Naši předkové jako vojáci (c. k. rakouská armáda) za napoleonských válek

Naši vojáci v napoleonských válkách

Existují v podstatě jen dva druhy vojáků – ti, kteří se rozhodli pro službu se zbraní dobrovolně a ti, kteří k ní byli donuceni státní mocí. Přísahu ale skládali všichni stejnou...

Tento internetový portál vznikl ze společné iniciativy několika autorů a představuje nekomerční publikační platformou věnovanou našim předkům sloužícím v c. k. armádě především v letech 1792-1815 (více o nás):

Poslední příspěvky řazené dle data publikace nebo důležité úpravy:

Jan Vogeltanz: Stejnokroje latinskoamerických armád ve XX. století - část 2/2

(24.07.2020 - varia)

Paraguayská armáda vstupovala do války o Chaco s Bolívií se dvěma typy stejnokrojů, nošených především důstojníky. Vedle ceremoniálních šedomodrých uniforem pruského stylu s epoletami to byla starší služební uniforma rovněž německého modelu, v šedozelené barvě, s uzavřenou blůzou s náprsními a pobočnými kapsami, s nárameníky s dracounu německého stylu, u vyšších důstojníků...

Zdeněk Holub: C. k. pionýrské vojsko

(08.07.2020 - studie a články)

Pontonýrské a pionýrské vojsko se postupem času stále výrazněji podílelo na vojenských operacích. Tito dělníci války zůstávají ve stínu hrdinských činů prvosledových jednotek, které by ale bez nich mnohdy nemohly být vůbec vykonány. Dalším cílem je seznámit čtenáře s každodenností technických jednotek císařského vojska a pokusit se tak alespoň z malé části splatit dluh, který my Češi stále máme ke staletím naší historie, ve kterých byly české země součástí habsburské monarchie...

Jan Vogeltanz: Stejnokroje latinskoamerických armád ve XX. století - část 1/2

(29.06.2020 - varia)

Vedle střihově obdobných kompletů inspirovaných tehdejší US Army, resp. adjustacemi britskými, se uplatnil v různých formách i tehdy zaváděný typ německé císařské armády v barvě feldgrau. V podmínkách Latinské Ameriky se jednalo o světlejší odstíny a často lehčí materiál, střihově všeobecně byly obvyklé uzavřené blůzy s náprsními kapsami a čepice s dýnkem a štítkem, obvykle pouze s kokardou ve státních barvách...

Jaroslav Beneš: Stejnokroje Pohraniční stráže v letech 1830–1843

(17.06.2020 - c. k. napoleonika v kontextu)

Stejnokroje pohraniční stráže byly v základu popsány již v jejím služebním předpise „Allgemeine Dienstvorschrift der Gränzwache“ z roku 1830 v XI. oddílu. Mužstvo pohraniční stráže, tedy vůdci, vrchní myslivci a myslivci byli povinni nosit stejnokroj stále, tedy ve službě i mimo ni. Výjimku mohl povolit nadřízený, ale jen na základě vážných důvodů. Představení pohraniční stráže, vrchní komisaři a komisaři, byli povinni nosit stejnokroj vždy ve službě, mimo službu mohli oblékat i civilní oděv...

Karel Sáček: Vojáci a napoleonské období v regionální literatuře

(20.05.2020 - studie a články)

Zmínky o vojácích se přirozeně často objevují v regionální historické literatuře. Bez ohledu na to, zda se jedná o práce odborné, vlastivědné či popularizační, informují nás mnohdy v zajímavých detailech o průtazích armád, ubytování vojáků... Proto vznikl tento příspěvek, jehož cílem je postupné shromažďování úryvků, které se věnují zajímavým místním vojenským reáliím a událostem každodenního vojenského života...

Jan Vogeltanz: Vojáci studené války - mimoevropské země: Asie a Afrika

(30.04.2020 - varia)

Rozdělení poválečného světa na dvě nepřátelská uskupení daleko přesáhlo území Evropy a studená válka nabyla tak celosvětového rozsahu v řadě zemí, kde dokonce přerostla v ozbrojené střety. Ty se staly zástupnými konflikty především mezi USA a SSSR, v nichž oba státy podporovaly ideologicky, politicky, ekonomicky a především vojensky zaangažované strany. Nejvážnější konfliktní oblastí se stal hned po skončení II. světové války asijský kontinent. První střety zde proběhly hned v r. 1945...

Jaroslav Beneš: C. k. Pohraniční stráž (k. k. Grenzwache) 1829-1843

(27.04.2020 - c. k. napoleonika v kontextu)

Císařským rozhodnutím z 24. října 1829 povolil císař František I. zřízení jednotné nevojenské pohraniční stráže. Na základě tohoto rozhodnutí vydala dvorská komora dne 7. listopadu 1829 dekret, kterým ohlásila zřízení pohraniční stráže (Grenzwache) a to na místo dosavadního vojenského hraničního kordonu a nejrůznějších civilních dohlížitelů. Pohraniční stráž byla prvním centrálně řízeným bezpečnostním...

Jan Vogeltanz: Landwehr neboli zeměbrana a další ozbrojené formace v Prusku 1813-15

(20.03.2020 - varia)

Neúnavný Scharnhorst zkoncipoval zřízení všeobecné branné povinnosti pro veškerou pruskou mužskou populaci ve věku 17-40 let po dobu války. Podle něho byli všichni muži v uvedeném věku a zdravotně způsobilí povinni nastoupit do služby v nově zřízené zeměbraně – Landwehru, pokud již nebyli příslušníky řadové armády, dobrovolnických sborů či ostatních ozbrojených formací...

Karel Sáček: C. k. výcvikové řády 1769/1786 a 1806-1807 - obsah

(04.03.2020 - edice pramenů)

Erster Abschnitt.
1. Kapitel. Stellung und Eintheilung
2. Kapitel. Die Stellung und Abtheilung der Bataillons

Zweyter Abschnitt. Exercitum mit dem Degen, den Fahnen und dem Gewehr
3. Kapitel. Stellungen und Salutirungen der Stabsofficiers zu Pferde mit dem Degen

Karel Sáček: Na počest císaře Františka II./I.

(12.02.2020 - varia: doplňení textu)

Ve dnech 3. až 20. září 1833 došlo na zámku hraběte Kristána Valdštejna v Mnichově Hradiště k významné politické události – setkání rakouského císaře Františka I., ruského cara Mikuláše I. pruského korunního prince Fridricha Viléma a nasavského vévody Viléma. V roce 2013 zde byla slavnostně otevřena nová interiérová instalace „Setkání panovníků Svaté aliance“, jejíž součástí je i tzv. Pamětní salon...