Naši vojáci v napoleonských válkách

Existují v podstatě jen dva druhy vojáků – ti, kteří se rozhodli pro službu se zbraní dobrovolně a ti, kteří k ní byli donuceni státní mocí. Přísahu ale skládali všichni stejnou...

Tento internetový portál vznikl ze společné iniciativy několika autorů a představuje nekomerční publikační platformou věnovanou našim předkům sloužícím v  c. k. armádě především v letech 1792-1815 (více o nás):

 

Poslední příspěvky řazené dle data publikace nebo důležité úpravy:

 

Jiří Kovařík: Bitva národů: jezdecká bitva u Liebertwolkwitz (14.10.1813)

  (16.10.2023 - bitvy a tažení)

Zdálo se, že Rusové a Prusové přesile Muratova útoku neodolají. V té chvíli ale zasáhl rakouský podmaršálek Johann von Klenau. Podobně jako Murat, von Röder a von der Pahlen, i generálmajor Franz Maximilian Defours (nebo Des Fours) vedl toho dne své jezdce osobně a dělal čest jednomu svému předkovi z Třicetileté války...

 

Jan Hošek - ed. Karel Sáček: Přednosti stavu vojenského

Ot. Dobře-li pak jest na vojně?

     Od. Tam zajisté dobře musí býti, kde jest všeho dost, peněz, chleba, piva, vína, kořalky, muziky a občerstvení všech smyslů, neb tam ze všech zemí kontribuční peníze se scházejí, tam se všechno od masa, od chleba k životu lidskému potřebného dováží, jest veselo v ležení vojenským, než v kterémkoliv hlavním a velkým městě...

Ot. Jak pak to všechno může býti, když naše matky říkají, že jest vojákem zlé býti, na vojně že jest zle...

 

Prohlášení nejvyššího purkrabího ke zřízení českých mysliveckých praporů z října 1805 

   (14.09.2023 - edice pramenů)

Dotčené dva české pataliony myslivců, kteří z myslivců a střelby povědomých osob pozůstávati mají, mají se z lidí od vrchnosti postavených, od tovaryšstva střelců k tomu daných, a konečně ze všech těch zříditi, kteří se k doplnění obou těch patalionů skrz svobodné verbování k tomu od[d]ají.

Za druhé: K postavení těch patalionů myslivců má se...

 

Zdeněk Holub: Vznik c. k. minérského sboru v roce 1772

  (30.08.2023 - anotace, komentáře)

Generálnímu vojenskému velitelství v Uhrách určený výnos HKR z 16. května 1772 zněl, pokud se týká minérské brigády, mimo jiné takto: „V budoucnosti se tato brigáda bude nazývat minérský sbor sestávající ze čtyř kompanií, každá s jedním hejtmanem nebo kpt.-por., jedním npor., dvěma ppor., dvěma šikovateli... 25 staršími minéry (Alt-Mineur) a 75 mladšími minéry (Jung-Mineur), to je celkem včetně štábu 491 mužů...

 

Zdeněk Holub: C. k. ženijní zbraň - dodatek: seznam důstojníků sjednoceného inženýrského sboru od roku 1771/1773 do roku 1851 

   (23.08.2023 - seznamy a tabulky)

Seznam důstojníků inženýrského sboru představuje samostatný dodatek dvoudílné publikace „C. k. ženijní zbraň, 1: c. k. minérský a c. k. sapérský sbor, 2: c. k. inženýrský sbor – stručná historie od založení až do roku 1851“, kterou v roce 2023 vydalo nakladatelství Mare-Czech. Slouží ke snazší orientaci v osobách uváděných v obou jejích částech a badatelům...

 

Karel Sáček: Vzpomínka na Jana Junu – malíře a znalce vojenských historických praporů

  (15.08.2023 - anotace, komentáře)

Dne 11. srpna 2023 se ve věku 62 let vydal na svůj poslední pochod Ing. Jan Juna z Olomouce. Jednalo se o předního znalce vojenských historických praporů, specializujícího se na 18. a 19. století. V oboru vexiologie byl Jan Juna sice samoukem, avšak obdařeným neuvěřitelným talentem. To potvrzuje nejen fakt,  že jím vytvořené repliky praporů patří k těm nejautentičtějším...

 

Ernst Wenke - Zdeněk princ z Lobkoviců: Dragouni císaře Františka – v letech 1768-1848 karabinníci a kyrysníci 

   (31.07.2023 - bitvy a tažení)

Pluk totiž potřeboval nových praporců, jelikož staré v předešlých krvavých bojích byly již velmi sešly. Císař František tedy nařídil, aby 3 praporce nové (1 pro každou divisi) před celou armádou v Jeho a spolčených mocnářů přítomnosti slavně byly posvěceny. Svěcení konalo se dne 19. srpna 1813 za překrásného počasí. Armáda rozestavená v několika šicích mezi Vránou a Ředhoští blíže Libochovic, přivítala mocnáře hřímavým „ať žije!“...

 

Zdeněk Holub: C. k. vozatajstvo v letech 1771-1816: 1. část – vývoj do roku 1792 

   (07.06.2023 - studie, články a populární zpracování)

Při prvním zřízení zahrnoval sbor pouze dvě kompanie, každá se třemi diviziony (četami), což celkem činilo 963 mužů, 1.708 koní a 416 povozů s jedním mjr. jako velitelem, který byl podřízen vojenskému hlavnímu proviantnímu úřadu ve Vídni a později generálnímu proviantnímu inspektoru (Generalverpflegsinspekteur). Obě zřízené vozatajské kompanie odpochodovaly do Banátu...

 

Karel Řezníček: Benátské námořní dědictví, aneb článek inspirovaný obrazem trojice dvoupalubníků pod rakouskými vlajkami

  (22.05.2023 - studie, články a populární zpracování)

Benátky v tomto ohledu měly na sklonku své státnosti tabulkově disponovat jedenácti řadovými loděmi I. třídy, deseti dvoupalubníky II. třídy, jedním vícepalubníkem třídy třetí (Vulcano?) a 13 fregatami, které právem můžeme označit za velké. Dále zde bylo množství fregat malých...

 

 

Jan Vogeltanz: Protirevoluční povstání ve Vendée, chouani a emigrantské ozbrojené formace v letech 1792-1801

   (05.05.2023 - varia)

 Vybavení, tedy výstroj a výzbroj povstalců ve Vendée i v Bretani bylo nedostatečné a často provizorní... Jednotně uniformované byly ovšem jednotky postavené za britské finanční pomoci nejen v Anglii, ale i na říšském, resp. nizozemském území. Byly vystrojeny v červených fracích upomínající na stejnokroj anglické armády s různobarevným vyložením a s osobitou pokrývkou hlavy...

 

Aleš Prostředník: Rakouské dělostřelecké náboje a kartuše po Liechtensteinově reformě

   (28.03.2023 - studie, články a populární zpracování)

Když se začaly v 18. stol. masověji rozšiřovat jednotné náboje, které měly projektil s prachem spojené v kartuši v jeden celek, problémy s netěsností povrchu nikdo neřešil... Až v roce 1755 se podařilo vyvinout ochranný nátěr na soukennou kartuši, který zabraňoval pronikání spraše, zároveň byl pružný (aby nepraskal při zavazování) a neztrácel tyto vlastnosti ani dlouhodobým skladováním...


Karel Sáček: Radecký v panteonu osvoboditelů Evropy let 1813-1815 

   (13.02.2023 - studie, články a populární zpracování; doplnění textu)

Josef Václav hrabě Radecký se do dějin nejvýrazněji zapsal jako vítězný maršál z italských bojišť v letech 1848-49. Při celkovém hodnocení jeho vojevůdcovského talentu bývá často zmiňováno také jeho působení na postu náčelníka generálního štábu hlavního stanu Schwarzenbergovy armády, která zásadní měrou přispěla k Napoleonově vojenské porážce. Cílem studie bylo posoudit...

 

Karel Sáček: Generál Kaunitz pohřbený ve slavkovské rodové hrobce

   (13.02.2023 - studie, články a populární zpracování; doplnění textu)

Na základě spolupráce klubu vojenské historie Nový Jičín a slavkovského římskokatolického děkana P. Milana Vavra byly v roce 2022 umístěny u vchodu do slavkovské kounicovské hrobky dvě pamětní desky. Jejich zhotovení a instalaci zajistilo město Slavkov u Brna v čele se starostou Michalem Boudným. Slavnostní odhalení a požehnání se uskutečnilo ve večerních hodinách 3. prosince 2022...

 

Robert Hanuš: Početní stavy c. k. řadové pěchoty na příkladu pěšího pluku č. 29 - díl druhý: rok 1805

   (23.11.2022 - tabulky a seznamy)

V červenci 1805 tabulkově přibylo k regimentu 632 mužů, z toho bylo mimo jiné 6 od jiných regimentů, 40 z říše, 1 z haličské hranice, 560 mužů bylo postaveno panstvími, 2 rekruti postaveni městy a 14 bylo zpět navrátivších dezertérů. Současně tři vojáci přijali novu kapitulaci, z toho minimálně výslovně jeden na 10 let a jeden na 6 let. Ubylo 55 mužů, z toho bylo mimo jiné...

 
 

Jaroslav Beneš: Stejnokroje finanční stráže v letech 1850–1858

   (10.11.2022 - varia)

 V roce 1849 byl vydán nový stejnokrojový předpis pro císařské státní úředníky. Ministerstvo financí reagovalo v červenci 1850 výnosem, který stejnokroj státních úředníků zaváděl i úředníků finanční stráže, ovšem se specifickými úpravami. Úředníci finanční stráže tedy obdrželi dvouřadý uzavřený tmavozelený kabát se stojatým límcem, límec a výložky zůstávaly v barvě trávově zelené...

 

 

Obsah - hlavní menu

(kompletní přehled všech příspěvků tematicky řazených)

 

Významná výročí roku 2023:

1. března 1793 zvítězila c. k. armáda vedená maršálem Josiášem princem sasko-koburským (Friedrich Josias von Coburg-Saafeld, Herzog zu Sachchen) v bitvě u Aldenhoven (dnes na území SRN), která byla součástí 1. koaliční války, tzv. flanderského tažení.

18. března 1793 znovu zvítězil stejný c. k. vojevůdce také v bitvě u Neerwinden (dnes na území Belgie), což vedlo k obnovení habsburské moci v Rakouském Nizozemím.

23. května 1793 porazila rakousko-hanoversko-britská armáda francouzská revoluční vojska u Famars, čímž se spojencům otevřela cesta k obléhání pevnosti Valenciennes

12. července 1793 kapitulovala francouzská posádka pevnosti Condé (Condé-sur-l'Escaut), obléhané od 19. dubna 1793

23. července 1793 kapitulovala revoluční francouzská vojska v Mohuči (Mainz), která byla obléhána spojeneckými armádami od poloviny dubna; podrobněji viz festung-mainz.de (mj. o deset let později - když toto bývalé sídlo říšského sněmu ovládali znovu Francouzi zde byl 21.11.1803 popraven gilotinou legendární lupič Johannes Bückler známý pod přezdívkou Schinderhannes).

28. července 1793  kapitulovala francouzská posádka pevnosti Valenciennes, obléhané od 13. června 1793; podrobněji viz Jeník z Bratřic o francouzském tažení roku 1793, popř. Leopold von Baron Unterberger: Tagebuch [d]er Belagerung und Bombardirung der französischen Festung Valenciennes..., 1815

11. září 1793 kapitulovala francouzská posádka pevnosti Le Quesnoy, obléhané od 28. srpna 1793

Arcivévoda Karel v bitvě u Neerwinden (Peter Johann Nepomuk Geiger, kolem roku 1843)

 

27. června 1813 byla ve slezském Reichenbachu (dnes polský  Dzierżoniów) sjednána tajná konvence, dle které se Rakouské císařství zavázalo, že pokud Napoleon nepřijme stanovené podmínky (mj. zrušení Varšavského velkovévodství či vrácení ilyrských provincií), vstoupí do války proti němu a připojí se ke koalici Ruska a Pruska.

26. a 30. června 1813 osobně jednal rakouský ministr zahraničí Metternich s císařem Napoleonem v Drážďanech. Tématem jednání byly kromě výše uvedených vyžadovaných ústupků, také navrhované mírové předsednictví Rakouského císařství, popř. prodloužení pläswitzkého příměří ze 4. června, které mělo platit do 20. července; to bylo prodlouženo do 10. srpna, což bylo později označeno za jednu z největších Napoleonových chyb, umožňujících soustředění koaličních vojsk.

12. července – 10. srpna 1813 se odehrávala diplomatická jednání, která byla do dějin zapsána jako pražský mírový kongres; závěrem těchto jednání ale nebylo uzavření míru, nýbrž Rakouské císařství vyhlásilo Francii válku; podrobněji viz Vojtěch Kessler: Pražský mírový kongres - událost plná paradoxů

16. července 1813 byl rakouskému císaři Františkovi I. pobývajícímu na zámku v Brandýse nad Labem, doručen text trachenberského ujednání (operační plán vzešlý z jednání panovníků ruského, pruského a švédského a jejich vojenských štábů o dalším společném vojenském postupu); císař v tomto plánu provedl úpravy dle Radeckého podkladů, které ostatní spojenci akceptovali.

17. srpna 1813 vpadla do severních Čech francouzská a polská vojska, koncentrovaná u saské Žitavy. Obrana tohoto úseku byla svěřena početně mnohem slabší c. k. 2. lehké divizi, jíž prozatímně velel generál Adam Albert hrabě Neipperg; podrobněji viz Miloslav Kolomazník: Francouzi na Českolipsku

19. srpna 1813 se na polích mezi Vraným a Perucí (poblíž Slaného) uskutečnila velká vojenská přehlídka cca 100 000 vojáků c. k. armády, jíž přihlíželi všichni tři spojenečtí panovníci.

26.-27. srpna 1813 došlo k bitvě u Drážďan, kde byla spojenecká armáda poražena.

29.-30. srpna 1813 došlo k bitvě u Chlumce a Přestanova, kde byli Francouzi pronásledující spojenecká vojska poraženi a jejich velitel – generál Vandamme zajat.

17.-18. září 1813 provedl Napoleon druhý pokus o vpád do Čech přes Nakléřovský průsmyk, jeho vojska však byla znovu v prostoru u Chlumce a Varvažova odražena.

16.-19. října 1813 se u Lipska odehrála „bitva národů“, která měla zásadní dopad na konec Napoleonovy nadvlády nad Evropou.

 

250. výročí

15. května 1773 se v Koblenci (dnes německá Koblenz) narodil Klemens Václav Nepomuk Lothar Metternich-Winneburg (kníže od roku 1814), od roku 1809 ministr zahraničí a od roku 1821 také státní kancléř Rakouského císařství, který v důsledku první koaliční války přenesl rodové sídlo z Porýní na český zámek Knyžvart.

21. července 1773 bylo vyhlášeno papežské breve Dominus ac Redemptor Noster, které znamenalo zrušení jezuitského řádu. Část řádového majetku byla postupně převedena na armádu, například z celkového počtu 19 jezuitských kolejí někdejší české provincie stalo 17 vojenskými kasárnami; podrobněji viz Co jest císařovo a co Božího? Počátky ubytování vojska ve zrušených jezuitských kolejích

1. prosince 1773 zřídila Marie Terezie apoštolský polní vikariát (Apostolisches Feld-Vicariat) disponující vrchní duchovní pravomocí nad c. k. armádou v době míru i války. Prvním polním vikářem (vojenským biskupem) se stal Johann Heinrich Kerens, který krátce po svém ustanovení zřídil tzv. polní konzistoř - tento úřad sídlil původně ve Vídeňském Novém Městě (Wiener Neustadt), později Sankt Pöltenu. Duchovní správa byla rozdělena na jednotlivé polní superioráty, jejichž hranice se kryly s hranicemi zemí mocnářství.


200. výročí - úmrtí

11. února 1823 zemřel v Kroměříži ve věku 64 let dělostřelecký generálmajor Václav Jan von Frierenberger, na tamním hřbitově je dodnes zachován jeho náhrobek - podrobněji viz Velitelé c. k. dělostřelectva 1792-1815    

19. března 1823 zemřel ve věku 88 let  Adam Kazimierz kníže Czartoryski, polský šlechtic, spisovatel, jazykovědec, politik a mecenáš umění, představitel polského osvícenství, ale také od roku 1782 c. k. polní zbrojmistr a od roku 1805 c. k. polní maršál - podrobněji viz Vzpomínky na Adama knížete Czartoryského jako c. k. maršála
 

 


Poslední příspěvky podle jednotlivých sekcí hlavního menu:

Anotace, komentáře

   15.08.2023 - Vzpomínka na Jana Junu – malíře a znalce vojenských historických praporů

Studie, články a populární zpracování

   07.06.2023 - C. k. vozatajstvo v letech 1771-1816: 1. část – vývoj do roku 1792

Bitvy a tažení

   16.10.2023 - Bitva národů: jezdecká bitva u Liebertwolkwitz (14.10.1813)

Edice pramenů

   14.09.2023 - Prohlášení nejvyššího purkrabího ke zřízení českých mysliveckých praporů z října 1805

C. k. napoleonika v kontextu 

   09.08.2022 -  Královská korunovace v Praze roku 1792

Tabulky a seznamy

   23.08.2023 - C. k. ženijní zbraň - dodatek: seznam důstojníků sjednoceného inženýrského sboru od roku 1771/1773 do roku 1851

Varia - viz samostatný obsah