Naši předkové jako vojáci (c. k. rakouská armáda) za napoleonských válek

Naši vojáci v napoleonských válkách

Existují v podstatě jen dva druhy vojáků – ti, kteří se rozhodli pro službu se zbraní dobrovolně a ti, kteří k ní byli donuceni státní mocí. Přísahu ale skládali všichni stejnou...

Tento internetový portál vznikl ze společné iniciativy několika autorů a představuje nekomerční publikační platformou věnovanou našim předkům sloužícím v c. k. armádě především v letech 1792-1815 (více o nás):

Poslední příspěvky řazené dle data publikace nebo důležité úpravy:

Karel Sáček: Smrtihlavové zrození v Čechách roku 1809 - 1: černí legionáři vévody brunšvického a jejich původ

(09.05.2018 - studie a články)

Podle druhého odstavce této smlouvy se vévoda Fridrich Vilém zavázal naverbovat 1 000 mužů pěchoty, 1 000 husarů a jednu jízdní dělostřeleckou baterii. Centrem vévodových shromažďovacích aktivit se podle ujednání stalo město Náchod s okolím (jako vhodnější se však později ukázal Broumov, více dostupný pro přeběhlíky z Pruska). Již 1. dubna 1809, kdy bylo verbování oficiálně zahájeno...

Jiří Lejnar - Jan Vogeltanz: Armáda Velkovévodství Varšavského (do reformy v roce 1810) - 1/2

(23.03.2018 - varia)

Na počátku roku 1800, již ve francouzském žoldu, Dąbrowski započal s reorganizací zbytků obou legionů, a vytvořil z nich První polskou legii, resp. Polskou legii v Itálii. Měla mít stejné složení jako Dunajská legie. Avšak již 3. března zrušil formování jezdectva a místo toho vytvořil sedm praporů pěchoty, po devíti rotách. Také zvýšil počet dělostřeleckých rot z jedné na pět...

Jan Kaška: Přehled vojenského velení s výkladem německým 1848

(19.02.2018 - varia)

Jan Kaška se zapsal do historie především jako populární herec, překladatel divadelních her a blízký spolupracovník Josefa Kajetána Tyla. Společně s ním vstoupil v roce 1848 do vojensky organizovaného vlasteneckého spolku Svornost, stal se jedním z jeho velitelů a pro jeho potřebu tento spisek vytvořil. Po rozpuštění Svornosti vstoupil do Národní gardy. Přehled vojenského velení z roku 1848 lze však snadno zaměnit s Kaškovým dalším dílem mnohem většího rozsahu...

Karel Sáček: Na počest císaře Františka II./I.

(12.02.2018 - varia: doplňení textu)

Při zpáteční cestě se František zdržel v Čechách a navštívil četná místa v jejich severozápadní části. V doprovodu dcery Marie Louisy a bratra arcivévody Ferdinanda zavítal dne 2. července 1812 do Krásného Dvora u Podbořan, který patřil Janu Rudolfovi hraběti Černínovi z Chudenic. Jeho návštěvu připomíná pomníček zřízený roku 1906 u vstupu do zámeckého parku. Není však věnován pouze císaři...

Karel Sáček: Zemské znaky na praporech c. k. armády v letech 1781-1835

(21.01.2018 - tabulky a seznamy)

Na obou typech vojenských praporů: bílém „Leibfahne“ (tělesném neboli osobním, označovaném též jako plukovní) i žlutém „Ordinärfahne“ (běžném či řadovém) byly namalovány znaky střední. Tuto podobu vojenských praporů stanovil císař Josef II. 21. ledna 1781 a přetrvala až do roku 1804, přičemž se měnily pouze iniciály vládnoucího panovníka...

David Junek: Panteon na Vranově u Malé Skály 1/2: Památník boje za osvobození 1813 - 1815

(20.12.2017 - studie a články: doplněny ilustrace)

Z prostorné dvorany nám vstříc hledí obrazy a urny hrdinů, kteří v nedávných bouřlivých letech zachránili vratkou svobodu Německa a Evropy před zničující zkázou. Rychle si uvědomujeme důstojnost a význam památníku; uchvácena touto jistotou volají roznícená srdce hlasitě a radostně: Toť kruh těch skvělých hrdinů, co rozprášili vojsko cizáků...

Jan Vogeltanz: Válka o dědictví španělské 1701 – 1714

(08.12.2017 - varia)

Stejnokroj korespondoval svým střihem s dobovým měšťanským nebo šlechtickým oděvem. Důstojníci ovšem již ve své adjustaci barevně a střihem respektovali vybavení mužstva, pouze dekor byl pochopitelně bohatší. Do značné míry už se prosadily základní barevné trendy typické pro jednotlivé armády i v následujících letech. Všeobecně byl zaveden třírohý klobouk, rovněž odpovídající dobové módě. Objevily se i nové charakteristické výstrojní prvky, jako granátnické čepice...

Jitka Ressnerová: Pomník „otce vysloužileckých spolků“ Josefa Müllera v Liberci

(27.11.2017 - studie a články)

Josef Müller se nemohl smířit s tím, aby muži, kteří nasazovali život za svou vlast, opouštěli zdejší svět bez jakýchkoliv poct. Proto se ještě téhož večera rozhodl se svými přáteli – vysloužilými dělostřelci Josefem Hornem a Paulem Müllerem založit spolek pro vojenské vysloužilce. Müller se stal „otcem myšlenky“, kterou následovala další sdružení. V roce 1823 byl založen podobný spolek v nedalekém Jablonci nad Nisou, 1824 v Římově...

Obsah - hlavní menu

(kompletní přehled všech příspěvků tematicky řazených)