Naši předkové jako vojáci (c. k. rakouská armáda) za napoleonských válek

Naši vojáci v napoleonských válkách

Existují v podstatě jen dva druhy vojáků – ti, kteří se rozhodli pro službu se zbraní dobrovolně a ti, kteří k ní byli donuceni státní mocí. Přísahu ale skládali všichni stejnou...

Tento internetový portál vznikl ze společné iniciativy několika autorů a představuje nekomerční publikační platformou věnovanou našim předkům sloužícím v c. k. armádě především v letech 1792-1815 (více o nás):

Poslední příspěvky řazené dle data publikace nebo důležité úpravy:

Jan B. Novák: Lipsko - české glossy k stoletým oslavám

(04.09.2020 - studie a články)

Jedna z největších historických lží naší doby byla vtělena v obrovský kus kamene, dáno mu jméno Völkerschlacht-Denkmal bei Leipzig... Celkem nejhůře pochodilo Rakousko, ne na bojištích roku 1813 a 1814, ale v německé jubilejní literatuře. Činnost jeho vojevůdců a státníků 1813-1814 systematicky zlehčována, jeho pomoc líčena téměř jako přítěž, výkony jeho vojska stavěny do pozadí, zejména za výkony sborů pruských, a protože se nedá odčiniti faktum, že rakouský generál byl vrchním velitelem spojeneckých vojsk evropských...

Jaroslav Beneš: C. k. důchodková stráž (k. k. Gefällenwache) 1835-1843

(24.08.2020 - varia)

Důchodková stráž doplňovala svou činností v roce 1830 zřízenou pohraniční stráž, přičemž její práci částečně duplikovala. Důchodková stráž měla ale výraznější vazbu na civilní finanční správu a nebyla tolik militarizována. Jejím úkolem bylo dbát na dodržování důchodkových předpisů, zabraňovat nezákonným manipulacím při vybírání daní a dávek a celních poplatků. Současně dbala na řádné dodržování státních monopolů...

Karel Sáček: Krásný Dvůr – obelisk na paměť vítězství u Ambergu roku 1796

(19.08.2020 - anotace, komentáře)

Na oslavu vítězství c. k. armády vedené arcivévodou Karlem v bitvě u Ambergu dne 24. srpna 1796 byl v Krásném Dvoře postaven památník - 26 metrů vysoký obelisk. Základní kámen byl položen rok po bitvě 11. srpna 1797 za účasti adoptivních rodičů arcivévody Karla - arcivévodkyně Marie Kristýny (1742-1798) a jejího manžela prince Alberta Sasko-Těšínského (1738-1822). Arcivévoda Karel osobně navštívil krásnodvorský park 8. června 1798...

Jan Vogeltanz: Stejnokroje latinskoamerických armád ve XX. století - část 2/2

(24.07.2020 - varia)

Paraguayská armáda vstupovala do války o Chaco s Bolívií se dvěma typy stejnokrojů, nošených především důstojníky. Vedle ceremoniálních šedomodrých uniforem pruského stylu s epoletami to byla starší služební uniforma rovněž německého modelu, v šedozelené barvě, s uzavřenou blůzou s náprsními a pobočnými kapsami, s nárameníky s dracounu německého stylu, u vyšších důstojníků...

Zdeněk Holub: C. k. pionýrské vojsko

(08.07.2020 - studie a články)

Pontonýrské a pionýrské vojsko se postupem času stále výrazněji podílelo na vojenských operacích. Tito dělníci války zůstávají ve stínu hrdinských činů prvosledových jednotek, které by ale bez nich mnohdy nemohly být vůbec vykonány. Dalším cílem je seznámit čtenáře s každodenností technických jednotek císařského vojska a pokusit se tak alespoň z malé části splatit dluh, který my Češi stále máme ke staletím naší historie, ve kterých byly české země součástí habsburské monarchie...

Jan Vogeltanz: Stejnokroje latinskoamerických armád ve XX. století - část 1/2

(29.06.2020 - varia)

Vedle střihově obdobných kompletů inspirovaných tehdejší US Army, resp. adjustacemi britskými, se uplatnil v různých formách i tehdy zaváděný typ německé císařské armády v barvě feldgrau. V podmínkách Latinské Ameriky se jednalo o světlejší odstíny a často lehčí materiál, střihově všeobecně byly obvyklé uzavřené blůzy s náprsními kapsami a čepice s dýnkem a štítkem, obvykle pouze s kokardou ve státních barvách...

Jaroslav Beneš: Stejnokroje Pohraniční stráže v letech 1830–1843

(17.06.2020 - c. k. napoleonika v kontextu)

Stejnokroje pohraniční stráže byly v základu popsány již v jejím služebním předpise „Allgemeine Dienstvorschrift der Gränzwache“ z roku 1830 v XI. oddílu. Mužstvo pohraniční stráže, tedy vůdci, vrchní myslivci a myslivci byli povinni nosit stejnokroj stále, tedy ve službě i mimo ni. Výjimku mohl povolit nadřízený, ale jen na základě vážných důvodů. Představení pohraniční stráže, vrchní komisaři a komisaři, byli povinni nosit stejnokroj vždy ve službě, mimo službu mohli oblékat i civilní oděv...

Karel Sáček: Vojáci a napoleonské období v regionální literatuře

(20.05.2020 - studie a články)

Zmínky o vojácích se přirozeně často objevují v regionální historické literatuře. Bez ohledu na to, zda se jedná o práce odborné, vlastivědné či popularizační, informují nás mnohdy v zajímavých detailech o průtazích armád, ubytování vojáků... Proto vznikl tento příspěvek, jehož cílem je postupné shromažďování úryvků, které se věnují zajímavým místním vojenským reáliím a událostem každodenního vojenského života...

Obsah - hlavní menu

(kompletní přehled všech příspěvků tematicky řazených)