňovací obvody a zemské přídomky c. k. pěších pluků v letech 1792-1818  

   (27.03.2021 - tabulky a seznamy; doplnění textu: 250. výročí)

Společně s patentem o sčítání obyvatelstva byl 10. března 1770 vydán patent o zavedení pravidelného a stálého odvodního systému a vlastních plukovních doplňovacích obvodů. Na toto nařízení, označované též jako Recroutirungs-Regulament či Recrutirungs-Reglement, navazoval na patent ze 27. března roku 1771 týkající se zavedení vojenských knih a rozdělení doplňovacích obvodů...
 

 

Karel Sáček:  200. výročí opavského kongresu (1820-2020)

   (07.03.2021 - anotace, komentáře)

Opavský kongres se konal od 20. října do 20. prosince 1820. Byl svolán jako reakce na vývoj v Neapolsku, kde v červnu téhož roku propuklo revoluční „karbonářské“ hnutí. Cílem kongresových jednání bylo uzavření dohody o vojenské intervenci. Kongres proběhl pod vedením knížete Metternicha, oficiálním hostitelem byl rakouský císař František I., ruský car Alexandr I, pruský král Fridrich Vilém III. a jeho stejnojmenný syn...

 

Jaroslav Beneš: První stejnokroje finanční stráže: období 1843-1850

   (01.03.2021 - varia)

Stejnokroj měl společně s výzbrojí dodávat sboru větší vážnost a zcela jasně demonstrovat vazbu na stát a potažmo panovníka. Při svém zřízení v roce 1843 převzala finanční stráže jak části stejnokroje bývalé pohraniční, tak i důchodkové stráže. I když služební předpis pro finanční stráž z roku 1843, tedy z roku jejího zřízení, předepisoval stejnokroj se zelenou egalizační barvou, proces stejnokrojového sjednocování obou dříve samostatných sborů trval léta...


 

Heinrich Blasek - Franz Rieger - přeložil Zdeněk Holub: Historický přehled pevností rakouské monarchie do roku 1851 - 2/3: Uhry 

   (09.02.2021 - c. k. napoleonika v kontextu)

Pokračování českého překladu přílohy č. 85 díla Beiträge zur Geschichte der k. u. k. Genie-Waffe, věnovaného pevnostem: Stará Gradiška, Arad, Brod, Szeklerburg, Déva, Osijek, Fagaras, Ostřihom, Velký Varadín, Sibiu, Karlovský Bělehrad, Karlovac, Kluž, Komárno, Brašov, Mukačevo, Nové Zámky, Pančevo, Petrovaradín, Ráb, Rača a Temešvár.

 

Karel Sáček - Lubomír Uhlíř: Zemské přídomky c. k. řadových pěších pluků podle schematismů z let 1791-1818

   (26.01.2021 - tabulky a seznamy)

Jednou ze součástí označování řadových pěších pluků bylo používání zemských - obecněji teritoriálních - přídomků. Ty sice netvořily součást oficiálních názvů pluků, lze se s nimi ale běžně setkávat jak ve schematismech, tak v odborné literatuře. Chybnou interpretací dochází často k tomu, že zemské přídomky jsou nesprávně považovány za součást názvů pluků...


 

 

Obsah - hlavní menu

(kompletní přehled všech příspěvků tematicky řazených)

 

Významná výročí roku 2021:

250. výročí

V březnu 1771 začaly být v konskribovaných habsburských zemích vytvářeny stálé doplňovací okrsky (Werbbezirk) přidělené jednotlivým plukům řadové pěchoty; o deset let později (31.04.1781) tento způsob doplňování vojska doplnil stěžejní předpis „Conscriptions- und Werbbezirkssysteme. Für die kaiserl. königl. deutschen Erbländer in Friedens- und Kriegszeiten

15. dubna 1771 se narodil Karel I. Filip kníže Schwarzenberg, vrchní velitel vítězných spojeneckých vojsk z let 1813 a 1814

15. dubna 1771 byl stanoven systém zaopatření vojenských invalidů (Invaliden-Versorgungs-System); tou dobou v Evropě ojedinělou péči státu o vojenské invalidy zajištovaly čtyři invalidovny, přičemž té pražské byla předepsána kapacita 832 mužů – mezi které byli započítání také důstojníci umístění na zámcích v Poděbradech, Brandýse a Pardubicích

5. září 1771 se narodil arcivévoda Karel, mladší bratr císaře Františka, který v čele c. k. armády porazil Napoleona v bitvě u Aspern roku 1809

200. výročí

20. ledna 1821 ve Vídni zemřel Joseph Froon svobodný pán von Kirchrath, penzionovaný polní zbrojmistr a majitel řadového pěšího pluku č. 54, který v letech 1809-1812 zastával funkci velitele olomoucké pevnosti

7. března 1821 u Rieti a Antrodoca porazila c. k. armáda neapolská vojska; o dva týdny později bez boje vstoupila do Neapole, čímž byla potlačena karbonářská revoluce a obnovena moc krále Ferdinanda I.

 

27. srpna 1791 byla podepsána pilnická deklarace - společné prohlášení římskoněmeckého císaře Leopolda II. a pruského krále Fridricha Viléma II. o nutnosti zachovat ve Francii monarchické zřízení, i za cenu společné vojenské intervence

6. září 1791 byl císař Leopold II. korunován v Praze českým králem

9. února 1801 byla v Lunéville podepsána mírová dohoda mezi vítěznou Francií a Svatou říší římskou, která ukončila druhou koaliční válku

26. dubna 1811 bylo vydáno nařízení Dvorské válečné rady o adjustaci (výstroji) generality, vyšších a nižších důstojníků (Circular-Verordnung - Vorschrift zur Adjustirung der Generalität, Stabs- und Ober-Officiere)

 
 

 


Poslední příspěvky podle jednotlivých sekcí hlavního menu:

Anotace, komentáře

   19.04.2021 -  Maršál Karel kníže Schwarzenberg: český vojevůdce, jenž měl být zapomenut

Studie, články a populární zpracování

   15.04.2021 - Tajemství lipského pomníku knížete Schwarzenberga a další pamětihodnosti jej připomínající

Bitvy a tažení

   19.10.2020 - Bitva národů: Merveldtův útok na Connewitz a Dölitz (16.10.1813)

Edice pramenů

   04.03.2020 - C. k. výcvikové řády 1769/1786 a 1806-1807 - obsah

C. k. napoleonika v kontextu 

   29.04.2021 -  Historický přehled pevností rakouské monarchie do roku 1851 - 3/3: Lombardsko, Benátsko a Istrie

Tabulky a seznamy

   26.03.2021 - Doplňovací obvody a zemské přídomky c. k. pěších pluků v letech 1792-1818

Varia - viz samostatný obsah