Karel Řezníček: Tajemství lipského pomníku knížete Schwarzenberga a další pamětihodnosti

   (15.04.2021 - studie, články a populární zpracování: 250. výročí)

Kdo se vrací do Lipska, musí bezděčně zastaviti u pomníku Karla Schwarzenberga s nápisem: „Nar. 15. dubna 1751, + 15. října 1820 v Lipsku.“ Na druhé straně stojí: „Pomník tento postavila mu manželka Marianna a jeho synové: Bedřich, Karel a Edmund.“ Zde prodléval ještě nedávno zemřelý syn Karel. Pod pomníkem nalézá se krypta, o níž si zvěčnělý přál...

Karel Sáček: Doplňovací obvody a zemské přídomky c. k. pěších pluků v letech 1792-1818  

   (27.03.2021 - tabulky a seznamy; doplnění textu: 250. výročí)

Společně s patentem o sčítání obyvatelstva byl 10. března 1770 vydán patent o zavedení pravidelného a stálého odvodního systému a vlastních plukovních doplňovacích obvodů. Na toto nařízení, označované též jako Recroutirungs-Regulament či Recrutirungs-Reglement, navazoval na patent ze 27. března roku 1771 týkající se zavedení vojenských knih a rozdělení doplňovacích obvodů...
 

Karel Sáček:  200. výročí opavského kongresu (1820-2020)

   (07.03.2021 - anotace, komentáře)

Opavský kongres se konal od 20. října do 20. prosince 1820. Byl svolán jako reakce na vývoj v Neapolsku, kde v červnu téhož roku propuklo revoluční „karbonářské“ hnutí. Cílem kongresových jednání bylo uzavření dohody o vojenské intervenci. Kongres proběhl pod vedením knížete Metternicha, oficiálním hostitelem byl rakouský císař František I., ruský car Alexandr I, pruský král Fridrich Vilém III. a jeho stejnojmenný syn...

Jaroslav Beneš: První stejnokroje finanční stráže: období 1843-1850

   (01.03.2021 - varia)

Stejnokroj měl společně s výzbrojí dodávat sboru větší vážnost a zcela jasně demonstrovat vazbu na stát a potažmo panovníka. Při svém zřízení v roce 1843 převzala finanční stráže jak části stejnokroje bývalé pohraniční, tak i důchodkové stráže. I když služební předpis pro finanční stráž z roku 1843, tedy z roku jejího zřízení, předepisoval stejnokroj se zelenou egalizační barvou, proces stejnokrojového sjednocování obou dříve samostatných sborů trval léta...

Heinrich Blasek - Franz Rieger - přeložil Zdeněk Holub: Historický přehled pevností rakouské monarchie do roku 1851 - 2/3: Uhry 

   (09.02.2021 - c. k. napoleonika v kontextu)

Pokračování českého překladu přílohy č. 85 díla Beiträge zur Geschichte der k. u. k. Genie-Waffe, věnovaného pevnostem: Stará Gradiška, Arad, Brod, Szeklerburg, Déva, Osijek, Fagaras, Ostřihom, Velký Varadín, Sibiu, Karlovský Bělehrad, Karlovac, Kluž, Komárno, Brašov, Mukačevo, Nové Zámky, Pančevo, Petrovaradín, Ráb, Rača a Temešvár.

Karel Sáček - Lubomír Uhlíř: Zemské přídomky c. k. řadových pěších pluků podle schematismů z let 1791-1818

   (26.01.2021 - tabulky a seznamy)

Jednou ze součástí označování řadových pěších pluků bylo používání zemských - obecněji teritoriálních - přídomků. Ty sice netvořily součást oficiálních názvů pluků, lze se s nimi ale běžně setkávat jak ve schematismech, tak v odborné literatuře. Chybnou interpretací dochází často k tomu, že zemské přídomky jsou nesprávně považovány za součást názvů pluků...

Karel Sáček: Náhrobek polního zbrojmistra Froona na vídeňském hřbitově sv. Marka

   (20.01.2021 - anotace, komentáře: 200. výročí)

Dne 20. ledna 1821 zemřel ve Vídni ve věku 81 let penzionovaný polní zbrojmistr Josef sv. pán Froon von Kirchrath. Byl pochován na vídeňském hřbitově sv. Marka (Sankt Marx)... Podílel se na řízení pevnostních staveb v Hradci Králové, Terezíně i Josefově, při kterých zaujal nadřízené svými schopnosti. V roce 1809 byl jmenován velitelem pevnosti Olomouc. Do výslužby odešel v hodnosti polního zbrojmistra 10. listopadu 1812...